Je-li odpovědnost škůdce za škodu (popř. její výše či rozsah) pochybná či nedoložená a pojišťovna s poškozeným ani neuzavřela dohodu o výši náhrady, je třeba uplatnit nárok na náhradu škody vůči škůdci. Samotné odmítnutí pojišťovny plnit poškozenému bez toho, že by nastala splatnost (15 dnů po skončení šetření či po obdržení pravomocného…
Správní (kompetenční) individualizace státních orgánů (správních úřadů podle § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb.) je zakotvena ve správním (hmotném, resp. procesním) právu; z ustanovení zákonů č. 218/2000 Sb. a č. 219/2000 Sb. vyplývá i jejich (vzájemná) oddělenost majetková a rozpočtová. Jednotlivé organizační jednotky hospodaří s určeným majetkem…
Ustanovení § 667 odst. 1 věty čtvrté o.z. představuje samostatný občanskoprávní nárok nájemce, jenž vynaložil nájemce se souhlasem pronajímatele na zvýšení hodnoty věci, který podléhá promlčení v obecné lhůtě § 101 o.z.
Pokud se zůstavitel stal spolu s dalšími osobami dědicem věci, která nebyla v dědickém řízení projednána, nemohou se jeho dědicové domáhat určení, že zůstavitel byl ke dni úmrtí vlastníkem této věci.
Shodná tvrzení účastníků může soud vzít za svá skutková zjištění, jen jestliže obsahují údaje (poznatky) o skutkové stránce věci, které by se jinak musely prokazovat pomocí důkazních prostředků. Údaje účastníků, které představují právní hodnocení pro rozhodnutí významných skutečností nebo právní posouzení věci, nejsou způsobilým prostředkem ke…
Posouzení přípustnosti imisí vychází z tzv. generální klauzule, obsažené v § 127 odst. 1 ObčZ, podle které vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného anebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Jsou zde upraveny dvě skutkové podstaty – obtěžování jiného a vážné ohrožení výkonu jeho práv.
Prohlášení kupujícího v kupní smlouvě, že předmět koupě „přijímá“, nenahrazuje fyzické uchopení movité věci.
Podmínky pro potvrzení ani pro změnu rozhodnutí soudu prvního stupně nejsou dány mimo jiné tehdy, jestliže právní posouzení věci soudem prvního stupně je nesprávné a správné právní posouzení vyžaduje další skutková zjištění, která odvolací soud sám nemůže učinit. Tak je tomu i v případě, jestliže se má doplnění dokazování týkat podstatných…
Nepožaduje-li žalobce v rámci řízení o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru též náhradu mzdy, je třeba při posouzení, zda žalobce trvá na dalším zaměstnávání, vycházet ze zjištění, zda dal žalobce žalovanému alespoň konkludentně najevo, že trvá na dalším zaměstnávání. Samotné rozhodnutí soudu ve věci určení neplatnosti výpovědi z…
O vztah příčinné souvislosti se jedná tehdy, vznikla-li škoda následkem nemoci z povolání (tj. bez nemoci z povolání by škoda nevznikla tak, jak vznikla). Z hlediska naplnění příčinné souvislosti, jako jednoho z předpokladů odpovědnosti za škodu, nemůže stačit pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku nemoci z povolání (jejích následků)…
Má-li odvolací soud jiný názor než soud prvního stupně na věrohodnost výpovědi účastníka nebo svědka, nesmí z toho vyvodit jiný skutkový závěr než soud prvního stupně (ani závěr, že tyto výpovědi jsou z hlediska výsledku dokazování irelevantní), jestliže důkaz sám neopakoval.
Využívání subjektivních práv nemůže být v rozporu s dobrými mravy, byť by mělo přimět jiného k jednání v souladu s vůlí toho, kdo těchto subjektivních práv využívá.
