epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop1
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    18. 7. 2005
    ID: 34753

    Odpovědnost za škodu na odložených věcech

    Vlastník či provozovatel školy (příp. výchovného zařízení) odpovídá za škodu na věcech odložených při účasti na činnosti školy či výchovného zařízení, tj. na činnosti školou přímo organizované, popřípadě z účelu a povahy provozu školy vyplývající.

    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 25 Cdo 1048/2002, ze dne 27.11.2003)

    Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce J. K., zastoupeného  advokátem, proti žalované Městské části P., o 67.362,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 15 C 550/2000, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. ledna 2002, č. j. 12 Co 426/2001-36, tak, že dovolání zamítl.

    Z odůvodnění :

    Žalobce se domáhal zaplacení částky 67.362,- Kč s příslušenstvím na náhradě škody vzniklé mu dne 11. 11. 1999 ztrátou osobních věcí, které si v souvislosti s užíváním tělocvičny při cvičení organizovaném K. a. S. (dále též jen „sportovní klub“) odložil v šatně základní školy, jejímž zřizovatelem je žalovaná. Žalobce u ní uplatnil nárok na náhradu škody, žalovaná však vzniklou škodu odmítla uhradit.

    Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 25. 4. 2001, č. j. 15 C 550/2000-16, žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že žalobce se jako člen K. a. S. zúčastnil dne 11. 11. 1999 tréninku řecko – římského zápasu, který klub pořádal v tělocvičně Základní školy v P. Žalobce si asi v 18:00 hod. odložil v šatně své osobní věci specifikované blíže v žalobě a okolo 18.45 hod. zjistil jejich ztrátu. Krádež oznámil policii, která věc odložila, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující vést trestní stíhání proti určité osobě. Soud dále zjistil, že K. a. S. si za účelem cvičení pronajímal od žalované tělocvičnu školy, přičemž v den tréninku byla škola vždy otevřena a šatnu odemykal na žádost prvního příchozího školník; po dobu cvičení se šatna zamykala a klíč měl u sebe trenér. S ohledem na ustanovení § 433 odst. 2 obč. zák. soud dospěl k závěru, že žalovaná byla sice pronajímatelem uvedených nebytových prostor, nikoliv však provozovatelem cvičení, jímž byl sportovní klub, není tedy nositelkou hmotně právní povinnosti z odpovědnostního vztahu za škodu a žalobě proto nemůže být pro nedostatek věcné pasivní legitimace vyhověno.

    K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 1. 2002, č. j. 12 Co 426/2001-36, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se s jeho závěrem, že žalovanou nelze považovat za provozovatele činnosti, s níž je spojeno odložení věcí a z níž vyplývá objektivní odpovědnost za škodu na těchto věcech podle ustanovení § 433 odst. 2 o.s.ř. Dovodil, že ten, kdo přenechá nebytové prostory k užívání jinému, nestane se tím provozovatelem činnosti, kterou tento jiný subjekt v prostorách provozuje. To by vedlo k absurdním důsledkům například pro vlastníky, pronajímající objekty k provozování restaurací, kteří by museli objektivně odpovídat za odložené věci hostů restaurace. V dané věci provozovala žalovaná v prostorách školy sama školní výuku a tuto její činnost nelze rozšiřovat na další aktivity, jejichž provozování po skončení výuky umožňovala jiným subjektům tím, že jim propůjčovala či pronajímala některé školní prostory. Na tom nemůže nic změnit označení některých místností (šatna) nebo jejich vybavení (tělocvična), neboť pouhé obecné určení účelu poskytnutých místností samo o sobě neznamená, že žalovaná je (bez dalšího) provozovatelem činnosti, odpovídající tomuto určení místností. Žalovaná předmětné místnosti poskytla K. a. S., který zde organizoval tělovýchovnou činnost. Žalobce však neprokázal, že by žalovaná sama tuto činnost organizovala, ostatně on sám v právním vztahu k žalované nebyl a „na tělovýchovnou činnost docházel z titulu členství v K. a.“.

    Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. a které odůvodňuje podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Dovolatel považuje za zásadní otázku, kdo je provozovatelem činnosti, s níž je zpravidla spojeno odkládání věcí (§ 433 odst. 2 obč. zák.), jde-li o krátkodobé užívání tělocvičny (např. základní školy), tj. zda je to vlastník objektu a současně provozovatel tělovýchovného zařízení (škola nebo její zřizovatel) nebo osoba, která v tomto zařízení organizuje sportovní cvičení a k tomuto účelu je od provozovatele zařízení přejímá do krátkodobého užívání (pouze na několik desítek minut či několik hodin), a zda lze takové užívání považovat za nájem nebytových prostor. Provozovatelem ve smyslu § 433 odst. 2 obč. zák. je podle názoru dovolatele ten, kdo určuje režim užívání služby, nikoliv ten, kdo činnost (s níž je zpravidla spojeno odkládání věcí) pouze odborně vede, i kdyby s provozovatelem v některých věcech jednal jménem svých členů (klientů). Předmětem ochrany poskytované podle citovaného ustanovení jsou právní vztahy spjaté s věcmi odloženými na určitém místě. K. a. S. tělocvičnu užíval na základě ústních dohod s vedením školy asi tři roky, přitom až po vzniku škody byla uzavřena nájemní smlouva, údajně s retroaktivními účinky. Tělocvična s přiléhající šatnou byla pro potřeby klubu užívána jednou týdně na dvě hodiny, přes den sloužila ke školnímu vyučování a v ostatní době ji využívaly jiné osoby, přičemž klíče měli nejen učitelé a školník, ale i ostatní uživatelé. Pokud tedy škola přenechávala tělocvičnu na takto krátkou dobu a určila současně šatnu, ve které mají být odloženy věci cvičenců, nemohlo se jednat o nájem nebytových prostor a nemohlo dojít k „provozování činnosti, s níž je zpravidla spojeno odkládání věcí“ cvičícími osobami, resp. klubem, ve kterém jsou sdruženy. Příklad restaurace, pronajaté jako nebytové prostory, podle dovolatele není případný, neboť zde je pouze nájemce oprávněn určovat režim odkládání věcí. S nájmem nebytových prostor je imanentně spojeno jejich výlučné užívání, ale osoba užívající tělocvičnu se šatnou pouze krátce (několik hodin v týdnu) takto činit nemůže. Klíče se půjčují a má k nim přístup neomezené množství uživatelů, a to nejen po sobě, ale i ve stejný čas; i to je jeden z důvodů, proč je v zákoně zakotvena odpovědnost podle § 433 obč. zák. Uživatel služby je nucen odložit si své věci a může si je obvykle i uzamknout, avšak protože není sám, kdo má (a v minulosti měl) klíče, nelze vyloučit, že je právem nebo protiprávně použije také někdo jiný. Sportovní klub byl spolu se žalobcem pouze uživatelem služby, kterou provozovala žalovaná prostřednictvím aparátu školy, neměl možnost řádně zabezpečit odložené věci, ani jinak působit na způsob a formu užívání služby (neurčoval režim provozu), nelze jej proto považovat za provozovatele. Za důležité nepovažuje dovolatel ani to, kdo organizoval trénink, nýbrž kdo provozoval tělovýchovné zařízení. Navrhl proto, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil spolu s rozsudkem soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

    Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř., a po přezkoumání věci podle § 243a odst. 1 věty první o.s.ř. dospěl k závěru, že dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť otázka odpovědnosti vlastníka objektu, v němž jiné subjekty vykonávají svou činnost, za škodu podle ustanovení § 433 odst. 2 obč. zák., nebyla dosud judikaturou dovolacího soudu vyřešena a představuje proto otázku po právní stránce zásadního významu ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř. Dovolání však není důvodné.

    Nesprávné právní posouzení věci [§ 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř.], které žalobce uplatnil jako dovolací důvod, může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle nesprávného právního předpisu, nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na zjištěný skutkový stav věci nesprávně aplikoval.

    Podle ustanovení § 433 odst. 2 obč. zák. je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí, odpovídá ten, kdo ji provozuje, fyzické osobě za škodu na věcech odložených na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají, ledaže by ke škodě došlo i jinak. Podle odst. 3 tohoto ustanovení odpovědnosti  podle odstavce 2 se nelze zprostit jednostranným prohlášením ani dohodou.

