epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    1. 11. 2004
    ID: 28900

    Dohoda o vypořádání společného jmění manželů

    Z povahy dohody o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů), kdy touto dohodou má být konečným způsobem vypořádáno společné jmění manželů (bezpodílové spoluvlastnictví manželů) vyplývá, že neplatnou část dohody o vypořádání nelze oddělit od jejího ostatního obsahu. V takovém případě je pak dohoda neplatná v plném rozsahu.

    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 30 Cdo 952/2002, ze dne 2.7.2003)

    Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně L. K., zastoupené advokátem, proti žalovanému Ing. K. K., zastoupenému advokátem, o 190 000,- Kč s přísl., vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 20 C 303/99, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. září 2001, č.j. 13 Co 323/2001-57, tak, že dovolání zamítl.

    Z odůvodnění :

    Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne 20.3.2000, č.j. 20 C 303/99-22, žalovanému uložil, aby žalobkyni zaplatil 190.000,-Kč s 26% úrokem z prodlení z částky 140.000,- Kč od 1.1.1998 a z částky 50.000,- Kč od 1.10.1998 do zaplacení, na náhradě nákladů řízení 20.805,- Kč a České republice 3.800,- Kč na soudním poplatku. Řízení o žalobě o zaplacení 3% úroků z prodlení z částky 140.000,- Kč od 1.1.1998 a z částky 50.000,- Kč od 1.10.1998 do zaplacení zastavil. Podle skutkových zjištění okresního soudu bylo manželství účastníků  ku dni 15.5.1997 rozvedeno. Účastníci dohodou ze dne 4.7.1997 vypořádali zaniklé bezpodílové spoluvlastnictví tak, že si rozdělili věci, které měli v bezpodílovém spoluvlastnictví, dohodli se ve vztahu ke „státnímu“ bytu o velikosti 3 + 1 a žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit na úplné vyrovnání podílů 200.000,- Kč ve splátkách blíže určených. Okresní soud na podkladě skutkových zjištění učiněných z výpovědí účastníků, obsahu dohody ze dne 4.7.1997 a potvrzení z 19.9.1997 učinil závěr, že dohoda účastníků jako bývalých manželů ze dne 4.7.1997 o vypořádání zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví je v části týkající se rozdělení některých věcí neurčitá, když věci označuje souhrnně jako sklo, prádlo, knihy a zbývající zařízení bytu, bez jejich bližšího označení a navíc ohledně bytového zařízení bez bližšího projednání. Proto dohodu účastníků hodnotil ve vztahu k uvedeným věcem jako neplatný právní úkon, který však lze oddělit od ostatního ujednání účastníků. Oba účastníci si podle názoru soudu museli být vědomi, že označená písemná dohoda koncipovaná jako dohoda konečná, nezahrnovala všechny věci v bezpodílovém spoluvlastnictví účastníků. Jestliže žalobkyně po uzavření dohody odvezla z bytu i některé věci ze „zbývajícího zařízení bytu“, aniž k tomu žalovaný vznesl výhrady, lze podle závěrů okresního soudu dovodit, že toto jednání žalobkyně akceptoval, že ohledně těchto věcí uzavřeli účastníci konkludentně dohodu. Z uvedeného okresní soud dovodil, že písemná dohoda účastníků ze dne 4.7.1997 je ve zbývající části platná, včetně závazku žalovaného zaplatit žalobkyni na úplné vyrovnání podílů částku 200.000,- Kč a lze se na jejím podkladě žalobou u soudu domáhat plnění. Soud odkázal na ust. § 149, § 150, § 34, § 35, § 37, § 41 a § 559 obč. zák. Námitky žalovaného, že měl výhrady proti postupu žalobkyně, která se podle žalovaného zmocnila některých věcí nad rámec dohody, že je dal žalobkyni najevo tím, že pořídil jejich seznam, předložil jej žalobkyni k podpisu a že jí posléze znemožnil přístup do bytu, ač k tomu podle dohody byl po určitou dobu povinen, shledal účelovými. Podle názoru okresního soudu by žalovaný mohl na žalobkyni požadovat vydání sporných věcí; snížení  částky, kterou se zavázal žalobkyni na vypořádání zaplatit, však není oprávněn požadovat.

