epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    1. 3. 2017
    ID: 105333

    Rozhodčí doložka

    Způsob jmenování či určování rozhodců by měl v každém případě být v souladu se zásadou rovnosti stran jako jedním ze základních procesních principů, na kterém je soudní i rozhodčí řízení postaveno. Z tohoto pohledu je nežádoucí, aby rozhodci byli určeni zcela nebo převážně jednou stranou. Stejné pravidlo je třeba aplikovat v případě, že je určen jen jediný rozhodce. Pokud jde o stav, kdy by výběr rozhodce měl být ponechán na vůli pouze jednoho z účastníků, nelze takové ujednání o určení rozhodce v rozhodčí smlouvě považovat za platné pro rozpor s § 39 obč. zák. z důvodu narušení zásady rovnosti stran v řízení. Pokud si strany sjednají určení rozhodce v rozhodčí smlouvě neplatně, rozhodčí smlouva je neplatná podle § 39 obč. zák. pro rozpor se zákonem, z čehož vyplývá, že taková rozhodčí smlouva je absolutně neplatná, tedy neplatná jako celek.

    (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 23 Cdo 1098/2016, ze dne 8.11.2016)

    Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně STAVMAT STAVEBNINY a.s., se sídlem v P., zastoupené Mgr. P.Č., advokátem, se sídlem v P., proti žalované Březinské podlahy, s.r.o. v likvidaci, se sídlem v B., zastoupené JUDr. K.M., advokátem, se sídlem v T., o zaplacení 772 753 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 17 Cm 3/2013, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 8. 2015, č. j. 7 Cmo 232/2015-157, tak, že dovolání se zamítá.

    Z odůvodnění:

    Krajský soud v Brně usnesením ze dne 18. 6. 2015, č. j. 17 Cm 3/2013-145, ve znění opravného usnesení ze dne 8. 7. 2015, č. j. 17 Cm 3/2013-151, zamítl jako nedůvodnou námitku žalované, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci.

    V rámci odporu proti platebnímu rozkazu vydaného soudem prvního stupně dne 22. 5. 2013, č. j. 17 Cm 3/2013-101, žalovaná uplatnila námitku, že podle čl. VIII Rámcové kupní smlouvy uzavřené mezi ní a žalobkyní bylo dohodnuto, že všechny spory vzniklé z právních vztahů na základě uzavřené smlouvy budou řešeny v rozhodčím řízení.

    Soud prvního stupně zjistil, že v článku VIII Rámcové kupní smlouvy č. 3/2011 podepsané smluvními stranami dne 9. 2. 2012 bylo ujednáno mimo jiné následující: „Všechny spory, které mezi smluvními stranami vzniknou z právních vztahů vzniklých na základě této smlouvy nebo souvisejících s touto smlouvu včetně veškerých právních vztahů, nároků na náhradu, nároků na vydání bezdůvodného obohacení, sporů o platnost, výklad a zánik této smlouvy, předloží k rozhodnutí v rozhodčím řízení před jediným rozhodcem. Výběr rozhodce ve sporu je na straně navrhovatele sporu.“

    Soud prvního stupně dospěl k závěru, že sjednaná rozhodčí doložka je neurčitá, a tudíž podle § 37 a § 39 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) neplatná. Mezi stranami neproběhla dohoda na určité konkrétní osobě rozhodce a ani nebyl stanoven způsob jeho učení. Znění doložky nedává druhé straně záruku, že nebude zvolena osoba materiálně či personálně propojena s navrhovatelem.

    Na základě výše uvedeného dospěl soud prvního stupně k závěru, že rozhodčí doložka je pro svou neurčitost neplatná, a tudíž námitka žalované ohledně nepříslušnosti soudu k rozhodování věci není důvodná.

    K odvolání žalované Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 27. 8. 2015, č. j. 7 Cmo 232/2015-157, potvrdil usnesení soudu prvního stupně, ve znění opravného usnesení.

    Odvolací soud se zabýval otázkou, zde rozhodčí doložka ujednaná v článku VIII Rámcové kupní smlouvy je platným právním úkonem.

    Dovodil, že za přípustný způsob určení rozhodce lze považovat pouze takový výběr rozhodce, s nímž budou souhlasit oba účastníci řízení. Výběr rozhodce tedy nemůže být ponechán pouze na vůli jednoho účastníka řízení, neboť tímto postupem by v právech a povinnostech stran vznikla nerovnováha plynoucí přímo z rozhodčí doložky. Na tomto závěru nemůže změnit nic ani fakt, že strany rámcovou kupní smlouvu, jejíž součástí rozhodčí doložka je, svobodně podepsali, čímž vyjádřili naprostý souhlas s jejím obsahem.

    Podle § 7 zákona 216/1999 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění do 31. 3. 2012, by bylo možné postupovat pouze v případě, že by rozhodčí doložka vůbec neobsahovala způsob určení rozhodce.

    Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

    Usnesení odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí shledává žalovaná ve vyřešení otázky aplikace ustanovení § 41 obč. zák. v souvislosti s rozhodčí doložkou, s přihlédnutím ke skutečnosti, že rozhodčí doložka byla uzavřena v rámci smlouvy, kde ani jedna ze smluvních stran se nenacházela v postavení spotřebitele.

    Dovolatelka nesouhlasí s právním závěrem odvolacího soudu, který dospěl k závěru, že rozhodčí doložka sjednaná mezi stranami je celá neplatná proto, že stanovený způsob určení rozhodce zvýhodňuje jednu smluvní stranu, což je nepřípustné, neboť by toho mohl navrhovatel zneužít ve svůj prospěch. Dovolatelka namítá, že zákon připouští v rozhodčí doložce určit konkrétního rozhodce, který bude příslušný spor rozhodovat, nebo stanovit způsob určení. Zákon stanoví určité předpoklady, které musí osoba rozhodce splňovat, přičemž tyto nároky by měly být rovněž záruku toho, že rozhodce bude rozhodovat nezávisle a nestranně, a to bez ohledu na skutečnost, jakým způsobem bude za rozhodce konkrétního sporu povolán.

    Dovolatelka je toho názoru, že způsob určení osoby rozhodce není obligatorní náležitosti rozhodčí doložky či smlouvy. Proto i v případě, že by byl shledán způsob určení rozhodce neplatný, není to důvod pro založení neplatnosti cele rozhodčí doložky. V tomto případě je podle dovolatelky namístě aplikace ustanovení § 41 obč. zák., protože způsob určení rozhodce je oddělitelnou součástí rozhodčí doložky. Není tedy důvod, aby byl neplatností dotčen celý právní úkon, když část rozhodčí doložky stanovující způsob určení rozhodce je možné od zbytku právního úkolu oddělit.

    Dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

    Ve vyjádření k dovolání se žalobkyně plně ztotožňuje s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhuje pokračovat v zahájeném řízení.

    Nejvyšší soud, jako soud dovolací, postupoval v dovolacím řízení a o dovolání rozhodl podle zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve znění účinném do 31. 12. 2013 (článek II., bod 2. zákona 293/2013 Sb., kterým se mění zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

    Nejvyšší soud po přezkoumání napadeného usnesení dospěl k závěru, že dovolání je podle § 237 o. s. ř. přípustné, jelikož rozhodnutí odvolacího soudu se týká vyřešení otázky, která v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu doposud nebyla ve vztazích, kde nefiguruje spotřebitel, řešena, a to konkrétně otázky platnosti rozhodčí smlouvy v případě, že je k rozhodování povolán podle dohody stran sporu rozhodce určený po vzniku sporu stranou žalující, tedy zda je možno ve sporu, který není mezi spotřebiteli, sjednat platně způsob určení osoby rozhodce tak, že výběr osoby rozhodce je ponechán na vůli jedné ze stran sporu, konkrétně straně žalující.

    Způsob určení rozhodců je upraven v § 7 zákona 216/1999 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění do 31. 3. 2012 (dále jen „zákona o rozhodčím řízení“). Podle něj má rozhodčí smlouva zpravidla určit počet i osoby rozhodců anebo stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny. Rozhodce může být určen i stranami dohodnutou osobou nebo způsobem uvedeným v pravidlech pro rozhodčí řízení podle § 19 odst. 4 zákona o rozhodčím řízení. Konečný počet rozhodců musí být vždy lichý.

    K otázce jmenování rozhodce žalující stranou se vyjádřil již Ústavní soud v nálezu ze dne 1. 11. 2011, sp. zn. II. ÚS 2164/10. Tento nález sice řeší platnost rozhodčích doložek ve spotřebitelských věcech, ale závěry v něm obsažené týkající se limitů smluvní autonomie lze vztáhnout i na rozhodčí řízení, kde spotřebitel na jedné straně nevystupuje. Ústavní soud v uvedeném nálezu dovodil: „Pokud byla v právní praxi v souvislosti s uzavíráním rozhodčích doložek zdůrazňována smluvní autonomie stran, Ústavní soud k tomu opakovaně podotýká, že tato není zcela neomezená. Právo na výběr rozhodce totiž nemůže být zneužito ve prospěch jedné ze stran. Limitem autonomie vůle je v tomto případě čl. 2 odst. 3 Listiny, podle něhož každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Na jedné straně zde tedy vystupuje právo svobodně si určit, jakému způsobu přezkumu bude konkrétní právní vztah podroben, na straně druhé je toto právo omezeno základními procesními pravidly a zásadami. Za přípustný by případně mohl být považován takový postup, při němž s výběrem rozhodce souhlasili oba účastníci, tzn., že výběr by nebyl ponechán pouze na vůli jediného účastníka, neboť jinak by v právech a povinnostech stran mohla vzniknout nerovnováha plynoucí z rozhodčí doložky.“

    Způsob jmenování či určování rozhodců by tedy měl v každém případě být v souladu se zásadou rovnosti stran jako jedním ze základních procesních principů, na kterém je soudní i rozhodčí řízení postaveno. Z tohoto pohledu je nežádoucí, aby rozhodci byli určeni zcela nebo převážně jednou stranou. Stejné pravidlo je třeba aplikovat v případě, že je určen jen jediný rozhodce. Pokud jde o konkrétní skutkový stav, kdy by výběr rozhodce měl být ponechán na vůli pouze jednoho z účastníků, nelze takové ujednání o určení rozhodce v rozhodčí smlouvě považovat za platné pro rozpor s § 39 obč. zák. z důvodu narušení zásady rovnosti stran v řízení.

