občanské právo

Vstupem na sousedící pozemek ve smyslu § 127 odst. 3 ObčZ je třeba rozumět nejen samotné vstoupení, tedy překročení hranice sousedova pozemku, ale též pobyt na něm, omezený účelem vstupu. Vstupem na sousedův pozemek ve smyslu tohoto ustanovení je tedy i pobyt po dobu nezbytnou k provedení úkonů, jež si vyžaduje údržba nebo obhospodařování…

Neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti podle ustanovení § 11 občanského zákoníku může být porušeno právo na ochranu osobnosti více občanů a potom všichni současně nebo kterýkoliv z nich (nezávisle na sobě) mají právo se obrátit se svými návrhy na soud.

Definici obytné místnosti podle vyhlášky č. 83/1976 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu, § 42 odst. 4. písm. a) až f) musí splňovat jak obytná místnost v zařízení určeném k trvalému bydlení, tak i obytná místnost tvořící byt.

Podmínce existence společného soužití ve společné domácnosti mezi nájemcem a osobou uvedenou v § 706 odst. 1 větě první o.z., není na překážku skutečnost, že nájemce zemřel v nemocnici či jiném léčebném nebo obdobném zařízení po předcházející hospitalizaci, toto soužití však muselo vzniknout ještě před hospitalizací či obdobným pobytem…

Důležitým důvodem, pro který účastník může požádat o odročení jednání je tedy třeba ve smyslu ustanovení § 101 odst. 2, věty druhá o.s.ř. považovat jak takovou okolnost (událost), která účastníku objektivně (nezávisle na jeho vůli) zabrání zúčastnit se jednání (například zdravotní indispozice, účast u jiného jednání, či služební cesta), tak i…

Podmínce existence společného soužití ve společné domácnosti mezi nájemcem a osobou uvedenou v § 706 odst. 1 větě první o.z., není na překážku skutečnost, že nájemce zemřel v nemocnici či jiném léčebném nebo obdobném zařízení po předcházející hospitalizaci, toto soužití však muselo vzniknout ještě před hospitalizací či obdobným pobytem…

Neoprávněným zásahem do práv chráněných ustanoveními § 11 a násl. občanského zákoníku nejsou projevy, které podle obsahu, formy a cíle je možno považovat za upozornění, podněty k řešení nebo žádosti o objasnění a přešetření určitých okolností, byly-li proneseny v prostředí oprávněném věc řešit

Pohledávka na dlužném nájemném není součástí práv a povinností spojených s členstvím v družstvu a není ani součástí práv užívat družstevní byt.

Občanský zákoník nevyžaduje k úspěšnému uplatnění práva na ochranu osobnosti zavinění toho, kdo se dopustil neoprávněného zásahu do práva na ochranu osobnosti; nelze se zprostit odpovědnosti ani důkazem, že subjekt zásahu byl v omylu. Nevyžaduje se ani vyvolání následků neoprávněného zásahu

Nárok pojišťovny na náhradu částek, které vyplatila z důvodu škody způsobené provozem motorového vozidla proti pojištěnému, který způsobil škodu po požití alkoholického nápoje, není nárokem na náhradu škody podle ust. § 12 odst. 1 vyhlášky č. 492/1991 Sb., ale nárokem vyplývajícím přímo z ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 492/1991…

Odnětí možnosti jednat před soudem nelze bez dalšího spatřovat v tom, že vyjádření účastníka řízení před soudem nebylo řádně protokolováno.

Pro počátek běhu dvouleté subjektivní lhůty k uplatnění práva na náhradu škody ve smyslu občanského zákoníku je rozhodné, kdy se poškozený dozví o již vzniklé škodě (nikoli tedy jen o protiprávním úkonu či o škodné události) a kdo za ni odpovídá. Při posuzování otázky, kdy se poškozený dozvěděl o škodě, je třeba vycházet z prokázané vědomosti…

Splatný může být pouze existující závazek. Z toho důvodu splatnost závazku nemůže být spojována s odkládací podmínkou, jejímž splněním povinnost plnění teprve vzniká nebo se mění.

Lhůta plnění – stanovená rozsudkem soudu prvního stupně – plyne dlužníkovi i v průběhu odvolacího řízení, je-li odvolání později vzato zpět. V takovém případě se marným uplynutím lhůty k plnění odvolatel ocitne v prodlení, ačkoliv odvolání ještě nebylo vzato zpět.

Pro posouzení, zda konkrétní osoba byla evidována v materiálech bývalé Státní bezpečnosti jako osoba zavázaná v některé z významných kategorií spolupracovníků nestačí zjištění oprávněnosti jakékoli evidence v materiálech bývalé Státní bezpečnosti, ale pouze ověření případné oprávněné evidence, a to v zařazení do některé z kategorií…

Dovolacím důvodem podle ustanovení § 241 odst. 3 písm. c) o.s.ř. ve znění účinném do 31.12.2000 lze napadnout výsledek činnosti soudu při hodnocení důkazů, na jehož nesprávnost lze usuzovat - jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů - jen ze způsobu, jak k němu soud dospěl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, není možné…

Každý z bezpodílových spoluvlastníků je samostatně oprávněn k podání žaloby o vyklizení nemovitosti, která je v bezpodílovém spoluvlastnictví a nebyla doposud vypořádána.

Doručení veřejnou vyhláškou ve smyslu § 26 odst. 1 správního řádu, podle kterého se doručení veřejnou vyhláškou provede tak, že „se vyvěsí písemnost“, nelze vyložit tak, že vyvěsit stačí pouze výzvu k převzetí písemnosti či oznámení o jejím uložení. Nelze-li písemnost vyvěsit, neboť tomu brání obecně závazný právní předpis, pak způsobem podle § 26…

Ujme-li se někdo držby věcného práva k nemovitosti na základě ústní smlouvy, nemůže být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem věci, a to ani v případě, že je přesvědčen, že taková smlouva k nabytí vlastnictví k nemovitosti postačuje.

Dobrou víru je třeba hodnotit objektivně; vychází se z toho, jak by věc byla posouzena při zachování obvyklé opatrnosti, kterou lze po každém požadovat. Okolnosti a z nich vyplývající právní důsledky uchopení držby je třeba zkoumat u každého držitele zvlášť. Nedostatek dobré víry předchůdce tak nevylučuje dobrou víru dalšího…