    Na podkladě odvolání žalovaného, který nesouhlasil se závěry okresního soudu, se věcí zabýval Krajský soud v Ostravě. Rozsudkem v záhlaví označeným změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích tak, že žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 190.000,- Kč s úroky z prodlení se zamítá, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady odvolacího řízení. S odkazem na skutková zjištění soudu prvního stupně o rozvodu manželství účastníků ku dni 15.5.1997, o vůli účastníků vypořádat zaniklé bezpodílové spoluvlastnictví dohodou ze dne 4. 7.1997 a jejím obsahu, která shledal správnými, se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že označená dohoda v části, jíž se každému z účastníků přikazuje „polovina skla, prádla, knih“ a žalovanému dále „zbývající zařízení bytu“, je neurčitá. Dohoda  o vypořádání zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví jako dvoustranný právní úkon musí splňovat náležitosti ust. § 37 odst. 1 obč. zák. včetně požadavku srozumitelnosti a určitosti a to pod sankcí absolutní neplatnosti. Odvolací soud uznal, že dohoda účastníků splňuje požadavek srozumitelnosti, neboť z ní je nepochybné, že účastníci dohodou ve smyslu ust. § 149 odst. 2 obč. zák. ve znění účinném před 1.8.1998 hodlali vypořádat zaniklé bezpodílové spoluvlastnictví, nesplňuje však požadavek určitosti projevu vůle. Projev neurčitý je sice srozumitelný,  avšak jeho obsah je nejistý. Tak tomu je v části dohody účastníků  týkající se skla, prádla, knih a zbývajícího zařízení bytu. Odvolací soud uvedl, že pro nedostatek určitosti ve smyslu ust. § 37 odst. 1 obč. zák. je dohoda účastníků v části týkající se rozdělení neurčitě označených věcí neplatná. Z povahy posuzovaného úkonu vyplývá, že neplatnou část dohody účastníků o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví nelze oddělit od jejího ostatního obsahu, a proto je dohoda neplatná v plném rozsahu. Na způsobu vypořádání věcí jejich rozdělením totiž odvisí výše vypořádacího podílu, který má poskytnout ten z bývalých manželů, jemuž se z masy bezpodílového spoluvlastnictví dostalo více. Ježto z neplatné dohody nelze uplatňovat žádná plnění, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně, pokud jím bylo vyhověno žalobě a žalovanému uloženo, aby žalobkyni zaplatil 190.000,- Kč s příslušnými úroky z prodlení jako dlužný nedoplatek z částky, k jejímuž zaplacení se žalobkyni v dohodě zavázal, změnil a žalobu zamítl, rozhodl o náhradě nákladů řízení soudu prvního stupně a náhradě nákladů odvolacího řízení.

    Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání s odkazem na ust. § 238 odst. 1 písm. a) o.s.ř., z důvodu uvedeného v ust. § 241 odst. 3 písm. d) o.s.ř. ve znění před změnou provedenou zákonem 30/2000 Sb. Závěrem dovolání navrhla, aby rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 19.9.2001 č.j. 13 Co 323/2001 – byl zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení, neboť spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uvedla, že dohoda účastníků ze dne 4.7.1997 splňovala zákonem stanovené předpoklady a požadavky, účastníci ji uzavřeli svobodně a vážně, byla uzavřena tak, jak si účastníci přáli, tedy s uvedením jen podstatných věcí a zařízení. Při podpisu dohody věděli přesně, kdo  jakou polovinu skla, prádla a knih si ponechá; dohoda je určitá i ve vztahu ke zbývajícímu zařízení bytu, tedy k tomu, co není uvedeno v čl. I. a) ani v čl. I. b) dohody. Odkázala na ust. § 35 odst. 2 obč. zák. a zdůraznila shodnou vůli účastníků vypořádat bezpodílové spoluvlastnictví způsobem uvedeným v dohodě. Závěr odvolacího soudu, že nelze usoudit jen na částečnou neplatnost právního úkonu nepovažuje za správný; žalovaný je ochoten plnit povinnost z dohody účastníků, ale částku nižší o 30.000,- Kč. Odvolací soud se však tím nezabýval, ač měl. Oba účastníci dohodu o vypořádání následně porušili; žalobkyně tím, že si vzala nějaké věci navíc, žalovaný tím, že dovolatelce odmítl volný vstup do bytu, ač k tomu podle čl. I/c dohody je povinen.

