epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    1. 11. 2021
    ID: 113774

    Autorské právo

    Osobou pasivně věcně legitimovanou ve sporu o odstranění následků zásahu do autorského práva je zásadně původce takového zásahu, tj. rušitel autorského práva. Za rušitele autorského práva je nutné považovat osobu, která svým jednáním na vlastní odpovědnost naplní znaky skutkové podstaty reprobovaného jednání podle autorského zákona. Zpravidla jde o osobu neoprávněného uživatele díla, tj. osobu, která dílo sama užila, anebo se tak stalo prostřednictvím někoho jiného, jehož jednání se této osobě deliktně přičítá. Jde-li o ochranu osobnostních práv autorských, je rušitelem osoba, která, ač jí může svědčit právo dílo užít, poruší některé z práv uvedených v § 11 odst. 1 až 3 autorského zákona. Tak tomu bude například tehdy, užívá-li sice dílo na základě smluvní či zákonné licence, avšak konkrétním jednáním (zejména úpravou či jinou změnou díla) zasáhne do autorova práva na nedotknutelnost díla, popř. takovým jednáním sníží hodnotu díla.

    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky č.j.  27 Cdo 1079/2020-113 ze dne 28.6.2021)

    Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce J. H., bytem XY, zastoupeného JUDr. F.V., advokátem, se sídlem v P., proti žalované JIZERA INVEST s. r. o., se sídlem v P., zastoupené Mgr. P.B., advokátem, se sídlem v P., o ochranu autorského práva, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 C 34/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 12. 2019, č. j. 3 Co 89/2019-66, tak, že rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 12. 2019, č. j. 3 Co 89/2019-66, v části, jíž odvolací soud změnil výrok I. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2019, č. j. 32 C 34/2017-44, se ruší a věc se v tomto rozsahu vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Z odůvodnění:


     

    [1] Žalobou doručenou Městskému soudu v Praze dne 4. 12. 2017 se žalobce na žalované domáhá odstranění velkoplošné reklamní plochy – billboardu a všech částí velkoplošné reklamní obrazovky (vše dále též jen jako „velkoplošná reklama“) z průčelí domu v XY (dále též jen „dům“ nebo „stavba“) a zaplacení 200.000 Kč jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou porušením jeho autorských práv. Žalobce tvrdí, že jako autor architektonického návrhu domu (dále též jen „dílo“) neposkytl souhlas s tím, aby byl dům zakryt velkoplošnou reklamou. Žalobce má za to, že došlo ke „zkomolení díla“ a že „dílo je užíváno způsobem, který snižuje jeho hodnotu, a to na první pohled výrazně“.

    [2] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 5. 2019, č. j. 32 C 34/2017-44, zamítl žalobu o odstranění velkoplošné reklamy z průčelí domu (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení 200.000 Kč (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).

    [3] Soud prvního stupně vyšel z toho, že:

    1) Žalobce je autorem díla.

    2) Velkoplošná reklama je umístěna na lešení stojícím na chodníku před domem.

    [4] Na takto ustaveném základě soud uzavřel, že „pokud žalovaná tvrdí, že lešení je umístěné před domem a na něm je zachycena reklamní plocha, a že ona není vlastníkem těchto, nemůže žalovaná sama prokazovat, že něco není. V tomto rozsahu je důkazní břemeno na žalobci, a ten k této skutečnosti nenavrhl naprosto žádné důkazy“.

    [5] „Kromě toho“ měl soud za to, že se žalobce nemůže domáhat odstranění následků zásahu do jeho práva, neboť „pojmově tento případ neodpovídá ustanovení § 40 odst. 1 písm. d) zákona 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Již pojmově příkladmo vyjmenované 4 body v zákoně svědčí o tom, že by se muselo jednat o užití rozmnoženin, zničení neoprávněně zhotovené rozmnoženiny, zničení neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny výrobků či zničení nástrojů používaných k výrobě neoprávněně zhotovené rozmnoženiny“.

    [6] Soud neměl „za prokázané, že by stojícím lešením, na kterém je zřejmě zachycena reklama, neboť způsob uchycení z fotografií zřejmý naprosto není, měla žalovaná zasáhnout do autorského práva žalobce ke stavbě jako architektonickému dílu. Muselo by být prokázáno, že se jedná o způsob užití budovy“. Lešení, byť překryté velkoplošnou reklamou, podle soudu nezasahuje do díla, neboť stojí na chodníku. Je „notoricky známou skutečností, že stavba lešení podléhá souhlasu vlastníka chodníku, v tomto případě zřejmě hlavního města Prahy, a podléhá tak správnímu řízení, do kterého občanskoprávní soud není oprávněn zasahovat“.