    Jestliže tedy odvolací soud dospěl k závěru, že způsob určení rozhodce v rozhodčí smlouvě byl určen nepřípustným způsobem, pak dovolací důvod nesprávného právního posouzení nebyl uplatněn důvodně, řešil-li odvolací soud tuto otázku platného způsobu určení osoby rozhodce v rozhodčí smlouvě správně.

    Druhou právní otázkou, která navazuje na výše vyslovený závěr, je, zda je možné neplatné ujednání, týkající se určení rozhodců, oddělit od zbytku rozhodčí doložky, která by tak zůstala v platnosti.

    Nejvyšší soud dospěl k závěru, že tato otázka není v rozhodovací praxi dovolacího soudu otázkou neřešenou, neboť Nejvyšší soud řešil otázku neplatnosti rozhodčí doložky již v usnesení ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 121/2011, kdy dospěl k závěru, že pokud si strany sjednají určení rozhodce v rozhodčí smlouvě neplatně, rozhodčí smlouva je neplatná podle § 39 obč. zák. pro rozpor se zákonem, z čehož vyplývá, že taková rozhodčí smlouva je absolutně neplatná, tedy neplatná jako celek.

    Dospěl-li odvolací soud k závěru, že je správné rozhodnutí soudu prvního stupně o tom, že rozhodčí doložka sjednaná mezi účastníky je neplatná, a tudíž námitka žalované ohledně nepříslušnosti soudu k rozhodování věci není důvodná, je takové rozhodnutí odvolacího soudu správné. Rozhodčí smlouva i v případě, že smluvní stranou není spotřebitel, je neplatná, jestliže způsob určení rozhodce je sjednán tak, že výběr osoby rozhodce je ponechán na vůli jedné ze stran. Dovolací soud proto dovolání žalované zamítl [§ 243d písm. a) o. s. ř.].

    zdroj: www.nsoud.cz

    Právní věta - redakce.

    redakce (jav)
    1. 3. 2017

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zásada zákazu reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • Výkon rozhodnutí
    • Poučovací povinnost (exkluzivně pro předplatitele)
    • Právo na informace (exkluzivně pro předplatitele)
    • Smluvní pokuta (exkluzivně pro předplatitele)
    • Veřejná dražba (exkluzivně pro předplatitele)
    • Odměna advokáta
    • Náklady exekuce
    • Eutanázie
    • Zvýšení důchodového věku
    • Konsolidace veřejných rozpočtů; legislativní přílepky (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 11.09.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 11.9.2025
    • 12.09.2025Novelizace rodinného práva od 1. 1. 2026 a procesní souvislosti (online - živé vysílání) - 12.9.2025
    • 17.09.2025AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi (online - živé vysílání) - 18.9.2025
    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Rozpor evidence skutečných majitelů s právem EU a jeho dopad na veřejné zakázky
    • Zásada zákazu reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Trestní odpovědnost provozovatelů anonymních sítí
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Sankce Evropské unie proti Rusku a jejich dopad na obchodní smlouvy
    • Soudní ombudsman jako most mezi soudy, advokacií a veřejností
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění

    Soudní rozhodnutí

    Bezdůvodné obohacení

    Jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. je i protiprávní užití cizí hodnoty, tedy stav, kdy je cizí nemovitá věc užívána subjektem...

    Zásada zákazu reformationis in peius v insolvenčním řízení

    Jestliže odvolací soud na základě odvolání podaného dlužníkem proti usnesení insolvenčního soudu o zrušení schváleného oddlužení a (současně) o zastavení insolvenčního...

    Výkon rozhodnutí

    Hlavním účelem vedlejšího účastenství je pomoc ve sporu jednomu z účastníků řízení, a jeho smyslem je posílit v konkrétním řízení postavení toho účastníka, na jehož straně...

    Odměna obhájce

    Ustanovení § 151 odst. 2 trestního řádu nezakládá bez dalšího nárok obhájce na odměnu a náhradu hotových výdajů za jakýkoli úkon právní služby poskytnutý obviněnému v...

    Podmíněné propuštění (exkluzivně pro předplatitele)

    Pokud se obecné soudy při posuzování podmínek pro podmíněné propuštění omezí na pouhé matematické sečtení kázeňských odměn a počtu trestních odsouzení a z možnosti...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.