epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    28. 7. 2017
    ID: 106175

    Umoření listin

    Soud je povinen zabývat se před vydáním usnesení o umoření nejen včasnými přihláškami a námitkami, nýbrž musí vzít v úvahu i přihlášky a námitky podané sice až po uplynutí lhůt uvedených v § 185m odst. 2 a 3 o. s. ř., došlé však soudu dříve než o návrhu na umoření rozhodl. Jestliže na jejich základě budou soudem zjištěny skutečnosti odůvodňující závěr, že umořovaná listina nebyla ve skutečnosti ztracena nebo zničena, není žádného (zákonného, natož rozumného) důvodu, pro který by měla být taková listina i přesto prohlášena za umořenou (i pro rozhodnutí o návrhu na umoření (ať již bude soudem podle § 185q o. s. ř. návrh na umoření zamítnut nebo podle § 185r odst. 1 o. s. ř. listina prohlášena za umořenou) je vždy určující skutkový stav v době vydání takového rozhodnutí (viz § 154 odst. 1 a § 167 odst. 2 o. s. ř.)).

    (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 571/2015, ze dne 28.2.2017)

    Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele Ing. Z. P., zastoupeného Mgr. V.H., advokátem, se sídlem v B., za účasti M. Ch., o umoření směnek znějících na částku 200.000 Kč a 72.000 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 60 U 2/2013, o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. srpna 2014, č. j. 18 Co 46/2014-31, tak, že usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. srpna 2014, č. j. 18 Co 46/2014-31, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

    Z odůvodnění:

    Dne 25. září 2013 podal navrhovatel u Městského soudu v Brně návrh na umoření dvou směnek vlastních, vystavených M. Ch. (dále též jen „M. Ch.“) na řad navrhovatele, a to směnky s datem vystavení 7. července 1999, znějící na směnečný peníz 200.000 Kč, splatné 15. srpna 1999 a směnky s datem vystavení 9. července 1999, znějící na směnečný peníz 72.000 Kč, splatné 26. července 1999 (dále též jen „sporné směnky“). V návrhu (mimo jiné) uvedl, že v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 17 Cm 53/2002 se domáhá po M. Ch. zaplacení sporných směnek, jejich prvopisy však nemůže soudu předložit, neboť je ani „po usilovném a pečlivém hledání nemá k dispozici, tedy lze usuzovat, že směnky jsou ztraceny“. Směnky přitom navrhovatel ani „vědomě nepostoupil třetí osobě nebo osobám“.

    Městský soud v Brně usnesením ze dne 15. října 2013, č. j. 60 U 2/2013-17, odkazuje na ustanovení § 185i, § 185j, § 185m a § 185o zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval toho, kdo má sporné směnky u sebe, aby se ve lhůtě dvou měsíců od vydání tohoto usnesení přihlásil u soudu a podle možností směnky předložil nebo aby podal proti návrhu na umoření směnek námitky. Současně zakázal, aby podle umořovaných směnek bylo placeno a upozornil navrhovatele, že nepodá-li další návrh na umoření sporných směnek nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí lhůty stanovené k podání přihlášek nebo námitek, soud řízení zastaví. Usnesení bylo M. Ch. doručeno (do vlastních rukou) dne 23. října 2013.

    K dalšímu návrhu navrhovatele usnesením ze dne 7. ledna 2014, č. j. 60 U 2/2013-24, Městský soud v Brně (vzhledem k tomu, že nebyly podány žádné přihlášky ani námitky) prohlásil podle ustanovení § 185r odst. 1 o. s. ř. sporné směnky za umořené.

    Krajský soud v Brně usnesením ze dne 13. srpna 2014, č. j. 18 Co 46/2014-31, k odvolání M. Ch. usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

    Odvolací soud sice shledal postup soudu prvního stupně předcházející vydání usnesení o umoření sporných směnek správným (odpovídajícím ustanovení § 185i a násl. o. s. ř.), přihlédl však k tomu, že výstavce směnek uplatnil v podaném odvolání námitky, jimiž zpochybnil správnost údajů tvrzených navrhovatelem (o tom, že sporné směnky nebyly převedeny na třetí osobu a že došlo k jejich ztrátě). Přestože námitky proti umoření sporných listin, pokračoval odvolací soud, byly vzneseny až po uplynutí dvouměsíční lhůty stanovené v ediktu, soud musí i takto uplatněné skutečnosti vzít při rozhodování o umoření v úvahu. Z ustanovení § 185q o. s. ř. totiž jednak žádné omezení – co do možnosti zabývat se v řízení o umoření rovněž námitkami uplatněnými až po uplynutí uvedené lhůty – neplyne, jednak se zřetelem k zásadním účinkům usnesení o umoření na práva majitele listiny je zde „zcela eminentní zájem, aby rozhodnutí o umoření co nejvíce odpovídalo objektivní skutečnosti“.

