epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    7. 9. 2022
    ID: 115191

    Nebytové prostory

    Předpokladem výpovědi podle § 2309 písm. a) o. z. je skutečnost, že nemovitá věc, v níž se prostor sloužící podnikání nachází, má být buď odstraněna, nebo přestavěna tak, že přestavba brání dalšímu užívání prostoru v situaci, jde-li o změnu poměrů nastalých po uzavření smlouvy. Na rozdíl od úpravy obdobného výpovědního důvodu dříve zakotveného v § 9 odst. 2 písm. h) zákona 116/1991 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění účinném do 31. 12. 2013, se existence rozhodnutí správního orgánu, jímž je tato povinnost uložena, nevyžaduje.

    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky č.j. 26 Cdo 3115/2021-91 ze dne 17.5.2022)

    Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce K. T., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného Mgr. Z.Z., advokátkou se sídlem v O., proti žalovanému P. D., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Z.M., advokátem se sídlem v O., o přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu prostoru sloužícího podnikání, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 30 C 15/2020, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 5. 2021, č. j. 15 Co 394/2020- 69, tak, že dovolání se zamítá.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE


    Z odůvodnění:

    Žalobce se žalobou podanou u soudu prvního stupně dne 17. 1. 2020 domáhal přezkumu oprávněnosti výpovědi ze dne 22. 10. 2019 s odůvodněním, že pouhé odstranění následků havárie a provádění oprav pronajatého prostoru nenaplňuje předpoklady výpovědi z nájmu prostoru sloužícího podnikání dle § 2309 písm. a) zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“).

    Okresní soud v Ostravě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 9. 10. 2020, č. j. 30 C 15/2020-44, určil, že výpověď ze dne 22. 10. 2019 je neoprávněná (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II.).

    Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobce (jako nájemce) uzavřel se žalovaným (jako pronajímatelem) dne 27. 9. 2017 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byly prostory nacházející se v 1. nadzemním podlaží (o výměře 95 m²) a v 1. podzemním podlaží (o výměře 56,6 m²) budovy č. p. XY, obec XY, část obce XY, tvořící součást pozemku p. č. XY, vše zapsáno na LV č. XY u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště XY (dále též jen „předmětné prostory“) a dále movité věci tvořící provozní a technologické zařízení kavárny (věci interiérového zařízení a vybavení). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou (5 let) od 1. 10. 2017, se sjednaným účelem provozování hostinské činnosti, kavárny, bistra a restaurace (dále též jen „nájemní smlouva“). K uvedenému datu začal žalobce předmět nájmu fakticky (ke sjednanému účelu) užívat. Dne 6. 10. 2019 došlo v budově, ve kterém se předmětné prostory nachází, k náhlé vodovodní havárii, při níž byly poškozeny rozvody vzduchotechniky, elektroinstalace a stropní konstrukce (dále též jen „škodní událost“). Po ní žalovaný provedl v budově stavební práce (odstranění škod v částce 3.286.667 Kč), jež byly dokončeny v červnu 2020. Žalovaný nájemní smlouvu dne 22. 10. 2019 s odkazem na škodní událost vypověděl, s tím, že (provedenou) přestavbou předmětného prostoru byl naplněn výpovědní důvod dle § 2309 písm. a) o. z. Žalobce, jemuž byla výpověď doručena, žalovanému dopisem ze dne 11. 11. 2019 (doručeným 18. 11. 2019) sdělil, že považuje výpověď za nedůvodnou; výpověď nebyla (ze strany žalovaného) vzata zpět. Ke dni rozhodování soudu byly předmětné prostory užívány jinou osobou jako bar, kavárna, cukrárna.

    Na takto ustaveném základě soud prvního stupně dovodil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu prostoru sloužícího k podnikání dle § 2201, § 2302 a násl. o. z., žaloba byla podána včas (§ 2314 odst. 3 o. z.), podmínky pro soudní přezkum výpovědi byly splněny. Námitky proti výpovědi (i žaloba) jsou určitými a srozumitelnými právními jednáními (odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4249/2016), výpověď splňuje zákonem stanovené náležitosti.

