epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    29. 3. 2005
    ID: 32051

    Neplatná smlouva a vrácení plnění

    Účastník neplatné smlouvy, který koupil odcizenou věc, splní povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy podle ustanovení § 457 odst. 1 ObčZ také tehdy, jestliže vydá věc poškozenému.

    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Odo 776/2002-180, ze dne 24.9.2003)
     
     
    Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce J. M., zastoupeného JUDr. J. B., advokátem, proti žalovanému L. O., zastoupenému JUDr. M. N., advokátem, o zaplacení částky 259  000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 1 C 648/96, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne ze dne 15. října 2001 č. j. 24 Co 166/2001-142, tak, že rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. října 2001 č. j. 24 Co 166/2001-142 a rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 27. února 2001 č. j. 1 C 648/96-126 se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Semilech k dalšímu řízení.

    Z odůvodnění :

    Okresní soud v Semilech v pořadí třetím rozsudkem ze dne 27. února 2001 č. j. 1 C 648/96-126 zamítl žalobu na zaplacení 259 000 Kč se 17% úrokem od 1. 7. 1996do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně zjistil, že 29. 6. 1995 žalobce jako kupující  uzavřel s žalovaným jako prodávajícím kupní smlouvu o prodeji osobního vozu Volkswagen a uhradil mu kupní cenu 259 000 Kč. Tento automobil mu byl poté v SRN  pohraniční policií jako odcizený dne 20. 5. 1996 zajištěn (k odcizení došlo  13. 1. 1993). Dne 1. 10. 1996 byl automobil předán pojištěnci v SRN. Žalovaný koupil automobil jako havarovaný od T. s.r.o., jejímž je společníkem, a tato společnost jej nabyla od F. V. Soud prvního stupně věc posoudil tak, že kupní smlouva účastníků řízení je neplatná, na straně žalobce však byly splněny podmínky vydržení věci movité stanovené v § 134 občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“). Podle odst. 1 tohoto ustanovení se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost. Podle odstavce 3 téhož ustanovení se do doby podle odstavce 1 započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. F. V. automobil koupil v autobazaru poté, co bylo převezeno z Německa. Jel jej osobně do Německa odhlásit, auto i doklady kontrolovaly české i německé celní orgány. Na celnici si ještě osobně ověřil, že automobil není v evidenci odcizených vozů. Z těchto skutečností soud prvního stupně dovodil, že F. V. jako držitel vozu byl v dobré víře, že se jedná o jeho vlastnictví. Převod mezi žalovaným a jeho zaměstnavatelem taktéž nemohl přerušit běh vydržecí doby, když není neobvyklé, že zaměstnavatel prodá nepotřebnou věc svému zaměstnanci levněji, než by tak učinil vůči třetímu subjektu a navíc se jednalo o vůz havarovaný. Soud prvního stupně uzavřel, že držbu žalobce, žalovaného i jejich právních předchůdců považuje za oprávněnou, požadavek nepřetržitě trvající doby 3 let byl rovněž splněn, když vozidlo bylo zakoupeno počátkem března 1993 a k jeho zadržení na hranicích Německa došlo až dne 20. 5. 1996, tedy po uplynutí 3 let a dvou měsíců.
     
    K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 15. října 2001 č. j. 24 Co 166/2001-142 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se v plném rozsahu ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně. Soud prvního stupně podle odvolacího soudu správně vyložil ustanovení §134 ObčZ, přičemž jeho právní závěr důsledně vychází z úplně zjištěného skutkového stavu. Odvolací soud pouze doplnil, že žalobce po poučení ze zrušovacího usnesení odvolacího soudu o vzájemné podmíněnosti nároků z neplatné smlouvy tuto v žalobním petitu nevyjádřil. Soud totiž mohl žalobě na vrácení kupní ceny z neplatné smlouvy vyhovět jen tehdy, kdyby ve výroku rozsudku mohl vyjádřit synallagmatický závazek obou účastníků neplatné smlouvy k vrácení plnění z obou stran, v souladu s § 457 ObčZ.

    Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítl, že odvolací soud nesprávně posoudil splnění podmínek, za nichž měl vlastnické právo k předmětnému automobilu vydržet. Za podstatnou okolnost, kterou oba soudy pominuly, považuje skutečnost, že kupními smlouvami bylo převáděno vozidlo kradené, kupní smlouva, kterou uzavřel s žalovaným, stejně jako kupní smlouvy uzavřené jeho právními předchůdci, byly neplatné pro právní vadu. Žalobce, stejně jako jeho právní předchůdci, se z toho důvodu nemohli nikdy stát vlastníky kradeného vozu. Z prokázané skutečnosti, že F. V. měl pochybnosti o tom, zda se nejedná o kradené vozidlo a ze skutečnosti, že kupní cena, kterou za vozidlo zaplatil, byla o jednu třetiny nižší, než byla hodnota vozu, vyplývá, že si musel být vědom rizika, že jde o kradenou věc, a proto je vyloučeno, že byl při uzavírání kupní smlouvy v dobré víře. Žalobce ani jeho právní předchůdci se proto nemohli vlastníky vozu stát. Rozhodnutí odvolacího soudu je podle názoru dovolatele v rozporu s § 457, § 39 a § 123 ObčZ a fakticky legalizuje prodej kradených věcí. Pokud odvolací soud tvrdí, že vozidlo bylo z pohledu našeho právního řádu neoprávněně odňato německými orgány, nevysvětlil, jak k takovému závěru došel. V takovém případě by se dovolatel mohl domáhat náhrady škody vůči SRN, což je absurdní, protože orgány SRN odňaly, jak se zjistilo, vozidlo kradené. Nesprávný je i závěr odvolacího soudu, že se jedná o synallagmatický závazek obou účastníků z neplatné smlouvy, na nějž by měl být aplikován § 457 ObčZ. Dovolatel se v této souvislosti odvolal na rozhodnutí R 4/1988, podle něhož účastník neplatné smlouvy splní svoji povinnost vrátit plnění z neplatné smlouvy podle § 457 ObčZ také tehdy, jestliže vydá věc poškozenému. V daném případě vozidlo zadržely orgány SRN a jejich prostřednictvím mohly být uspokojeny nároky poškozeného. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. 

    Žalovaný ve vyjádření k dovolání poukázal na to, že institut vydržení představuje v našem právním řádu originární způsob nabytí vlastnictví věci, který není podmíněn kvalitou právního titulu předchozího vlastníka věci. Pro otázku nabytí vlastnictví tímto způsobem    je rozhodující, zda nabyvatel a jeho právní předchůdci drželi věc po příslušnou dobu v dobré víře, tedy s vědomím, že vlastnické právo jim náleží. Soudy obou stupňů v tomto smyslu řešily a správně vyřešily otázku, jakým způsobem nabyl vlastnictví k věci prvý vlastník   na území České republiky, F. V. Pokud bylo v řízení zjištěno, že si byl vědom možnosti koupě kradeného vozu, postupoval  poté s obvyklou opatrností (ověření seznamu kradených vozů na celnici, jeho osobní cesta tímto vozem do SRN za účelem odhlášení z evidence, řádné překročení hranic). Cenové námitky dovolatele také nelze přijmout, neboť sama výhodná cena nemůže vyloučit dobrou víru ve vztahu ke všem ostatním prokázaným okolnostem koupě. Poukázal na to, že správnost tržní ceny vozu, kterou zaplatil F. V., nebyla v řízení zkoumána, dovolatel žádné důkazy nenabídl, jedná se tudíž  o jeho subjektivní názor. Navíc dovolatel nepřihlédl k tomu, že F. V. kromě kupní ceny hradil také daň z přidané hodnoty a clo. Stejný stav dobré víry ve vlastnictví pak podle žalovaného trval i u následujícího držitele – společnosti T. s.r.o., dále žalovaného a poté i u žalobce, který by zajisté jinak vozidlo nekoupil a necestoval s ním do Německa. Úsudek soudů obou stupňů o vydržení vlastnictví vozu dovolatelem je tedy zcela v pořádku a žalobce se měl domáhat vydání vozu nebo náhrady škody vůči SRN. Žalovaný v napadeném rozhodnutí neshledává ani žádné skutkové zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování. Namítl proto zamítnutí dovolání.

    Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud”) jako soud dovolací (§ 10a    o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněnou osobou a že je podle § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. přípustné, přezkoumal napadený rozsudek odvolacího soudu  podle § 242 odst. 1 a 3 o. s. ř. a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

    Nejvyšší soud posoudil rozsudek odvolacího soudu z hlediska uplatněných dovolacích důvodů kterými je vázán, a to i z hlediska jejich obsahového vymezení v dovolání. Přestože dovolatel v dovolání výslovně odkazuje na ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř., obsahová argumentace dovolání směřuje výlučně ke zpochybnění právního posouzení věci odvolacím soudem, tedy k dovolacímu důvodu upravenému v § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., podle něhož lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

    Nesprávným právním posouzením je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci právních předpisů se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil.  

    Podle § 134 ObčZ se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Oprávněným držitelem je ten, kdo je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří (§ 130 odst. 1 ObčZ). Posouzení toho, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc patří, nemůže vycházet jen z posouzení subjektivních představ držitele. Dobrá víra držitele musí být v dané věci posuzována i z hlediska, zda držitel při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, měl nebo mohl mít pochybnosti o tom, zda automobil, který byl předmětem kupní smlouvy,  je nebo není kradený. Dobrá víra je přesvědčením nabyvatele, že nejedná bezprávně, když si např. přisvojuje určitou věc. Jde o psychický stav o vnitřním přesvědčení subjektu, které samo o sobě nemůže být předmětem dokazování. Předmětem dokazování mohou být skutečnosti vnějšího světa, jejichž prostřednictvím se vnitřní přesvědčení projevuje navenek, tedy okolnosti, z nichž lze dovodit přesvědčení nabyvatele o dobré víře, že mu věc patří (viz č. 45/1986 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, str. 192, odst. 5 a str. 193, odst. 1 a 2).

    V posuzované věci se soudy obou stupňů podrobně zabývaly okolnostmi, za kterých byly postupně uzavírány všechny kupní smlouvy o prodeji předmětného vozidla počínaje F. V. a konče žalobcem, a zkoumal, zda lze z těchto okolností dovodit závěr o dobré víře všech držitelů předmětného vozu – dovolatele i jeho právních předchůdců - že jim tento vůz patří. Odvolací soud věc posoudil tak, že nelze mít pochyb o jejich dobré víře, takže při zápočtu vydržecí doby dovolatele a jeho právních předchůdců byla naplněna zákonem stanovená tříletá doba držby v dobré víře. Právním závěrům soudů obou stupňů nelze v tomto směru nic vytknout. Odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) však nevyvodil dostatečné závěry ze svého zjištění, že kupní smlouva o prodeji automobilu je absolutně neplatná, neboť v postavení prodávajícího vystupoval při uzavření kupní smlouvy jako převodce nevlastník (žalovaný), který převáděl na kupujícího (žalobce) více práv, než sám měl. Skutečnost, že došlo k vydržení vlastnického práva k předmětnému vozu žalobcem totiž nemůže sama o sobě vyvolat zánik vzájemných nároků účastníků kupní smlouvy, která se později ukázala neplatnou.

    Podle § 457 ObčZ platí, je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Nárok účastníka smlouvy na vrácení kupní ceny z neplatné smlouvy je nárokem podmíněným ze zákona povinností vrátit druhému účastníkovi to, co se získalo za kupní cenu, jejíhož vrácení se kupující domáhá (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR č. j. Cpj 34/74 publikované ve  Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČSFR, Nejvyššího soudu ČSR a Nejvyššího soudu SSR č. 5, ročník 1975, strana 145 a 146). Žaluje-li např. žalobce o vrácení věci z neplatné kupní smlouvy, soud žalobě vyhoví tak, že ve výroku rozsudku vyjádří vzájemný (synallagmatický) závazek obou účastníků neplatné smlouvy k vrácení plnění z obou stran – v posuzované věci by tedy soud uložil žalovanému vrátit žalobci přijaté peněžní plnění oproti povinnosti žalobce vrátit žalovanému vůz koupený na základě neplatné kupní smlouvy. Vzhledem k tomu, že v předmětném případě nebylo možno žalobci takový závazek uložit, neboť vůz mu byl  zadržen celními orgány SRN a také proto, že takový návrh žalobce neučinil, bude nezbytné vycházet ze stanoviska Nejvyššího soudu ČSR ze dne 29. 9. 1987 č. j. Cpj 41/87, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1988, str. 21, které se zabývalo zhodnocením rozhodování soudů o odpovědnosti za neoprávněný majetkový prospěch se zaměřením na postih majetku  z nepoctivých zdrojů. Podle tohoto stanoviska platí, že „účastník neplatné smlouvy, který koupil odcizenou věc, splní povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy podle ustanovení § 457 odst. 1 ObčZ také tehdy, jestliže vydá věc poškozenému. Činí tak totiž za toho, kdo věc poškozenému odcizil a prodal; plní proto současně uvedenou povinnost, kterou má vůči druhému účastníkovi neplatné smlouvy, i když tento subjekt mu není znám. Ten, kdo věc odcizil, by již nemohl úspěšně požadovat vrácení plnění z neplatné smlouvy.“

