epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    31. 5. 2004
    ID: 26425

    Smlouva o sdružení

    Skutečnost, že sdružení podle občanského zákoníku nemá právní subjektivitu neznamená, že by nebylo možné nabývání majetku účastníky tohoto sdružení do podílového spoluvlastnictví. Případné právní úkony, které by pak byly činěny jménem sdružení, ač by tak vzhledem k neexistenci jeho právní subjektivity nebylo možné, je třeba hodnotit podle jejich skutečného obsahu a vůle těch, které je učinili.

    Skutečnost, že sdružení podle občanského zákoníku nemá právní subjektivitu neznamená, že by nebylo možné nabývání majetku účastníky tohoto sdružení do podílového spoluvlastnictví. Případné právní úkony, které by pak byly činěny jménem sdružení, ač by tak vzhledem k neexistenci jeho právní subjektivity nebylo možné, je třeba hodnotit podle jejich skutečného obsahu a vůle těch, které je učinili.


    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Odo 614/2002, ze dne 30.4.2003)


    Nejvyšší soud české republiky rozhodl v právní věci žalobkyně a) M., a.s., zastoupené JUDr. I. S., advokátkou a žalobce b) O. M. proti žalovaným 1)B.v.o.s., 2) I. E., 3) N., s.r.o., vedlejšímu účastníku vystupujícímu na straně žalované 3) N. a.s., 4) T. d., 5) R. L., 6) P. M., o vyklizení nebytových prostor, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 15 C 1/99, o dovolání žalobkyně a) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28.března 2002, č.j. 15 Co 640/2000-166, tak, že dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. března 2002, č.j. 15 Co 640 /2000-166, v části, výroku I. písmeno a), jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 7. dubna 2000, č.j. 15 C 1/99-67, ve výroku II. ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanými 3,4,5 a 6, ve výroku V. a ve výroku VI., odmítl. Ve zbývajícím rozsahu Nejvyšší soud České republiky rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. března 2002, č.j. 15 Co 640 /2000-166, zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.


    Z odůvodnění :


    Shora uvedeným rozsudkem odvolací soud jednak potvrdil ve výroku II. ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanými 3,4,5,6 ohledně nákladů řízení, ve výroku V., kterým byla zamítnuta žaloba žalobkyně a) vůči žalovanému 6 a ve výroku VI. ohledně náhrady nákladů řízení ve vztahu k žalobkyni a) a žalovanému 6 a jednak změnil rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 7. dubna 2000, č.j. 15 C 1/99-67, kterým tento soud uložil žalovaným 1,2,3,4,5, povinnost vyklidit a do tří dnů od právní moci rozsudku předat žalobkyni a) nebytové prostory v objektu Krym, č.p. 399, na ulici 8. pěšího pluku, ve Frýdku –Místku, na pozemku p.č. 1783/1 – zastavěná plocha, zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu ve Frýdku-Místku na LV 3266 pro k.ú. Místek, a to žalovaný 1 nebytové prostory o ploše 545 m2 v bloku C, 2. poschodí, žalovaný 2 nebytové prostory o ploše 968,70 m2 v bloku D, 1. poschodí, žalovaný 3 nebytové prostory o ploše 64,50 m2 v bloku C, 1. poschodí, žalovaný 4 nebytové prostory o ploše 124,5 m2 v bloku C, 1. poschodí, žalovaný 5 nebytové prostory o ploše 140,30 m2 v bloku C, 1. poschodí, jak jsou popsány v příloze žalobkyně a), č. 1.A,B,C,D, která je součástí tohoto rozsudku, tak, že žalobu zamítl.