    [7] Jde-li o požadavek na zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, soud dospěl k závěru, podle něhož „stavba jako architektonické dílo nebyla nijak narušena, to, že momentálně není vidět, není relevantní“. Podle soudu je věc třeba „posuzovat z hlediska objektivního, objektivně k žádnému zásahu do stavby jako takové nedošlo, subjektivní dojem žalobce, že je poškozen tím, že stavba momentálně není vidět, není relevantní“.

    [8] Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že žalované uložil na její náklady odstranit velkoplošnou reklamu z průčelí domu, a ve výrocích II. a III. jej zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

    [9] Odvolací soud doplnil dokazování fotografiemi velkoplošné reklamy zachycujícími stav ke dni 30. 11. 2019 a vyšel dále z toho, že:

    1) „Lešení na chodníku“ je umístěno před sousední budovou, velkoplošný billboard je umístěn přivázáním přímo na původní konstrukci průčelí, která je pevně zapuštěna přímo do domu.

    2) Na střeše domu je umístěna reklamní obrazovka.

    [10] Odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, dospěl k závěru, podle něhož „připevnění billboardu na větší část domu představuje snížení hodnoty díla, stejně jako představuje snížení hodnoty díla připevnění konstrukce reklamní obrazovky na střešní frontě domu. Dochází tak ke změně dokončené stavby, která nemá odpovídající důvod, totéž platí ohledně připoutání reklamního billboardu“. Umístění velkoplošného billboardu a „reklamních obrazovek“ na střeše domu proto podle odvolacího soudu představuje zásah do autorského práva žalobce k dílu.

    [11] Je-li „nepochybné, že žalobce je jediným autorem díla a žalovaná je současnou vlastnicí domu, je zřejmé, že žalobce je věcně aktivně legitimován uplatňovat nároky podle autorského zákona. Není pravdou, že by žalobce netvrdil, že došlo k zásahu do díla, naopak tvrzený zásah byl vlastním důvodem podání žaloby“.

    [12] Odvolací soud měl oproti soudu prvního stupně rovněž za to, že nárok žalobce je podřaditelný pod § 40 odst. 1 písm. d) autorského zákona. Přisvědčil žalobci, že výčet nároků autora podle uvedeného ustanovení je „toliko demonstrativní a není důvod domnívat se, že by se autor nemohl domáhat odstranění umístěného prvku, který komolí jeho dílo“.

    [13] Závěr soudu prvního stupně, podle něhož je žaloba ve vztahu k přiměřenému zadostiučinění ve výši 200.000 Kč nedůvodná, považoval odvolací soud za nepřezkoumatelný a přinejmenším za předčasný, neboť soud prvního stupně (s ohledem na nesprávný závěr, podle něhož nedošlo k zásahu do autorského práva žalobce) nezkoumal závažnost narušení, dobu jeho trvání apod.

    [14] Proti rozsudku odvolacího soudu (podle obsahu v rozsahu té části výroku, jíž odvolací soud změnil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně) podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), majíc za to, že v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena otázka pasivní věcné legitimace ve sporu o odstranění následků zásahu do autorského práva, jež mělo být porušeno tím, že osoba odlišná od vlastníka stavby, která je rozmnoženinou (napodobeninou) architektonického díla, bez souhlasu autora umístila na stavbu reklamní zařízení.

    [15] Dovolatelka tvrdí, že se stala vlastnicí domu v roce 2015 a že velkoplošná reklama, která je „namontována“ již minimálně od roku 2006, nebyla součástí kupní smlouvy, na jejímž základě dům nabyla. Dovolatelka není vlastnicí velkoplošné reklamy ani osobou, která dům velkoplošnou reklamou „zatížila“. Žalován měl být vlastník velkoplošné reklamy. V průběhu řízení dovolatelka namítala, že probíhá řízení u stavebního úřadu o dodatečném povolení „stavby pro reklamní zařízení“, v němž je zjišťován vlastník velkoplošné reklamy, a že nemůže odstraňovat reklamní zařízení ve vlastnictví třetí osoby, neboť se „vystavuje riziku porušení cizích vlastnických práv a rovněž riziku vzniku škody, nehledě na skutečnost, že dovolatelka nemá žádné informace o technickém stavu instalace, a není tedy schopna ani odstranění bezpečně provést“. Odvolací soud se podle dovolatelky „nijak blíže“ nevypořádal s tím, že vlastník velkoplošné reklamy může být rozdílný od vlastníka domu, když pouze uvedl, že „je v reálné i v právní moci žalované, tyto předměty z průčelí domu odstranit“.

    [16] Dovolatelka, odkazujíc na příslušná ustanovení zákona 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), namítá, že velkoplošná reklama je stavbou pro reklamu a není ani součástí ani příslušenstvím domu. Postup odvolacího soudu, který považuje za protizákonný a protiústavní, by podle jejího názoru mohl být zneužíván k obcházení předpisů o stavebním řízení, obchází se jím ochrana vlastnického práva třetích osob a ukládají se povinnosti subjektu, který neporušil žádná práva a má napravovat na své náklady zásahy jiných osob.

