epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    7. 8. 2014
    ID: 94921

    Soudní poplatky

    Ukáže-li se samotné trestní stíhání jako nedůvodné, platí tento závěr pro všechny úkony a instituty, které se k trestnímu stíhání vázaly.

    (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 30 Cdo 159/2014, ze dne 28.5.2014)

    Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce I. I. A.-A., zastoupeného JUDr. Ing. P.P., advokátem se sídlem P., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v P., o 1,000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 276/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2013, č. j. 11 Co 180/2012 - 86, tak, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2013, č. j. 11 Co 180/2012- 86, a Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. 3. 2013, č. j. 10 C 276/2011-76, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení.

    Z odůvodnění :

    Žalobce se v řízení domáhá po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1,000.000,- Kč s příslušenstvím. Žalobce byl trestně stíhán v řízení před Obvodním soudem pro Prahu 1. Žalovaná částka představuje peněžitou záruku dle ustanovení § 73a zákona 141/1961 Sb., trestní řád. Jelikož žalobce byl nedostupný, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1, že složená záruka propadá státu, přičemž toto rozhodnutí potvrdil Městský soud v Praze. Žalobce byl následně zproštěn obžaloby. Peněžitá záruka tak dle žalobce představuje bezdůvodné obohacení, neboť v okamžiku nabytí právní moci zproštění obžaloby odpadl právní důvod plnění ve smyslu ustanovení § 451 odst. 2 zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“). Žalobce v řízení požádal o osvobození od soudních poplatků.

    Soud prvního stupně usnesením ze dne 6. 3. 2013, č. j. 10 C 21/2011-76, žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznal. Posoudil majetkové poměry žalobce a dospěl k závěru, že odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků alespoň z části. Vedle majetkových poměrů se soud zabýval i důvodností žaloby. Již ze skutkových tvrzení, aniž by bylo nutné provádět další dokazování, dospěl soud prvního stupně k závěru, že se jedná o zcela zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Tento závěr odůvodnil tím, že žalobce se v podstatě domáhá revize pravomocného rozhodnutí soudu v trestním řízení, které nebylo zrušeno pro nezákonnost ani z jiného důvodu, což soudu prvního stupně nepřísluší.

    Odvolací soud v záhlaví identifikovaným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil. S odkazem na literaturu (Vojtek, P.:Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 3. vydání. Praha : C. H. Beck, 2012) uvedl, že okolnost, že trestní stíhání nevyústilo v pravomocné odsuzující rozhodnutí, neznamená, že by bylo možno považovat celé trestní řízení za nezákonné (ostatně i podle § 9 zákona 82/1998 Sb., jde o zákonným způsobem vykonanou vazbu), a proto se úkony v něm učiněné nestávají automaticky nesprávnými ve smyslu § 13 zákona 82/1998 Sb. či nezákonnými podle § 8 tohoto zákona, nebyla-li jednotlivá rozhodnutí vydaná v průběhu řízení předepsaným procesním postupem pro nezákonnost zrušena. Dále odvolací soud uvedl, pokud byl žalobce obžaloby sice zproštěn, ale pravomocné rozhodnutí o tom, že peněžitá záruka připadá státu, nebylo zrušeno, nemohlo dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně státu a nejsou splněny předpoklady pro odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. Nejsou však splněny ani předpoklady pro odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, neboť Obvodní soud pro Prahu 1 neměl zákonnou povinnost rozhodnout o vrácení peněžité záruky.

    Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného i procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, kdy je v právních pochybnostech, zda otázky řešené soudy nižších stupňů dosud nebyly vyřešeny, či jsou dovolacím soudem rozhodovány rozdílně. Dovolatel má za to, že by měla právní otázka, kterou v rámci svého rozhodnutí odvolací soud řešil, být posouzena jinak. Touto otázkou je tvrzení o bezúspěšném uplatňování práva.

