epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    31. 3. 2005
    ID: 32053

    Smlouva o půjčce

    Smluvené úroky sledují osud jistiny, proto dokud existuje nesplacený zůstatek jistiny, je možno nárokovat i dohodnutý úrok.

    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Odo 518/2003-154, ze dne 25.9.2003)
     
    Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně R. S. spol. s r. o., zastoupené Mgr. J. K., advokátem, proti žalovaným 1) Ing. F. H., zastoupenému JUDr. J. H., advokátem, a 2) Z. F., zastoupenému Mgr. J. D., advokátem, o zaplacení 2 816 819,70 Kč, vedené u Okresního soudu v Písku sp. zn. 5 C 53/2000, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. října 2002 č. j. 5 Co 2121/2002 - 135, tak, že rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. října 2002 č. j. 5 Co 2121/2002 – 135, pokud jím byl ve výroku II. změněn rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 29. dubna 2002 č. j. 5 C 53/2000 – 102 tak, že ohledně částky 883 342,80 Kč, představující 16 % úrok za dobu od 21. 6. 1999 do 8. 10. 2002, se žaloba zamítá, a pokud jím bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, jakož i rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 29. dubna 2002 č. j. 5 C 53/2000 – 102 ve výroku II., kterým byla žaloba na zaplacení částky 707 994,30 Kč zamítnuta, se zrušují, a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Písku k dalšímu řízení.

    Z odůvodnění :

    Okresní soud v Písku rozsudkem ze dne 29. dubna 2002 č. j.  5 C 53/2000 – 102 poté, co jeho předchozí rozsudek ze dne 20. července 2000 č. j. 5 C 53/2000 – 25, kterým uložil žalovaným zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 2 615 546,40 Kč s 12 % úrokem z prodlení ve výši 145 593, 20 Kč od 1. 2. 1999 do 5. 1. 2000 a s 12 % úrokem z prodlení od 6. 1. 2000 do zaplacení z částky 2 107 000 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku, byl zrušen rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. ledna 2001 č. j. 5 Co 2829/2000 – 67 a věc vrácena k dalšímu řízení soudu prvního stupně, a poté, co připustil změnu žaloby tak, že žalobce se domáhá zaplacení částky 1 260 000 Kč s 16 % úrokem  do 28. 11. 2001 ve výši 1 023 186 Kč a 12% úrokem z prodlení ve výši 533 633,70 Kč, uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 2 108 825,40 Kč do 3 dnů  od právní moci rozsudku, a pokud se žalobkyně domáhala zaplacení 707 994,30 Kč, návrh zamítl; zároveň rozhodl o nákladech řízení. Soud vyšel ze zjištění, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanými jako dlužníky došlo k uzavření smlouvy o půjčce dne 24. 11. 1998, podle níž měla žalobkyně vrátit dluh ve výši 4 000 000 Kč v dohodnutých splátkách, přičemž žalobkyni zbývá zaplatit 1 260 000 Kč. Podle čl. II. smlouvy se dlužníci zavázali vrátit půjčku věřiteli spolu s 16% úrokem ročně tak, že 500 000 Kč zaplatí do 31. 1. 1999, 500 000 Kč   do 30. 3. 1999 a 3 000 000 Kč spolu s úroky do 20. 6. 1999. Soud dospěl výkladem obsahu smluvního ujednání k závěru, že sjednaný 16 % úrok končí dnem, kdy půjčka měla být zaplacena, tedy v návaznosti na jednotlivé splátky k 20. 6. 1999, a nikoliv jak požadovala žalobkyně po celou dobu trvání dluhu (podle žaloby do 28. 11. 2001). Na základě právního závěru, že smluvní úroky i úroky zákonné mohou být placeny vedle sebe, přiznal soud žalobkyni i úroky z prodlení.

    Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 30. října 2002 č. j.  5 Co 2121/2002 – 135 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že výrokem I. uložil žalovaným zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na jistině částku 1 170 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a ohledně další požadované částky na jistině 90 000 Kč žalobu zamítl; výrokem II. uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně smluvní úrok 16 % za dobu od 24. 11. 1998 do 20. 6. 1999 v částce 312 785,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a ohledně další žalobcem požadované částky na tomto úroku  za dobu od 21. 6. 1999 do 8. 10. 2002 ve výši 883 342,80 Kč žalobu zamítl; výrokem III. uložil žalovaným zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 12% úrok z prodlení za dobu  od 1. 2. 1999 do 17. 10 2002 v částce 662 794,70 Kč a 12 % úrok z prodlení z částky  1 170 000 Kč od 18. 10. 2002 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, a žalobu zamítl co do 12 % úroku z prodlení od 29. 11. 2001 do zaplacení z částky 1 300 000 Kč  ve zbývajících částkách po odečtení přiznaných částek; ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalobu co do částky 90 000 Kč na požadované jistině zamítl, protože ke dni vyhlášení rozsudku činila pohledávka na nezaplacené jistině již jen 1 170 000 Kč. Se soudem prvního stupně se shodl, že podle platné smlouvy o půjčce, uzavřené ve smyslu § 657 a násl. obč. zák., bylo mezi účastníky dohodnuto zaplacení 16 % úroku ročně společně s poslední splátkou dne 20. 6. 1999, proto zamítl žalobu ohledně požadovaného 16 % smluvního úroku za dobu od 21. 6. 1999 do 8. 10. 2002 ve výši 883 342,80 Kč. Stejně jako soud prvního stupně přiznal žalobkyni podle § 517 odst. 2 obč. zák. 12 % úrok z prodlení za dobu od 1. 2. 1999 do 28. 11. 2001 a podle připuštěné změny návrhu v odvolacím řízení přiznal 12 % úrok z prodlení za další období od 29. 11. 2001 do 17. 10. 2002, celkem ve výši 662 794,70 Kč.

    Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dovolání, které směřuje proti výroku II., kterým bylo rozhodnuto o výši 16 % smluvního úroku, a dále proti výroku o nákladech odvolacího řízení. Nesouhlasí s právním názorem odvolacího soudu, že na smluvní úrok vznikl nárok pouze do 20. 6. 1999. Domnívá se, že předmětné smluvní ujednání o 16 % úroku nemůže být vykládáno tak, že věřiteli přináleží tento úrok pouze do data splatnosti jistiny uvedené ve smlouvě, ale že smluvené úroky musí sledovat osud jistiny, tedy dokud existuje nesplacený zůstatek jistiny, je možno nárokovat i dohodnutý úrok. Na podporu své domněnky poukazuje na obsah odvolání prvního žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 20. července 2000 č. j. 5 C 53/2000 – 25, v němž tento žalovaný připustil existenci nezaplaceného 16 % úroku od 29. 6. 1999 do 5. 2. 2000. Poukazuje, že ani druhý žalovaný neměl zpočátku řízení žádných námitek proti vyčíslení smluvního 16 % úroku i po 20. 6. 1999, když proti rozsudku Okresního soud v Písku ze dne 20. července 2000 č. j. 5 C 53/2000 – 25 ani nepodal odvolání. Dovolatelka nesouhlasí zároveň s částí rozsudku odvolacího soudu, kterou bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Je přesvědčena, že měla-li v odvolacím řízení úspěch, nebyl důvod pro nepřiznání jejích nákladů odvolacího řízení. Dovolatelka navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu byl v napadené části zrušen a věc vrácena v tomto rozsahu odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

    Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací projednal dovolání v souladu s body 1., 15., 17., hlavy první, části dvanácté, zákona 30/2000 Sb., kterým se mění zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle občanského soudní řádu ve znění účinném od 1. ledna 2001 (dále jen „o. s. ř.“).

    Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou (žalobkyní), řádně zastoupenou advokátem (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1 o. s. ř.), splňuje formální i obsahové znaky předepsané ustanovením § 241a odst. 1 o. s. ř. a vychází z dovolacího důvodů podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.

    Dovolatelka napadla rozsudek odvolacího soudu v rozsahu celého výroku II., jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně smluvní úroky 16 % za dobu od 24. 11. 1998 do 20. 6. 1999 v částce 312 785,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a ohledně další požadované částky na tomto úroku za dobu od 21. 6. 1999 do 8. 10. 2002 ve výši  883 342,80 Kč žalobu zamítl. Odvolací soud přitom co do částky 312 785,40 Kč potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, čímž tuto částku (stejně jako soud prvního stupně) žalobkyni přiznal. Nejvyšší soud České republiky již v usnesení ze dne 30. října 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 1998, pod číslem 28, jakož i v dalších svých rozhodnutích formuloval a odůvodnil závěr, podle nějž k podání dovolání je oprávněn (tzv. subjektivní přípustnost) pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší. Uložením povinnosti žalovaným zaplatit žalobkyni 16 % úroky za dobu  od 24. 11. 1998 do 20. 6. 1999, nenastala v poměrech žalobkyně rozhodnutím odvolacího soudu v rozsahu přiznaných úroků žádná újma. Z tohoto důvodu je v tomto rozsahu dovolání žalobkyně zjevně subjektivně nepřípustné,  a Nejvyšší soud České republiky je jako takové podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. b) o. s. ř. v tomto rozsahu odmítl.

