občanské právo

Dovolacím důvodem podle ustanovení § 241 odst. 3 písm. c) o.s.ř. ve znění účinném do 31.12.2000 lze napadnout výsledek činnosti soudu při hodnocení důkazů, na jehož nesprávnost lze usuzovat - jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů - jen ze způsobu, jak k němu soud dospěl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, není možné…

Každý z bezpodílových spoluvlastníků je samostatně oprávněn k podání žaloby o vyklizení nemovitosti, která je v bezpodílovém spoluvlastnictví a nebyla doposud vypořádána.

Doručení veřejnou vyhláškou ve smyslu § 26 odst. 1 správního řádu, podle kterého se doručení veřejnou vyhláškou provede tak, že „se vyvěsí písemnost“, nelze vyložit tak, že vyvěsit stačí pouze výzvu k převzetí písemnosti či oznámení o jejím uložení. Nelze-li písemnost vyvěsit, neboť tomu brání obecně závazný právní předpis, pak způsobem podle § 26…

Ujme-li se někdo držby věcného práva k nemovitosti na základě ústní smlouvy, nemůže být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem věci, a to ani v případě, že je přesvědčen, že taková smlouva k nabytí vlastnictví k nemovitosti postačuje.

Dobrou víru je třeba hodnotit objektivně; vychází se z toho, jak by věc byla posouzena při zachování obvyklé opatrnosti, kterou lze po každém požadovat. Okolnosti a z nich vyplývající právní důsledky uchopení držby je třeba zkoumat u každého držitele zvlášť. Nedostatek dobré víry předchůdce tak nevylučuje dobrou víru dalšího…

Název strany (jeho zkratku) nelze v řízení o registraci stanov nebo jejich změny posuzovat v kontextu s předchozí činností a programem strany a na základě těchto souvislostí potom rozhodnout o odmítnutí registrace změny stanov spočívající ve změně názvu a zkratky. Učiní-li správní orgán zjištění, že činnost strany je v rozporu s ustanovením § 4…

Při rozhodování o formě bytové náhrady ve smyslu § 712 odst. 3 věty druhé obč. zák. v řízení o zrušení práva společného nájmu bytu manžely se musí přihlédnout k nepřispívání na nájemné a na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu.

Nedostatek písemné formy zmocnění ve smyslu § 777 obč. zák. je možné zhojit.

Před nařízením výkonu rozhodnutí se soud zabývá tím, zda exekuční titul je z hledisek zakotvených v příslušných právních předpisech vykonatelný, a to nejen po stránce formální, ale i po stránce obsahové (materiální). Vykonatelnost - v jednotě obou jejích stránek - lze tudíž ztotožnit s vlastností exekučního titulu, která ho činí způsobilým k…

Výkonem povolání ve smyslu § 143 ObčZ je třeba rozumět také výkon povolání osobou samostatně výdělečně činnou (mimo závislou činnost k jiné osobě), tj. i (výkon) podnikání jen jednoho z manželů (fyzické osoby) ve smyslu § 2 odst. 1 ObchZ, podle kterého se podnikáním rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na…

Vznikne-li pochybnost o obsahu právního úkonu, je třeba pomocí výkladu právního úkonu objasnit skutečný záměr účastníků tímto způsobem vyjádřený. Výklad právního úkonu může směřovat jen k objasnění toho, co bylo projeveno. Pomocí výkladu právního úkonu není dovoleno měnit smysl a obsah jinak jasného právního…

Bez zjištění, zda došlo k převzetí díla, nelze na základě samotné skutečnosti, že dílo bylo instalováno u objednatele, dovozovat povinnost objednatele za dílo zaplatit.

Přechod vlastnictví na stát ve smyslu § 453a ObčZ ve znění účinném od 1.4.1983 byl možný při dodržení zákonem stanovených pravidel. Pro posuzování, zda věc přešla na stát podle § 453a ObčZ, je nutno vycházet z toho, zda bylo vydáno opatření finančního odboru bývalého okresního národního výboru o realizaci tohoto majetku pro…

V případě žaloby na uložení povinnosti vlastníkovi budovy, aby tento učinil prohlášení vlastníka ve smyslu zákona 72/1994 Sb., které je nezastupitelné (vzhledem k tomu, že prohlášení vlastníka je úkonem velmi složitým, k němuž je třeba mít údaje a listiny, které má nebo si může opatřit pouze vlastník), je nutno připustit možnost žalovat na…

Zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům podle občanskoprávních předpisů je pro posouzení otázky nepříčetnosti v rámci trestního řízení v zásadě bezvýznamné a nezbavuje orgány činné v trestním řízení pro konkrétní případ povinnosti objasnit, zda byl pachatel ve vztahu ke konkrétnímu trestnému činu nepříčetný ve smyslu § 12 tr. zák. Pokud…

Před rozhodnutím soudu o potvrzení dědictví je oprávněn domáhat se práv v souvislosti s dědictvím jediný dědic, je-li dědiců více, pak až do potvrzení dědictví nebo vypořádání dědiců pravomocným usnesením soudu všichni dědici zůstavitele, kteří dědictví neodmítli. Tito jsou považováni za vlastníky všech věcí a majetkových práv patřících do…

Odnětím možnosti jednat před soudem zákon míní znemožnění uplatnění konkrétních procesních práv, která by jinak účastník mohl před soudem uplatnit a z nichž byl v důsledku postupu soudu vyloučen. O takovouto situaci se jedná i v případě, kdy z výsledku dosavadního řízení – ani na základě doplněného dokazování – nelze vyvodit dostatečné podklady…

Při posuzování otázky, zda část právního úkonu postiženou důvodem neplatnosti lze oddělit od ostatního obsahu tohoto úkonu (§ 41 obč. zák.), je třeba dbát, aby byla respektována vůle účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon, resp. všichni účastníci dvou(více)stranného právního úkonu…

O vadu ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. f) o.s.ř., ve znění účinném do 31.12.2000, jde tedy jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoliv při…

Občanskoprávní subjektivitu ležící pozůstalosti, tedy její způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům (a tedy i procesní způsobilost) je třeba posuzovat podle ustanovení ObčZ a OSŘ.