občanské právo

Občanskoprávní subjektivitu ležící pozůstalosti, tedy její způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům (a tedy i procesní způsobilost) je třeba posuzovat podle ustanovení ObčZ a OSŘ.

Rozhodnutí o nároku vlastníka lesa na náhradu újmy, která vznikla omezením hospodaření v lese ve smyslu § 11 odst. 3 zákona 289/1995 Sb. (lesní zákon), přísluší rozhodovat soudu, není-li zákonem stanoveno jinak.

Občanskoprávní subjektivitu ležící pozůstalosti, tedy její způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům (a tedy i procesní způsobilost) je třeba posuzovat podle ustanovení ObčZ a OSŘ.

O vadu ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. f) o.s.ř., ve znění účinném do 31.12.2000, jde tedy jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoliv při…

Současné ujednání smluvních úroků poskytnutých podle § 658 obč. zák. a smluvní pokuty není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák.

Vadou řízení, která může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci je i skutečnost, pomine-li soud ve svém rozhodnutí účastníkem řízení vznesenou námitku promlčení.

Právní úpravou, obsaženou v čl. III zákona 165/1998 Sb. (tj. ustanovením § 151f obč. zák. ve znění účinném od 1.9.1998) se řídí rovněž právní vztahy ze zástavního práva, které vzniklo do 31.8.1998, avšak až od 1.9.1998, vznik zástavního práva a práva a nároky z něj vyplývající, které vznikly do 31.8.1998, se spravují dosavadní právní úpravou…

Je-li studna samostatnou věcí v právním smyslu, lze za podmínek daných § 80 písm. c) o.s.ř. rozhodnout o vlastnictví k této věci, a to, i když je příslušenstvím věci.

Chopí-li se nabyvatel nemovitostí na základě právní skutečnosti způsobilé k nabytí vlastnického práva držby pozemku, na který se tato právní skutečnost nevztahuje, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i tohoto pozemku. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr…

Pohledávku, která vznikne v budoucnu, nelze v zástavní smlouvě označit stejným způsobem jako pohledávku, která existuje již v době uzavření zástavní smlouvy.

Skutkovým zjištěním, které nemá oporu v provedeném dokazování, je výsledek hodnocení důkazů soudem, který neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení § 132 o.s.ř., kdy soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly ani jinak nevyšly za řízení najevo, popřípadě kdy soud pominul rozhodné skutečnosti…

Je-li studna samostatnou věcí v právním smyslu, lze za podmínek daných § 80 písm. c) o.s.ř. rozhodnout o vlastnictví k této věci, a to, i když je příslušenstvím věci.

Chopí-li se nabyvatel nemovitostí na základě právní skutečnosti způsobilé k nabytí vlastnického práva držby pozemku, na který se tato právní skutečnost nevztahuje, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i tohoto pozemku. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr…

Je-li allografní závětí povolána za zůstavitelova dědice právnická osoba, jsou nezpůsobilými svědky závěti fyzické osoby, které činí (mohou činit) za tuto právnickou osobu právní úkony.

Vznikla-li v důsledku neoprávněného zásahu do vlastnického práva taková škoda, jejíž náhrady se lze domáhat podle ustanovení ObčZ o náhradě škody, nelze požadovat uvedení do předešlého stavu podle § 126 odst. 1 ObčZ, případně nelze požadovat negatorní žalobou takové odstranění následku neoprávněného zásahu, které je uvedením do předešlého…

Příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány. Vedlejšími místnostmi jsou místnosti v bytě, které nelze považovat za obytné, avšak jsou určeny k tomu, aby byly užívány spolu s bytem (např. neobytné kuchyně, neobytné haly a komory, koupelny záchody a spíže, šatny, stavebně oddělené kuchyňské či…

Neoznačí-li účastník důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, ustanovení § 120 odst. 3 věty druhé o. s. ř. soudu ukládá, aby při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů, které byly provedeny. Závěr o tom, že účastník neunesl důkazní břemeno, lze proto učinit jen tehdy, jestliže zhodnocení důkazů, které byly za řízení provedeny, neumožňuje…

Vznikne-li bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu mezi podnikateli v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, pak ani tehdy není namístě aplikace obchodního zákoníku v otázce promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení a použije se úprava podle občanského zákoníku.

Není-li z označení účastníků řízení v souvislosti s kontextem žaloby zřejmé, proti komu žaloba ve skutečnosti směřuje, vyzve soud k odstranění vad žaloby, spočívající v neurčitosti označení toho, proti komu žaloba ve skutečnosti směřuje. Takovéto odstranění vady žaloby pak nemůže být považováno za záměnu účastníka…

Postup podle § 309 odst. 1 o. s. ř. je možný i tehdy, nejsou-li na účtu povinného v období od nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu do doby, kdy byl peněžní ústav vyrozuměn o právní moci tohoto usnesení, žádné finanční prostředky.