epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    30. 6. 2006
    ID: 41652

    Meliorační zařízení a zatrubnění potoka

    Má-li jít o součást věci, pak znaky funkční a fyzické spojitosti s věcí hlavní musí být naplněny kumulativně.

    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 28 Cdo 288/2004, ze dne 19.7.2004)

    Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce M. S., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) Městu L., v řízení o dovolání zastoupenému advokátem, a 2) ČR – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem v Praze 10, Kodaňská 46, v řízení před nižšími instancemi za účasti vedlejších účastníků P. L., s. p. a S. v. a k., a. s., o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 22 C 350/99, o dovolání prvního žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 27. 8. 2003, č. j. 35 Co 65/2003-100, tak, že dovolání zamítl.

    Z odůvodnění :

    Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, výše označeným byl přes odvolání prvního žalovaného potvrzen rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 30. 10. 2002, č. j. 22 C 350/99-68, ve výroku I., kterým bylo určeno, že zatrubněná část vodoteče R. potoka v L. pod obytným domem žalobce v L. 14-R. čp. 463/170 je ve vlastnictví prvního žalovaného. Toho odvolací soud zavázal k náhradě nákladů odvolacího řízení, vzniklých žalobci. Zamítavý výrok III. rozsudku soudu prvního stupně o žalobě ve vztahu ke druhému žalovanému nebyl napaden odvoláním.

    V řízení před řádnými instancemi nevznikly pochybnosti o tom, že žalobce je vlastníkem domu i se zastavěným pozemkem (parc. č. 670 v k. ú. R.), že první žalovaný je správcem zatrubněné části vodoteče a že zatrubnění je vodním dílem, obojí posledně řečené ve smyslu příslušných ustanovení zákona 254/2001 Sb., o vodách. Naléhavý právní zájem žalobce na určovací žalobě (§ 80 písm. c/ občanského soudního řádu – dále „o. s. ř.“) byl spatřován v havarijním stavu zatrubnění, při němž současně není jasné, kdo má povinnost tento stav odstranit. Z vedlejších účastníků byl prvně jmenovaný správcem otevřené části potoka, druhý byl řízení účasten s ohledem na eventualitu napojení na vodní tok. Klíčovou otázku vlastnictví zatrubnění, rozhodnou pro vyjasnění dalších povinností zúčastněných subjektů, vyřešil odvolací soud tak, že posuzoval vodní dílo jako samostatný předmět právního vztahu, osvětlil si otázku výstavby díla při jeho vzniku (činil tak první žalovaný, též za investiční účasti obce R., později sloučené s L.), a za konstatování, že dílo bylo od počátku a je i v současnosti, s výjimkou období od 1. 1. 1950 do 24. 5. 1991, obecním majetkem (bez jakéhokoli jiného vlastnického přechodu než v uvedeném mezidobí na stát), rozhodl v souladu s navrhovaným žalobním petitem o vlastnictví Města L., jako prvního žalovaného, k vodnímu dílu.

    Proti rozsudku odvolacího soudu podal první žalovaný dovolání. Namítl v něm jednak po procesní stránce, že odvolací soud provedením obsahově podstatných důkazů porušil zásadu dvojinstančnosti řízení. Zejména však argumentoval ve dvojím hmotněprávním směru, a to že 1) stavba zatrubnění nemůže být samostatnou věcí, ale je součástí pozemku a 2) že vlastnické právo ke stavbě na něj nemohlo dnem 24. 5. 1991 přejít, neboť mu do té doby nenáleželo ani právo hospodaření a účinky zákona 279/1949 Sb. na vlastnický vztah posoudil odvolací soud chybně. Dovolatel přičítal těmto otázkám zásadní právní význam a navrhoval, aby dovolací soud zrušil napadený rozsudek a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

    K dovolání se vyjádřil nejen žalobce, ale i druhý žalovaný (ač nebyl účastníkem dovolacího řízení) a první z vedlejších účastníků (ač do řízení o dovolání procesně nevstoupil). Všichni jmenovaní považovali dovolání za nedůvodné s tím, že by mu nemělo být vyhověno.

    Nejvyšší soud zjistil, že dovolání podal první žalovaný, zastoupený advokátem, včas (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1 o. s. ř.). Z hlediska přípustnosti dovolání nepřicházela v úvahu aplikace § 237 odst. 1 písm. a/, b/ o. s. ř., neboť výroky nižších instancí jsou v meritu shodné, aniž by navíc rozsudku prvostupňového soudu předcházela kasace odvolacím soudem s odlišným právním názorem. Dovolací soud však přiznal dovolání přípustnost pro zásadní právní význam, neboť vzhledem ke specifickému skutkovému základu věci neexistuje k řešeným právním otázkám (zejména k otázce zatrubnění potoka jako věci právně samostatné či součásti pozemku) odpovídající judikatura. Dovolací soud se tedy zabýval dovolacím důvodem podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., tj. zda byla věc správně posouzena po právní stránce.

    Dovolání nebylo shledáno jako opodstatněné.