    Protože řízení před soudem prvního stupně probíhalo podle občanského soudního řádu ve znění před účinností zák. 30/2000 Sb., rovněž rozsudek soudu prvního stupně byl vydán před nabytím účinnosti tohoto zákona, muselo být i odvolání posuzováno podle  zák. 30/2000 Sb. Se zřetelem k bodu 15 a 17 části dvanácté hlavy I zák. 30/2000 Sb. je Nejvyšší soud povinen v dovolacím řízení postupovat rovněž podle občanského soudního řádu účinného před 1.1.2001, kdy nabyl účinnosti zák.30/2000 Sb.

    Dovolací soud shledal, že včasné dovolání žalobkyně vykazuje všechny formální i obsahové náležitosti stanovené v § 241 odst. 1, 2 o.s.ř. Podle ust. § 238 odst. 1 o.s.ř. je přípustné, neboť směřuje proti rozsudku odvolacího soudu ve výroku, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé.

    Dovolací soud přezkoumal rozsudek odvolacího soudu ve smyslu ust. 242 odst. 1, 3 o.s.ř.; dovolatelka nevytýkala,  že by v řízení došlo k některé z vad uvedených v ust. § 237 o.s.ř., ani nenamítala, že řízení je postiženo jinou vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žádnou z uvedených vad neshledal ani dovolací soud, který je povinen k těmto vadám přihlédnout, i když nebyly v dovolání uplatněny (§ 242 odst. 3 o.s.ř.). Dovolací soud proto přezkoumal rozsudek odvolacího soudu z hlediska uplatněného dovolacího důvodu uvedeného v ust. § 241 odst. 3 písm. d) o.s.ř.

    Nesprávné právní posouzení věci jako dovolací důvod podle ust. § 241 odst. 3 písm. d) o.s.ř. tkví v aplikaci jiného právního předpisu, než který měl soud ve věci správně použít, nebo v tom, že soud aplikoval sice správný právní předpis, ale vyložil jej nesprávně.

    Dovolatelka vytýkala, že soudy učinily nesprávný závěr o tom, že dohoda v části týkající se rozdělení movitých věcí není srozumitelná a určitá a že odvolací soud pochybil, když po závěru o nedostatku srozumitelnosti a určitosti uvedené části dohody účastníků tuto dohodu posoudil jako neplatnou v plném jejím rozsahu. Namítala, že účastníci při podpisu dohody s jejím obsahem bez výhrad souhlasili, opakovali to i soudu, před nímž žalovaný výslovně prohlásil,  že dohodu uzavřel svobodně a vážně; námitky vůči dohodě nevznášel. Při podpisu dohody účastníci věděli přesně, kdo jakou polovinu skla, prádla a knih získá a rovněž bylo jimi přesně stanoveno, že zbývající zařízení bytu, tedy to zařízení, které jmenovitě není v dohodě uvedeno ať přidělením dovolatelce nebo žalovanému, si ponechá žalovaný.

    Dovolatelka v této souvislosti odkázala na ust. § 35 odst. 2 obč. zák. s názorem, že výkladem sporné části dohody účastníků ve smyslu ust. § 35 odst. 2 obč. zák. lze spolehlivě usoudit nejen na srozumitelnost, ale i určitost projevu vůle účastníků dohody.

    Právním důvodem žaloby v posuzované věci je závazek žalovaného obsažený v dohodě účastníků ze dne 4.7.1997 o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví na zaplacení částky 200.000,- Kč dovolatelce na vyrovnání podílů.