    [17] Odvolací soud se podle dovolatelky „rovněž nevypořádal s námitkou promlčení nároku, když je evidentní, a to i z podání žalobce, že o stavu dlouhodobě věděl, ale nic proti tomu nečinil, a to minimálně již od roku 2006. Minimálně od tohoto roku mohl své právo uplatnit. Dovolatelka nabyla dům až v roce 2015, a to s tím, že stavby pro reklamu nejsou předmětem kupní smlouvy. Minimálně je v rozporu s dobrými mravy jednání žalobce, který o zakrytí domu věděl, ale insolvenční správkyni (prodávající) o svých nárocích nijak neinformoval a pouze čekal, až dům koupí zájemce a toho bude možné podstatně lépe žalovat než insolvenčního správce. Paradoxně tak vlastně není vyloučeno, že skutečným vlastníkem stavby pro reklamu může být zprostředkovaně i žalobce přes zahraniční SPV, když skutečný vlastník společnosti, která vystupuje ve stavebním řízení, není znám.“

    [18] Dovolatelka rovněž namítá, že podle § 7 odst. 1 a 2 o. s. ř. soudy „rozhodovaly ve věci, kde nebyla dána jejich pravomoc“, rozhodnutí není možné vykonat a že žalobce měl veškeré své připomínky uplatnit v řízení před stavebním úřadem v řízení o umístění stavby.

    [19] Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně aby rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdí.

    [20] Žalobce ve vyjádření k dovolání žalované považuje dovolání za vadné, nepřípustné a nedůvodné a navrhuje, aby je Nejvyšší soud odmítl, případně zamítl.

    [21] Při formulaci námitek týkajících se promlčení žalobou uplatněného nároku a rozporu jednání žalobce s dobrými mravy dovolatelka neuvádí, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. V důsledku této vady (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), již dovolatelka neodstranila v dovolací lhůtě (§ 241b odst. 3 věta první o. s. ř.), Nejvyšší soud nemohl učinit odpovídající závěr o přípustnosti dovolání k řešení (případných) otázek hmotného či procesního práva těmito námitkami otevíraných; proto se jimi nezabýval (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Cdo 3931/2013, uveřejněného pod číslem 15/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16).

    [22] Dovolání je však přípustné podle § 237 o. s. ř. pro řešení dovolatelkou otevřené otázky pasivní věcné legitimace ve sporu o odstranění následků zásahu do autorského práva, v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu v popsaných souvislostech dosud neřešené.

    [23] Podle § 40 odst. 1 písm. d) autorského zákona autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, může se domáhat zejména odstranění následků zásahu do práva, zejména

    1. stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2 z obchodování nebo jiného užití,

    2. stažením z obchodování a zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2,

    3. zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2,

    4. zničením nebo odstraněním materiálů a nástrojů použitých výlučně nebo převážně k výrobě neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2.

    [24] Osobou pasivně věcně legitimovanou ve sporu o odstranění následků zásahu do autorského práva je zásadně původce takového zásahu, tj. rušitel autorského práva. Za rušitele autorského práva je nutné považovat osobu, která svým jednáním na vlastní odpovědnost naplní znaky skutkové podstaty reprobovaného jednání podle autorského zákona. Zpravidla jde o osobu neoprávněného uživatele díla, tj. osobu, která dílo sama užila, anebo se tak stalo prostřednictvím někoho jiného, jehož jednání se této osobě deliktně přičítá [srov. TELEC, Ivo, TŮMA, Pavel. § 40 (Prostředky přímé ochrany práva autorského). In: TELEC, Ivo, TŮMA, Pavel. Autorský zákon. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 509 a 510].

    [25] Jde-li o ochranu osobnostních práv autorských, je rušitelem osoba, která, ač jí může svědčit právo dílo užít, poruší některé z práv uvedených v § 11 odst. 1 až 3 autorského zákona. Tak tomu bude například tehdy, užívá-li sice dílo na základě smluvní či zákonné licence, avšak konkrétním jednáním (zejména úpravou či jinou změnou díla) zasáhne do autorova práva na nedotknutelnost díla, popř. takovým jednáním sníží hodnotu díla.

    [26] V poměrech projednávané věci žalobce netvrdil jakého konkrétního zákonem reprobovaného jednání, v jehož důsledku mělo dojít k porušení jeho absolutního autorského práva, se měla dovolatelka dopustit. Ze samotné skutečnosti, že je dovolatelka vlastnicí domu, nelze bez dalšího dovodit její právo (natož povinnost) odstranit velkoplošnou reklamu.