    Odvolací soud se však v posuzované věci nezabýval otázkou, zda žalobce vydáním vozu celním orgánům SRN plnil po právu ve smyslu uvedeného stanoviska.

    Pokud tedy odvolací soud postupoval tak, že v rozporu s ustálenou judikaturou vyšších soudů potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, aniž se vypořádal  se vzájemnými nároky účastníků řízení vyplývajícími z neplatné kupní smlouvy, vychází jeho rozsudek z nesprávného právního posouzení věci a z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.  není správný. Nejvyšší soud proto  rozhodnutí odvolacího soudu podle § 243b odst. 1 o. s. ř., věty za středníkem zrušil. Protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozsudek soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
     



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    redakce (jav)
    29. 3. 2005

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Konsolidace veřejných rozpočtů; legislativní přílepky (exkluzivně pro předplatitele)
    • Správní soud a procesní pravidla
    • Vzdělávání, náležitosti podání (exkluzivně pro předplatitele)
    • Zákonný soudce (exkluzivně pro předplatitele)
    • Právo na soudní ochranu
    • Překvapivá rozhodnutí, výživa nezletilého dítěte
    • Průtahy v řízení
    • Exekuce
    • Insolvenční řízení (exkluzivně pro předplatitele)
    • Koncentrace řízení (exkluzivně pro předplatitele)
    • Nemajetková újma právnické osoby (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    • 03.09.2025Korporace – rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů v kapitálových společnostech (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 03.09.2025NIS2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti: praktický průvodce povinnostmi a implementací (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 04.09.2025Jak na řízení o kasační stížnosti (online - živé vysílání) - 4.9.2025
    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti
    • Vyhoření. Z jiné perspektivy
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 1. díl: GDPR, anonymita a odpovědnost uživatele
    • Eutanazie pohledem Ústavního soudu
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Eutanazie pohledem Ústavního soudu
    • Mobilizace ozbrojených sil v ČR a postavení odmítačů boje: právní analýza a návrhy legislativních úprav
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Právní aspekty přechodu z OSVČ na obchodní společnost: Strategický krok pro vaše podnikání
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 1. díl: GDPR, anonymita a odpovědnost uživatele
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla
    • Novela trestního zákoníku
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení

    Soudní rozhodnutí

    Konsolidace veřejných rozpočtů; legislativní přílepky (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud se opakovaně vyslovil pro ústavněprávní pravidlo (příkaz), podle kterého nemůže pozměňovací návrh směřovat k samostatné zákonodárné iniciativě, a tedy musí mít...

    Správní soud a procesní pravidla

    Procesní pravidla řízení před správními soudy nemají být labyrintem plným nejasných odboček do slepých uliček, v němž se vlastní smysl soudní ochrany ztratí, nýbrž cestou, která...

    Vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod musí být při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod šetřeno jejich podstaty a smyslu, což nalézá svůj...

    Vzdělávání, náležitosti podání (exkluzivně pro předplatitele)

    Povinností obecných soudů při posuzování zákonných náležitostí podání je vycházet z jejich (celého) obsahu, jak jim to v případě civilního řízení výslovně ukládá § 41 odst. 2 o. s. ř.

    Zákonný soudce (exkluzivně pro předplatitele)

    Mezi dílčí složky práva na zákonného soudce patří i povinnost senátu vrcholného soudu předložit věc jinému, zákonem předvídanému rozhodovacímu tělesu v případě, že dospěje k...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.