epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop3
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 2. 2003
    ID: 21116

    Věrohodnost výpovědi účastníka řízení a možnost přezkoumání hodnocení důkazů

    Věrohodnost výpovědi účastníka (nebo i svědka) lze hodnotit i s přihlédnutím ke způsobu, jakým účastník (nebo svědek) soudu sděluje zjišťované skutečnosti, a k jeho chování při výpovědi. Dovolací soud může hodnocení důkazů přezkoumávat jen tehdy, pokud je toto hodnocení v rozporu s pravidly logického myšlení.

    Věrohodnost výpovědi účastníka (nebo i svědka) lze hodnotit i s přihlédnutím ke způsobu, jakým účastník (nebo svědek) soudu sděluje zjišťované skutečnosti, a k jeho chování při výpovědi.
    Dovolací soud může hodnocení důkazů přezkoumávat jen tehdy, pokud je toto hodnocení v rozporu s pravidly logického myšlení.


    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 22 Cdo 101/2001, ze dne 4.9.2002)


    Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobců A) L. N., a B) D. N., zastoupených advokátem, proti žalovaným 1) A. N., zastoupené advokátkou, a 2) L. N., o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 6 C 178/99, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 8. 2000, č. j. 18 Co 194/2000-72, tak, že rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 8. 2000, č. j. 18 Co 194/2000-72, se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.


    Z odůvodnění :


    Okresní soud ve Svitavách (dále jen „soud prvního stupně“) určil rozsudkem ze dne 18. 4. 2000, č. j. 6 C 178/99-54, že „vlastníky domu č. p. 93 stojícího na stavební ploše č. p. 136, stavební plochy č. p. 136 a zahrady č. p. 325/3, zapsanými na listu vlastnictví č. 697 pro obec M. a katastrální území M. u L. katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu ve S., jsou žalobci“, a rozhodl o nákladech řízení. Dovodil, že žalobci mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť jsou-li přesvědčeni o svém vlastnickém právu, ale jako vlastníci jsou v katastru nemovitostí zapsáni žalovaní, může být navrhované soudní rozhodnutí podkladem pro provedení změny tohoto zápisu a stát se pevným základem pro právní vztahy mezi účastníky. Svůj závěr o vlastnickém právu žalobců pak soud prvního stupně odůvodnil tím, že kupní smlouva z 10. 3. 1988, jíž měli žalobci prodat sporné nemovitosti žalovaným, neodpovídala skutečnému úmyslu žalobců a druhého žalovaného, jelikož úmyslem těchto účastníků smlouvy bylo dosáhnout bezúplatného převodu vlastnictví na žalované. Pouze kvůli vyšším notářským poplatkům z darování byla podepsána smlouva formulovaná jako smlouva kupní s dodatkem, že kupní cena byla zaplacena před jejím podpisem. K tomu však fakticky nedošlo a nestalo se tak ani po podpisu smlouvy. Naproti tomu prvá žalovaná uzavřela smlouvu s tím, že spolu s druhým žalovaným nemovitosti od žalobců kupují a že kupní cenu již druhý žalovaný uhradil, případně ji v budoucnu uhradí oba žalovaní společně. Tato smlouva je neplatná pro rozpor skutečné vůle účastníků s jejím vyjádřením (§ 37 odst. 1 občanského zákoníku – dále jen „ObčZ“). Soud prvního stupně dále uvedl, že „konverze kupní smlouvy na smlouvu darovací (viz § 41a odst. 1 ObčZ) je pojmově nemožná, jestliže žalovaná nikdy neměla vůli přijmou od žalobců dar“. Námitky žalované, které se týkaly promlčení práva dovolat se neplatnosti smlouvy a rozporu žaloby s dobrými mravy, neshledal soud prvního stupně důvodnými a neztotožnil se ani s jejím tvrzením, že notářské poplatky by v případě účastníků byly stejné u kupní i darovací smlouvy.


    Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 8. 8. 2000, č. j. 18 Co 194/2000-72, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu na určení vlastnického práva žalobců ke sporným nemovitostem zamítl, a rozhodl o nákladech řízení. Vyšel ze stejných skutkových zjištění jako soud prvního stupně s jedinou výjimkou, jíž je závěr odvolacího soudu o tom, „že i první žalovaná uzavírala kupní smlouvu s vědomím, že žalobci přenechávají žalovaným převáděné nemovitosti bezúplatně, t. j. darem“. K tomuto závěru dospěl odvolací soud na základě úvahy, že „to, že prvá žalovaná během řízení dar popírala, je pochopitelné, neboť se zřejmě domnívala, že tím může pro sebe přivodit příznivější rozhodnutí ve sporu; právě na tom tvrzení, že šlo ve skutečnosti o dar (a nikoli o koupi), totiž stojí žaloba. Při jednání odvolacího soudu se k této otázce (t. j. k tomu, zda i ona věděla, že žalobci jí a druhému žalovanému nemovitosti ve skutečnosti darovali) vyjadřovala nejistě, váhavě a uvedla, že už neví, jak to se smlouvou bylo. Při hodnocení výpovědí všech účastníků řízení není důvod k pochybnostem o tom, že žalobci i druhý žalovaný uvedli okolnosti, za nichž byla smlouva uzavírána, pravdivě, t. j. že žalobci žalovaným nemovitosti ve skutečnosti darovali. Podobně není rozumného důvodu pro závěr, že prvá žalovaná měla v úmyslu spolu se svým tehdejším manželem, t. j. druhým žalovaným, získat nemovitosti od žalobců sice koupí, že však nesouhlasila s tím, aby jim je žalobci darovali, a že tedy neměla vůli přijmout od žalobců dar, jak uvádí v napadeném rozhodnutí soud prvého stupně. Pro takový postoj neuvedla prvá žalovaná žádný důvod. Jestliže tedy všichni tři ostatní účastníci v naprosté shodě uvedli, že šlo ve skutečnosti o dar a jestliže prvá žalovaná neuvedla nic, co by toto jejich tvrzení zpochybnilo, potom je třeba dospět k tomu skutkovému závěru, že i prvá žalovaná s darováním nemovitostí souhlasila“. Pak ovšem podle § 41a odst. 2 ObčZ je z hlediska právního posouzení zřejmé, že byla uzavřena zastřená darovací smlouva, která je platná, neboť odpovídá vůli jejích účastníků, má i další zákonem předpokládané náležitosti, splňuje požadavek písemné formy a byla též registrována státním notářstvím. Odvolací soud připustil, že v době uzavření smlouvy občanský zákoník ustanovení o podmínkách platnosti disimulovaného úkonu neobsahoval, ale s odkazem na historické souvislosti (obdobné ustanovení obsahovaly jak obecný zákoník občanský, tak i občanský zákoník 141/1950 Sb.) a na ust. § 35 odst. 2 ObčZ ve znění v době uzavření smlouvy dovodil, že i tehdy bylo možno pokládat zastřený právní úkon za platný, odpovídal-li vůli účastníků. Došlo tedy k platnému převodu nemovitostí na žalované a žaloba domáhající se určení vlastnictví žalobců není důvodná.


    Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jehož přípustnost opřeli o ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu ve znění před 1. 1. 2001. Poukázali na to, že zatímco soud prvního stupně vycházel z toho, že prvá žalovaná uzavírala smlouvu s tím, že nemovitosti od žalobců spolu s druhým žalovaným kupují, dovodil odvolací soud, že i prvá žalovaná si byla vědoma, že žalobci přenechávají nemovitosti žalovaným darem, a namítl, že pro takový skutkový závěr neexistuje důkaz. Prvá žalovaná totiž při jednání soudu prvního stupně jasně vypověděla, že „nikdy se nemluvilo o žádném darování“, a též při jednání odvolacího soudu dne 8. 8. 2000 uvedla, že „žalobci o daru nikdy nemluvili“. Jelikož je nezbytnou podmínkou platnosti darovací smlouvy jako zastřeného úkonu úmysl obdarovaného k přijetí daru, nemohlo k uzavření platné smlouvy dojít. Žalobci dále namítli, že odvolací soud v rozporu s přechodnými ustanoveními ObčZ a tedy nesprávně posoudil kupní smlouvu podle právní úpravy platné až od 1. 1. 1992, čímž použil nepřípustnou retroaktivitu, a navrhli, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.


