občanské právo

Opuštění věci jako způsob zániku práva vlastníka předpokládá projev vůle vlastníka (byť i konkludentní), nadále nebýt vlastníkem věci. Samotné fyzické opuštění věci takový právní následek nezakládá.

Právo osoby oprávněné ve smyslu ustanovení § 13 odst. 2 zákona o půdě je právem, kterému neodpovídá pouze povinnost původní pasivně legitimované osoby (tedy osoby, jíž byly nemovitosti vydány). Pokud tato osoba svoje nabyté vlastnické právo převede na další osobu, převádí tím zároveň i práva a závazky, které jsou k vlastnictví nemovitosti vázány…

Je-li předmětem sjednané opravy výměna opotřebované součástky, která bezprostředně souvisí a je součástí konkrétního mechanismu, je už ze samotné logiky věci zřejmé, že kontrola správného fungování takovéhoto mechanismu je po montáži nové součástky nezbytná, aby se předešlo možnosti vzniku škody nejen na předmětném mechanismu, ale případně i na…

Vymezení doby trvání nájmu bytu k události, o níž není jisto, zda v budoucnu nastane, resp. kdy se tak stane, nelze považovat za určité a nezakládá nájem bytu na dobu určitou.

Výše ušlého zisku v podobě ztráty příjmu za pronájem nemovitosti se váže k částce, kterou by v předmětném období poškozený za obvyklých okolností v daném místě získal na nájemném podle běžným poměrům odpovídající platné nájemní smlouvy, od níž je třeba odečíst částku, kterou by musel na dosažení tohoto zisku…

Pod pojem hospodaření společnou věcí, o kterém mají spoluvlastníci podle § 139 odst. 2 ObčZ rozhodovat, lze podřadit i rozhodnutí o tom, jaká investice, tj. náklad jakého druhu a v jaké výši, má být do společné věci provedena. Pokud zákon stanoví, že rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti jejích…

Bez dalšího nelze každé podání účastníka řízení, doručené soudu poštou v den jednání soudu, považovat za podání, ke kterému soud nemůže přihlédnout. Takovéto případy je nutno posuzovat individuálně z hlediska, zda od doby doručení podání k soudu do doby jednání soudu v daný den, nedošlo k neodůvodněnému zdržení zásilky při jejím…

Určitost projevu vůle uznat dluh co do důvodu a výše musí být dána obsahem listiny, na níž je toto zaznamenáno. Nestačí, že dlužníku, který jednostranný právní úkon učinil, příp. věřiteli, kterému byl tento úkon adresován, byl jasný jak důvod uznávaného dluhu, tak jeho výše, není-li to poznatelné z textu listiny. Určitost písemného projevu vůle je…

Právní úkon je neurčitý tehdy, jestliže srozumitelně vyjádřený obsah má takové věcné nedostatky, že je nelze překlenout ani s použitím interpretačních pravidel stanovených v § 35 odst. 2 obč. zák. a § 266 obch. zák. Závěru soudu o neurčitosti právního úkonu proto musí předcházet aplikace těchto interpretačních pravidel zavazujících k výkladu…

Prodávající odpovídá za vady prodávané věci i tehdy, vznikne-li vada, která není vadou zjevnou a není ji tedy možné při prodeji zjistit, nicméně prodávaná věc tuto vadu mohla již mít v době předání věci a prodávajícímu se nepodaří prokázat, že prodávaná věc tuto vadu v době převzetí neměla.

Při interpretaci ustanovení § 8 odst. 4 zákona o půdě soud není vázán ve svém rozhodnutí o tom, kterou z obou forem vypořádání, uvedených v zákoně, použije, ani návrhem žalobce, ani návrhem žalovaného, neboť způsob vypořádání se týká obou stran.

Určení kupní ceny ve smlouvě prostřednictvím odkazu na znalecký posudek, který bude teprve v budoucnosti vypracován, není určitým právním úkonem, neboť ani samotným účastníkům smlouvy tak v době jejího uzavření není známo, za jakou cenu je věc vlastně prodávána, a tento nedostatek nelze překlenout ani výkladem.

U nezletilých dětí, jako u osob žijících ve společné domácnosti, tuto společnou domácnost zpravidla určuje dohoda rodičů či rozhodnutí soudu.

Podíloví spoluvlastníci se mohou při hospodaření se společnou věcí dohodnout nejen na každé jednotlivosti, ale mohou se dohodnout i na rozsáhlé a se vším uvažující úpravě užívání celé věci, v níž může být pamatováno i na situace, které dosud nenastaly. O úpravě užívání celé věci v potřebném rozsahu může rozhodnout i soud, tj. v takové šíři, v níž…

Okolnost, zda výkon práva v bytě bydlet do zajištění bytové náhrady je v souladu s dobrými mravy, může být právně relevantní jen v řízení o určovací žalobě podle § 80 písm. c) o. s. ř., nikoli v řízení o žalobě, kterou se žalobce domáhá realizace tohoto práva vyplývajícího z pravomocného rozsudku.

Sama okolnost, že určitá právní skutečnost působí zpětně, neznamená, že na tuto skutečnost je nutno pohlížet, jako by se stala toho dne, od něhož vyvolává (zpětně) právní účinky, a nikoliv toho dne, ve kterém k ní došlo.

Oprávněná držba práva odpovídající věcnému břemeni vychází z omluvitelného omylu ohledně existence právní skutečnosti (titulu), který má za následek vznik věcného práva, případně jeho přechod nebo převod na držitele. Samotná skutečnost, že obsah určitého práva je dlouhodobě fakticky vykonáván nestačí.

Omyl je u právního úkonu rozhodující (podstatný), týká-li se právního důvodu (error in negotio), resp. předmětu, a to buď totožnosti předmětu (error in corpore) anebo podstatné vlastnosti předmětu (error in qualitate), osoby (error in personam), popř. jiné skutečnosti, která byla pro uskutečnění právního úkonu podle projevené vůle subjektu…

Oprávněným subjektem k podání vlastnické žaloby je pouze vlastník věci. Ochrany vlastnického práva se může domáhat pouze vlastník věci; toto právo není převoditelné na jiné osoby, a takové osoby, které nejsou vlastníky věci, nemohou podat žalobu na ochranu vlastnictví jiného svým jménem.

Je-li žalováno na vydání bezdůvodného obohacení, žalobce unese důkazní břemeno tehdy, prokáže-li že došlo k předání peněz. Argumentuje-li žalovaný tím, že se jednalo o dar, je na něm, aby toto své tvrzení prokázal.