    Dovolání proti zbývající části výroku II. rozsudku odvolacího soudu je přípustné (§ 236 odst. 1 o. s. ř.), neboť bylo podáno proti té části výroku pravomocného rozsudku odvolacího soudu, jíž byl rozsudek soudu prvního stupně změněn (v neprospěch dovolatele) a dovolání je proto přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

    Podle § 242 odst. 3 o. s. ř. lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Takové vady řízení žalobkyně nenamítá a ani nebyly zjištěny.

    Dovolací soud se proto dále zabýval uplatněným dovolacím důvodem podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jímž je namítáno, že rozsudek odvolacího soudu v napadené části spočívá na nesprávném právním posouzení.

    Nesprávným právním posouzením věci ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. je pochybení soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, tedy případ, kdy byl skutkový stav posouzen podle jiného právního předpisu, než který měl být správně použit, nebo byl-li sice aplikován správně určený právní předpis, ale soud jej nesprávně interpretoval (vyložil nesprávně podmínky obecně vyjádřené v hypotéze právní normy a v důsledku toho nesprávně aplikoval vlastní pravidlo, stanovené dispozicí právní normy).

    Nesprávné právní posouzení věci je způsobilým dovolacím důvodem jen tehdy, jestliže právě na něm napadené rozhodnutí spočívalo, jinými slovy bylo-li rozhodující pro výrok rozhodnutí odvolacího soudu.

    Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) přezkoumal rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích v žalobkyní napadeném rozsahu a v části, v níž je dovolání přípustné, a v souladu s § 242 odst. 1 a 3 o. s. ř. a dospěl k závěru, že její dovolání je v této části důvodné.

    Podle § 121 odst. 3 obč. zák. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

    Podle § 658 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

    Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 tohoto ustanovení, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

    Každý institut – úroky a úroky z prodlení  má jinou funkci. Smluvní úroky představují odměnu za poskytnutou půjčku, zatímco úroky z prodlení jsou sankcí za nedodržení dohodnuté doby splatnosti. Mohou existovat vedle sebe. Úroky z prodlení může věřitel po dlužníkovi požadovat i tehdy, když nebyly mezi věřitelem a dlužníkem sjednány  (srov. rozsudek Nejvyššího soudu SSR ze dne 17. 3. 1972, sp. zn. 1 Cz 32/72, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1972, pod č. 53).

    Podle § 34 obč. zák. právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.

    Podle § 35 odst. 2 obč. zák. je třeba právní úkony vyjádřené slovy vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

    Podle čl. II. smlouvy se dlužníci zavázali vrátit půjčku věřiteli spolu s 16% úrokem ročně tak, že 500 000 Kč zaplatí do 31. 1. 1999, 500 000 Kč do 30. 3. 1999 a 3 000 000 Kč spolu s úroky do 20. 6. 1999.

    Podle jazykového, ale i logického výkladu sporného ustanovení smlouvy o půjčce ohledně sjednání 16 % úroku je třeba v souladu s citovanými ustanoveními dojít k závěru, že účastníci si sjednali v tomto inkriminovaném ustanovení smlouvy pouze splatnost půjčky, nikoliv dobu placení smluvních úroků. Pokud by tak účastníci měli na mysli, muselo by uvedené ustanovení smlouvy obsahovat dvě data, tedy mimo dohodnuté doby splatnosti půjčky i další datum, do kterého mají být 16 % úroky zaplaceny. Písemný jazykový projev v čl. II. smlouvy nebyl zjevně v rozporu ani s vůlí účastníků při uzavírání smlouvy, když je odůvodněné přisvědčit dovolací námitce žalobkyně, jestliže i první žalovaný připustil sjednání 16 % úroku tím, že v odvolání proti rozsudku Okresního soud v Písku ze dne 20. července 2000 č. j. 5 C 53/2000 – 25 uvedl předpoklad existence nezaplaceného 16 % úroku od 29. 6. 1999 do 5. 2. 2000, a jestliže ani druhý žalovaný neměl zpočátku řízení žádných námitek proti vyčíslení smluvního 16 % úroku i po 20. 6. 1999, když proti rozsudku Okresního soud v Písku ze dne 20. července 2000 č. j. 5 C 53/2000 – 25 ani nepodal odvolání. Teprve v dalším řízení oba žalovaní v rozporu s předešlými stanovisky namítali, že si nesjednali 16 % úrok i po datu 20. 6. 1999. Dovolací soud přisvědčil i názoru žalobkyně, že smluvené úroky sledují osud jistiny, proto dokud existuje nesplacený zůstatek jistiny, je možno nárokovat i dohodnutý úrok. Úrok je úplata za užívání půjčené jistiny. Úroky jsou splatné v termínech dohodnutých stranami nebo nejpozději spolu s jistinou (srov. Občanský zákoník – komentář, Jehlička, Švestka, Škárová a kol., 8. vydání, r. 2003, str.875). Jestliže odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že v dané věci sjednaný 16 % úrok končí dnem, kdy půjčka měla být zaplacena, tedy v návaznosti na jednotlivé splátky k 20. 6. 1999, je takový výklad předmětného ustanovení smlouvy o půjčce a následný právní závěr nesprávný, a je pochybením soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav.

