občanské právo

Nelze-li aplikovat znění § 16 odst. 4 zákona o půdě, neboť nejsou splněny podmínky pro jeho použití - žalovaný nemůže plnit ani věcmi, ani podílem na majetku, a o finančním plnění se s žalobci nedohodl - nastupuje použití obecných předpisů (§ 1 odst. 3 zákona o půdě), případně jejich použití analogické ( např. § 442 odst. 2…

Je-li podán návrh na povolení výmazu společnosti s ručením omezeným z obchodního rejstříku poté, co bylo zahájeno řízení o neplatnost usnesení valné hromady, kterým byl schválen návrh na rozdělení likvidačního zůstatku, stává se navrhovatel v řízení o neplatnost takového usnesení účastníkem rejstříkového řízení o povolení výmazu společnosti z…

Vlastnická žaloba na vydání věci (vyklizení nemovitosti) podle § 126 odst. 1 obč. zák. může mít úspěch jen tehdy, prokáže-li žalobce své vlastnické právo a dále prokáže-li, že žalovaný do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje.

Je-li závěr soudu založen současně na dvou na sobě nezávislých důvodech, pak sama okolnost, že jeden z nich neobstojí, nemůže mít na správnost tohoto závěru vliv, obstojí-li důvod druhý.

Při rozhodování, který z rozvedených manželů bude byt dále užívat jako nájemce (§ 705 odst. 1 věta druhá obč. zák.), soud přihlíží mimo jiné rovněž k příčinám rozvratu manželství. Při rozhodování podle § 705 odst. 1 věty druhé obč. zák. není právně významné, který z manželů podal návrh na rozvod manželství a jak se ten který z manželů choval v…

Závěr o tom, že jde o nepodstatné porušení práv osob oprávněných domáhat se vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady soudem, či jiných osob, nebo že porušení nemělo závažné právní následky, lze učinit až poté, co soud uzavře, že napadeným rozhodnutím byl porušen zákon, společenská smlouva, zakladatelská smlouva či stanovy…

Jsou-li skutková tvrzení účastníků o rozhodných okolnostech shodná, a závisí-li tak rozhodnutí o dědickém právu pouze na právním posouzení věci, je na soudu, aby přímo v dědickém řízení vyšetřil podmínky dědického práva a dále jednal jako s účastníkem řízení s tím, kdo je podle jeho názoru dědicem, resp. rozhodne s kým z účastníků bude nadále…

Podmínka zajištění přístřeší (jako jedné z bytových náhrad) je z hlediska jeho umístění vždy splněna, bude-li zajištěno ve stejné obci, v níž se nachází vyklizovaný byt. Přístřeší slouží jen k dočasnému (provizornímu) ubytování vyklizovaných osob včetně uskladnění jejich bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby (např. v hotelovém…

Nedostatek písemného projevu vůle pronajímatele činí přenechání bytu nájemcem jinému do podnájmu protiprávním a je hrubým porušením povinností vyplývajících z nájmu bytu.

Odstoupení od smlouvy se nedotýká již existujícího nároku na zaplacení smluvní pokuty.

Ani za použití § 139 odst. 2 občanského zákoníku nelze nutit podílového spoluvlastníka, aby souhlasil s vytvořením další věci, jež by měla být v jejich spoluvlastnictví.

Posouzení smlouvy o nájmu nebytových prostor jako neplatné pro nedostatek předchozího písemného souhlasu obecního úřadu podle § 3 odst. 2, 4 zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor ve znění před novelou č. 302/1999 Sb. je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků občanskoprávních vztahů.

V případě přivolení k výpovědi z nájmu bytu z důvodů uvedených v první větě § 712 odst. 5 obč. zák. nájemce právo na bytovou náhradu v podobě náhradního ubytování či náhradního bytu zásadně nemá, k vyklizení mu stačí poskytnout pouze přístřeší. Tato zásada je v případech skončení nájemního poměru podle § 711 odst. 1 písm. c/ a d/ obč.

Předpokladem platného uzavření nájemní smlouvy k bytu je okolnost, že jde o byt právně volný, tj. že k tomuto bytu nesvědčí právo nájmu jiné osobě; smlouva o nájmu bytu, jehož nájemcem je jiná osoba, je absolutně neplatná. Tento závěr lze vztáhnout i na případ, kdy je byt užíván osobou, které svědčí právo, obsahově vymezené v ustanovení § 712a…

Vznik pohledávky za trvání manželství, tj. splnění podmínky nezbytné pro použití majetku tvořícího společné jmění, se při nařízení výkonu rozhodnutí neprokazuje; soud vychází z návrhu na nařízení výkonu, z jiných tvrzení oprávněného, popř. z toho, co jinak vyšlo najevo (např. z listiny dokládající, že postižené nemovitosti jsou součástí společného…

Navrhne-li zástavní věřitel, aby nabyvatel zástavního práva vstoupil do řízení o soudním prodeji zástavy na jeho místo, soud ve vztahu k jím označené právní skutečnost zkoumá, zda jde vůbec o právní skutečnost, zda se jedná o takovou právní skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spojují přechod zástavního práva, zda označená právní…

Právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti nemusí mít jen ten, kdo chce být zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník sporné nemovitosti, ale i jiný subjekt, mající vztah k nemovitosti.

Sama změna v osobě pronajímatele nemá na trvání právního vztahu z nájmu vliv; jde o přechod pronajímatelových práv a povinností ze zákona, což se týká celého obsahu nájemního vztahu. Se změnou v osobě pronajímatele nedochází ke změně dohodnutého místa plnění nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu, a dotčena není ani výše nájemného…

Vychází-li držitel z toho, že jím vykonávané právo mu náleží, a opírá toto přesvědčení o výpis z katastru nemovitostí (příp. jiné pozemkové evidence), která má povahu veřejné listiny, je objektivně ohledně existence zapsaného práva v dobré víře. Pokud se držitel, který nabýval vlastnictví k panujícímu pozemku, chopil držby práva odpovídajícího…

Je nepřípustné, aby soud v rámci tzv. souhrnného zjištění, jimž se zjišťuje skutkový stav na základě více provedených důkazů, neuvedl, ze kterých konkrétních důkazů to které zjištění vyplývá a z jakých důvodů. Rovněž tak je nepřípustné nevysvětlit případné rozpory mezi jednotlivými zjištěními.