    Následně soud prvního stupně dospěl k závěru, že v daném případě nebyl naplněn výpovědní důvod dle § 2309 písm. a) o. z. Výpovědní důvod podle tohoto ustanovení nemůže být dle jeho názoru dán v situaci, kdy se pronajímatel rozhodne prostory odstranit (nebo přestavět) ze své vůle, přičemž žalovaný v řízení netvrdil (ani neprokazoval), že by bylo po škodní události nezbytné provést přestavbu budovy (či předmětu nájmu), po níž by bylo objektivně nemožné její další užívání stávajícím nájemcem. Byť se nejedná o nezbytnou podmínku, nebylo ani tvrzeno, že by přestavění budovy bylo nařízeno orgánem veřejné moci, nebylo ani zjištěno, že by se jednalo o situaci, kdy by bylo nespravedlivé po pronajímateli nadále požadovat, aby plnil své smluvní závazky. Zdůraznil nejen to, že stav předmětných prostor je obdobný stavu před škodní událostí (je užíván třetí osobou k obdobnému účelu jako před škodní událostí), ale rovněž to, že žalovaného tížila povinnost předmět nájmu po škodní události obnovit (opravit). Uzavřel, že v daném případě k naplnění výpovědního důvodu, jenž je nutno chápat jako mimořádný, nedošlo. Dočasná ztráta způsobilosti předmět nájmu užívat není sama o sobě důvodem, pro který by žalovaný (bez dalšího) mohl nájem dle citovaného ustanovení vypovědět.

    Krajský soud v Ostravě k odvolání žalovaného rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (výrok I.), změnil výrok o nákladech řízení před soudem prvního stupně (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.).

    Ztotožnil se nejen závěrem soudu prvního stupně, že byť petit nebyl vyjádřen zcela přesně, je z žaloby zřejmé, že žalobce se domáhá určení neoprávněnosti žaloby v režimu § 2314 o. z., ale i se závěrem o včasnosti žaloby. Přitakal soudu prvního stupně i v tom, že žalovaný nebyl oprávněn nájem dle § 2309 písm. a) o. z. vypovědět. Zdůraznil, že bylo povinností žalovaného (pronajímatele) udržovat prostory v takovém stavu, aby v nich bylo možno provozovat nájem ke sjednanému účelu, bylo tedy jeho povinností následky škodní události odstranit. Nevedly-li následky škodní události k nutnosti odstranění prostor (či nutnosti jejich přestavění), nebyl žalovaný oprávněn nájem dle § 2309 písm. a) o. z. vypovědět. Nezpůsobilost pronajatých prostor k užívání za účelem provozu kavárny byla příčinou provádění oprav, nikoli následkem oprav, přičemž po přestavbě stavby jsou předmětné prostory i nadále způsobilé k užívání k účelu smluvně stranami sjednanému. Za výpovědní důvod nelze považovat jakoukoli přestavbu, nýbrž jen takovou, která po dokončení znemožní další užívání pronajatých prostor k sjednanému účelu, to se však v daném případě nestalo. Uplatněný výpovědní důvod umožňuje pronajímateli reagovat na (jím nezaviněnou a nepředvídatelnou) změnu poměrů spočívající v nutnosti nemovitost odstranit (či přestavět), což znemožní (brání) další užívání. Je nevýznamné, o jakou (či jak nákladnou) přestavbu se jedná, či to, zda nutnost přestavby vznikla nezávisle na vůli pronajímatele (či z jeho rozhodnutí). Dodal, že podmínkou uplatněného výpovědního důvodu není rozhodnutí o odstranění stavby (či obdobné rozhodnutí).

    Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opřel o § 237 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), a odůvodnil konstatováním, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného a procesního práva, které dosud nebyly v rozhodování dovolacího soudu řešeny, a sice otázek zda:

    a/ „lze v kontextu § 2309 písm. a) o. z. považovat za přestavbu nemovité věci i její opravu (vylučující užívání prostoru pro sjednaný účel) vyvolanou událostí (náhlá havárie vodovodního potrubí), kterou pronajímatel při uzavření smlouvy nemusel ani nemohl předvídat“ (dále též jen „první otázka“),

    b/ „postačí pro naplnění výpovědního důvodu dle § 2309 písm. a) o. z. i taková překážka, která bude bránit užívání pronajatého prostoru po časově ohraničenou dobu (tj. nebude bránit jeho užívání trvale, definitivně)“, dále též jen „druhá otázka“,

    c/ „je možno prostřednictvím § 41 odst. 2 o. s. ř. překlenout rozpor mezi procesním návrhem žalobce (žalobním petitem) a zbylým obsahem jeho procesního úkonu, je-li procesní návrh žalobcem (formulačně nesprávně) následně zopakován“ (dále též jen „třetí otázka“).

    Dovolatel má za to, že pro naplnění výpovědního důvodu § 2309 písm. a) o. z. nemusí existovat rozhodnutí orgánu veřejné moci (jež by stavební práce nařizovalo), není ani nutno, aby předmět nájmu byl absolutně, či trvale nepoužitelný. Výklad citovaného ustanovení nelze redukovat na „definitivní“ změnu poměrů. Na trvalý zánik (či změnu) původního předmětu nájmu reaguje primárně ustanovení o zániku pronajaté věci, nebo institut následné nemožnosti plnění (§ 2006, § 2226 odst. 1 o. z.). Významnou změnu poměrů přestavuje i nutnost odklidit negativní následky škodní události (na jejíž odstranění žalovaný byl nucen vynaložit částku 3.286.667 Kč), která po delší dobu znemožnila, aby byl předmět nájmu ke sjednanému účelu užíván. Za nesprávný považuje závěr odvolacího soudu, že se žalobce domáhá přezkoumání oprávněnosti výpovědi, neboť z žaloby je zcela zřejmé, že se domáhá určení neplatnosti výpovědi, přičemž svůj procesní návrh následným podáním zopakoval, odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 542/2019.

    Žalobce se ve vyjádření k dovolání ztotožnil s právními závěry odvolacího soudu, navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto.

    Dovolání podané včas, subjektem k tomu oprávněným – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění podmínky zastoupení advokátem (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, je přípustné, neboť dovolatelem předestřená první a druhá otázka, nebyla dosud dovolacím soudem řešena.

    Podle § 242 odst. 1 a 3 o. s. ř. dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden. Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodu vymezeného v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Existence uvedených vad tvrzena nebyla a tyto vady nevyplynuly ani z obsahu spisu.

    Podle § 2309 písm. a) o. z. jedná-li se o nájem na dobu určitou, má pronajímatel právo nájem vypovědět i před uplynutím ujednané doby, má-li být nemovitá věc, v níž se prostor sloužící podnikání nachází, odstraněna, anebo přestavována tak, že to brání dalšímu užívání prostoru, a pronajímatel to při uzavření smlouvy nemusel ani nemohl předvídat.

    Účelem citovaného ustanovení je umožnit pronajímateli ukončit nájem prostoru sloužícího k podnikání v situaci, má-li být nemovitost, v níž se pronajatý prostor nachází, odstraněna, či má-li dojít k její zásadní změně (přestavbě) bránící dalšímu užívání prostoru, přičemž tuto skutečnost pronajímatel nemohl (nemusel) při uzavírání nájemní smlouvy předvídat.