    Dovolací důvod žalobkyně, který vycházel z argumentu nesprávného právního posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., byl tudíž uplatněn důvodně. 

    Protože nebylo možno dospět k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je v jeho napadené části správné, Nejvyšší soud České republiky podle § 243b odst. 2 o. s. ř. rozsudek odvolacího soudu v tomto rozsahu zrušil. Protože důvody, pro které byla napadená část rozsudku odvolacího soudu zrušena, platí i pro rozsudek soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud v tomto rozsahu i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil v uvedeném rozsahu tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 o. s. ř.).

    Dovolací soud upozorňuje na zřejmou nesprávnost v rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 29. dubna 2002 č. j. 5 C 53/2000 – 102, spočívající v nesprávném výpočtu částky ve výroku I. a II., kdy soud oproti svému právnímu závěru, že 16 % smluvní úrok náleží žalobkyni jen do 20. 6. 1999, vypočetl tento smluvní úrok až do 22. 6. 1999.

     

     



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    redakce (jav)
    31. 3. 2005

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Konsolidace veřejných rozpočtů; legislativní přílepky (exkluzivně pro předplatitele)
    • Správní soud a procesní pravidla
    • Vzdělávání, náležitosti podání (exkluzivně pro předplatitele)
    • Zákonný soudce (exkluzivně pro předplatitele)
    • Právo na soudní ochranu
    • Překvapivá rozhodnutí, výživa nezletilého dítěte
    • Průtahy v řízení
    • Exekuce
    • Insolvenční řízení (exkluzivně pro předplatitele)
    • Koncentrace řízení (exkluzivně pro předplatitele)
    • Nemajetková újma právnické osoby (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    • 03.09.2025Korporace – rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů v kapitálových společnostech (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 03.09.2025NIS2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti: praktický průvodce povinnostmi a implementací (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 04.09.2025Jak na řízení o kasační stížnosti (online - živé vysílání) - 4.9.2025
    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti
    • Vyhoření. Z jiné perspektivy
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 1. díl: GDPR, anonymita a odpovědnost uživatele
    • Eutanazie pohledem Ústavního soudu
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Eutanazie pohledem Ústavního soudu
    • Mobilizace ozbrojených sil v ČR a postavení odmítačů boje: právní analýza a návrhy legislativních úprav
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Právní aspekty přechodu z OSVČ na obchodní společnost: Strategický krok pro vaše podnikání
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 1. díl: GDPR, anonymita a odpovědnost uživatele
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla
    • Novela trestního zákoníku
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení

    Soudní rozhodnutí

    Konsolidace veřejných rozpočtů; legislativní přílepky (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud se opakovaně vyslovil pro ústavněprávní pravidlo (příkaz), podle kterého nemůže pozměňovací návrh směřovat k samostatné zákonodárné iniciativě, a tedy musí mít...

    Správní soud a procesní pravidla

    Procesní pravidla řízení před správními soudy nemají být labyrintem plným nejasných odboček do slepých uliček, v němž se vlastní smysl soudní ochrany ztratí, nýbrž cestou, která...

    Vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod musí být při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod šetřeno jejich podstaty a smyslu, což nalézá svůj...

    Vzdělávání, náležitosti podání (exkluzivně pro předplatitele)

    Povinností obecných soudů při posuzování zákonných náležitostí podání je vycházet z jejich (celého) obsahu, jak jim to v případě civilního řízení výslovně ukládá § 41 odst. 2 o. s. ř.

    Zákonný soudce (exkluzivně pro předplatitele)

    Mezi dílčí složky práva na zákonného soudce patří i povinnost senátu vrcholného soudu předložit věc jinému, zákonem předvídanému rozhodovacímu tělesu v případě, že dospěje k...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.