Zástavní dlužník je osobou, která je povinna strpět, aby k úhradě závazku osobního dlužníka vůči zástavnímu věřiteli bylo použito výnosu z prodeje jejího majetku (výnosu z prodeje zástavy). Prohlášení konkursu na majetek zástavního dlužníka tuto zásadu (podávající se i z pozitivní úpravy institutu zástavního práva v občanském zákoníku) v žádném…
V občanském soudním řízení nelze projednávat a rozhodovat věci, upravené zákonem o pozemních komunikacích.
Není vyloučeno, aby i další hlediska pro rozhodování podle § 705 odst. 3 obč. zák. převážila nad hledisky, která zákon v citovaném ustanovení výslovně uvádí. Hodnocení těchto dalších hledisek, pokud jde o jejich důležitost pro rozhodnutí o určení výlučného nájemce za situace, kdy účastníci, jako v projednávané věci, mají nezletilé děti (dítě), je…
Vědomí užívání nemovitosti z titulu práva osobního užívání (popř. nájmu), které je nezaměnitelné s právem vlastnickým, vylučuje dobrou víru uživatele (nájemce), že mu věc patří jako vlastníkovi.
Soud po nařízení výkonu rozhodnutí vyklizením povinného z bytu, za který je nutno zajistit bytovou náhradu, nemůže při jeho provedení postupovat z úřední povinnosti, jak u jiných způsobů výkonů předpokládá ustanovení § 265 odst. 1 o.s.ř., ale je vázán tím, zda oprávněný provedení výkonu navrhne, a provedení nařídí jen tehdy, prokáže-li oprávněný…
Je nepřípustné, aby v občanském soudním řízení bylo prováděno dokazování, ke kterému by účastníci anebo jejich právní zástupci nebyli předvoláni. To platí i v případě, že odvolací soud provádí dokazování ke zjištění včasnosti podaného odvolání.
Dojde-li k zániku nájemního poměru výlučného nájemce bytu, dochází z hmotněprávního hlediska k tomu, že omezení, jímž bylo jeho právo nájmu za trvání nájemního poměru zatíženo, přechází na jeho právní nástupce.
Právnická osoba je ve smyslu ustanovení § 42a odst.2 obč. zák. osobou blízkou dlužníku, který je fyzickou osobou, je-li dlužník jejím statutárním orgánem (členem statutárního orgánu), jakož i tehdy, je-li dlužník společníkem, členem nebo zaměstnancem této právnické osoby, popřípadě má-li k ní jiný obdobný vztah, a současně, kdyby důvodně pociťoval…
V době po přijetí nabídky na peněžitou záruku, je plně v kompetenci soudu rozhodnout o tom, jak bude s peněžitou zárukou (tedy i s penězi, které na tuto záruku složeny, resp. použity) naloženo, aniž by složitel peněžité záruky (zejména není-li jím obviněný, jehož chování je však významné pouze z hlediska rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky…
Dohoda o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu musí, jako dvoustranný hmotněprávní úkon, splňovat obecné náležitosti právního úkonu podle § 34 a násl. obč. zák., písemná forma pro tuto dohodu není předepsána.
Je-li o nároku poškozeného na náhradu škody pravomocně rozhodnuto a poškozený má exekuční titul na plnění proti škůdci, není vyloučeno, aby se poškozený u soudu domáhal plnění proti pojistiteli škůdce.
Použije-li soud v rozhodnutí k označení účastníka (fyzické osoby) vedle jiných údajů (jména, příjmení, povolání, bydliště) také rodné číslo, které je nesprávné (nebylo vůbec přiděleno nebo náleží jiné fyzické osobě), není to na újmu vykonatelnosti rozhodnutí, pokud je možné z něj (popřípadě z listin s ním přímo souvisejících) bez pochybností…
Neplacení nájemného nebo úhrad za služby spojené s užíváním bytu nájemcem po dobu delší než tři měsíce je zákonem výslovně označováno jako hrubé porušení povinnosti nájemcem bytu, které zakládá důvod výpovědi nájmu bytu pronajímatelem. Okolnosti, pro které nájemce neplatil nájemné, nejsou právně rozhodné pro posouzení, zda je naplněna skutková…
Smlouvou o nájmu bytu, uzavřenou na dobu trvání pracovního poměru nájemce, který byl sjednán na dobu neurčitou, se nezakládá nájem na dobu určitou.
Obsahovou určitost exekučního titulu ve vztahu k označení oprávněného, jemuž se přiznává nárok, nelze absolutizovat. Vyplývá-li z výroku rozhodnutí, popřípadě i ve spojení s jeho odůvodněním, ve prospěch koho byla povinnému (obžalovanému) uložena povinnost plnit, nelze zpravidla bez dalšího uzavřít, že oprávněného není možné…
Uznáním nároku podle § 153a o. s. ř. se rozumí procesní úkon žalovaného (tedy úkon adresovaný soudu), který může být učiněn v jakékoli přípustné formě a z jehož obsahu jednoznačně vyplývá, že žalovaný žalobní nárok zcela, z části, nebo v jeho základu uznává. Není přitom rozhodující, zda a jak je takový procesní úkon označen a zda uznání nároků je…
Samotná skutečnost, že v řízení o odpůrčí žalobě nebylo prokázáno, že žalovaná dlužníkovi blízká osoba o jeho úmyslu zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele věděla nebo musela vědět, nebo zjistilo-li se, že o tomto úmyslu dlužníka nevěděla ani nemusela vědět, nepostačuje k úspěšné obraně proti odpůrčí žalobě. Žalovaná dlužníkovi blízká osoba…
Zvolí-li si dovolatel advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění požadavku povinného zastoupení nezbytné, aby zmocněnec dovolatele již učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním podáním, popřípadě aby sdělil soudu, že se s podáním, které učinil dovolatel sám, ztotožňuje.
Správnost rozhodnutí odvolacího soudu nelze v dovolacím řízení hodnotit s přihlédnutím k novým skutečnostem nebo k důkazům, které nebyly provedeny před soudem prvního stupně nebo před odvolacím soudem.
Dovoláním napadené rozhodnutí nelze podrobit přezkumu, pokud dovolatel posouzení právní otázky, objektivně přezkumu otevřené (výrokem odvolacího soudu), posléze v dovolání nezpochybnil proto, že tak učinit z jakékoli příčiny opomenul, anebo námitkou, vyjádřenou uplatněným dovolacím důvodem, toto posouzení objektivně…
Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...
Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...
Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...
Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...
Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...