    Obě námitky dovolatele spolu souvisejí. Dovolací soud považoval za vhodné zabývat se nejprve otázkou, zda první žalovaný potenciálně mohl být vlastníkem zatrubnění a poté, při kladné odpovědi, navázal rozborem problému, zda je zatrubnění za daného skutkového stavu způsobilé být samostatným předmětem vlastnictví či jde o pouhou součást pozemku.

    1)         Vlastnický vztah k vodnímu dílu

    Jak zjistil z listin pořízených v letech 1935 a 1936 odvolací soud, podmínky stavby dílčího „zarourování“ potoka zvaného R. stanovil Okresní úřad v L. a vzhledem k průběhu vodního toku se na stavbě podílely, podle všeho i finančně, město L. i obec R. Účelem zatrubnění je nepochybně udržení vodního toku ve stávajících mezích a ochrana okolních nemovitostí; z povahy věci tu vyplývá správnost závěrů odvolacího soudu, že jde o obecní majetek resp. statek ve smyslu § 288 obecného zákoníku občanského (č. 946 Sb. zák. z roku 1811). Veřejná prospěšnost zatrubnění, která je atributem obecního statku, je zjevná; pokud jde o další pojmový znak obecního statku, totiž možnost jeho obecného užívání, pak je záhodno, vedle současného přihlédnutí k veřejně žádoucímu účelu stavby, odkázat na výklad v Komentáři k obecnému zákoníku občanskému autorů Roučka, Sedláčka a dalších (reprint vydaný ASPI v roce 2002, díl druhý, str. 18), že veřejný statek nemusí být ve všech směrech přístupný a že v pochybnostech „sluší uznati na obecné užívání“. Vedle další indicie ve prospěch uvedených závěrů, totiž obsahu protokolu Okresního úřadu v L. ze 16. 10. 1935 („v soukromoprávním směru věnuje se uskutečnění tohoto projektu všeobecné pochopení“), lze, co do významu v neposlední řadě,      argumentovat shrnutím pestré palety relevantních vodoprávních předpisů z tehdejší doby, jíž – s působností pro české, nikoli moravské a slezské území – vévodil vodní zákon z 28. 8. 1870 č. 71 zemských zákonů českých. Na rozdíl od nynějšího pojetí, nepokládajícího vody za samostatný předmět vlastnických vztahů, operuje tehdejší výklad s pojmy vod veřejných a soukromých (podrobněji viz Slovník veřejného práva československého, svazek V., reprint Eurolex Bohemia 2000, zejména str. 196 – 202, v rámci hesla Vodní právo) a za soukromé vody považoval vodní zákon z roku 1870 jen v § 4 taxative vypočtené vody, a sice podzemní, dále vody z atmosférických srážek shromážděné, též vody zachycené a uzavřené v soukromých studnách, rybnících apod. a konečně odtoky vod takto vymezených, pokud ovšem neopustily pozemek držitele. Per eliminationem je tedy zřejmé, že všechny ostatní vody resp. vodní toky musely mít charakter veřejný.

    Další průběh vlastnického vztahu v relaci k vodnímu dílu popsal přiléhavě odvolací soud. Bez ohledu na vlastnictví k domu a pozemku (to není v rozsudku řešeno a není to rozhodující, je však patrno, že tímto vlastníkem mohla být též obec) tu působily právní důsledky zákona 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů, na jehož základě zanikl obecní majetek dnem 31. 12. 1949 a obnovil se opět až dnem 24. 5. 1991, tedy dnem účinnosti zákona 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. V mezidobí nebyly, pokud jde o v posuzované věci dotčené nemovitosti, zjištěny žádné vlastnické změny; hospodařila-li tedy obec (první žalovaný) s vodním dílem na podkladě rozhodnutí tehdejšího republikového ministerstva lesního a vodního hospodářství ze dne 12. 7. 1988 jako jeho správce v příslušném úseku, pak se podle § 1 odst. 1 zákona 172/1991 Sb. mohla oprávněně stát ode dne účinnosti tohoto zákona jeho vlastníkem.

    Námitky dovolatele k aplikaci zákona 172/1991 Sb. tedy nejsou důvodné;vodní dílo bylo co se vlastnického vztahu týče, způsobilé být předmětem vlastnictví prvního žalovaného.

    2)         Vodní dílo jako součást pozemku či samostatný předmět vlastnictví

    Vodní díla jsou podle § 55 odst. 1 zákona 254/2001 Sb., o vodách, stavby, které slouží mj. k umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod; zatrubnění potoka lze podle písm. b/ téhož ustanovení považovat za stavbu, kterou se upravuje koryto vodního toku.

    Skutečnost, že jde o stavbu, však neznamená, že by po stránce občanskoprávního posouzení nemohlo jít o součást pozemku, pod jehož povrchem vede. Judikatura však, včetně historických pramenů, přisvědčuje spíše závěru o samostatné věci.

