občanské právo

Dovolání se neplatnosti právního úkonu v žalobě na určení neplatnosti tohoto právního úkonu lze považovat za dovolání se neplatnosti právního úkonu ve smyslu ustanovení § 40a obč. zák.

Dopěje-li soud k závěru, že skutková zjištění učiněná v řízení lze subsumovat pod jinou hypotézu právní normy, než tu, jejíhož naplnění se dovolává účastník řízení, je povinen prověřit důvodnost takovým účastníkem vznesené námitky promlčení i z pohledu těchto závěrů. V režimu tzv. neúplné apelace se může odvolací soud zabývat námitkou promlčení…

Ze skutečnosti, že doručenka má povahu veřejné listiny, vyplývá procesní povinnost účastníka, který - oproti údajům uvedeným v doručence – tvrdí, že stanovený postup doručování dodržen nebyl, aby ke svým tvrzením nabídl důkazy a jejich prostřednictvím tato opačná tvrzení prokázal. Stejně tak prokázání pravdivosti tvrzení, že se nezastižený adresát…

Zamítnutí vlastnické žaloby pro rozpor výkonu vlastnického práva s dobrými mravy připadá výjimečně do úvahy, pokud výkon práva na ochranu vlastnictví vážně poškodí uživatele věci, aniž by vlastníkovi přinesl odpovídající prospěch, a vyhovění žalobě by se dotýkalo zvlášť významného zájmu žalovaného (zpravidla jde o zajištění…

Smluvené úroky sledují osud jistiny, proto dokud existuje nesplacený zůstatek jistiny, je možno nárokovat i dohodnutý úrok.

Nesprávné právní posouzení věci je způsobilým dovolacím důvodem jen tehdy, jestliže právě na něm napadené rozhodnutí spočívalo, tzn. bylo-li rozhodující pro výrok rozhodnutí odvolacího soudu.

Účastník neplatné smlouvy, který koupil odcizenou věc, splní povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy podle ustanovení § 457 odst. 1 ObčZ také tehdy, jestliže vydá věc poškozenému.

Vystoupení na zasedání městského zastupitelstva, jehož obsahem je vyjádření názoru na jednání městského radního lze chápat jako podnět k prošetření postupu tohoto radního. Proto nelze takový projev považovat za neoprávněný zásah do práv chráněných ustanoveními § 11 a násl. občanského zákoníku.

Samotné porušení ustanovení § 22 odst. 1, odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb., nenese vzápětí účinky neplatnosti smlouvy, která byla uzavřena při nerespektování zákonného předkupního práva dosavadního nájemce.

Neoprávněným zásahem ve smyslu § 13 odst. 1 občanského zákoníku je každé neoprávněné tvrzení nebo obvinění. Nelze se úspěšně bránit žalobě na ochranu osobnosti tím, že žalovaný šířil jen ty údaje, které sám slyšel.

Pojem „dozví se o škodě“ ve smyslu § 22 odst. 1 zákona č. 58/1969 Sb. vyjadřuje nejen vědomost poškozeného o nesprávném úředním postupu, ale i o tom, že vznikla majetková újma určitého druhu a rozsahu, kterou je možné natolik objektivně vyjádřit (vyčíslit) v penězích, aby poškozený mohl svůj nárok uplatnit u…

Nárok na úhradu toho, co bylo vynaloženo na společný majetek, je založen v okamžiku, kdy byl oddělený majetek jednoho z manželů takto vynaložen, i když jej lze uplatnit až po zániku BSM v souvislosti s jeho vypořádáním. Má-li tento vnos z odděleného majetku podobu finančního plnění (např. je-li částečně použito úspor jednoho z manželů na koupi…

Úspěšným žalobcem ve věci určení vlastnického práva k nemovitosti může být jen ten subjekt, který není zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti a který prokáže, že je podle hmotného práva jejím vlastníkem ke dni rozhodování soudu, neboť pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Nedostatek podmínky řízení o určení…

Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zanikají uspokojením nároku, uplynutím doby, na kterou byla omezena, dohodou o sporných nárocích, smrtí zaměstnance, popřípadě neuplatněním práva ve stanovené lhůtě – prekluzí. Výčet způsobů zániku práv a povinností je v zákoníku práce uveden taxativně. Jiným, v zákoníku práce neuvedeným způsobem, práva…

Závazku zaměstnance, aby využíval po skončení pracovního poměru svojí odborné kvalifikace jen v omezeném rozsahu, odpovídá jen taková povinnost zaměstnavatele, která přináší hospodářský prospěch zaměstnanci přímo v době trvání jeho závazku, tj. také po sjednanou dobu po skončení pracovního poměru. Skutečnosti, jak vysokou vyplácel zaměstnavatel…

Rozhodne-li se pronajímatel, že v pronajatém bytě provede stavební úpravy nebo jiné podstatné změny, nepochybně tím omezí a v některých případech i vyloučí nájemce z plného a nerušeného výkonu práv spojených s užíváním bytu. Pronajímatel proto může do práv nájemce tímto způsobem zasáhnout, jen je-li k tomu podle zákona nebo z jiného právního…

V případě právních úkonů o převodech nemovitostí převažuje obecný zájem na určitosti vlastnických práv, která působí absolutně „proti všem“ nad zájmem účastníků právního úkonu na respektování jejich vůle. Proto musí být individualizace nemovitosti v písemném úkonu provedena natolik určitým způsobem, aby bylo i osobám třetím nepochybně zřejmé…

Ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. je možné použít v případě vyklizení bytu po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy jak důvody, pro něž se použití citovaného ustanovení dožaduje ten, jemuž svědčí právo bydlení, tak všechny rozhodné okolnosti na straně toho, kdo je povinen výkon tohoto práva strpět. Není-li právní posouzení důvodnosti…

Vážnými (závažnými) důvody, pro něž není byt nájemcem užíván (je nájemcem užíván jen občas), mohou být např. ústavní léčení, výkon základní vojenské služby či nepříznivý zdravotní stav nájemce bytu (členů jeho domácnosti). Vážným (závažným) důvodem neužívání (občasného užívání) bytu může být též výkon zaměstnání mimo obec, v níž se byt nachází. Je…

Skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování v podstatné části tehdy, týká-li se skutečností, které byly významné pro posouzení věci z hlediska hmotného práva.