    Jako dovolací důvod dovolatel uvádí, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolatel namítá, že v okamžiku nabytí právní moci zproštění obžaloby žalobce, odpadl ve smyslu § 451 odst. 2 občanského zákoníku důvod k přijetí – propadnutí peněžité záruky, neboť nebylo vůbec na místě kauci požadovat a o této rozhodovat, že propadá. V okamžiku odpadnutí důvodu jde o bezdůvodné obohacení žalované a to bez dalšího. Právní otázka, kterou odvolací soud v rámci svého rozhodnutí řešil, měla být posouzena ve smyslu § 5 zákona 82/1998 Sb. V posuzovaném případě došlo prokazatelně ke zproštění obžaloby proti žalobci z důvodu, že nebylo prokázáno spáchání trestného činu. Již toto samotné rozhodnutí o zproštění obžaloby je rozhodnutím, na základě něhož mělo být vydáno rozhodnutí o vrácení peněžité kauce, neboť jak vazba, tak i složení kauce bylo neoprávněné a bezdůvodné ve vztahu k žalobci. Nesprávným úředním postupem vznikla žalobci škoda. Zákon v tomto případě nestanoví lhůtu k vydání rozhodnutí o vrácení kauce, nicméně i na toto zákon pamatuje, když dle ustanovení § 13 zákona 82/1998 Sb. je soud povinen vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dovolatel podal žádost o vrácení peněžité kauce, na kterou příslušný soud nereagoval, ač reagovat měl. Dále dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí je v rozporu se zásadou dobrých mravů a zcela se vymyká právnímu posouzení a ustanovení o bezdůvodném obohacení. To zejména za situace, kdy sám odvolací soud ve svém rozhodnutí uznává, že jde o bezdůvodné obohacení. Nic na tom nemůže změnit pravomocné rozhodnutí o propadnutí kauce, neboť i pravomocná rozhodnutí jsou chybná a je nutno je napravovat v rámci výkonu soudní moci.

    Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (viz čl. II., bod 7 zák. 404/2012 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“

    Podle ustanovení § 237 o. s. ř.: „Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.“

    Dovolatel co do přípustnosti dovolání uvedl, že se odvolací soud „při řešení otázky hmotného i procesního práva odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, kdy je v právních pochybnostech, zda otázky, které Městský soud v Praze v rámci svého rozhodnutí řešil, dosud nebyly vyřešeny, či jsou dovolacím soudem posuzovány rozdílně“.

    Dovolatel navzdory uvedení takto formulovaného vymezení, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, žádnou ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu neuvádí, avšak obsahově (viz § 41 odst. 2 o. s. ř. ) míří m. j. též na to, že právní otázka, na níž rozhodnutí závisí, nebyla dovolacím soudem dosud vyřešena. Nadto dovolací soud není vázán formálním vymezením předpokladů přípustnosti dovolání (k tomu srov. usnesení nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod R 4/2014), nýbrž hodnotí, zda je z dovolání vůbec patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde.

    Z obsahu dovolání je zřejmé, že žalobce nesouhlasí m. j. se závěrem odvolacího soudu, že zjevně bezúspěšně uplatňuje právo na náhradu škody způsobené mu tím, že mu nebyla vrácena propadlá kauce, ač byl zproštěn obžaloby.

    Samotná otázka procesní situace zjevně bezúspěšného uplatňování práva byla obecně řešena v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, kdy uvedl: „O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno.“ (obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. dubna 2014, sp. zn. 21 Cdo 2958/2013).

    Ve vztahu k dovolatelem uplatňovanému právu soudy sice nižších stupňů jednoznačně uvedly, z jakých důvodů považují uplatňování práva žalobcem za zřejmě bezúspěšné - na straně žalované nemohlo vzniknout bezdůvodné obohacení, když rozhodnutí o propadnutí peněžité záruky nebylo zrušeno, tedy právní důvod plnění ve smyslu ustanovení § 451 odst. 2 obč. zák. neodpadl, na čemž nic nemění ani následné rozhodnutí o zproštění obžaloby, které samo o sobě neruší veškerá rozhodnutí v trestním řízení vydaná, ani nečiní trestní řízení nezákonným a nemůže se jednat ani o nesprávný úřední postup, když žádný zákon soudu neukládá povinnost zrušit rozhodnutí o propadnutí peněžité záruky, pokud byl žalovaný následně obžaloby zproštěn.

    Do obsahového jádra přípustnosti dovolání se ovšem dovolatel přibližuje zpochybněním takového předběžného posouzení údajné zřejmé nedůvodnosti žaloby v otázce, která vskutku nebyla rozhodnutím dovolacího soudu řešena. Nad to posouzením založeným na citovaném literárním zdroji, jenž nebyl v dané otázce dosud judikatorně potvrzen, vyvrácen ani rozveden, a které se nevypořádává v konkrétních skutkových okolnostech a v povaze žalobou uplatňovaného nároku s nálezem Ústavního soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. II. ÚS 590/08, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 108/2008, kde Ústavní soud uvedl: „V oblasti regulace následků výkonu veřejné moci a deliktní odpovědnosti státu za způsobenou materiální a nemateriální škodu je naopak třeba hledat mnohem větší sepjetí s ústavním právem, než je tomu u jiných druhů soukromoprávní regulace.“ (bod 30). „Na jednu stranu je jistě povinností orgánů činných v trestním řízení vyšetřovat a stíhat trestnou činnost, na druhou stranu se stát nemůže zbavit odpovědnosti za postup těchto orgánů, pokud se posléze ukáže jako postup mylný, zasahující do základních práv.“ (bod 31). „Prostředky trestního procesu, které nezřídka vedou k omezení základních práv obviněného, proto také nelze posuzovat zcela izolovaně, ale pouze v kontextu účelu jejich použití, jímž je odhalení a potrestání pachatele trestné činnosti. Pokud se v kterékoliv fázi trestního řízení ukáže, že tento účel nemůže být naplněn, neboť obviněný se trestné činnosti nedopustil, a podezření orgánů činných v trestním řízení bylo zcela liché, je třeba za vadné považovat veškeré úkony, které byly v trestním řízení provedeny, tj. případně včetně prostředku vedoucího k omezení osobní svobody, jímž je vazba.“ (bod 35). „Jinak řečeno, ukáže-li se samotné trestní stíhání jako nedůvodné, platí tento závěr pro všechny úkony a instituty, které se k trestnímu stíhání vázaly. Je totiž třeba vycházet z toho, že nebýt vlastního trestního stíhání, nebyl by jednotlivec podroben povinnosti snášet jednotlivé procesní úkony či uplatnění omezovacích institutů, včetně výkonu samotné vazby.“ (bod 36).