    Citované ustanovení upravující odpovědnost za škodu způsobenou na odložených věcech se týká výkonu takových činností, při nichž je jejich adresát (zákazník) za účelem využití poskytované služby nucen na určitou, většinou poměrně krátkou dobu, přerušit dohled nad svými věcmi a tzv. je odložit. Kdo je osobou, která takovou činnost provozuje, zákon blíže nestanoví a nečiní její vymezení závislým ani na vlastnickém, nájemním či obdobném právu této osoby k prostorám, v nichž působí. Z toho je třeba dovodit, že není podstatné, v jakém právním vztahu je provozovatel činnosti k vlastníku prostor, kde svou činnost vykonává,  jakou formou má vyřešeno právo prostory užívat ani zda a nakolik má možnost ovlivnit stav těchto prostor, včetně jejich uzpůsobení pro bezpečné odkládání věcí. Rozhodující je pouze to, zda je skutečně tím, kdo činnost (nemusí jít o činnost výdělečnou), s níž je odkládání věcí spojeno, nabízí v podobě služby adresátům této činnosti (zákazníkům), kteří ji využívají při vědomí, že ji čerpají právě u této osoby. Tomu odpovídá i povinnost poškozeného uplatnit právo na náhradu škody u provozovatele činnosti v prekluzivní patnáctidenní lhůtě (§ 436 obč. zák.), tedy u toho, jehož  služeb využíval, aniž by bylo možno po něm požadovat, aby zjišťoval, jaké jsou vlastnické či nájemní vztahy ohledně prostor, v nichž si odložil věci.

    Obecně platí, že vlastník či provozovatel školy (příp. výchovného zařízení) odpovídá za škodu na věcech odložených při účasti na činnosti školy či výchovného zařízení, tj. na činnosti školou přímo organizované, popřípadě z účelu a povahy provozu školy vyplývající. V posuzovaném případě však bylo zjištěno [skutkový stav věci vzhledem k přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. nepodléhá dovolacímu přezkumu, ostatně dovolatel v tomto směru námitky nevznáší], že žalobci vznikla škoda ztrátou věcí, které odložil v šatně školy ve vlastnictví žalované, v době, kdy se v tělocvičně této školy účastnil sportovního tréninku pořádaného pravidelně jednou za týden sportovním klubem, jehož byl členem. Sportovní klub využíval těchto prostor pro svou činnost (obdobně jako jiné subjekty) na základě dohody se žalovanou. Odvolací soud za této situace správně dovodil, že tím, kdo provozoval sportovní činnost, jíž se žalobce účastnil, byl K. a. S., neboť právě on nabízel žalobci možnost kvalifikovaného sportovního tréninku, účast na němž byla spojena s odkládáním věcí. Jestliže žalovaná jako vlastník objektu školy poskytla sportovnímu klubu část svých prostor právě pro takovou jeho činnost, pak bez ohledu na to, jakou právní formou bylo využití těchto prostor sportovním klubem zajištěno a v jakém rozsahu sportovní klub prostory pro svou sportovní činnost využíval, nebyla v posuzovaném případě žalovaná ve vztahu k žalobci tím, kdo provozoval zmíněnou sportovní činnost spojenou s odkládáním věcí ve smyslu ustanovení § 433 odst. 2 obč. zák. 

    Pro závěr o nedostatku pasivní legitimace žalované ve věci není významná ani námitka dovolatele, že sportovní klub neměl možnost ovlivnit způsob zajištění odkládaných věcí. Ani případný nedostatek technického a prostorového vybavení provozovny, v níž se provozuje činnost, s jejímž provozováním je zpravidla spojeno odkládání věcí, nezbavuje totiž provozovatele odpovědnosti za škodu na odložených věcech (srov. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 30. 12. 1976, sp. zn. 2 Cz 42/76, publikovaný pod č. 25 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1978).

    Ze všech těchto důvodů je zřejmé, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu [§ 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř.] správný; Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.

     



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    redakce (jav)
    18. 7. 2005

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)
    • Příspěvek na péči
    • Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Opatrovník
    • Společná domácnost
    • Mzda (exkluzivně pro předplatitele)
    • Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)
    • Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)
    • Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Vypořádací podíl v bytovém družstvu (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.