NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. října 2023, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

330

NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 18. října 2023,
kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci,
ve znění pozdějších předpisů








      Vláda nařizuje podle § 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), a k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb. a zákona č. 281/2023 Sb.:

Čl. I

      Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb., nařízení vlády č. 93/2012 Sb., nařízení vlády č. 9/2013 Sb., nařízení vlády č. 32/2016 Sb., nařízení vlády č. 246/2018 Sb., nařízení vlády č. 41/2020 Sb., nařízení vlády č. 467/2020 Sb., nařízení vlády č. 195/2021 Sb. a nařízení vlády č. 303/2022 Sb., se mění takto:

      1.  Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty

˙Směrnice Komise 91/322/EHS ze dne 29. května 1991 o stanovení směrných limitních hodnot prováděním směrnice Rady 80/1107/EHS o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí chemickým, fyzikálním a biologickým činitelům při práci.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/431 ze dne 9. března 2022, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům, mutagenům nebo reprotoxickým látkám při práci.˙.

      2.  V § 1 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo ˙unie²¹)˙ nahrazuje slovem ˙unie²⁴)˙.

Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje.

      3.  V § 2 odst. 2 se slova ˙stejně spolehlivá˙ nahrazují slovy ˙validována a odpovídá vědeckému poznání˙.

      4.  § 3 včetně nadpisu zní:

˙§ 3

Hodnocení zátěže teplem

      Zátěž teplem při práci je určena množstvím metabolického tepla vznikajícího svalovou prací a faktory prostředí, kterými se rozumí teplota vzduchu (t_a), výsledná teplota kulového teploměru (t_g), operativní teplota (t_o), rychlost proudění vzduchu (v_a) a relativní vlhkost vzduchu (R_h).˙.

      5.  V § 3a se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) až j) se označují jako písme- na f) až i).

      6.  V § 3a písm. f) se slova ˙tepelného prostředí²²)˙ nahrazují slovy ˙tepelného prostředí^7b)˙.

      7.  V § 3a písm. i) se slova ˙s udržovanou teplotou˙ zrušují.

      8.  V § 3b odst. 1 se text ˙h)˙ nahrazuje tex- tem ˙g)˙ a text ˙i)˙ se nahrazuje textem ˙h)˙, text ˙t_a˙ se nahrazuje textem ˙(t_a)˙, text ˙t_g˙ se nahrazuje textem ˙(t_g)˙, text ˙v_a˙ se nahrazuje textem ˙(v_a)˙, slova ˙a stereoteploty t_st˙ se zrušují a na konci textu odstavce se doplňuje text ˙(t_g)˙.

      9.  V § 3b odst. 2 se za slovo ˙přípustných˙ vkládá slovo ˙mikroklimatických˙.

      10.  V § 3b odst. 3 se slova ˙horizontální a˙ zrušují, slova ˙tabulkách č. 4 a 5˙ se nahrazují slovy ˙tabulce č. 4˙ a text ˙h)˙ se nahrazuje textem ˙g)˙.

      11.  V § 4 odst. 1 se text ˙h)˙ nahrazuje tex- tem ˙g)˙, text ˙i)˙ se nahrazuje textem ˙h)˙, čís- lo ˙6˙ se nahrazuje číslem ˙5˙ a slova ˙ ; v případě překročení teploty na pracovišti 36 °C musí být navíc uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky stanovený podle výpočtu upraveného v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B˙ se zrušují.

      12.  V § 4 odstavec 2 zní:

      ˙(2)  Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce ve směně pro aklimatizovaného i neaklimatizovaného zaměstnance se stanoví podle výpočtu tepel-né bilance podle české technické normy upravující ergonomii tepelného prostředí ˙ analytické stanovení a interpretace tepelného stresu pomocí výpočtu předpovídané tepelné zátěže^7b).˙.

      13.  V § 4 odst. 3 se slova ˙upravená v přílo- ze č. 1 k tomto nařízení, části B, tabulkách 1a až 2c˙ zrušují.

      14.  V § 4 odst. 4 se věta první nahrazuje větou ˙Při hodnocení dlouhodobě a krátkodobě přípustné zátěže teplem je možné vycházet i z přímých měření, a to měření ztráty vody potem a dýcháním, teploty vnitřního prostředí organizmu a srdeční frekvence.˙.

