V řízení o žádosti obviněného o bezplatnou obhajobu podle § 33 odst. 2 trestního řádu je třeba majetkovou potencialitu obviněného hodnotit na základě konkrétních a aktuálních skutkových zjištění. Finanční perspektivu lze dovozovat z takových okolností, jako jsou zdravotní stav, vzdělání, schopnosti a dosavadní příjmy obviněného. Založí-li soudy…
Nebylo-li rozhodnutí trestního soudu, v jehož důsledku dochází k pravomocnému zproštění obžaloby, při vyhlášení odůvodněno, šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůta k uplatnění práva na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním může začít běžet nejdříve dnem doručení písemného vyhotovení takového rozhodnutí trestního…
Obecné soudy se dopustí nepřípustné svévole, pokud odkáží poškozeného v trestním řízení s nárokem, který byl v trestním řízení spolehlivě prokázán, na občanskoprávní řízení.
Neodůvodní-li obecný soud přesvědčivě, proč je výše zadostiučinění za vyvlastňovací a kompenzační řízení v souladu s podstatou základního práva stěžovatelů na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, poruší článek 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Smyslem existence kvalifikované skutkové podstaty spáchání trestného činu ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech [§ 283 odst. 4 písm. c) trestního zákoníku] je zejména postihování závažné, koordinované, rozsáhlé a obtížně stíhatelné kriminality.
Z absence písemné formy nájemní smlouvy obviněného k bytu neplyne bez dalšího důvodná obava, že se bude skrývat nebo uprchne. Útěkovou vazbu [§ 67 písm. a) trestního řádu] nelze odůvodnit ani výhradně hrozbou vysokého trestu, tím spíše, pokud obviněný namítá skutečnosti, kterými obavu z útěku zeslabuje.
Postupem orgánů veřejné moci, které ústavně konformním způsobem posoudí existenci definičních znaků veřejně přístupné účelové komunikace, a protože dospěly k závěru, že definiční znaky nebyly naplněny, určí, že dotčené pozemky nejsou účelovou komunikací podle § 7 odst. 1 zákona 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších…
Právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod garantuje každému možnost domáhat se stanoveným postupem ochrany svých práv před nezávislým a nestranným soudem, případně před jiným orgánem. Tento postup k ochraně práv jednotlivce není upraven ústavními předpisy, nýbrž je regulován v zákonných procesních předpisech…
Subjektivní promlčecí lhůta podle § 32 odst. 3 zákona 82/1998 Sb. k uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené porušením práva na účinné vyšetřování začne běžet nejdříve okamžikem, kdy je porušení tohoto práva s konečnou platností posouzeno orgány, které jsou k takovému hodnocení primárně…
Pokud trestní soud v rámci veřejného zasedání o odvolání neumožní poškozenému plně se vyjádřit k věci v rozporu s výslovným zněním § 43 odst. 1 trestního řádu (ve spojení s § 235 odst. 3 a § 238 trestního řádu), poruší právo poškozeného vyjádřit se k věci ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny a právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1…
Odpadl-li v průběhu detenčního řízení jeho předmět (např. proto, že umístěný byl v mezidobí propuštěn nebo dodatečně udělil souhlas se svou původně nedobrovolnou hospitalizací), soud prvního stupně i odvolací soud jsou povinny detenční řízení zastavit (za současného zrušení již případně vydaných rozhodnutí), aniž by tak (zákonem předvídaným…
Jiný, než insolvenční soud nemůže posuzovat (určovat) pořadí pohledávky v insolvenčním řízení (ani jako otázku předběžnou). V případech, kdy je mezi věřitelem a osobou s dispozičními oprávněními veden jak spor o existenci (důvodnost, resp. „pravost“), případně výši pohledávky za majetkovou podstatou (na základě žaloby o zaplacení pohledávky podané…
Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku není vyloučen.
Místem spáchání trestného činu (ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř.) jsou všechna místa, kde došlo ke skutečnostem (k dějům) naplňujícím některé znaky objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu. Takovými místy jsou v případě trestného činu zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 tr. zákoníku jak místo, kde pachatel jednal…
Zákonný znak spáchání trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy „ve značném rozsahu“ podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku nebo „ve velkém rozsahu“ podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku může být naplněn i tehdy, jestliže pachatel nakládá s více druhy omamných a…
Zákon o zdravotních službách jako zvláštní zákon, který upravuje zachovávání mlčenlivosti v souvislosti se zdravotními službami, nestanoví žádné podmínky, za nichž lze pro účely trestního řízení sdělovat informace, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, a v tomto rámci ani nestanoví, že by nějaký orgán byl příslušný k tomu, aby svědka zprostil…
Ustanovením o trestném činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 tr. zákoníku se chrání (objekt trestného činu) zájem na řádném a zákonném provedení jakékoli veřejné soutěže, zadání veřejné zakázky nebo jakékoli veřejné dražby, zejména zájem na dodržování stanoveného postupu za rovných…
Přípustnost odvolání podle § 202 odst. 2 o. s. ř. je posuzována ve vztahu k žalobě i vzájemnému návrhu samostatně.
O návrhu na nařízení předběžného opatření podle § 102 o. s. ř. podaném v průběhu odvolacího řízení nadále rozhoduje pouze soud prvního stupně, povaha odvolacího řízení vylučuje přiměřené použití § 102 o. s. ř. (§ 211 o. s. ř.).
Soud rozhodující podle § 205 odst. 1 z. m. j. s. o předání vyžádaného může sám provádět věcné změny v popisu skutku, pro který byl vyžadujícím státem vydán evropský zatýkací rozkaz, pouze na podkladě informací poskytnutých příslušným orgánem vyžadujícího státu (např. k žádosti soudu o dodatkové informace podle § 205 odst. 1 poslední věty z. m. j.
V řízení o žádosti obviněného o bezplatnou obhajobu podle § 33 odst. 2 trestního řádu je třeba majetkovou potencialitu obviněného hodnotit na základě konkrétních a aktuálních...
Nebylo-li rozhodnutí trestního soudu, v jehož důsledku dochází k pravomocnému zproštění obžaloby, při vyhlášení odůvodněno, šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůta k...
Obecné soudy se dopustí nepřípustné svévole, pokud odkáží poškozeného v trestním řízení s nárokem, který byl v trestním řízení spolehlivě prokázán, na občanskoprávní řízení.
Neodůvodní-li obecný soud přesvědčivě, proč je výše zadostiučinění za vyvlastňovací a kompenzační řízení v souladu s podstatou základního práva stěžovatelů na náhradu...
Smyslem existence kvalifikované skutkové podstaty spáchání trestného činu ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech [§ 283 odst. 4 písm. c) trestního zákoníku] je...