    Předpokladem výpovědi podle § 2309 písm. a) o. z. je tedy skutečnost, že nemovitá věc, v níž se prostor sloužící podnikání nachází, má být buď odstraněna, nebo přestavěna tak, že přestavba brání dalšímu užívání prostoru v situaci, jde-li o změnu poměrů nastalých po uzavření smlouvy. Na rozdíl do úpravy obdobného výpovědního důvodu dříve zakotveného v § 9 odst. 2 písm. h) zákona 116/1991 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění účinném do 31. 12. 2013, se existence rozhodnutí správního orgánu, jímž je tato povinnost uložena, nevyžaduje (jak ostatně správně uzavřel odvolací soud).

    Citované ustanovení konstruuje dva důvody, pro které může pronajímatel nájem prostoru sloužícího podnikání, jež byl sjednán na dobu určitou, vypovědět. V poměrech projednávané věci byl pronajímatelem uplatněn druhý z uvedených důvodů (přestavba bránící užívání).

    Ustanovení § 2309 písm. a) o. z. v části týkají se zákonodárcem užitého pojmu „přestavována“ je na místě vykládat s přihlédnutím k § 2209 o. z. (dle nějž pronajímatel nemá během nájmu právo o své vůli pronajatou věc měnit) tak, že musí jít o přestavbu trvale bránící dalšímu užívání prostor k sjednanému (určenému) účelu, a to v situaci, nemohl-li (nemusel-li) pronajímatel provedení takové přestavby při uzavírání nájemní smlouvy předvídat. Jinak řečeno, k tomu, aby byl výpovědní důvod dle § 2309 písm. a) o. z. naplněn, je nezbytné, aby přestavba bránila dalšímu (smluvenému či obvyklému) užívání předmětu nájmu; nemožnost užívání musí být trvalého charakteru (shodně i odborná literatura, srov. Kabelková, E., Dejlová, H.: Nájem a pacht v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, § 2309, m. č. 5, shodně Mlynář in Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol.: Občanský zákoník. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 2323, m. č. 6).

    Namítá-li tedy dovolatel, že za přestavbu nemovitosti je možno považovat i její opravu, nemůže jeho námitka již jen z výše uvedených důvodů obstát; nadto takový závěr nepodporuje ani výklad jednotlivých ustanovení upravujících nájem, v nichž jsou zmíněné pojmy užívány v odlišném významu (srov. např. pojem „přestavba“ užitý v § 2259, § 2260, § 2263 o. z., pojem „oprava“ užitý v § 2207, § 2208, § 2210, § 2257).

    Argumentuje-li dovolatel odkazem na § 2226 odst. 1 o. z. přehlíží, že uvedené ustanovení dopadá na situaci odlišnou, a to na případ, kdy k odstranění věci již došlo, v takovém případě pak již není možno výpověď dle § 2309 písm. a) o. z. využít; shodný závěr platí (mutatis mutandis) i ve vztahu k jím namítanému § 2006 o. z.

    Lze tak uzavřít, že vyšel-li odvolací soud z toho, že výpovědní důvod dle § 2309 písm. a) o. z. v daném případě nebyl naplněn a že výpověď pronajímatele je neoprávněná, je jeho právní posouzení (věcně) správné.

    Je na místě dodat, že třetí dovolatelem otevíraná otázka dovolání přípustným nečiní, neboť závěr odvolacího soudu, podle něhož byť žalobce v petitu žaloby navrhuje, aby soud rozhodl o neplatnosti výpovědi, je z jejího obsahu zřejmé, že jde o žalobu podle § 2314 odst. 3 o. z., jíž se domáhá přezkumu oprávněnosti výpovědi, je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4249/2016, uveřejněný pod číslem 75/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2015, sp. zn. 21 Cdo 369/2015).

    Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud jeho dovolání podle § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř. zamítl.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    redakce (jav)
    7. 9. 2022

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)
    • Příspěvek na péči
    • Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Opatrovník
    • Společná domácnost
    • Mzda (exkluzivně pro předplatitele)
    • Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)
    • Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)
    • Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Vypořádací podíl v bytovém družstvu (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.