epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    19. 2. 2003
    ID: 21128

    Držba

    Podstata nakládání s věcí není jen v jejím fyzickém ovládání. Fyzické ovládání je jen jedním z možných způsobů nakládání s věcí, a to již proto, že některé věci fyzicky držet nelze. Záleží tedy na objektivním společenském posouzení, zda někdo – s ohledem na zvyklosti, zkušenosti a obecné názory – nakládá s věcí.

    Podstata nakládání s věcí není jen v jejím fyzickém ovládání. Fyzické ovládání je jen jedním z možných způsobů nakládání s věcí, a to již proto, že některé věci fyzicky držet nelze. Záleží tedy na objektivním společenském posouzení, zda někdo – s ohledem na zvyklosti, zkušenosti a obecné názory – nakládá s věcí.


    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 22 Cdo 2302/2000, ze dne 12.9.2002)


    Nejvyšší soud rozhodl ve věci žalobkyně Š. Š., zastoupené advokátem, proti žalované M. Ř., zastoupené advokátem, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 6 C 104/98, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. května 2000, č. j. 26 Co 625/99-89, tak, že rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17. května 2000, č. j. 26 Co 625/99-89, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.


    Z odůvodnění :


    Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 17. května 2000, č. j. 26 Co 625/99-89, potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha-západ (dále jen „soudu prvního stupně“) ze dne 22. dubna 1999, č.j. 6 C 1047/98-54, v napadených výrocích I. a III., kterými byla zamítnuta žaloba na určení, že žalobkyně je vlastnicí pozemku parc. č. 184/4 o výměře 119 m2 v kat. území V., a dále rozhodnuto o nákladech řízení. Výrokem II. rozsudku soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení z 11. 10. 1999, č. j. 6 C 1047/98-82, bylo zastaveno řízení o vzájemné žalobě, kterou se žalovaná domáhala určení, že „vlastnické právo žalobkyně na vlastnictví pozemku číslo parc. č. 71/3 dle platných katastrálních map nebylo nikdy zpochybněno, aby žalobkyni bylo uloženo, aby neprodleně přestala užívat pozemek č. parc. 184/4 a část pozemku č. 71/4 a umožnila majitelce na tyto pozemky přístup a odstranila nepovolené stavby z cizích pozemků“. Odvolací soud rozhodl dále o nákladech odvolacího řízení a proti svému rozsudku připustil dovolání.


    Odvolací soud převzal zjištění soudu prvního stupně, že žalovaná prodala pozemek parc. č. 71/3 v kat. ú. V. (vznikl oddělením z pozemku parc. č. 71/1) v roce 1982 manželům J., kteří ho pak prodali v roce 1987 rodičům žalobkyně M. a M. Š. Ti postavili oplocení zakoupeného pozemku tak, že k němu připlotili i část pozemku parc. č. 176/1 (původně č. 184/1), který je vlastnictvím žalované a byl tehdy v užívání JZD. Takto oplocený pozemek nerušeně užívali rodiče žalobkyně do roku 1991, stejně jako nadále nejprve žalobkyně a její sestra J. Š., které nabyly spoluvlastnictví k pozemku parc. č. 71/3 dědictvím po otci v roce 1991, od roku 1994 žalobkyně jako výlučná vlastnice, když jí sestra spoluvlastnický podíl k pozemku darovala. Teprve v roce 1995 žalovaná upozornila žalobkyni, že užívá část jejího pozemku č. 176/1, která byla vymezena geometrickým plánem jako pozemek parc. č. 184/4. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně by mohla nabýt vlastnictví k tomuto pozemku jen vydržením podle § 130 ObčZ, avšak nebyla prokázána oprávněná držba tohoto pozemku žalobkyní a jejími právními předchůdci po vydržecí dobu 10 let, tj. v letech 1985-1995. Oprávněnými držiteli předmětného pozemku byli totiž jen žalobkyně, její sestra a rodiče od roku 1987. Zatímco soud prvního stupně dospěl k závěru, že držba tohoto pozemků manžely J. nevznikla vůbec, a pokud ano, byla už v roce 1984 přerušena, tím, že od tohoto roku neužívali ani pozemek parc. č. 71/3, ztotožnil se odvolací soud jen s posledně uvedeným závěrem. Podle odvolacího soudu jestliže je držba v § 129 odst. l ObčZ vymezena tak, že jde o nakládání s věcí jako s vlastní, to znamená faktické ovládání věci s úmyslem mít ji pro sebe, pak stav, kdy někdo ponechá věc ladem - manželé J. se nejpozději od roku 1984 o pozemek parc. č. 73/1 nezajímali, nechodili tam a nevykonávali na něm žádnou činnost - nelze za její faktické ovládání považovat. To platí u pozemků tím spíš, že si nelze představit jejich ovládání jinak než užívání, tzn. výkon určité pravidelné činnosti, která může být různého druhu, ale musí se pozemku bezprostředně týkat. Právě pro výklad pojmu držby pozemku jako faktického ovládání věci připustil odvolací soud dovolání s tím, že není v judikatuře vyšších soudů dosud řešen.


    Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Považuje za nesprávný závěr odvolacího soudu, že vlastnictví k pozemku parc. č. 184/4 nevydržela proto, že držba tohoto pozemku manžely J. zanikla už v roce 1984 tím, že pozemek nechali ležet ladem. Podle žalobkyně je držbou pozemku nejen jeho faktické užívání, ale také braní plodů a užitků, právo tyto plody a užitky nebrat a pozemek neobdělávat. Výklad držby odvolacího soudu by v důsledku znamenal, že k přerušení držby pozemku by docházelo vždy, jakmile by držitel přestal pozemek užívat, a to i po krátkou dobu. Žalobkyně navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení.


    Žalovaná považuje za správný závěr odvolacího soudu, že k vydržení vlastnického práva k pozemku parc. č. 184/4 nedošlo a zdůrazňuje, že manželé J. se držby pozemku parc. 184/4 vůbec neuchopili. Žalovaná navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto.


    Nejvyšší soud provedl řízení o dovolání podle části dvanácté, hlavy deset, bodu 17. zákona 30/2000 Sb. podle procesních předpisů platných k 31. 12. 2000, t. j. podle zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění novely provedené zákonem 30/2000 Sb. (dále jen „OSŘ“).


    Po zjištění, že přípustné dovolání bylo podáno včas řádně zastoupenou účastnicí řízení, že v řízení nedošlo k vadám vyjmenovaným v § 237 odst. l OSŘ ani jiným vadám, které by měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přezkoumal rozsudek odvolacího soudu podle dovolatelkou uplatněného dovolacího důvodu, tedy zda je správný závěr odvolacího soudu, že držba pozemku parc. č. 184/4 manžely J. byla „přerušena“ , resp. zanikla tím, že pozemek nechali ležet ladem. Dovolací soud považuje za nutné na tomto místě uvést, že je takto vymezeným dovolacím důvodem vázán a nemůže se zabývat otázkou vzniku držby tohoto pozemku manžely J., neboť odvolací soud vycházel z toho, že jim držba tohoto pozemku vznikla.


    Podle § 132a odst. l ObčZ ve znění novely provedené zákonem 131/1982 Sb., tj. ObčZ účinného v době, kdy mělo k zániku držby dojít, kdo s věcí zachází jako se svou a je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc patří, má – pokud není stanoveno jinak – obdobná práva jako vlastník. Pokud odvolací soud vycházel z § 129 odst. 1 ObčZ ve znění novely provedené zákonem 509/1991 Sb., který stanoví, že držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo vykonává právo sám pro sebe, pak pojmové znaky držby jsou vymezeny v obou úpravách stejně a samo o sobě by použití nesprávného předpisu nemohlo mít vliv na správnost rozhodnutí ve věci.


    Držba věci předpokládá vůli (animus possidendi) a faktické ovládání věci (corpus possessionis). Držební vůle je vůle držet věc pro sebe a svým jménem, tedy nakládat s ní jako s vlastní, a corpus possessionis představuje nakládání s věcí. Podstata tohoto nakládání (corpus) není jen v jejím fyzickém ovládání. Corpus possessionis má ten, kdo vstupuje ohledně věci do takových společenských vztahů, které jsou obecně považovány za projev právní moci nad věcí, tedy „za nakládání s věcí“. To je samozřejmě ten, kdo věc fyzicky ovládá a má ji pro sebe. Fyzické ovládání je však jen jedním z možných způsobů nakládání s věcí, a to již proto, že některé věci (např. nemovitosti) prostě fyzicky držet nelze. Záleží tedy na objektivním společenském posouzení, zda někdo – s ohledem na zvyklosti, zkušenosti a obecné názory – nakládá s věcí. To je zjevné zejména u pozemků; držitel na pozemek nemusí celá léta vstoupit, může jej nechat ladem, a přesto, pokud se jeho držby nechopí někdo jiný, zůstává držitelem nemovitosti.


    Pokud tedy odvolací soud dospěl k závěru, že držba pozemku zaniká tím, že držitel nechá pozemek ležet ladem, a proto nelze uvažovat o započitatelné držbě právních předchůdců žalobkyně v době od roku 1985 do roku 1987 po vydržecí dobu, která by měla běžet v letech 1985-1995, jde o nesprávný právní závěr, který měl za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Rozsudek odvolacího soudu byl proto zrušen a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení (§ 243d odst. 1 a 2 OSŘ).



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    (jav)
    19. 2. 2003

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Odmítnutí dovolání
    • Dobrá víra třetích osob
    • Soukromá vysoká škola
    • Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)
    • Příspěvek na péči
    • Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Opatrovník
    • Společná domácnost
    • Mzda (exkluzivně pro předplatitele)
    • Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Dobrá víra třetích osob
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.