Soudní rozhodnutí

Soudy jsou při rozhodování o náhradě škody způsobené trestním stíháním či výkonem vazby ve smyslu § 5 zákona č. 58/1969 Sb. povinny postupovat ve vztahu k jednotlivci (poškozenému) s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti daného případu. Představuje-li každé trestní stíhání významný zásah do soukromého a osobního života obviněného – např. z toho…

V důsledku zániku členství převodem práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu převodci nevzniká vůči družstvu nárok na vypořádací podíl. Při převodu se členství nabývá derivativně (od stávajícího člena družstva), nabyvatel proto neskládá základní členský či vstupní vklad a (z pohledu družstva) nemění se ani hodnota základního…

Učinil-li soud prvního stupně skutková zjištění stran rozhodčí doložky z listin, aniž jimi při jednání způsobem předepsaným v ustanovení § 129 odst. 1 o. s. ř. provedl důkaz, pak zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Jde-li o spor vyvolaný konkursem podle zákona o konkursu a vyrovnání, vybere se soudní poplatek za dovolání podané po 1. září 2011 podle zákona o soudních poplatcích ve znění účinném do 31. prosince 2007.

Má-li právní otázka řešená v rozhodnutí odvolacího soudu význam pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), nelze odmítat přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. pouze na základě argumentu, že postrádá zásadní význam z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu), zejména proto, že její řešení je…

Na základě soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které vzniklo (právní mocí soudního rozhodnutí o jeho zřízení) poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, aniž šlo o případ uvedený v § 41 insolvenčního zákona, nenabývá věřitel právo na uspokojení pohledávky z takového zajištění bez zřetele k tomu, zda návrh na…

Učinil-li soud prvního stupně skutková zjištění stran rozhodčí doložky z listin, aniž jimi při jednání způsobem předepsaným v ustanovení § 129 odst. 1 o. s. ř. provedl důkaz, pak zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takové pochybení by odvolací soud mohl napravit pouze tím, že by k projednání odvolání…

Má-li právní otázka řešená v rozhodnutí odvolacího soudu význam pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), nelze odmítat přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. pouze na základě argumentu, že postrádá zásadní význam z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu), zejména proto, že její řešení je…

Usnesení o zastavení řízení podle ustanovení § 104 odst. 2 o. s. ř. je sice usnesením, jímž se řízení končí, usnesením „ve věci samé“ však není.

Na základě soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které vzniklo (právní mocí soudního rozhodnutí o jeho zřízení) poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, aniž šlo o případ uvedený v § 41 insolvenčního zákona, nenabývá věřitel právo na uspokojení pohledávky z takového zajištění bez zřetele k tomu, zda návrh na…

Pravomocné zamítnutí vindikační žaloby (pravomocné zamítnutí žaloby na určení neplatnosti kupní smlouvy) má stejný důsledek, jako kdyby ke stavení běhu vydržecí doby vůbec nedošlo. Oprávněný držitel, jenž svou držbu obhájil v soudním sporu o vydání věci (ve sporu o určení neplatnosti kupní smlouvy, kterou věc nabyl do svého vlastnictví) tím, že…

Pokud soudy rozhodují o přečinu podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jsou ve vztahu k rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci, jež je obviněným mařeno nebo jehož výkon je ztěžován, povinny ověřit a zkoumat nejen to, zda je takové rozhodnutí pravomocné, ale i to, zda nedošlo ke zrušení pravomocného rozsudku nebo jeho části, např. v…

Určit výši škody lze i tehdy, nemůže-li poškozený prokazatelně vůči svému dlužníku úspěšně dosáhnout uspokojení pohledávky. Stát nemůže odpovídat za škodu způsobenou snížením dobytnosti pohledávky poškozeného, pokud by poškozený i bez jakéhokoliv státního zásahu nemohl své právo fakticky vymoci.

Povinnost vlastníků nemovitostí strpět umístění a provozování rozvodného tepelného zařízení v nemovitosti ve smyslu § 77 odst. 6 energetického zákona č. 458/2000 Sb. se vztahuje nejen na veřejné věcné břemeno vzniklé za dodržení všech zákonných podmínek; povinnost vlastníka je nutné vztáhnout i na věcné břemeno vzniklé…

Rozhodnutí o zrušení věcného břemene za přiměřenou náhradu podle § 151p odst. 3 obč. zák. je rozhodnutím konstitutivním; hmotněprávní práva a povinnosti účastníků vznikají až právní mocí rozhodnutí. Pohledávku nelze jednostranně započíst proti pohledávce, která má teprve vzniknout (budoucí pohledávce); předpokladem jednostranného započtení je v…

Za rozhodnutí orgánu občanského sdružení podle § 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb. nelze bez dalšího pokládat jakékoli rozhodnutí, učiněné při činnosti sdružení. Má-li se člen sdružení oprávněně domáhat soudní ochrany proti němu, je především třeba, aby takové rozhodnutí zasáhlo do jeho práv; intenzitu takového zásahu je nutné posuzovat – vzhledem…

Pokud se konkurenční doložka neomezuje na určité území nebo vůči stanovenému okruhu osob, pak zavázaného z konkurenční doložky fakticky vylučuje z trhu práce, pokud by nezměnil předmět své činnosti. Konkurenční doložka musí být sjednána tak, aby byla spravedlivě přiměřená a vzájemně vyvážená pro obě strany.

V souvislostí s podáním stížnosti k ESLP a náhradou škody nestačí tvrdit a prokázat, že při podání stížnosti k ESLP byl poškozený zastoupen advokátem (vznik škodní události), ale musí prokázat i to, že za právní službu uvedenou částku skutečně vynaložil (vznik škody). Skutečnost, že se náhrada škody v tomto směru nakonec určí podle vyhlášky…

Ani tam, kde soud v občanském soudním řízení sporném zjišťuje (za použití projednací zásady) „skutkový“ (a nikoli „skutečný“) stav věci, není možné pokládat rozhodnutí zrušené nebo změněné na základě skutečností nebo důkazů, jež nastaly nebo vznikly (aniž o tom soud věděl nebo vědět měl) před vydáním rozhodnutí, ale byly účastníky uplatněny (ač…

Přiměřená aplikace ustanovení obchodního zákoníku je u smlouvy ve smyslu § 27a ZKV namístě nejen ve smyslu ustanovení § 476 a násl. obch. zák. (o smlouvě o prodeji podniku), nýbrž i v tom, že „věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží k provozování úpadcova podniku“, jsou při zpeněžení jednou smlouvou pokládány (stejně jako při prodeji…