    Protože námitkami, jimiž výstavce směnky zpochybňuje jak právní zájem navrhovatele na umoření sporných směnek, tak i skutečnost, že tyto listiny byly ztraceny, je nezbytné se „za účelem zjištění skutkového stavu věci“ zabývat, přičemž k (nově) namítaným skutečnostem dosud nebylo provedeno žádné dokazování (§ 213 odst. 4 o. s. ř.), odvolací soud (aniž by nařizoval jednání) usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219a odst. 2 o. s. ř. zrušil a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení.

    Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 o. s. ř., maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a dále otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Dovolatel namítá, že usnesení odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.) a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

    Konkrétně dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že v rozporu se závěry, jež Nejvyšší soud formuloval v usnesení ze dne 30. října 2007, sp. zn. 21 Cdo 2748/2006 (jde o rozhodnutí uveřejněné pod číslem 48/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – dále jen „R 48/2008“), rozhodl (s odkazem na ustanovení § 219a odst. 2 o. s. ř.) o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně bez nařízení jednání. Navrhovateli navíc nebylo odvolání (obsahující námitky výstavce směnek) ani doručeno, neměl tedy vůbec povědomost o jeho obsahu a nemohl se k vzneseným námitkám vyjádřit.

    Odvolací soud dále podle dovolatele nesprávně vyložil ustanovení § 185q o. s. ř., když dovodil, že soud musí vzít v úvahu i námitky došlé po uplynutí dvouměsíční lhůty určené v ediktu, tedy i námitky uplatněné až ve včas podaném odvolání proti usnesení soudu o umoření sporných směnek. Odvolacím soudem zastávaný názor by podle dovolatele ve svých důsledcích vedl k tomu, že vydání ediktu s určením lhůty k předložení umořované listiny nebo vznesení námitek by ztratilo jakýkoliv význam.

    Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II zákona 293/2013 Sb., kterým se mění zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

    Dovolání navrhovatele proti usnesení odvolacího soudu je přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení (dovoláním otevřené) otázky procesního práva (zda se soud při rozhodování o umoření směnky musí zabývat opožděně vznesenými námitkami), jež v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla zodpovězena.

    Podle ustanovení § 185m o. s. ř. zjistí-li soud, že listina, jejíž umoření bylo navrženo, nebyla vystavena nebo že není ztracena ani zničena, návrh zamítne (odstavec 1). Jinak soud vydá rozhodnutí obsahující výzvu, aby se ten, kdo má listinu, přihlásil do jednoho roku od vydání usnesení u soudu, který usnesení vydal, a podle možností předložil listinu nebo aby podal proti návrhu námitky. Toto usnesení se vyvěsí na úřední desce soudu (odstavec 2). Je-li umořována směnka nebo šek, stanoví soud v usnesení podle odstavce 2 lhůtu dvou měsíců a současně zakáže, aby podle umořovaných listin bylo placeno (odstavec 3). Lhůta podle odstavce 3 se počítá, není-li umořovaná listina ještě splatná, od prvního dne její splatnosti. Jestliže je umořovaná listina již splatná, počítá se tato lhůta ode dne vyvěšení usnesení.

    Podle ustanovení § 185q o. s. ř. soud přezkoumá přihlášku toho, kdo má listinu, a zjistí jeho námitky. Zjistí-li, že listina není ztracena nebo zničena, návrh zamítne.

    Ustanovení § 185r o. s. ř. pak určuje, že uplynula-li lhůta podle § 185m odst. 2 nebo 3 a nedojde-li k zamítnutí návrhu, prohlásí soud k dalšímu návrhu listinu za umořenou (odstavec 1). Není-li další návrh podle odstavce 1 podán do jednoho měsíce od uplynutí lhůty uvedené v § 185m odst. 2 nebo 3, soud řízení zastaví. Na tento následek je nutno navrhovatele upozornit v usnesení podle § 185m odst. 2 nebo 3 (odstavec 2).