    Dohoda o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů podle ust. § obč. zák. ve znění před 1.8.1998, kdy nabyl účinnosti zák. č. 91/1998, je dvoustranný právní úkon (§ 34 obč.zák.). Vztahuje se na ni ust. § 37 obč.zák., podle nějž právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně (náležitost vůle), srozumitelně a určitě (náležitost projevu vůle). Nedostatek kterékoli z uvedených náležitostí má za následek, že právní úkon je zcela nebo zčásti od počátku neplatný. Právní následky spojuje občanský zákoník jen s platným právním úkonem; k neplatnosti právního  úkonu soud přihlíží z úřední povinnosti. Právní úkon je srozumitelný, jestliže jím projevené vůli lze při výkladu ve smyslu ust. § 35 obč.zák. dobře porozumět a pochopit ji; je určitý, jestliže vůle je vyjádřena přesně, způsobem, kterým lze spolehlivě usoudit na jeho obsah.

    Zjištění, na jejichž podkladě soudy založily svá rozhodnutí, nevyvolala pochybnosti o svobodné a vážné vůli účastníků jako bývalých manželů uspořádat po rozvodu poměry ve vztahu k zaniklému bezpodílovému spoluvlastnictví dohodou. V jejím rámci si rozdělili věci z bezpodílového spoluvlastnictví. Některé z nich označili jmenovitě, jako např. kožená sedačka 3,2,1, obývací stěna, rozkládací stůl, židle,  lednice s mrazákem Calex, televize Tesla Orava Color, osobní automobil OPEL Ascona 1,6 D, rok výroby 1986, jiné souhrně, jako např. „sklo, prádlo, knihy a zbývající zařízení bytu“. Ohledně všech těchto věcí projevili účastníci svobodnou a vážnou vůli si věci rozdělit., což také srozumitelně vyjádřili; ve vztahu k věcem konkrétně  označeným je jejich projev i určitý, jak předpokládá ust. § 37 odst. 2 obč.zák.

    Účastníci se dohodli i na rozdělení „skla, prádla, knih“ a to jednou polovinou pro každého z účastníků.

    Pro označení věcí použili souhrnného názvu, aniž jednotlivé věci označili konkrétně. Spojení věcí, které jsou jednoho druhu, pod společným názvem jako sklo, prádlo, knihy, jako je tomu v dohodě účastníků, bývá obvyklé a zpravidla postačuje pro posouzení, o které věci se jedná. Dohoda účastníků sice neobsahuje přesná pravidla pro rozdělení skla, prádla a knih, jimiž se mají účastníci řídit, tyto věci však mají být podle ujednání účastníků rozděleny mezi účastníky rovným dílem, což z hlediska požadavku určitosti dohody o rozdělení souhrnně označených věcí jednoho druhu lze považovat za postačující. Je tedy i v této části dohoda účastníků nejen srozumitelná, ale i určitá.

    Při výkladu dohody účastníků však vyvolává obtíž ta část dohody, která se týká „zbývajícího zařízení bytu“. Není totiž zřejmé, a to ani s ohledem na předchozí určitě projevenou vůli účastníků ve vztahu ke konkrétně označeným věcem a věcem jednoho druhu označeným společným názvem, které věci z bezpodílového spoluvlastnictví účastníků představují ono zbývající zařízení bytu. Nelze spolehlivě usoudit, zda tímto souhrnným pojmenováním se rozumí soubor věcí, jimiž byl byt ku dni uzavření dohody zařízen, tedy především nábytek, nábytkové sestavy nebo jednotlivé nábytkové kusy, případně bytové doplňky, nebo i spotřebiče, pokud jimi byla domácnost vybavena a nalézaly se v bytě účastníků. Nelze rovněž vyloučit, že v bytě účastníků  se nalézaly i věci nepatřící do bezpodílového spoluvlastnictví účastníků, které však byly součástí zařízení bytu případně vybavení domácnosti. To vše činí dohodu účastníků v této části nepřesnou, neurčitou. Ostatně sama dovolatelka v řízení soudu prvního stupně uvedla, že účastníci této části dohody příliš pozornosti nevěnovali.

