Právní vztahy, které jsou založeny „vnitřní dohodou“ mezi dlužníkem a přejímatelem povinnosti k plnění nelze posuzovat co do jejich vzniku a z hlediska předpokladů jejich platnosti pouze podle příslušných ustanovení zákoníku práce; právní úkon osoby odlišné od účastníků pracovněprávního vztahu směřující k uspokojení nároku oprávněného účastníka…
O situaci, kdy na nájemci nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt [§ 711 odst.1 písm.g) obč. zák.], jde především tehdy, jestliže nájemce užívá k bydlení současně dva byty, z nichž ani jeden nevyhovuje svou velikostí či kvalitou bytové potřebě nájemce a členů jeho rodiny, nebo tehdy, užívá-li druhý byt v místě svého pracoviště…
Dlužník ze směnky, může vznášet vůči remitentovi ze směnky - s výhradou nepoctivosti nabytí směnky - zásadně pouze takové námitky, které mají původ v jeho vztahu k majiteli směnky.
Několikanásobné zajištění pohledávek samo o sobě není v rozporu s dobrými mravy. S dobrými mravy může být případně v rozporu uplatnění takového zajištění, tj.
Okolnost, zda výkon práva v bytě bydlet do zajištění bytové náhrady je v souladu s dobrými mravy, může být právně relevantní v řízení o určovací žalobě podle § 80 písm. c) o. s. ř. Rozhodnutí vydané v řízení podle § 80 písm. c) o.s.ř., kterým soud určí, že (v důsledku změny poměrů) není vyklizovací povinnost vázána na předchozí zajištění bytové…
Povinnost zaměstnavatele nabídnout zaměstnanci ve smyslu ustanovení § 46 odst. 2 zák. práce jinou pro něho vhodnou práci provází každou jednotlivou výpověď, a proto nemůže být „konzumována“ splněním nabídkové povinnosti ve vztahu k předchozí výpovědi.
Závěr o tom, že účastník neunesl důkazní břemeno, lze učinit jen tehdy, jestliže soud řádně a úplně provedl všechny důkazy, které účastník označil k prokázání svého tvrzení. Účastníkem označený důkaz soud neprovede pouze v případě, jestliže jeho prostřednictvím nepochybně nelze prokázat pro věc rozhodnou skutečnost, například proto, že označený…
K omezení základních práv či svobod, i když jejich ústavní úprava omezení nepředpokládá, může dojít v případě jejich kolize. V případě závěru o opodstatněnosti priority jednoho ze dvou v kolizi stojících základních práv, je nutnou podmínkou konečného rozhodnutí rovněž využití všech možností minimalizace zásahu do druhého z nich.
Pokud si jeden ze spoluvlastníků bez dohody s ostatními oddělené plody přisvojí, případně je spotřebuje, jedná se o majetkový prospěch získaný na jejich úkor plněním bez právního důvodu (§ 451 odst. 2 ObčZ) a takovéto bezdůvodné obohacení je povinen jim podle § 451 odst. 1 ObčZ vydat.
Hmotněprávně lze identifikovat pohledávku zejména uvedením právní skutečnosti, na níž je založena, výší, splatností, případně i jinými skutečnostmi, včetně odkazu na event. titul, jímž byla přiznána. V případě postoupení pohledávky o její náležité určení nejde, pokud ani na základě výkladových pravidel podle § 35 odst. 2 obč. zák. nelze dospět k…
Zpochybněním věrohodnosti důkazních prostředků se rozumí tvrzení a pomocí důkazů prokázání takových skutečností, které vyvrací závěry soudu prvního stupně o tom, že určitý důkazní prostředek je nevěrohodný (a že proto z něj nelze při zjišťování skutkového stavu věci vycházet) nebo že je věrohodný (a že tedy je třeba na něm vybudovat zjištění…
Skutečnost, že poškozený mohl mít s ohledem na svoje dřívější pracovní zkušenosti informace o možných skutečnostech, na základě kterých by bylo možné dospět k závěru o riziku vzniku škody, aniž by k této došlo, a tyto svoje možné informace nepoužil, nelze posuzovat jako porušení povinnosti, uložené právním…
Má-li soud za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru, vyzve účastníka, aby v potřebném rozsahu doplnil vylíčení rozhodných skutečností. Pokud tak odvolací soud neučiní, trpí řízení v této části vadou, uvedenou v § 241a odst. 2 písm. a) OSŘ.
Součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Znehodnocením nemusí být jen ztráta hodnoty peněžní, nýbrž může jít i o znehodnocení funkční, estetické či jiné. Znehodnocením se míní stav, kdy hlavní věc v porovnání se stavem před oddělením její součásti slouží svému původnímu účelu…
Při úvaze o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. (v případě výpovědi z nájmu bytu podle § 711 odst. 1 písm. a)), je třeba brát v úvahu nejen důvody, pro něž se použití citovaného ustanovení domáhá ten, který je z bytu vypovídán, ale i rozhodné okolnosti na straně toho, kdo se přivolení k výpovědi z nájmu bytu…
Přerušení řízení ve smyslu § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání nastává ze zákona (tedy nikoli na základě rozhodnutí soudu) a bez ohledu na to, zda soud o prohlášení konkursu na majetek účastníka řízení věděl. Po dobu přerušení řízení, tj. ode dne, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu na majetek…
Pokud jde o počátek běhu promlčecí doby, vychází se zásadně z toho, že možnost uplatnit nárok u soudu nastává právě splatností dluhu, avšak v případě, že splatnost dluhu nebyla dohodnuta ani jinak určena, začíná promlčecí doba běžet dnem následujícím poté, kdy vznikl dluh. Vyplývá to z toho, že věřitel může již následujícího dne po vzniku dluhu…
Pro posouzení, zda vznikla kupní smlouva na základě objednávky zboží, je nezbytné zjistit nejen to, zda taková objednávka má náležitosti kupní smlouvy podle § 409 odst. 2 obchodního zákoníku, tj. zda v ní bylo specifikováno dostatečně určitě požadované zboží a kupní cena nebo způsob jejího určení, nýbrž i to, zda účastníci dodrželi postup při…
Veřejná listina v souladu s ustanovením § 134 o.s.ř. prokazuje, není-li dokázán opak, pravdivost toho, co je v ní osvědčeno. Pravdivost obsahu listiny (tzv. správnost) přitom může být hodnocena; důkaz o tom, že obsah takové listiny neodpovídá skutečnosti je připuštěn.
Je-li smyslem výpovědního důvodu podle § 711 odst. 1 písm. a/ obč. zák. i to, aby bylo pronajímateli umožněno bydlení ve vlastním domě (aby pronajímatel mohl bydlením ve vlastním domě realizovat své vlastnické právo) a o vlastní dům rovněž lépe pečovat, nelze na neexistenci bytové potřeby pronajímatele usoudit bez dalšího pouze z toho, že je…
Procesní reakce soudu se může vztahovat jen k tomu, co účastník objektivně vyjádřil; nikoli k tomu, co projevit toliko zamýšlel. Každý procesní úkon je vždy nutno posuzovat z objektivního hlediska, to jest podle toho, jak byl navenek projeven, nikoli podle toho, zda mezi projeveným procesním úkonem a vnitřní vůlí jednajícího je skutečný souhlas.
Ustanovení § 2238 o. z. lze vztáhnout též na případ změny smlouvy o nájmu (družstevního) bytu spočívající „v rozšíření“ předmětu nájmu (bytu) o další prostor, jenž má...
Úkolem Ústavního soudu není v každém jednotlivém případě hodnotit, zda byly naplněny zákonné podmínky pro odkázání poškozených s jejich adhezními nároky do občanskoprávního...
Podle § 444 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. května 2005 do 31. ledna 2013, měla konkrétně vymezená skupina pozůstalých osob právo na...
Jestliže soud, který rozhoduje o přiměřeném zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva na přiměřenou délku konkursního řízení, dovozuje nepatrný význam...
Uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí...