      15.  V § 4a odst. 1 se číslo ˙6˙ nahrazuje čís- lem ˙5˙.

      16.  V § 5 se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstav-ce 1 až 4.

      17.  V § 7 odst. 1 věta třetí se nahrazuje větou ˙Pro stanovení potřebných tepelně izolačních vlastností pracovního oděvu postačujících k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu a maximálně přípustné doby expozice chladu se postupuje podle české technické normy upravující ergonomii tepelného prostředí ˙ hodnocení tepelné izolace oděvu a odporu oděvu proti odpařování⁸) a české technické normy upravující ergonomii tepelného prostředí ˙ stanovení a interpretace stresu z˙chladu pomocí potřebné izolace oděvu (IREQ) a místních účinků chladu³⁰).˙.

Poznámka pod čarou č. 30 zní:

––––––––––––––––––––

˙³⁰)

ČSN EN ISO 11079 Ergonomie tepelného prostředí -- Stanovení a interpretace stresu z chladu pomocí potřebné izolace oděvu (IREQ) a místních účinků chladu.˙.

      18.  V § 7 odst. 4 se za slovo ˙trvání˙ vkládají slova ˙při teplotě od 13 do 4,1 °C nepřesáhla 3 hodiny,˙ a na konci odstavce se doplňuje věta ˙Při stanovení potřebné tepelné izolace oděvu se postupuje podle české technické normy upravující ergonomii tepelného prostředí ˙ stanovení a interpretace stresu z˙chladu pomocí potřebné izolace oděvu (IREQ) a místních účinků chladu³⁰).˙.

      19.  § 16 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 21 zní:

˙§ 16

Karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci a pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity

      (1)  Mezi chemické karcinogeny, mutageny nebo látky toxické pro reprodukci se řadí

a)

látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích²⁴); za látku toxickou pro reprodukci bez prahových hodnot se považuje ta látka, u níž neexistuje bezpečná úroveň expozice pro zdraví zaměstnanců a která je takto označena v příloze III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES²¹); za látku toxickou pro reprodukci s prahovými hodnotami se považuje ta látka, u níž existuje bezpečná úroveň expozice, pod níž neexistuje riziko pro zdraví zaměstnanců a která je takto označena v přílo- ze III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES²¹),

b)

cytostatika a prach tvrdých dřev uvedených v příloze č. 3, části A k tomuto nařízení, je-li práce s tvrdým dřevem zařazena do kategorie třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví,

c)

pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity uvedené v příloze č. 2, části C k tomuto nařízení.

      (2)  Za karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích²⁴) se považují též směsi karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci ka-tegorie 1A a 1B, jestliže obsah těchto látek je nad koncentračním limitem obecným nebo specifickým stanoveným podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích²⁴).

––––––––––––––––––––

²¹)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům, mutagenům nebo reprotoxickým látkám při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/ /EHS), v platném znění.˙.

      20.  V § 18 odst. 2 větě druhé se slovo ˙pouze˙ zrušuje a na konci textu věty druhé se doplňují slova ˙vždy, pokud je to možné˙.

      21.  V § 25a se slova ˙5 až 10 minut˙ nahrazují slovy ˙nejméně 10 minut nejpozději˙ a na konci se doplňují věty ˙V průběhu osmihodinové směny mu-sí být poskytnuty nejméně 2 bezpečnostní přestávky a při dvanáctihodinové směně nejméně 4 bezpečnostní přestávky. Poslední bezpečnostní přestávka musí být zařazena nejpozději 1 hodinu před koncem směny. Po dobu bezpečnostní přestávky nesmí být zaměstnanec vystaven danému faktoru překračujícímu expoziční limit.˙.

      22.  V § 27a se slova ˙5 až 10 minut˙ nahrazují slovy ˙nejméně 10 minut nejpozději˙ a na konci se doplňují věty ˙V průběhu osmihodinové směny musí být poskytnuty nejméně 2 bezpečnostní přestávky a při dvanáctihodinové směně nejméně 4 bezpečnostní přestávky. Poslední bezpečnostní přestávka musí být zařazena nejpozději 1 hodinu před koncem směny. Po dobu bezpečnostní přestávky nesmí být zaměstnanec vystaven danému faktoru překračujícímu expoziční limit.˙.

      23.  V § 28 se slova ˙jednostranné nadměrné˙ nahrazují slovy ˙dlouhodobé nadměrné jednostran-né˙.

      24.  V § 29 odstavec 1 zní:

      ˙(1)  Hodnocení zdravotního rizika při ruční manipulaci s břemenem zahrnuje posouzení hmotnosti ručně manipulovaného břemene, hmotnosti ručně manipulovaného břemene se zohledněním pracovní polohy, kumulativní hmotnosti břemen a vynakládaného energetického výdeje a srdeční frekvence.˙.

