epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    22. 11. 2002
    ID: 19939

    Přechod práv a povinností

    Dojde-li k zániku nájemního poměru výlučného nájemce bytu, dochází z hmotněprávního hlediska k tomu, že omezení, jímž bylo jeho právo nájmu za trvání nájemního poměru zatíženo, přechází na jeho právní nástupce.

    Dojde-li k zániku nájemního poměru výlučného nájemce bytu, dochází z hmotněprávního hlediska k tomu, že omezení, jímž bylo jeho právo nájmu za trvání nájemního poměru zatíženo, přechází na jeho právní nástupce.


    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 26 Cdo 2658/2000, ze dne 29.8.2002)


    Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobců A) J. M. (dříve T.), zastoupené obecným zmocněncem Mgr. P. K. a B) Stavebního bytového družstva V., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) J. Ř. a 2) M. P., oběma zastoupeným advokátkou, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 82 C 236/99, o dovolání prvního žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. května 2000, č. j. 8 Co 304/2000-114, tak, že rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. května 2000, č. j. 8 Co 304/2000-114, a rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 11. října 1999, č. j. 82 C 236/99-88, se ve výrocích, jimiž bylo rozhodnuto o povinnosti 1. žalovaného J. Ř. vyklidit byt č. 54 v O. – D., na ul. A. 1, č. p. 24, a o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní A) J. M. a 1. žalovaným J. Ř. zrušují, a řízení o žalobě na vyklizení 1. žalovaného se zastavuje.


    Z odůvodnění :


    Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 11. 10. 1999, č. j. 82 C 236/99-88, zamítl žalobu na vyklizení žalovaných z bytu č. 54, na ulici A. 1, č. p. 24, v O. – D. (dále „předmětný byt“ nebo „byt“) a rozhodl o nákladech řízení. Soud prvního stupně vycházel mimo jiné ze zjištění, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 3. 1994, sp. zn. 54 C 100/93, který nabyl právní moci dne 18. 6. 1994, bylo zrušeno právo společného nájmu prvního žalovaného a jeho bývalé manželky J. Ř. k předmětnému bytu, tato byla určena jeho výlučnou nájemkyní, a žalovanému bylo uloženo byt vyklidit po zajištění náhradního bytu, že jmenovaná poté převedla členská práva a povinnosti v družstvu žalobce B) na J. M., a tato následně (v roce 1994) na žalobkyni A), která je (na základě nájemní smlouvy ze dne 22. 12. 1994) nájemkyní předmětného bytu, jakož i ze zjištění, že první žalovaný se do předmětného bytu nastěhoval proti vůli žalobkyně A) v listopadu 1998 (v letech 1994 až 1998 zde nebydlel ), užívá ho dosud (náhradní byt pro něho dosud nebyl nikým zajištěn), a že druhá žalovaná v předmětném bytě nikdy nebydlela. Žalobu na vyklizení neshledal soud prvního stupně důvodnou, neboť dospěl k závěru, že žalobci se nemohou – za situace, kdy prvnímu žalovanému byla pravomocným soudním rozhodnutím uložena povinnost k vyklizení předmětného bytu po zajištění bytové náhrady - domáhat ochrany svých práv žalobou na plnění (§ 80 písm. b/ o. s. ř.) s poukazem na změnu poměrů, spočívající v tom, že žalovaný byt neužívá, ale že musí zvolit „jinou žalobu“.


    K odvolání žalobkyně A) Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 4. 5. 2000, č. j. 8 Co 304/2000-114, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé, týkajícím se prvního žalovaného změnil tak, že mu uložil předmětný byt vyklidit do tří dnů od právní moci rozsudku; ve vztahu ke druhé žalované zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně potvrdil. Dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud, vycházeje ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, dospěl na rozdíl od něho k závěru, že žaloba na vyklizení je vůči prvnímu žalovanému důvodná. Zaujal názor, že žalovanému svědčilo právo v předmětném bytě do zajištění bytové náhrady bydlet toliko ve vztahu k jeho bývalé manželce, a že nepřešlo na žalobkyni A), poté, kdy se tato stala členkou družstva a nájemkyní bytu. Okolnost, že bývalá manželka žalovaného porušila svoji povinnost, vyplývající z pravomocného soudního rozhodnutí, kterým bylo zrušeno jejich právo společného nájmu, nemůže jít k tíži žalobkyně A). Na základě toho odvolací soud žalobě na vyklizení prvního žalovaného - s poukazem na analogickou aplikaci ustanovení § 126 odst. 1 obč. zák. – vyhověl. Ve vztahu ke druhé žalované zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně potvrdil s odůvodněním, že tato v předmětném bytě nebydlí.


