V řízení o určení spoluvlastnictví není nutná, jako podmínka aktivní legitimace, účast všech spoluvlastníků, vymezujících se vůči druhé skupině spoluvlastníků, na jedné straně. Nic nebrání tomu, aby se podílový spoluvlastník za podmínek ustanovení § 80 písm. c) OSŘ domáhal určení, že mu náleží spoluvlastnické právo a v jakém…
Byli-li účastníci řízení v řízení o odstranění stavby (coby vlastníci pozemku, na němž byla stavba, jejíž odstranění se navrhuje, postavena) účastníky řízení (správní orgán tak s nimi i jednal), které bylo završeno vydáním rozhodnutí, jehož výkonu se domáhali, pak ve smyslu správního řádu jsou legitimováni i k podání návrhu na nařízení soudního…
Nárok oprávněné osoby na náhradní pozemek, založený ustanovením § 11 odst. 2 zákona o půdě, je právem, které je vymožitelné, je soudem chráněno, a lze je realizovat uložením povinnosti uzavřít smlouvu. Závěr, že oprávněné osobě náleží pouze finanční náhrada, by mohl být učiněn jen v případě, kdy stát by neměl k dispozici žádný pozemek, který by…
Při posuzování otázky bytových náhrad podle § 712 odst. 2 věty druhé a třetí obč. zák. je zapotřebí přihlížet nejen k okolnostem na straně vyklizovaného nájemce (a členů jeho domácnosti), nýbrž i k okolnostem na straně pronajímatele. Za důvody zvláštního zřetele hodné (důvody, za jejichž existence lze vyklizovanému přisoudit nižší formu bytové…
U škody vzniklé na věci použité a částečně opotřebované musí být přihlédnuto k obecné ceně věci v době poškození a k rozsahu poškození, přičemž od částky vyjadřující náklady na opravu věci musí být odečtena částka odpovídající zhodnocení věci její opravou oproti původnímu stavu. Skutečnost, zda poškozený věc skutečně opravil či nikoliv není…
Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák., je nutno učinit (zejména v případě, že se účastník řízení tohoto ustanovení výslovně dovolává) po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy jak důvody, pro něž se použití citovaného ustanovení dožaduje nájemce (zde může jít např. o rodinné a sociální…
Ustanovení § 107 odst. 3 obč. zák. nelze aplikovat na námitky promlčení směřující proti nárokům jiným, byť s nároky podle ustanovení § 457 obč. zák. souvisejí (např. nárok osoby vydávající předmět bezdůvodného obohacení na náhradu nákladů, které na něj po dobu jeho užívání vynaložila, či nárok na náhradu znehodnocení vydávané věci). Nejde zde o…
Jsou-li v budově místnosti určené k provozování obchodu či služeb, musí být dán předchozí souhlas městského úřadu podle § 3 odst. 2 zákona č. 116/1990 Sb. i v případě, že budova byla pronajata jako celek, aniž to ovšem cokoli mění na právním režimu nájemního vztahu, jenž se - v případě takového nájmu - neřídí ustanoveními zákona č. 116/1990 Sb.