    V odůvodnění rozsudku odvolací soud uvedl, že vlastníkem nemovitosti, restaurace „K.“, nacházející se ve Frýdku-Místku na ulici 8. pěšího pluku, č.p. 399 a stojící na pozemku, parcela číslo 1783/1, v katastrálním území Místek, se stal Tomáš Václavík, který ji vydražil ve veřejné dražbě dne 27.8.1993, což potvrdila Okresní komise pro privatizaci ve Frýdku-Místku svým potvrzením ze dne 30.8.1993. Ohledně případné změny vlastnického práva k vydražené nemovitosti uzavřel, že ani z notářského zápisu sp. zn. NZ 161/96 ze dne 30.8.1996 ve znění jeho pokračování sp. zn. NZ 167/96 ze dne 4.9.1996, nelze dovodit založení nových či změnu stávajících vlastnických vztahů k vydražené nemovitosti T. V., který tak zůstal jejím výlučným vlastníkem. Změnu v osobě vlastníka nemohla přivodit ani uzavřená smlouva o prodeji části podniku ze dne 4.7.1997 uzavřená mezi všemi členy sdružení „R.“, O. M., J. P. a T. V., jako prodávajícími a žalobkyní a) jako kupující. Každý člen sdružení vlastnil svůj podnik. Podnik pak ve smyslu § 5 obchodního zákoníku (dále též jen obch. zák.) jako věc hromadná zahrnuje vše, co v konkrétním případě a v souladu s vůlí podnikatele náleží do organizmu jím vytvořeného za účelem podnikání. Proto společná činnost všech účastníků sdružení v rámci tohoto sdružení nemohla vyústit ve vytvoření podniku jako věci hromadné. Smlouvou o prodeji části podniku ze dne 4.7.1997 pak účastníci sdružení převáděli na žalobkyni a) neexistující věc, a proto ji odvolací soud ve smyslu § 39 občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“) vyhodnotil jako absolutně neplatnou a následně uzavřel, že na žalobkyni a) nepřešlo vlastnické právo k předmětné nemovitosti v níž se nachází pronajaté nebytové prostory, a tedy ani právo domáhat se jejich vyklizení. Vlastníkem nemovitosti zůstal původní vydražitel T. V.


    Proti rozsudku odvolacího soudu, všem jeho výrokům včetně výroků ohledně náhrady nákladů řízení, podala žalobkyně a) dovolání. Přípustnost dovolání opírá o ustanovení § 238 odst. 1 písmeno a) občanského soudní řádu (dále též jen „o.s.ř.“). Má za to, že o měnící rozsudek soudu prvního stupně rozsudkem odvolacího soudu jde i v části potvrzujícího výroku I. v části, jíž byl potvrzen výrok V. rozsudku soudu prvního stupně, jímž byla zamítnuta žaloba vůči žalovanému 6, neboť z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu vyplývá, že okolnosti významné pro rozhodnutí věci byly oběma soudy posouzeny zcela rozdílně. Jde-li o dovolací důvody, pak odkazujíc na § 241 odst. 3 písmeno c),d), o.s.ř., tvrdí, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkových zjištění, která nemají v podstatné části oporu v provedeném dokazování a že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil. Namítá, že rozhodoval věcně nepříslušný soud, neboť se jedná o spor mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, v čemž spatřuje tzv. jinou vadu řízení.


    Dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že v rámci hodnocení důkazů pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány. Z dokazování jasně vyplynulo, že tři podnikatelské subjekty, na základě smlouvy o sdružení ze dne 20.8.1993, sdružily finanční prostředky za účelem provozování společné podnikatelské činnosti. Mezi účastníky sdružení byla uzavřena dohoda, že jeden z nich, T. V., vydraží předmětné nemovitosti ve prospěch sdružení. Všichni tři účastníci sdružení se pak měli stát jejich podílovými spoluvlastníky, přičemž velikost spoluvlastnických podílů měla korespondovat s ujednáním ve smlouvě o sdružení. V roce 1996 však účastníci sdružení zjistili, že zápis v katastru nemovitostí neodpovídá jejich dohodě a jako jediný vlastník je zapsán T. V. Jeho svědeckou výpovědí bylo v řízení prokázáno, že zápis v katastru nemovitostí nebyl projevem jeho svobodné a vážné vůle, což ostatně vyplývá i z notářského zápisu ze dne 30.8.1996, resp. jeho pokračování ze dne 4.9.1996. Návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí tak byl neplatným právním úkonem ve smyslu § 49a obč. zák., neboť se jednalo o omyl ve vůli, tedy vnitřní omyl. V důsledku toho došlo ke vzniku zastřeného právního úkonu ve smyslu § 41a obč. zák.


    Dovolatelka dále namítá, že protokol o průběhu veřejné dražby a na něj navazující vklad do katastru nemovitostí neměl veškeré zákonné náležitosti právního úkonu, neboť T. V. měl podle dohody vydražit předmětnou nemovitost do podílového spoluvlastnictví účastníků sdružení, což odpovídá § 834 obč. zák. Vzhledem k tomu, že mělo dojít k založení podílového spoluvlastnictví, provedli účastníci sdružení následně konverzi právního úkonu ve formě osvědčujícího notářského zápisu a na jeho základě docílili správného zápisu v katastru nemovitostí, který založil jejich podílové spoluvlastnictví. Odvolací soud tak měl učinit na základě dokazování zcela jiný závěr než učinil, a to že neplatným byl pouze vklad vlastnického práva pro T. V.