    Proti rozsudku odvolacího soudu podal první žalovaný dovolání, které odůvodnil nesprávným právním posouzením věci. Odvolacímu soudu vytýká „široký“ výklad ustanovení § 126 odst. 1 obč. zák., jakož i nesprávnost jeho závěru, na kterém založil vyhovující výrok svého rozsudku. Poukazuje na to, že se nikdy nevzdal svého práva v předmětném bytě bydlet do zajištění bytové náhrady, že mu nikdy nebyl zajištěn náhradní byt, a že nemá jinou možnost bydlení. Dovolatel má za to, že rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.), že jeho právo na bydlení, založené pravomocným soudním rozhodnutím, trvá, a že žalobkyně A) je povinna jeho výkon strpět, přičemž poukazuje na ustanovení „§ 712 odst. 1 obč. zák.“ (dle jeho citace míněno zřejmě ustanovení § 712 odst. 6 obč. zák.), k němuž odvolací soud nepřihlédl. Namítá též, že je nutno „vzít v úvahu předchozí proběhlá a pravomocně skončená řízení“. Navrhl, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.


    Vyjádření k dovolání nebylo podáno.


    Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona 30/2000 Sb., kterým se mění zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001). Vzhledem k tomu, že napadený rozsudek odvolacího soudu byl vydán 4. 5. 2000, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001 (dále též jen "o. s. ř.").


    Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§ 241 odst. 1 a 2 o. s. ř.), a je podle § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. přípustné, neboť směřuje proti výroku rozsudku odvolacího soudu, kterým byl ve vztahu k 1. žalovanému změněn výrok rozsudku soudu prvního stupně ve věci samé.


    Podle ustanovení § 242 odst. 1 a 3 o. s. ř. je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem, včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil. K vadám uvedeným v § 237 o. s. ř., a pokud je dovolání přípustné, i k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, však dovolací soud přihlédne, i když nebyly v dovolání uplatněny.


    Podle § 237 odst. 1 písm. d) o. s. ř. je řízení zmatečné i tehdy, jestliže v téže věci bylo již pravomocně rozhodnuto.


    Dle ustanovení § 159 odst. 3 o. s. ř., jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být projednávána znovu. Překážka věci pravomocně rozhodnuté (rei iudicatae) tedy brání tomu, aby věc, o níž bylo pravomocně rozhodnuto, byla projednávána znovu.


    Ve smyslu tohoto ustanovení jde o stejnou věc tehdy, jde-li v pozdějším řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž již bylo v jiném řízení pravomocně rozhodnuto, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob.


    O totožnost předmětu řízení jde v případě, že v novém řízení se jedná o tentýž nárok, opírající se o tentýž právní důvod, a to za podmínky, že tento důvod plyne ze stejného skutkového stavu jako v předchozím řízení. Pro posouzení, zda je dána překážka věci pravomocně rozhodnuté, není významné, jak byl soudem skutek, který byl předmětem řízení, posouzen po právní stránce (srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 1999, sp. zn. 25 Cdo 1751/98, uveřejněného v časopise Soudní judikatura č. 11/1999, pod pořadovým číslem 119). Co do totožnosti osob není samo o sobě významné, mají-li stejné osoby v různých řízeních rozdílné procesní postavení (např. vystupují-li v jednom řízení jako žalovaní a ve druhém jako žalobci). Týchž osob se řízení týká i v případě, že v pozdějším řízení vystupují právní nástupci (z důvodu universální nebo singulární sukcese) osob, které jsou (byly) účastníky již skončeného řízení (shodně srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2001, sp. zn. 20 Cdo 463/99, uveřejněného pod číslem 60/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).


    Z výsledků dokazování v řízení před soudy obou stupňů vyplynulo, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 3. 19994, č. j. 54 C 100/93-33, který nabyl právní moci dne 18. 6. 1994, bylo zrušeno právo společného nájmu předmětného bytu manžely Ř., výlučnou nájemkyní bytu byla určena J. Ř. a prvnímu žalovanému bylo uloženo byt vyklidit do patnácti dnů po zajištění náhradního bytu.