Vzhledem k tomu, že smlouva o převodu nemovitostí je právním úkonem obligatorně písemným, je relevantní vůle vyjádřená písemně. Je-li takto vyjádřená vůle v rozporu s tím, co účastníci chtěli, jde o neshodu mezi vůlí a projevem, tj. omyl v projevu. Nelze však dovodit, že by vadně vyjádřená vůle neměla právní…
Splní-li oprávněná osoba podmínky stanovené zákonem č. 42/1992 Sb. (transformační zákon), vzniká ji vůči družstvu nárok na vypořádání jejího majetkového podílu, tj. pohledávka za družstvem. Pro tuto pohledávku platí - v rozsahu ve kterém transformační zákon nemá odchylnou úpravu - úprava pohledávek v občanském a obchodním zákoníku, tedy i úprava…
Žaloba podle § 417 odst. 2 ObčZ může být úspěšná jen tehdy, když je tu vážné ohrožení v době rozhodování soudu; pokud toto ohrožení spočívá v jednání žalovaného, je třeba, aby k tomuto jednání již došlo anebo aby alespoň bylo prokázáno, že žalovaný takto hodlá jednat. Nestačí jen možnost, že by žalovaný takto snad mohl jednat v…
Odstranění stavby nelze ve smyslu § 135c ObčZ nařídit tam, kde to není účelné. Účelnost odstranění neoprávněně zřízené stavby je třeba vždy hodnotit objektivně, tj. s přihlédnutím ke všem okolnostem a povaze každého jednotlivého případu. V rámci této volné úvahy soud musí přihlížet také k tomu, zda by odstranění stavby nebylo v rozporu s dobrými…
Žaloba oprávněného dědice podle ust. § 485 obč. zák. není žalobou na určení existence či neexistence právního poměru; opírá se o výslovné ustanovení hmotného práva, nikoli o žalobcův naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Nežádá autoritativní vyjasnění nejistých právních poměrů, ale založení poměrů nových. Jde o zvláštní žalobu, která má…
Jestliže výsledkem společně předem dohodnutého protiprávního jednání více škůdců je škoda, která bezprostředně vznikla působením jen některých z nich, je třeba dovodit, že škoda vznikla v příčinné souvislosti i s protiprávním jednáním těch, kteří svým počínáním bezprostředně škodný následek nevyvolali, jestliže přesto přispěli podstatným způsobem…
Není-li z odvolání zřejmé, jaké části napadeného rozhodnutí se týká odkladný účinek odvolání, jde o vadu podání, bez jejíhož odstranění nelze v odvolacím řízení pokračovat.
Ke změně poměrů, odůvodňující aplikaci § 3 odst. 1 občanského zákoníku o dobrých mravech, dochází zpravidla na straně toho, komu byla uložena povinnost byt vyklidit. Změna poměrů tu spočívá v takovém jeho konání nebo opomenutí, jež znamená, v rozporu s dobrými mravy, zneužití výkonu práva na bydlení (§ 712 odst. 6 o.z.) v dosud jím užívaném bytě.
Věc, kterou tichý společník užívá na základě výpůjčky, může přenechat podnikateli k užívání jen v případě, že se s půjčitelem dohodl, že může přenechat věc k užívání jinému.
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech je právní normou, která slouží k zabezpečení řádné evidence pobytu českých občanů na území České republiky, která nemůže mít jiné než evidenční účinky a nemůže vést k vzniku, změně či zániku nájemních vztahů.
Jestliže je v řízení zjištěno, že ten, kdo byl označen jako odpůrce…
Zástavní dlužník je osobou, která je povinna strpět, aby k úhradě závazku osobního dlužníka vůči zástavnímu věřiteli bylo použito výnosu z prodeje jejího majetku (výnosu z prodeje zástavy). Prohlášení konkursu na majetek zástavního dlužníka tuto zásadu (podávající se i z pozitivní úpravy institutu zástavního práva v občanském zákoníku) v žádném…
V občanském soudním řízení nelze projednávat a rozhodovat věci, upravené zákonem o pozemních komunikacích.
Byť se obviněný obstrukcemi vyhýbá účasti na jednání soudu, soudy na něj nemohou uvalit vazbu, aniž by se vypořádaly s otázkou, zda nelze jeho účast zajistit méně intenzivními...
Nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, ačkoli ve skutečnosti přípustné je (resp. za určitých podmínek být může), představuje porušení práva na soudní ochranu...
Je-li trestní stíhání zastaveno pro nepříčetnost obviněného v době činu a nevyjde-li najevo svévole orgánů činných v trestním řízení, ústavní pořádek nezaručuje právo na...
Ustanovení § 2238 o. z. lze vztáhnout též na případ změny smlouvy o nájmu (družstevního) bytu spočívající „v rozšíření“ předmětu nájmu (bytu) o další prostor, jenž má...
Úkolem Ústavního soudu není v každém jednotlivém případě hodnotit, zda byly naplněny zákonné podmínky pro odkázání poškozených s jejich adhezními nároky do občanskoprávního...