    Dovolatelka konečně namítá nesprávné hodnocení smlouvy ze dne 4.7.1997, neboť odvolací soud ji neposoudil podle jejího obsahu ve smyslu § 35 odst. 2 obč. zák. Je sice pravdou, že právní úkon, kterým dovolatelka kupovala nákupní středisko „K.“, je označen jako smlouva o prodeji části podniku, ovšem z jejího obsahu je zřejmé, že se jedná o klasickou kupní smlouvu. Vůle prodávajících a dovolatelky, jako kupující, byla zřetelná – koupit předmětnou nemovitost. Ostatně takto smlouvu vyhodnotil také katastrální úřad, který smlouvu ze dne 4.7.1997 právně kvalifikoval jako kupní a evidoval ji nadále jako nabývací titul pro nabytí vlastnického práva. Dovolatelka má za to, že řádně nabyla vlastnické právo k nemovitostem, jejichž vyklizení se domáhá. Nikdo jej nezpochybnil, pouze odvolací soud. V katastru nemovitostí je dovolatelka stále jako vlastník zapsána.


    Žalovaná 1 ve svém vyjádření k dovolání uvádí, že odvolací soud správně a úplně zjistil skutkový stav a vyvodil z něj přiléhavé právní závěry, a proto se s odůvodněním jeho rozhodnutí plně ztotožňuje.


    Podle bodu 17. , hlavy I. části dvanácté, zákona 30/2000 Sb. , který se mění a doplňuje zákon.99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále též jen „o.s.ř.“) ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (podle o.s.ř. ve znění účinném před 1.1.2001). O takový případ jde i v souzené věci, neboť odvolací soud rozhodoval o odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně vydaného před 1.1.2001 a postupoval tak podle dosavadních předpisů.


    Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.


    Přípustnost dovolání proti rozsudku obecně upravují § 237, § 238 a § 239 o.s.ř.


    Proti výroku I., písmeno a) rozsudku odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku V., není dovolání podle § 238 odst. 1 písmeno a) o.s.ř. přípustné, neboť nejde o rozhodnutí měnící, nýbrž potvrzující. Nejedná se dále o případ podřaditelný pod § 238 odst. 1 písmeno b) o.s.ř., neboť v této části potvrzený rozsudek soudu prvního stupně je prvním rozsudkem tohoto soudu ve věci.


    Podle § 239 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu. V tomto případě však odvolací soud přípustnost dovolání ve vztahu k uvedenému výroku I. písmeno a) svého rozsudku, v části, v níž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku V., nevyslovil. Přípustnost dovolání tak nelze opřít o § 239 odst. 1 o.s.ř.


    Podle § 239 odst. 2 o.s.ř. nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnutí ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Žalobkyně však návrh, který je podmínkou pro uplatnění přípustnosti podle § 239 odst. 2 o.s.ř., ve vztahu k výroku I. písmeno a) rozsudku odvolacího soudu, v části, v níž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku V.,nepodala.


    Zbývá tedy posoudit podmínky přípustnosti určené v ustanovení § 237 o.s.ř., tedy zda v řízení nedošlo k vadám, jež jsou v tomto ustanovení uvedeny. Vady řízení ve smyslu § 237 o.s.ř., k nimž je povinen dovolací soud přihlížet z úřední povinnosti (§ 242 odst.3 o.s.ř.), a jejichž existence činí zmatečným (s výjimkami zakotvenými v § 237 odst. 2 o.s.ř.) každé rozhodnutí odvolacího soudu, dovoláním namítány nejsou a z obsahu spisu rovněž nevyplývají.


    Dovolání směřující do výroků rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení jak před soudem prvního stupně, tak před soudem odvolacím (mající s ohledem na § 167 odst. 1 o.s.ř. povahu usnesení) rovněž přípustné není. Nelze je totiž podřadit žádnému z usnesení, proti nimž zákon připouští dovolání v § 238a o.s.ř. a podmínky stanovené v § 239 o.s.ř. daná věc rovněž nesplňuje, neboť usnesení o nákladech řízení není usnesením o věci samé. Přípustnost pro vady uvedené v § 237 odst. 1 o.s.ř. Nejvyšší soud již dříve vyloučil.


    Výše učiněné závěry ohledně podaného dovolání proti výroku I. písmeno a) rozsudku odvolacího soudu s sebou nesou jeho konečné posouzení jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.), podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písmeno c) o.s.ř. odmítl.


    Dovolání proti výroku I. písmeno b) rozsudku odvolacího soudu je přípustné podle § 238 odst. 1 písmeno a) o.s.ř., neboť tímto výrokem odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně a je i důvodné.