    Nejvyšší soud již v R 48/2008 vysvětlil, že v usnesení obsahujícím výzvu podle § 185m odst. 2 o. s. ř. (v tzv. ediktu) se rozlišují přihláška k umoření navržené listiny a námitky proti návrhu na umoření listiny. Přihlášku může podat jen ten, kdo má listinu u sebe (ve své držbě) nebo kdo to alespoň tvrdí (a kdo listinu předložil soudu nebo je alespoň připraven tak na výzvu soudu učinit). Každý, kdo nemá listinu ve svém držení, může podat námitky, jestliže popírá správnost údajů navrhovatele o ztrátě nebo zničení listiny nebo jestliže tvrdí, že jsou tu jiné (další) okolnosti, které brání tomu, aby listina byla soudem prohlášena za umořenou.

    K tomu Nejvyšší soud (tamtéž) dodal, že došlo-li k přihlášce, soud po jejím přezkoumání návrh zamítne, neboť „objevení se" listiny samozřejmě brání tomu, aby bylo rozhodnuto o jejím umoření, které by ji zbavilo právních účinků (srov. § 185s o. s. ř. o účincích usnesení o umoření listiny). V případě, že byly podány pouze námitky (aniž by listina byla nebo mohla být soudu předložena), soud provede dokazování o tvrzeních v námitkách obsažených; zjistí-li z těchto důkazů, že listina nebyla ztracena ani zničena, návrh na její umoření zamítne. Návrh na umoření listiny soud zamítne podle ustanovení § 185q věty druhé o. s. ř. nejen tehdy, byla-li listina řádně (důvodně) přihlášena, ale i v případě, že bylo na základě uplatněných námitek dokazováním zjištěno, že se k umoření navržená listina ve skutečnosti neztratila a ani nebyla zničena (srov. shodně též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2015, sp. zn. 21 Cdo 819/2014).

    V poměrech dané věci z obsahu spisu plyne, že listiny navržené k umoření (dosud) nikdo v řízení nepřihlásil, výstavce směnek však vznesl proti umoření listin námitky; učinil tak (až) v odvolání, které podal proti usnesení, jímž soud prvního stupně prohlásil sporné směnky za umořené.

    Z výše citovaného ustanovení § 185m o. s. ř. se podává, že soud – je-li listinou navrženou k umoření směnka (popř. šek) – v ediktu (usnesení) stanoví k podání přihlášky umořované listiny nebo námitek proti umoření lhůtu dvou měsíců, běžící ode dne splatnosti směnky (šeku), popř. jestliže již splatnost nastala, ode dne vyvěšení ediktu (usnesení) na úřední desce soudu (§ 185m odst. 3 a 4 o. s. ř.). Teprve po uplynutí této lhůty může soud (nebyly-li žádné přihlášky či námitky podány, nebo je soud neshledal důvodnými) vydat na základě dalšího návrhu navrhovatele (učiněného podle § 185r odst. 2 o. s. ř. nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí lhůty uvedené v § 185m odst. 2 nebo 3 o. s. ř.) usnesení, kterým prohlásí listinu za umořenou (§ 185r odst. 1 o. s. ř.). Právě ve vymezení časového rámce, v němž lze (po vydání ediktu) podat další návrh na umoření a následně rozhodnout o umoření listiny, přitom spočívá smysl a význam lhůty stanovené v ediktu (usnesení) vydaném podle § 185m odst. 2 o. s. ř.

    Jiné účinky zákon s (marným) uplynutím uvedené lhůty nespojuje (srov. v daných souvislostech zejména znění ustanovení § 185m, § 185q a § 185r o. s. ř.), přičemž tak nečiní, oproti mínění dovolatele, ani v případě opožděně podaných přihlášek k umoření navržené listiny nebo opožděně uplatněných námitek zpochybňujících správnost navrhovatelova tvrzení o ztrátě či zničení umořované listiny. Přijetí opačného závěru – podle něhož soud nesmí (přestože o navrhovaném umoření dosud nerozhodl) přihlížet ke skutečnostem či důkazům (uplatněným po uplynutí lhůty určené k podání přihlášek či námitek), jejichž prostřednictvím má být objasněno, zda umořovaná listina byla vskutku ztracena či zničena – by ve svých důsledcích vedlo k popření účelu sledovanému umořovacím řízením, jímž je vydání usnesení, kterým dojde k nahrazení (skutečně) ztracených či zničených listin potřebných k uplatnění práva (k tomu srov. zejména úpravu obsaženou v ustanovení § 185i a § 185s o. s. ř. a účinky, jež zákon přiznává vydanému usnesení o prohlášení listiny za umořenou).