Stanovení absolutní neplatnosti určitého právního úkonu a vědomosti o ní je jednak věcí poznání a jednak věcí hodnocení; je otázkou především právní kvalifikace právního úkonu, která je výsledkem poznání a hodnocení příčiny neplatnosti a její subsumpce pod určitou právní normu. K takové kvalifikaci je v konečném důsledku způsobilý pouze soud…
Splnění podmínky, že druhý účastník nemohl o překročení oprávnění osobou za podnikatele (právnickou osobu) jednající vědět, je nutno posuzovat ve vazbě na konkrétní okolnosti případu, zejména pak s ohledem na osobu, ve vztahu k níž byl právní úkon učiněn, přičemž toto posouzení nelze omezit pouze na obsah písemně učiněného právního úkonu.V tomto…
Vymezil-li odvolací soud odlišně od soudu prvního stupně relativně neurčitou hypotézu právní normy obsaženou v ustanovení § 712 odst. 3 větě druhé za středníkem obč. zák., a aniž by poučil žalobkyni o povinnosti tvrdit a prokázat skutečnosti rozhodné z hlediska tohoto právního názoru ve smyslu § 118a odst. 1 o.s.ř., konstatoval, že rozhodné…
Zanechal-li zůstavitel více dědiců, projevuje se stav, jaký vzniká v době od smrti zůstavitele až do pravomocného rozhodnutí soudu o dědictví, také v jejich vzájemných vztazích k majetku patřícímu do dědictví. Musí být vzato v úvahu, že rozhodnutí soudu o dědictví má sice účinky ke dni smrti zůstavitele, že však do právní moci rozhodnutí o…
Nesprávnost poučení o odvolání ve smyslu jeho neúplnosti postihuje ustanovení § 204 odst. 2, věty druhé, o. s. ř., určující jinou (tříměsíční) lhůtu k podání odvolání, jestliže rozhodnutí soudu poučení o odvolání neobsahuje. Hypotéza této právní normy je naplněna nejen v případě, že poučení o odvolání v rozhodnutí zcela chybí, ale také tehdy…
Vzhledem k tomu, že zástavní právo mohlo a může vzniknout i na základě neplatné zástavní smlouvy a že zástavní právo nevzniká ve všech případech, v nichž byla uzavřena platná zástavní smlouva a došlo podle ní ke vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí, není případné určení neplatnosti nebo platnosti zástavní smlouvy právním prostředkem…
Slib odškodnění je zvláštní případ tzv. mimoodpovědnostní náhrady škody, u kterého se nezkoumá protiprávnost, zavinění nebo existence jakýchkoli liberačních důvodů.
Pokud před uzavřením smlouvy poskytne jedna strana něco, co má být předmětem jejího budoucího závazku ze smlouvy, je stanovena vyvratitelná domněnka, že v pochybnostech se toto plnění považuje za zálohu, tedy za splátku na smluvené budoucí plnění. Pokud k uvažované smlouvě nedojde, odpadne tím dodatečně důvod plnění, takže jde o bezdůvodné…
Rodiči nezletilého dítěte, který je nositelem rodičovské odpovědnosti v plném rozsahu, nelze odepřít přístup do policejního spisu, vedeného z důvodu zranění nezletilého dítěte,...
Pokud není k podání v elektronické podobě připojen podpis podle zvláštních předpisů, jedná se po účinnosti zákona č. 298/2016 Sb. o nedostatek obsahových náležitostí upravených v...
Povinnost soudů řádně odůvodnit svá rozhodnutí představuje jeden z klíčových prvků práva na soudní ochranu chráněného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Soudy mají...
Jedním z nezbytných předpokladů jakéhokoliv – řádného i mimořádného – vydržení je držba věci. Držba zahrnuje faktické ovládání věci (corpus possessionis) a současně...
Odmítl-li Nejvyšší soud dovolání stěžovatelky jako nepřípustné ve vztahu k její námitce ohledně aplikace práva EU s odůvodněním, že na uvedené otázce není napadené rozhodnutí...