    Žalovaní se k dovolání nevyjádřili.


    Nejvyšší soud ČR postupoval v řízení o dovolání podle procesních předpisů platných k 31. 12. 2000, tedy podle občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem 30/2000 Sb. – dále jen OSŘ (část dvanáctá, hlava I, bod 17. tohoto zákona). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas osobami k tomu oprávněnými, že je přípustné podle § 238 odst. 1 písm. a) OSŘ, že byly uplatněny způsobilé dovolací důvody podle § 241 odst. 3 písm. c) a d) OSŘ (byť se tak nestalo výslovně, lze tyto důvody spolehlivě dovodit z obsahu dovolání) a že dovolání splňuje i další zákonem požadované náležitosti (§ 241 odst. 1, 2 OSŘ), přezkoumal napadený rozsudek v celém jeho rozsahu. Dospěl pak k závěru, že dovolání je důvodné.


    Dovolací soud se především zabýval námitkou dovolatelů zpochybňující zjištění odvolacího soudu, že prvá žalovaná uzavřením sporné smlouvy projevila vůli přijmout od žalobců dar, tedy dovolacím důvodem podle § 241 odst. 3 písm. c) OSŘ. Podle § 132 OSŘ hodnotí soud důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Hodnocení výpovědi účastníka řízení z hlediska jeho věrohodnosti je v souladu se zásadou přímosti občanského soudního řízení (§ 122 odst. 1 OSŘ) věcí soudu, který provádí dokazování, a ke způsobu tohoto hodnocení by mohl dovolací soud přihlédnout jen v případě, že by soud hodnotil věrohodnost výpovědi na základě skutečností, které se dle obecných zkušeností k věrohodnosti výpovědi nevztahují. Věrohodnost výpovědi účastníka (nebo i svědka) lze hodnotit i s přihlédnutím ke způsobu, jakým účastník (nebo svědek) soudu sděluje zjišťované skutečnosti, a k jeho chování při výpovědi. V dané věci lze konstatovat, že odvolací soud se při hodnocení věrohodnosti výpovědi účastníků neodchýlil od hodnocení skutečností, které se dle obecných zkušeností k věrohodnosti výpovědi vztahují, když přihlédl k tomu, že chování první žalované bylo nejisté, že neodpověděla jednoznačně na položené otázky a že její výpověď byla v rozporu s výpověďmi ostatních účastníků, a zvážil i její zájem na určitém výsledku řízení. Dovolací soud může hodnocení důkazů přezkoumávat jen tehdy, pokud je toto hodnocení v rozporu s pravidly logického myšlení. V této věci přijal odvolací soud shora uvedený skutkový závěr po doplnění účastnické výpovědi prvé žalované, kterou pak hodnotil - i s přihlédnutím k tomu, co vyšlo najevo v řízení před soudem prvního stupně – způsobem, jenž neodporuje zásadám logického myšlení, a to, že bylo možno dospět i k jinému skutkovému zjištění, než k jakému dospěl odvolací soud, nelze považovat za vadu hodnocení důkazů. Obdobně ostatně dovolací soud rozhodl např. v rozsudku ze dne 5. 6. 2000, sp. zn. 22 Cdo 241/99, uveřejněném v Soudních rozhledech č. 9/2000 nebo v rozsudku ze dne 19. 8. 1999, sp. zn. 24 Cdo 1212/98, uveřejněném v Právních rozhledech č. 1/2000, jakož i v rozsudku ze dne 29. 10. 1997 sp. zn. 2 Cdon 257/97, uveřejněném v Právních rozhledech č. 7/1998. Dovolací důvod podle § 241 odst. 3 písm.) c) OSŘ tedy není naplněn a Nejvyšší soud vychází ze zjištění odvolacího soudu, že prvá žalovaná uzavírala spornou smlouvu s úmyslem uzavřít smlouvu darovací.