    Lze proto uzavřít, že soud je povinen zabývat se před vydáním usnesení o umoření nejen včasnými přihláškami a námitkami, nýbrž musí vzít v úvahu i přihlášky a námitky podané sice až po uplynutí lhůt uvedených v § 185m odst. 2 a 3 o. s. ř., došlé však soudu dříve než o návrhu na umoření rozhodl. Jestliže na jejich základě budou soudem zjištěny skutečnosti odůvodňující závěr, že umořovaná listina nebyla ve skutečnosti ztracena nebo zničena, není žádného (zákonného, natož rozumného) důvodu, pro který by měla být taková listina i přesto prohlášena za umořenou (srov. shodně v odborné literatuře též dílo Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 1391, nebo Kovařík, Z. Směnka a šek v České republice. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, str. 471-472). Jinak řečeno, i pro rozhodnutí o návrhu na umoření (ať již bude soudem podle § 185q o. s. ř. návrh na umoření zamítnut nebo podle § 185r odst. 1 o. s. ř. listina prohlášena za umořenou) je vždy určující skutkový stav v době vydání takového rozhodnutí (viz § 154 odst. 1 a § 167 odst. 2 o. s. ř.).

    Přesto závěr odvolacího soudu, podle kterého je třeba rozhodnout v projednávané věci o námitkách, jež proti umoření sporných směnek vznáší M. Ch., neobstojí.

    Z obsahu spisu je totiž zřejmé, že M. Ch. – ač byl jako směnečný dlužník od počátku řízení jeho účastníkem (k tomu srov. ustanovení § 94 odst. 2 a § 185k o. s. ř.) – uplatnil námitky proti umoření sporných směnek až po vydání usnesení soudu prvního stupně, kterým byly směnky prohlášeny za umořené (učinil tak až v odvolání proti tomuto rozhodnutí). Řízení o umoření listin upravené v ustanovení § 185i a násl. o. s. ř. přitom není – jak se podává z ustanovení § 205a odst. 2 o. s. ř. a v něm obsaženého odkazu na § 120 odst. 2 o. s. ř. – vyloučeno z režimu neúplné apelace (viz § 205a odst. 1 a § 211a o. s. ř., v právní teorii pak srov. shodně např. Winterová, A.: Koncentrace civilního soudního řízení. Bulletin advokacie číslo 4, ročník 2001, str. 8 a násl.).

    Pro danou věc z výše řečeného plyne, že skutečnosti nebo důkazy, které nebyly výstavcem směnky uplatněny před soudem prvního stupně (skutečnosti obsažené v podaných námitkách), mohly být způsobilým odvolacím důvodem jen v případech uvedených v ustanovení § 205a odst. 1 o. s. ř. (o takovou situaci přitom zjevně nejde); ke skutečnostem nebo důkazům, které byly v odvolacím řízení uplatněny v rozporu s tímto ustanovením, pak již nemohl odvolací soud při zjišťování skutkového stavu přihlížet (k tomu srov. v judikatuře např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 2. prosince 2004, sp. zn. 21 Cdo 1681/2004, v odborné literatuře pak např. Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 1638 a násl.).

    Řízení před odvolacím soudem je nadto postiženo (dovolatelem vytýkanou) zmatečnostní vadou uvedenou v § 229 odst. 3 o. s. ř., ke které Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.).

    O zmatečnostní vadu ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř. jde totiž i tehdy, jestliže odvolací soud projedná odvolání proti usnesení soudu prvního stupně „ve věci samé“ a rozhodne o něm bez nařízení odvolacího jednání, aniž jde o postup dovolený úpravou obsaženou v ustanovení § 214 odst. 2 a 3 o. s. ř. (srov. shodně důvody R 48/2008).

    Ze spisu je přitom patrné, že v projednávané věci rozhodl odvolací soud napadeným usnesením o odvolání M. Ch. bez nařízení jednání, ačkoli předmětem odvolacího řízení bylo rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, o odvolání nebylo rozhodnuto některým ze způsobů uvedených v ustanovení § 214 odst. 2 písm. a), b) nebo d) o. s. ř. a účastníci se podle obsahu spisu práva účasti na projednání věci nevzdali a ani s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyslovili souhlas. Uvedeným nesprávným postupem proto odvolací soud odňal účastníkům řízení možnost jednat před soudem.

    Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), rozhodnutí odvolacího soudu zrušil podle § 243e odst. 1 o. s. ř. a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta první o. s. ř.).

    zdroj: www.nsoud.cz

    Právní věta - redakce.

    redakce (jav)
    28. 7. 2017

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Opatrovník
    • Společná domácnost
    • Mzda (exkluzivně pro předplatitele)
    • Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)
    • Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)
    • Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Vypořádací podíl v bytovém družstvu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Zastavení exekuce
    • Základní kapitál
    • Skladování

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Společná domácnost
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – II. část
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.