    Autonomní právní osud mohly mít například „Samostatné cizí stroje, třebas byly zazděny.“ Podobně sklep pod cizím pozemkem „… jest samostatným předmětem právního a knihovního obchodu“ (obojí citováno ze sbírky Glaser-Unger, podrobněji in Komentář Rouček-Sedláček a kol. výše uvedený, díl druhý, str. 45). V Bohuslavově sbírce rozhodnutí prvorepublikového Nejvyššího správního soudu se za vlastníka vodního díla, „… pokud přichází v úvahu povinnost k udržování vodního díla, … považuje onen vodní oprávněnec, který zařízení pro své účely zřídil a používá …“ (nález NSS ze dne 22. 12. 1942, č. 1694/41-4, ve sbírce pod zn. A 978/42).

    Stavbu je však nutno posuzovat především podle aktuální právní úpravy a jejího nynějšího výkladu. Podle § 120 odst. 1 občanského zákoníku je součástí věci vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Odstavec 2 téhož ustanovení hovoří o tom, že stavba není součástí pozemku.

    Zákonem explicitně vyjádřenou zásadu, že stavba není součástí pozemku (mimochodem vývojem právní úpravy, jak známo, zpochybněnou), lze ovšem bez obtíží aplikovat jen na stavbu zřízenou na povrchu resp. nad povrchem pozemku. U podpovrchové stavby je namístě obezřetná a širší interpretace zákona, jak to dokládá především plenární nález Ústavního soudu ze dne 24. 5. 1994, sp. zn. Pl. ÚS 16/93, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení ve svazku 1 pod č. 25. V publikované právní větě se říká, že „Meliorační zařízení (pozn. dovolacího soudu – z vodoprávního pohledu stavba), umístěná pod povrchem pozemku, … nejsou stavbou ve smyslu § 120 odst. 2 občanského zákoníku, nýbrž součástí pozemku podle § 120 odst. 1 občanského zákoníku.“

    Konfrontace závěrů tohoto nálezu se skutkovým stavem zjištěným v nyní posuzované věci však vyžaduje zapojení výkladových kritérií, použitých ostatně i Ústavním soudem. Ten s odkazem na R 4/1992 zdůraznil jako definiční znaky součásti věci její funkční a fyzickou spojitost s věcí hlavní a též nemožnost oddělení součásti věci, aniž by se tím věc hlavní znehodnotila. Dovodil, že meliorační zařízení umístěné pod povrchem pozemku tyto znaky splňuje: „ … je funkčně a fyzicky spojeno s pozemkem a platí pro ně nemožnost jeho oddělení, aniž by nedošlo k znehodnocení pozemku …“.

    Právě tato citovaná charakteristika však demonstruje odlišnost posouzení právní povahy melioračního zařízení od zatrubnění potoka v daných podmínkách, i když je obojí vodním dílem. Má-li jít o součást věci, pak znaky funkční a fyzické spojitosti s věcí hlavní musí být naplněny kumulativně. U nyní posuzovaného vodního díla však o funkční spojitosti s pozemkem nelze hovořit. Meliorační zařízení, vedené pod povrchem zemědělské půdy, nelze po stránce funkční srovnávat se zatrubněním potoka, vestavěným pod základy obytného domu. Zatímco meliorační zařízení slouží zavlažování zemědělského pozemku nebo i přilehlých pozemků téhož půdního charakteru, zatrubnění potoka bylo provedeno nezávisle na vůli zejména nynějšího vlastníka domu a zastavěného pozemku a svou existencí znamená pro vlastníka zátěž, blízkou po právní stránce věcnému břemeni (navíc jde v současnosti o havarijní stav).

    Zatrubnění R. potoka jako vodní dílo tedy není součástí pozemku ve vlastnictví žalobce a v rozsahu stanoveném výroky nižších instancí je vlastnictvím prvního žalovaného.

    Sluší se závěrem poznamenat, že dovolací soud neshledal po procesní stránce v řízení před nižšími instancemi takové v dovolání neuplatněné vady, které by přivodily zmatečnost rozhodnutí (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Za marginální pak nutno považovat dovolací námitku též procesního charakteru (podřaditelnou pod dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.), že odvolací soud nebyl oprávněn doplnit dokazování čtením listin (o stavbě zatrubnění ve 30. letech minulého století) a sám meritorně rozhodnout. Odvolací soud svým postupem nijak neporušil ani ustanovení § 213 odst. 2 o. s. ř., ani zásadu dvojinstančnosti řízení. Konečně i formulace rozsudečného výroku o „zatrubněné části vodoteče“ R. potoka, byť nyní dovolací soud užívá též termínu zatrubnění, je dostatečně ilustrativní, aby v rámci určovacího výroku postavila do budoucna najisto otázku vlastnictví k popsanému vodnímu dílu jako stavbě.

    Rozsudek odvolacího soudu je tedy správný a dovolací soud proto dovolání prvního žalovaného podle § 243b odst. 2 věty před středníkem o. s. ř. zamítl.

     

     



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    redakce (jav)
    30. 6. 2006

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Opatrovník
    • Společná domácnost
    • Mzda (exkluzivně pro předplatitele)
    • Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)
    • Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)
    • Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Vypořádací podíl v bytovém družstvu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Zastavení exekuce
    • Základní kapitál
    • Skladování

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Společná domácnost
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.