    Druhým důvodem, o který žalobci opírají své dovolání, je tvrzené nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem ve smyslu § 241 odst. 3 písm. d) OSŘ. Nesprávným právním posouzením je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, k němuž může dojít buď použitím jiného právního předpisu, než který měl být správně použit, nebo sice aplikací správného právního předpisu, ale jeho nesprávným výkladem. Dovolatelům nelze přisvědčit, pokud namítají, že odvolací soud posoudil platnost smlouvy podle předpisů platných až od 1. 1. 1992, neboť – jak plyne z odůvodnění přezkoumávaného rozsudku – tento soud si byl vědom toho, že v době uzavření smlouvy ustanovení § 41a odst. 2 ani ustanovení jemu obdobné nebylo v občanském zákoníku obsaženo, a ke svým právním závěrům dospěl výkladem tehdejšího znění tohoto právního předpisu. Tento výklad však dovolací soud za správný nepovažuje. V rozsudku ze dne 10. 5. 2000, sp. zn. 22 Cdo 102/99, publikovaném v Soudních rozhledech č. 8/2000 totiž vyslovil závěr, který dopadá i na tuto věc, že „pokud účastníci uzavřeli simulovanou písemnou kupní smlouvu ohledně nemovitosti, kterou chtěli zastřít darování této nemovitosti, není disimulovaná darovací smlouva platná, pokud nebyla uzavřena písemně a z jejího znění není zřejmé, že šlo o darování“. V odůvodnění tohoto rozsudku se pak uvádí, že „ je třeba vycházet ze znění ObčZ, účinného v době uzavření předmětné smlouvy, tedy ze znění účinného do 31. 12. 1991. Podle § 46 odst. 1 ObčZ smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, musí mít písemnou formu. Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný (§ 40 odst. 1 ObčZ). Smlouva je uzavřena, jakmile se účastníci shodnou na jejím obsahu (§ 44 ObčZ). Požadavek písemné formy smlouvy je splněn, pokud jsou v písemném projevu vůle účastníků vyjádřeny podstatné složky jejich projevu vůle … Podstatné náležitosti, tvořící obsah smlouvy o převodu nemovitosti, musí být proto vyjádřeny v písemné formě; ústní ujednání, týkající se podstatných náležitostí, nejsou součástí smlouvy, pro kterou je předepsána písemná forma. Uzavírají-li účastníci darovací smlouvu ohledně nemovitosti, musí být skutečnost, že jde o darování, vyjádřena v písemné formě; jinak darovací smlouva platně nevznikne. Proto v případě, že účastníci uzavřeli simulovanou písemnou kupní smlouvu ohledně nemovitosti, kterou chtěli zastřít darování této nemovitosti, není darovací smlouva platná, pokud nebyla uzavřena písemně a z jejího znění není zřejmé, že šlo o darování“. V daném případě ze smlouvy ze dne 10. 3. 1988 rozhodně neplyne, že by úmyslem účastníků byl bezúplatný převod nemovitostí, tj. uzavření darovací smlouvy, a tak závěr odvolacího soudu, že takováto smlouva byla v písemné formě v souladu se skutečnou vůlí účastníků uzavřena, není správný. Rozhodnutí odvolacího soudu tedy spočívá na nesprávném právním posouzení věci a dovolací důvod podle § 241 odst. 3 písm. d) OSŘ je dán.




    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    (jav)
    11. 2. 2003

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)
    • Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)
    • Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)
    • Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (exkluzivně pro předplatitele)
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Odmítnutí dovolání
    • Dobrá víra třetích osob
    • Soukromá vysoká škola
    • Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)
    • Příspěvek na péči
    • Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.