    Dohoda bývalých manželů je jedním ze způsobů vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví, kterým si bývalí manželé rozdělí věci ze zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví, vypořádají pohledávky a dluhy vyplývající z bezpodílového spoluvlastnictví a finančně vypořádají vzniklé rozdíly v podílech účastníků na bezpodílovém spoluvlastnictví. V posuzované věci je dohoda účastníků jako dvoustranný právní úkon, koncipovaná jako dohoda konečná, v části týkající se zbývajícího zařízení bytu, které bylo přikázáno žalovanému, neurčitá a pro tento nedostatek z hlediska ust. § 37 odst. 2 obč. zák. je neplatná. Z povahy tohoto právního úkonu, jímž má být konečným způsobem vypořádáno bezpodílové spoluvlastnictví účastníků vyplývá, že neplatnou část dohody o vypořádání nelze oddělit od jejího ostatního obsahu, včetně závazku žalovaného zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů stanovenou částku (§ 41 obč.zák.). Dohoda účastníků je proto neplatná v plném rozsahu.

    Závěr odvolacího soudu, že žalobě nelze vyhovět, protože z neplatné dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví nelze požadovat plnění, shledal dovolací soud správným a dovolání jako nedůvodné zamítl (§ 243b odst. 1 o.s.ř.). Nepovažoval za právně odůvodněné zabývat se dalšími námitkami dovolatelky ve vztahu k postupu soudu při projednání návrhu žalovaného na srážku 30.000,- Kč ze žalované částky ani jejím odkazem na podmíněnost dohody zaplacením stanovené částky žalobkyni.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Jaroslav Vaško
    1. 11. 2004

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Majetková podstata
    • Osvobození od placení zbytku dluhů (exkluzivně pro předplatitele)
    • Ověření podpisu advokátem (exkluzivně pro předplatitele)
    • Pohledávka vyloučená z uspokojení (exkluzivně pro předplatitele)
    • Škoda a identifikace poškozeného (exkluzivně pro předplatitele)
    • Autorské právo
    • Jednatel
    • Insolvence a nájem bytu
    • Bezdůvodné obohacení
    • Osoba blízká (exkluzivně pro předplatitele)
    • Peněžité plnění sestávající z více nároků (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 17.06.2025Rozvod s mezinárodním prvkem (online - živé vysílání) - 17.6.2025
    • 17.06.2025Bitcoin jako součást finanční strategie společnosti (online - živé vysílání) - 17.6.2025
    • 20.06.2025Nový stavební zákon – aktuální judikatura (online - živé vysílání) - 20.6.2025
    • 24.06.2025Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 24.06.2025Flexibilní pracovní doba – Ne vždy musí zaměstnanci pracovat ve standardních pevných či pravidelných směnách! (online - živé vysílání) - 24.6.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • 10 otázek pro ... Filipa Seiferta
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka

    Soudní rozhodnutí

    Majetková podstata

    V řízení o určení neúčinnosti smlouvy, kterou dlužník uzavřel s dalšími osobami, není insolvenční správce oprávněn ani povinen podat odpůrčí žalobu proti těmto osobám jen...

    Osvobození od placení zbytku dluhů (exkluzivně pro předplatitele)

    Pohledávka věřitele vůči (insolvenčnímu) dlužníku, na kterou se vztahuje rozhodnutí insolvenčního soudu o přiznání osvobození od placení zbytku pohledávek, vydané podle § 414...

    Ověření podpisu advokátem (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li prohlášení o pravosti podpisu jiné osoby učiněno advokátem a má-li všechny náležitosti stanovené § 25a odst. 2 zákona o advokacii, nahrazuje takové prohlášení úřední...

    Pohledávka vyloučená z uspokojení (exkluzivně pro předplatitele)

    Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona  č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního...

    Škoda a identifikace poškozeného (exkluzivně pro předplatitele)

    Reflexní škoda je odvozená od škody vzniklé na majetku obchodní společnosti, tudíž existence škody na majetku společníka či akcionáře je závislá na existenci škody na majetku...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.