    Právě posledně uvedené závěry vylučují jednoznačnost předběžného posouzení zřejmě bezúspěšného uplatňování práva žalobcem v této věci; důvodnost takto uplatněného nároku nebyla dosud dovolacím soudem (a ani jinou dovolacímu soudu známou judikaturou, což zřejmě platí i pro soudy v této věci zatím jednající) posuzována a dozajista není nepochybná. Tím nemá, a nemůže být založen závěr opačný, ten by mohl být jedině výsledkem posouzení nároku po proběhlém řízení, v němž by byl zjištěný skutkový stav jako základ rozhodnutí posouzen z hlediska všech do úvahy přicházejících právních posouzení.

    Soudy nižších stupňů tak nerozhodly správně v rovině posuzování předpokladů pro osvobození od poplatkové povinnosti, když uplatňování práva na vydání propadlé peněžní záruky předběžně posoudily jako zřejmě bezúspěšné.

    K námitce dovolatele, že rozhodnutí o vrácení peněžité záruky nebylo vydáno v přiměřené lhůtě, dovolací soud uvádí, že tato otázka nebyla předmětem řízení před odvolacím soudem, a tudíž se nejedná o otázku, na níž by bylo postaveno napadené rozhodnutí.

    Tvrdí-li dovolatel, že sám odvolací soud ve svém rozhodnutí uznává, že jde o bezdůvodné obohacení, dovolací soud uvádí, že takové právní posouzení z rozhodnutí odvolacího soudu nevyplývá, když jednak odvolací soud výslovně uvádí: „nemohlo dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně státu“ a dovolací soud k tomu dodává, že právním posouzením uplatněného nároku je povinován soud.

    Z uvedených důvodů shledal Nejvyšší soud dovolání přípustným a důvodným, a proto podle § 243e odst. 1 a 2 o. s. ř. ve věci vydaná rozhodnutí zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

    ( zdroj: www.nsoud.cz )


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    redakce (jav)
    7. 8. 2014
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Dílo s nehmotným výsledkem
    • Náhrada nemajetkové újmy (exkluzivně pro předplatitele)
    • Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)
    • Dědické řízení
    • Vyvlastnění
    • Spoluzpůsobení si újmy poškozeným
    • Ochrana osobnosti, parlament (exkluzivně pro předplatitele)
    • Omezení vlastnictví (exkluzivně pro předplatitele)
    • Poplatek za ukládání odpadu
    • Společenství vlastníků jednotek (exkluzivně pro předplatitele)
    • Odmítnutí dovolání

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025
    • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025
    • 06.06.2025Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 6.6.2025
    • 11.06.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 11.6.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, KVĚTEN 2025
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Musíte znovu vybojovat stavební povolení, když vydané územní rozhodnutí zrušil soud?
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Dědické řízení
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    Soudní rozhodnutí

    Dílo s nehmotným výsledkem

    Spor o zaplacení ceny za provedení díla není sporem vyplývajícím z práva duševního vlastnictví podle § 9 odst. 2 písm. g) o. s. ř. ani tehdy, pokud se zhotovitel ve smlouvě o dílo...

    Náhrada nemajetkové újmy (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro stanovení náhrady nemajetkové újmy u znásilněné ženy je rozhodující, zda jde („jen“) o zásah do osobnostních práv (zejména svobody rozhodování v sexuálních vztazích a...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou...

    Odměna zmocněnce (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhoduje-li soud o stížnosti odsouzeného proti usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů zmocněnkyně poškozené, musí dát zmocněnkyni možnost vyjádřit se k...

    Podání obviněného (exkluzivně pro předplatitele)

    Vyplývá-li z obsahu stížnosti dostatečně zřejmě, že jde o podání samotného obviněného a že manželka, která stížnost podepsala, měla být zmocněna pouze k podpisu, jde sice o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.