občanské právo

Je-li do jedné smluvní listiny pojato více právních úkonů, je z hlediska výkladu podle § 35 odst. 2 ObčZ třeba zkoumat, jde-li o právní úkony od sebe navzájem oddělitelné a způsobilé samostatné existence, anebo zda je nutno smlouvu chápat jako jediný celek.

Přezkoumání závěrů znaleckého posudku ve smyslu ust. § 127 odst. 2 o. s. ř. dalším posudkem jiného znalce, vědeckého ústavu nebo jiné instituce (tzv. revizní znalecké zkoumání) je namístě tehdy, jestliže znaleckým dokazováním nebyly objasněny všechny skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci, k nimž je třeba odborných znalostí, popř. jestliže soud…

Podmínkou dostatečné identifikace bytu v případě výpovědi z nájmu bytu není uvedení patra (podlaží), v němž se takový byt nachází.

Znehodnocením věci ve smyslu § 120 odst. l ObčZ není jen zničení nebo poškození věci hlavní.

Vzniklo-li právo (nárok) zástavního věřitele na uspokojení ze zástavy v době do 31.8.1998 a návrhu na prodej zástavy, vycházejícímu z právní úpravy účinné od 1.9.1998 do 31.12.2000, nebylo možné vyhovět, nemění na tom nic ani ustanovení Čl. V. bodu 1 věty druhé zákona č. 367/2000 Sb.

Byla-li škoda způsobena výlučně zaviněním poškozeného, nese ji sám, a to platí i v případě, že škoda vznikla následkem jednání poškozeného, jemuž pro nedostatek schopnosti ovládnout své jednání a posoudit jeho následky nelze přičítat zavinění.

Byla-li škoda způsobena výlučně zaviněním poškozeného, nese ji sám, a to platí i v případě, že škoda vznikla následkem jednání poškozeného, jemuž pro nedostatek schopnosti ovládnout své jednání a posoudit jeho následky nelze přičítat zavinění.

Vynaložením náležité pečlivosti osoby dlužníkovi blízké se rozumí, že osoba dlužníkovi blízká vykonala s ohledem na okolnosti případu a s přihlédnutím k obsahu právního úkonu dlužníka takovou činnost (aktivitu), aby úmysl dlužníka zkrátit věřitele, který tu v době odporovaného právního úkonu objektivně vzato musel být, z jejích výsledků poznala…

Omlouvá-li účastník (jeho zástupce) svou neúčast při jednání časovou kolizí s jiným soudním sporem, může být jeho omluva ve smyslu § 153b odst. 1 o. s. ř. důvodná jen tehdy, jestliže soudu oznámí také konkrétní údaje o tom, proč se nemůže jednání zúčastnit, zejména jaké jiné jednání mu brání v účasti (v jaké věci a u jakého soudu), kdy se o něm…

Uznáním nároku podle § 153a o. s. ř. se rozumí procesní úkon žalovaného (tedy úkon adresovaný soudu), který může být učiněn v jakékoli přípustné formě a z jehož obsahu jednoznačně vyplývá, že žalovaný žalobní nárok zcela, z části, nebo v jeho základu uznává. Není přitom rozhodující, zda a jak je takový procesní úkon označen a zda uznání nároků je…

Mezitímním rozsudkem soud rozhoduje o základu věci. Základem věci se rozumí posouzení všech otázek, které vyplývají z uplatněného nároku, s výjimkou okolností, které se týkají jen výše nároku.

Plná moc k zastupování ve všech právních věcech a k vykonávání veškerých (tedy nikoli pouze procesních) úkonů, aniž jsou zároveň určité věci či právní úkony z oprávnění zastupovat vyloučeny, je obecnou (generální) plnou mocí, která zmocněnce opravňuje rovněž k tomu, aby jménem zmocnitele podal výpověď z nájmu bytu, tedy učinil svou povahou…

Smyslem úpravy obsažené v ustanovení § 14 odst. zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném ke dni 1. únoru 1996, tj. ve znění zákonů č. 122/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 74/1994 Sb., č. 117/1994 Sb., č. 156/1994 Sb., č. 224/1994 Sb. a č. 84/4995 Sb. bylo ve smyslu § 2 odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání naplnit deklarovaný cíl konkursu tím…

Pro rozlišení soukromoprávních (občanskoprávních) vztahů od veřejnoprávních vztahů je rozhodující především posouzení vzájemného postavení jejich subjektů, jak vyplývá z příslušných ustanovení právní normy, která na tyto vztahy dopadá.

V rámci vypořádání nároků ze zaniklého BSM ve smyslu § 150 ObčZ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb. nelze přihlédnout k jednotlivým částkám leasingových splátek uhrazených jedním z manželů za trvání manželství (tedy za trvání BSM), protože zde chybí vnitřní souvislost s předmětem BSM, které je takto…

Vypovídá-li někdo, např. v soudním řízení jako svědek, o tom, že má za to, že se jiný dopustil trestné činnosti, a při této své výpovědi se řídí povinnostmi svědka stanovenými právními předpisy, nemůže tu jít o neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti

Seznam přihlášek ve smyslu zákona o konkursu a vyrovnání nepředstavuje překážku, jež by po zrušení konkursu bránila projednání sporu o stejné plnění před orgánem, do jehož pravomoci náleží projednání takové věci.

V rámci vypořádání nároků ze zaniklého BSM ve smyslu § 150 ObčZ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb. nelze přihlédnout k jednotlivým částkám leasingových splátek uhrazených jedním z manželů za trvání manželství (tedy za trvání BSM), protože zde chybí vnitřní souvislost s předmětem BSM, které je takto vypořádáváno.

Vstupem na sousedící pozemek ve smyslu § 127 odst. 3 ObčZ je třeba rozumět nejen samotné vstoupení, tedy překročení hranice sousedova pozemku, ale též pobyt na něm, omezený účelem vstupu. Vstupem na sousedův pozemek ve smyslu tohoto ustanovení je tedy i pobyt po dobu nezbytnou k provedení úkonů, jež si vyžaduje údržba nebo obhospodařování…

Neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti podle ustanovení § 11 občanského zákoníku může být porušeno právo na ochranu osobnosti více občanů a potom všichni současně nebo kterýkoliv z nich (nezávisle na sobě) mají právo se obrátit se svými návrhy na soud.