    Prvnímu žalovanému tak vzniklo právo užívat předmětný byt (tzv. právo na bydlení), založené pravomocným soudním rozhodnutím, opírající se o ustanovení § 712 odst. 6 věty první občanského zákoníku ve znění před novelou provedenou s účinností k 1. 1. 1995 zákonem 267/1995 Sb. (a posléze o ustanovení § 712 odst. 6 věty před středníkem obč. zák.), podle kterého nebyl povinen se z bytu vystěhovat a vyklidit jej, dokud mu nebyla zajištěna odpovídající bytová náhrada. Osobou povinnou strpět výkon tohoto práva (resp. osobou oprávněnou k případnému výkonu rozsudku o zrušení práva společného nájmu bytu manžely) byla bývalá manželka prvního žalovaného (jako účastnice řízení, na jehož základě se stala výlučnou nájemkyní bytu).


    Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2481/99, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2002, pod pořadovým číslem 31, zaujal právní názor, podle kterého právo na bydlení, svědčící rozvedenému manželovi, založené pravomocným soudním rozhodnutím se váže k bytu, který má vyklidit, nikoli k osobě výlučného nájemce bytu a neprosadí se ve vztahu k jinému bytu než tomu, v němž má rozvedený manžel právo dle rozsudku bydlet (srov. odůvodnění citovaného rozsudku).


    Se zřetelem k uvedenému je tak třeba v souzené věci dovodit, že právo na bydlení svědčící prvnímu žalovanému, se vázalo k bytu, který měl vyklidit, nikoli k osobě jeho bývalé manželky, která byla určena výlučnou nájemkyní bytu. S odkazem na právní argumentaci v citovaném rozsudku obsaženou, dovolací soud v projednávané věci též sdílí zde vyslovený právní názor, podle kterého v případě zániku nájemního poměru výlučného nájemce bytu dochází z hmotněprávního hlediska k tomu, že omezení, jímž bylo jeho právo nájmu za trvání nájemního poměru zatíženo, přechází na jeho právní nástupce. Stala-li se tedy v dané věci žalobkyně A) právní nástupkyní bývalé výlučné nájemkyně předmětného bytu (bývalé manželky prvního žalovaného), přešla na ni omezení (oprávnění) založená shora citovaným pravomocným soudním rozsudkem o zrušení práva společného nájmu. Požaduje-li tedy nyní znovu vyklizení bytu prvním žalovaným, pak se domáhá přiznání téhož práva, jež jí vůči prvnímu žalovanému svědčí podle rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 3. 1994, č. j. 54 C 100/93-33.


    Lze tedy uzavřít, že projednání a rozhodnutí této věci ve vztahu k prvnímu žalovanému bránila překážka věci pravomocně rozsouzené. Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), rozsudky soudů obou stupňů ve vztahu k prvnímu žalovanému zrušil a řízení pro překážku věci rozsouzené zastavil (§ 243b odst. 1, 2, 3 a 5 o. s. ř.).





    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    (jav)
    22. 11. 2002

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Odůvodnění soudního rozhodnutí
    • Pracovní poměr (exkluzivně pro předplatitele)
    • Právní jednání (exkluzivně pro předplatitele)
    • Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)
    • Soudní poplatky (exkluzivně pro předplatitele)
    • SVJ (exkluzivně pro předplatitele)
    • Odůvodnění
    • Nejlepší zájem dítěte
    • Moderační právo
    • Korunové dluhopisy
    • Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Zaměstnanecké dílo a jeho praktické aspekty
    • Specifika online mediace
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Odůvodnění soudního rozhodnutí
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Insolvence v českém právu: co by měli vědět věřitelé i dlužníci
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky

    Soudní rozhodnutí

    Odůvodnění soudního rozhodnutí

    Postup soudu, který řádně neodůvodní své právní závěry, porušuje právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

    Pracovní poměr (exkluzivně pro předplatitele)

    V případě § 48 odst. 3 písm. c) zák. práce „jeho smyslem a účelem je zabránit trvání pracovního poměru ve všech případech, kdy nejsou splněny zákonné předpoklady pro...

    Právní jednání (exkluzivně pro předplatitele)

    Smyslem a účelem úpravy § 581 věty druhé o. z. je především ochrana osob jednajících v duševní poruše. Ochrana osoby bez dostatečné schopnosti právně jednat má přednost před...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    K uzavření dohody podle § 647 o. z. může dojít i jednáním mezi věřitelem a dlužníkem o mimosoudním řešení sporu. Bude tomu tak v případě, kdy se způsobem nevzbuzujícím...

    Soudní poplatky (exkluzivně pro předplatitele)

    Osvobození podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích se týká i žalobce, který se domáhá přímého nároku na pojistné plnění podle § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.