    Z ustanovení § 242 o. s. ř. vyplývá, že právní úprava institutu dovolání obecně vychází ze zásady vázanosti dovolacího soudu rozsahem dovolacího návrhu. Dovolací soud je přitom vázán nejen rozsahem dovolacího návrhu, ale i uplatněným dovolacím důvodem. Dovolatelka uplatňuje ve svém dovolání dovolací důvody ve smyslu ustanovení § 241 odst. 3 písm. c) a d) o. s. ř. V prvním případě tedy odvolacímu soudu vytýká, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, zatímco ve druhém případě má zato, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.


    Odvolací soud právě z hlediska skutkového ohledně zásadní otázky nabytí vlastnictví nemovitosti č.p. 399 – občanská vybavenost, zapsané na LV 2661 u Katastrálního úřadu ve Frýdku-Místku, pro obec Frýdek-Místek a následné dispozice s ní uzavřel, že i po sepsání notářského zápisu sp. zn. N 161/96 ve znění jeho doplnění sp. zn. 167/96 zůstal výlučným vlastníkem této vydražené nemovitosti Tomáš Václavík. Toto skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování, neboť zcela pomíjí samotnou existenci, jakož i účel sdružení založeného smlouvou o sdružení ze dne 20.8.1993, jehož byl T. V. účastníkem a v návaznosti na ně i obsah zmíněného notářského zápisu sp. zn. N 161/96 ve znění jeho doplnění sp. zn. N 167/96. Ve světle učiněného závěru ohledně skutkových zjištění odvolacím soudem, lze přisvědčit námitce dovolatelky, že odvolací soud vůbec nezjišťoval vůli účastníků sdružení, jejich záměry a logicky pak na takto vadně zjištěný skutkový stav neaplikoval § 834 obč. zák. Vůle účastníků sdružení založeného několik dní před vydražením předmětné nemovitosti, jeho účel, činnost, obsah smlouvy o sdružení včetně jejich změn a doplnění, výkon podnikání jednotlivých účastníků sdružení, jakož i navazující právní úkony (notářský zápis) činěné ve vztahu k předmětné nemovitosti z hlediska dispozice s jejím vlastnictvím, jsou zcela zásadní skutková zjištění, významná pro posouzení věci z hlediska hmotného práva. Odvolací soud je však takovými neučinil.


    Rovněž právní závěr odvolacího soudu, učiněný však na základě vytýkaného nedostatečného skutkového zjištění, že změnu v osobě vlastníka předmětné nemovitosti nemohla přivodit ani smlouva o prodeji části podniku ze dne 4.7.1997, vystavěný na výkladu § 5 obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“) v návaznosti na § 829 obč. zák., ohledně něhož odvolací soud uzavřel, že sdružení v rámci své činnosti nemůže vést k vytvoření podniku a ani jej nemůže vlastnit, je mylný. Není pochyb o tom, že sdružení nemá právní subjektivitu. Tato skutečnost však sama o sobě nevylučuje nabývání majetku účastníky sdružení do podílového spoluvlastnictví. To ostatně předpokládá § 834 obč. zák., který říká, že majetek získaný při výkonu společné činnosti se stává spoluvlastnictvím všech účastníků. Odvolací soud dále pochybil také v tom, že uzavřenou smlouvu o prodeji části podniku hodnotil výhradně podle jejího názvu, nikoliv podle jejího obsahu, jakož i vůle těch, co ji uzavřeli, tak, jak to předpokládá § 35 odst. 2 obč. zák.


    Námitku dovolatelky ohledně věcné nepříslušnosti rozhodujícího soudu shledal dovolací soud nedůvodnou. Nejedná se o spor z tzv. relativního obchodu podle § 9 odst. 3 písmeno a) o.s.ř., neboť dovolatelka nemá zapsán v obchodním rejstříku v předmětu činnosti pronájem nebytových prostor. Byť tedy je podnikatelem ,stejně tak jako ostatní účastníci řízení, jedná se jen o spor související s jejich podnikatelskou činností a není tak dána věcná příslušnost k rozhodování této věci krajskému soudu jako soudu prvního stupně, nýbrž soudu okresnímu podle § 9 odst. 1 o.s.ř.


    Protože rozhodnutí odvolacího soudu ve výroku I.písmeno b), kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně, není správné, Nejvyšší soud je v tomto rozsahu zrušil a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení ( § 243b odst. 1, 2 a 5 o.s.ř.).




    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    (jav)
    31. 5. 2004

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)
    • Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)
    • Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)
    • Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (exkluzivně pro předplatitele)
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Odmítnutí dovolání
    • Dobrá víra třetích osob
    • Soukromá vysoká škola
    • Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)
    • Příspěvek na péči
    • Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.