Ust. § 9 odst. 2 vyhlášky 492/1991 Sb. o zákonném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla dává poškozenému oprávnění uplatnit své nároky u soudu jak proti pojištěnému, tak i proti pojišťovně. Neznamená to však, že by do odpovědnostního vztahu mezi škůdcem a poškozeným vstoupila namísto škůdce pojišťovna, neboť ta…
U právního úkonu, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo zákon obchází, již nepřichází v úvahu posouzení, zda není v rozporu s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy je důvodem neplatnosti právního úkonu jen tehdy, jestliže právní úkon odpovídá zákonu (tj. není v rozporu se zákonem a ani zákon…
Nárok na vyklizení bytu, opřený o tvrzení, že žalovaný ho užívá bez právního důvodu a návrh na přivolení k výpovědi jsou nároky rozdílné; není vyloučeno, aby jeden z nich byl uplatněn pro případ, že původní návrh se ukáže nedůvodným.
Samotná okolnost, že v důsledku závady ve sjízdnosti komunikace došlo ke škodě na zdraví chodce, nevylučuje objektivní odpovědnost správce komunikace.
Akcie představuje pro jejího majitele právo (soubor práv, vyplývajících ze zákona), které má majetkovou hodnotu, které není peněžitou pohledávkou, které je převoditelné a které nepřísluší jejímu majiteli jen osobně, a jako taková může být postižena výkonem rozhodnutí podle ustanovení § 320 o.s.ř.
Brání-li účastníku řízení v realizaci jeho práva, vyplývajícího z čl. 38 odst. 2 Listiny, onemocnění, žádá-li z tohoto důvodu o odročení jednání soudu a důvodnost žádosti náležitě doloží - lze v postupu soudu, který takové žádosti nevyhoví (ať již se jejím obsahem vůbec nezabývá nebo ji posuzuje jen jako pouhou omluvu účastníkovy nepřítomnosti)…
Zákonný předpoklad tísně ve smyslu zákona 229/1991 Sb. se vztahuje jen na darování pozemku, nikoli na bezplatné převedení pozemku v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy na budovy, k níž pozemky patřily.
Smlouva (dohoda, ujednání), jejímž skutečným smyslem je sjednání tzv. propadné zástavy (uspokojení pohledávky zástavního věřitele tím, že mu připadne zástava do vlastnictví), je v rozporu s účelem zástavního práva tak, jak jej stanoví zákon, a tedy pro rozpor s účelem zákona neplatná podle ustanovení § 39 obč.
Stavěl-li někdo ze svých hmot na cizím pozemku bez vědomí a vůle vlastníka, ve smyslu § 418 o.o.z. z roku 1811 připadne stavba vlastníkovi pozemku. Poctivý stavebník může žádat, aby se mu nahradil náklad nutný a užitečný. K tomu, kdo stavěl nepoctivě, je třeba přistupovat jako k jednateli bez příkazu. Pokud vlastník pozemku věděl, že se staví a…
V rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák. je právní úkon zejména tehdy, jestliže se jeho obsah ocitne v rozporu se společensky uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah jejich jednání, aby bylo v souladu s obecnými zásadami demokratické společnosti.
V řízení o výkon rozhodnutí lze přechod povinnosti nebo práva prokázat jen listinou vydanou nebo ověřenou státním orgánem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu
Právo na bytovou náhradu nelze ze spoluvlastnictví vylučovanému spoluvlastníkovi založit ani za použití ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák., podle kterého výkon práv a povinností vyplývající z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle citovaného ustanovení lze odepřít výkon práva, nelze však aktem jeho aplikace konstituovat…
Nesprávný žalobní petit (jeho nepřesnost, neurčitost, nesrozumitelnost apod.) je nedostatkem náležitostí žaloby (§ 79 odst. 1 o.s.ř.), který je odstranitelný. Brání-li taková vada podání pokračovat v řízení a žalobu věcně projednat, může to být důvodem k zastavení řízení podle § 43 odst. 2 o.s.ř., jestliže ani přes výzvu soudu nebyly nedostatky…
Právo stavby bylo právem věcným, a to zcizitelným a děditelným. Zřízeno mohlo být pouze jako právo dočasné a považovalo se za věc nemovitou. Stavba nebyla věcí samostatnou, podle zákona č. 86/1912 ř.z. byla příslušenstvím práva stavby a podle zákona 88/1947 Sb. byla součástí práva stavby. Po zániku práva stavby připadla stavba vlastníku…
Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 občanského zákoníku, nýbrž předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních…
Při vydání věci podle zákona č. 87/l99l Sb. není rozhodné zjištění, zda jako další oprávněné osoby nepřicházejí v úvahu osoby uvedené v dřívějším nebo stejném pořadí (§ 3 odst. 4 zákona č. 87/l99l Sb.), ale zjištění, zda takové osoby nepodaly povinné osobě výzvu k vydání věci (§ 5 odst. l zákona č. 87/l99l Sb.), případně že tuto výzvu nepodaly…
Při vydání věci podle zákona č. 87/l99l Sb. není rozhodné zjištění, zda jako další oprávněné osoby nepřicházejí v úvahu osoby uvedené v dřívějším nebo stejném pořadí (§ 3 odst. 4 zákona č. 87/l99l Sb.), ale zjištění, zda takové osoby nepodaly povinné osobě výzvu k vydání věci (§ 5 odst. l zákona č. 87/l99l Sb.), případně že tuto výzvu nepodaly…
Omluvitelným důvodem pro prominutí zmeškání lhůty ve smyslu § 58 o.s.ř. není nedostatečná spolupráce se zástupcem na základě plné moci.
Je-li třeba zjistit, zda lze považovat za prokázané uplatnění nároku podle dekretu presidenta republiky č. 5/l945 Sb., nebo podle zákona č. l28/l946 Sb., pak knihovní poznámku je třeba hodnotit obdobně jako ostatní zjištění, z nichž lze po skutkové stránce usuzovat, že byl nárok uplatněn, i když po značném časovém odstupu dnes již nelze…
Úprava žaloby pro zmatečnost je založena na východisku minimalizace zásahu do pravomocných soudních rozhodnutí na základě taxativně uvedených zákonných důvodů. V režimu § 229 odst....
Zatímco odpovědnost za vady vyplývá přímo ze zákona a řeší důsledky vadného plnění, zhotovitelem smluvně přijatý závazek podle § 2113 a násl. o. z. má v závislosti na...
Lhůta poskytnutá ve výzvě a poučení dle § 118a o. s. ř. není nikdy (sama o sobě) lhůtou určenou ke koncentraci. Její marné uplynutí (a opožděné uplatnění tvrzení či důkazů) se...
Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 4 alinea 1 tr. zákoníku se může dopustit pachatel až jednáním následujícím nikoli jen po vynesení...
Místem spáchání trestného činu (ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř.) jsou všechna místa, kde došlo ke skutečnostem (k dějům) naplňujícím některé znaky objektivní stránky skutkové...