    [27] Dospěl-li proto odvolací soud k závěru, podle něhož „umístění“ velkoplošné reklamy představuje zásah do autorského práva žalobce k dílu, neboť tím byla snížena jeho hodnota, aniž se zabýval tím, zda velkoplošnou reklamu „umístila“ přímo dovolatelka (odvolací soud se ostatně ani nezabýval tím, zda má dovolatelka k velkoplošné reklamě vlastnické či jiné právo umožňující s velkoplošnou reklamou nakládat), je jeho právní posouzení pasivní věcné legitimace dovolatelky neúplné, a tudíž nesprávné.

    [28] Pouze pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že stěžejní závěry odvolacího soudu, podle nichž architektonický návrh domu je autorským dílem a připevnění billboardu na větší část domu a konstrukce reklamní obrazovky na střešní frontě domu představuje snížení hodnoty díla, pak dovolatelka nenapadá, a k dovolacímu přezkumu je tudíž neotevírá.

    [29] Je-li dovolání přípustné, přihlíží Nejvyšší soud i ke zmatečnostním vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Zmatečnostní vada ve smyslu § 229 odst. 1 písm. a) o. s. ř. je dána tehdy, jestliže bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů.

    [30] Pravomoc projednat a rozhodnout spor o odstranění následků zásahu do autorského práva má soud v občanském soudním řízení, neboť jde o spor vyplývající z poměrů soukromého práva, který podle zákona neprojednává a nerozhoduje o něm jiný orgán (srov. § 7 odst. 1 o. s. ř.). Námitka dovolatelky, podle níž projednání a rozhodnutí věci není v pravomoci soudů, je tudíž nedůvodná.

    [31] Jelikož právní posouzení věci, na němž spočívá rozsudek odvolacího soudu, není správné (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem), Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), rozsudek odvolacího soudu podle § 243e odst. 1 o. s. ř. v napadeném rozsahu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta první o. s. ř.).


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    redakce (jav)
    1. 11. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Poučovací povinnost (exkluzivně pro předplatitele)
    • Právo na informace (exkluzivně pro předplatitele)
    • Smluvní pokuta (exkluzivně pro předplatitele)
    • Veřejná dražba (exkluzivně pro předplatitele)
    • Odměna advokáta
    • Náklady exekuce
    • Eutanázie
    • Zvýšení důchodového věku
    • Konsolidace veřejných rozpočtů; legislativní přílepky (exkluzivně pro předplatitele)
    • Správní soud a procesní pravidla
    • Vzdělávání, náležitosti podání (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    • 09.09.2025Techniky přesvědčivé argumentace – nejen u soudu (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    • 10.09.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 10.9.2025
    • 10.09.2025Shareholders' agreement aneb Co by si měli společníci mezi sebou upravit (online - živé vysílání) - 10.9.2025
    • 11.09.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 11.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Soudní ombudsman jako most mezi soudy, advokacií a veřejností
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Sankce Evropské unie proti Rusku a jejich dopad na obchodní smlouvy
    • Nárok na pobídkovou složku mzdy podmíněný dodržováním pracovních povinností a její krácení za jejich nedodržování
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Smlouva uzavřená mezi studentem a soukromou vysokou školou jako smlouva spotřebitelská – nález Ústavního soudu ze dne 5. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Nárok na pobídkovou složku mzdy podmíněný dodržováním pracovních povinností a její krácení za jejich nedodržování
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • 10 otázek pro ... Moniku Novotnou
    • Druhá vlna povinností dle AI Aktu
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Novela trestního zákoníku
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění

    Soudní rozhodnutí

    Odměna obhájce

    Ustanovení § 151 odst. 2 trestního řádu nezakládá bez dalšího nárok obhájce na odměnu a náhradu hotových výdajů za jakýkoli úkon právní služby poskytnutý obviněnému v...

    Podmíněné propuštění (exkluzivně pro předplatitele)

    Pokud se obecné soudy při posuzování podmínek pro podmíněné propuštění omezí na pouhé matematické sečtení kázeňských odměn a počtu trestních odsouzení a z možnosti...

    Poučovací povinnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Pokud by odvolací soud založil svůj procesní postup pouze na nesprávném právním posouzení závěrů plynoucích z právně závazného názoru v rozhodnutí dovolacího soudu bez toho, aby...

    Právo na informace (exkluzivně pro předplatitele)

    Právo stěžovatele na informace podle čl. 17 odst. 1 a 5 Listiny je porušeno, jestliže povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím neposkytl...

    Smluvní pokuta (exkluzivně pro předplatitele)

    Procesní úkon (námitku), jímž se dovolává nepřiměřenosti nároku na smluvní pokutu, může dlužník vznést v řízení kdykoliv, a to až do okamžiku rozhodnutí odvolacího soudu. Je...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.