občanské právo

Nález Ústavního soudu č. 164/1994 nijak nezpochybnil pokračující trvání předchozího charakteru lhůt (půlroční propadná lhůta k podání výzvy a jednoroční propadná lhůta k podání žaloby, jedná se o lhůty objektivní), pouze pro osoby, kterým dříve bránila podmínka trvalého pobytu, byl běh půlroční i jednoroční lhůty navázán na den vykonatelnosti…

Pro systém zabezpečení výchovy a výuky žáků na středních školách platí pro občany České republiky zásada bezplatnosti vzdělání, vyplývající z článku 33 odst. 2 Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky...

Dojde-li k vydání rozhodnutí ze strany orgánu státní správy, na jehož základě je konkrétní osoba povinna zaplatit pokutu, pak okamžikem zmenšení majetku takovéto osoby – pro účely náhrady škody vůči jinému subjektu – není okamžik vydání tohoto rozhodnutí, či nabytí právní moci rozhodnutí, ale okamžik, kdy došlo ke skutečnému uhrazení takovéto…

Služebnosti, vzniklé v době platnosti obecného zákoníku občanského z roku 1811, se podle § 562 ObčZ z roku 1950 k 1. 1. 1951 změnily na věcná břemena, upravená v § 166 a násl. tohoto zákona; ani ObčZ z roku 1964 tyto služebnosti nezrušil, a pokud nedošlo k právní skutečnosti, se kterou právní předpisy spojují zánik věcného břemene, trvají věcná…

Uznání dluhu není novým právním důvodem závazku; usnadňuje však věřiteli procesní situaci v případě sporu, neboť věřitel nemusí prokazovat vznik dluhu a ani jeho výši v době uznání. Naopak dlužník, pokud by namítal, že dluh nevznikl (či nevznikl v uznané výši), že byl splněn nebo že jinak zanikl, musel by to…

Scelovací řízení podle scelovacího zákona mělo řízení hlavní, předběžné a závěrečné; za dokončené scelovací řízení, které mělo za následek přechod vlastnického práva k pozemkům, je třeba považovat to řízení, u kterého proběhly všechny uvedené fáze, upravené v § 47 scelovacího zákona.

Plněním povinnosti generální prevence podle § 415 obč. zák. může za určitých okolností být i odstranění skalního masivu.

Nadzemní stavba zaniká a přestává být věcí ve smyslu práva tehdy, není-li již patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Z hlediska posouzení zániku původní stavby není rozhodující objem nově zbudovaných konstrukcí, neboť původní stavba buď zanikla a nově vybudovaná konstrukce tvoří součást stavby nové nebo nezanikla a nově vybudované…

Byla-li škoda způsobena také (popřípadě výlučně) zaviněním poškozeného, v rozsahu tohoto zavinění je vyloučena odpovědnost škůdce. Jde o určení vzájemného vztahu mezi jednáním poškozeného a škůdce a stanovení podílu, jímž sám poškozený přispěl ke škodlivému následku. Zásadně se vychází z míry zavinění každého z nich a zvažovat je třeba veškeré…

Ve smyslu katastrálního zákona a příslušné prováděcí vyhlášky je rybník vodní plochou, tzn. pozemkem, který je vždy způsobilým předmětem občanskoprávních vztahů.

Nebylo-li uzavření kupní smlouvy projevem vážné vůle smluvních stran, nemohlo jím být ani ujednání o způsobu zaplacení ve smlouvě sjednané kupní ceny.

Skutkové zjištění odvolacího soudu nemá oporu v provedeném dokazování, jestliže odvolací soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nevyplynuly nebo jinak nevyšly za řízení najevo, nebo soud pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány, nebo v jeho hodnocení důkazů je logický rozpor, nebo jestliže výsledek…

Je vyloučeno, aby vlastnické právo k celé věci mělo více osob, které nejsou jejími spoluvlastníky. Mimo právní režim spoluvlastnictví nelze nabýt vlastnické právo k již existující věci, aniž by současně nezaniklo vlastnické právo jejímu dosavadnímu vlastníku, a naopak, vlastník věci, která nadále existuje, nemůže…

Neoprávněným zásahem není uplatnění práva pravdivé, objektivní a věcné kritiky. Pro odlišení kritiky od neoprávněného zásahu je rozhodující hledisko pravdivosti, věcnosti, objektivnosti i kritikou sledovaného cíle, což musí být patrné z jejího obsahu, formy a místa přednesu. Aby kritika nebyla považována za neoprávněný zásah, musí být svým…

Počáteční právní nemožnost plnění (jako důvod neplatnosti podle § 37 odst. 2 o.z.) je zásadně odlišná od následné nemožnosti plnění ve smyslu § 575 odst. 1 o.z., což vylučuje možnost jejich současné aplikace na skutkově shodný stav.

Rozhraničení veřejného a soukromého práva je záležitost práva jednoduchého, nikoli základních lidských práv, ať už hmotných (právo na majetek dle čl. 11, právo k výsledkům tvůrčí duševní činnosti dle čl. 34 či další práva), nebo procesních (právo na soudní a jinou právní ochranu dle čl. 36 a dalších Listiny). Ta mohou být stejně dobře ochráněna…

Neuvede-li žalobce v žalobě všechna potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení, jestliže v ní vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce.

Za vadu je možno považovat nedostatek takové vlastnosti, která se u věcí téhož druhu a stáří obecně přepokládá a jejíž neexistencí je možnost využití věci k danému účelu nikoli nepodstatně snížena. Za neupotřebitelnou je třeba považovat takovou věc, u níž vyšla najevo neodstranitelná vada, a předmět koupě nelze pro ni užívat dohodnutým způsobem…

Ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. lze aplikovat na výkon existujícího práva (povinnosti); aktem aplikace ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. nelze konstituovat dosud neexistující povinnosti vlastníka (a ani dosud neexistující práva vyklizovaného), ale lze jím výkon práva pouze odepřít.

Není zákonný důvod vylučovat zákonnou odpovědnost jednoho subjektu jen proto, že za tutéž škodu odpovídá též subjekt jiný.