      25.  V § 29 odst. 6 se věta poslední zrušuje.

      26.  V § 29 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

      ˙(7)  Hygienické limity pro ruční manipulaci s břemeny se zohledněním pracovní polohy jsou upraveny v příloze č. 5, části D, tabulce č. 7 k tomuto nařízení.˙.

Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstav-ce 8 až 11.

      27.  V § 29 odst. 8 se slovo ˙nebo˙ nahrazuje slovem ˙a˙.

      28.  § 29 odstavec 11 zní:

      ˙(11)  Pro kumulativní hmotnost břemen se limitní hodnota stanoví proporcionálně podle konkrétní doby výkonu práce, přičemž nejvyšší přípustná celková kumulativní hmotnost břemen stanovená pro průměrnou osmihodinovou směnu činí 10 000 kg, jde-li o muže, a 6 500 kg, jde-li o ženu; tato celková kumulativní hmotnost břemen nesmí být navýšena, a to ani v prodloužené směně. Hodnota hygienického limitu se určí podle přílohy č. 5, části D, tabulky č. 8 k tomuto nařízení, jde-li o dobu výkonu práce odlišnou od 480 minut za směnu, a to pro fyziologické faktory celkové fyzické zátěže se zohledněním průměrného energetického výdeje, lokální svalové zátěže se zohledněním celosměnové četnosti pohybů ve vztahu k %Fmax, svalové síly 55 až 70 %Fmax a pracovní polohy a ruční manipulace s břemeny se zohledněním pracovní polohy.˙.

      29.  V § 30 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.

      30.  V § 30 odst. 3 se slova ˙5 až 10 minut˙ nahrazují slovy ˙nejméně 10 minut nejpozději˙ a na konci odstavce se doplňují věty ˙V průběhu osmihodinové směny musí být poskytnuty nejméně 2 bezpečnostní přestávky a při dvanáctihodinové směně nejméně 4 bezpečnostní přestávky. Poslední bezpečnostní přestávka musí být zařazena nejpozději 1 hodinu před koncem směny. Po dobu bezpečnostní přestávky nesmí být zaměstnanec vystaven danému faktoru překračujícímu expoziční limit.˙.

      31.  V § 33 se slova ˙5 až 10 minut˙ nahrazují slovy ˙nejméně 10 minut nejpozději˙ a na konci se doplňují věty ˙V průběhu osmihodinové směny musí být poskytnuty nejméně 2 bezpečnostní přestávky a při dvanáctihodinové směně nejméně 4 bezpečnostní přestávky. Poslední bezpečnostní přestávka musí být zařazena nejpozději 1 hodinu před koncem směny. Po dobu bezpečnostní přestávky nesmí být zaměstnanec vystaven danému faktoru překračujícímu expoziční limit.˙.

      32.  V § 35 se slova ˙5 až 10 minut˙ nahrazují slovy ˙nejméně 10 minut nejpozději˙ a na konci se doplňují věty ˙V průběhu osmihodinové směny musí být poskytnuty nejméně 2 bezpečnostní přestávky a při dvanáctihodinové směně nejméně 4 bezpečnostní přestávky. Poslední bezpečnostní přestávka musí být zařazena nejpozději 1 hodinu před koncem směny. Po dobu bezpečnostní přestávky nesmí být zaměstnanec vystaven danému faktoru překračujícímu expoziční limit.˙.

      33.  V § 41 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstav-ce 4 a 5.

      34.  § 45 a 45a včetně nadpisu nad označením § 45 a poznámek pod čarou č. 14, 16 až 18 a 31 až 34 znějí:

˙Osvětlení vnitřních pracovišť s trvalou prací

§ 45

      (1)  K osvětlení pracoviště včetně spojovacích cest se užívá denní, elektrické nebo sdružené osvětlení¹⁴). Osvětlení nesmí být příčinou vyššího oslňování, než jaké připouštějí české technické normy. V průběhu dne musí být na pracovištích použito osvětlení denním světlem, mimo případů uvedených v odstavci 6. Osvětlení pracoviště a spojovacích cest mezi jednotlivými pracovišti denním, elektrickým nebo sdruženým osvětlením musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky.

      (2)  Pracoviště, které je osvětlováno denním osvětlením, pokud na něm může docházet ke zvýšené tepelné zátěži nebo oslnění, musí mít osvětlovací otvory vybaveny clonicími zařízeními umožňujícími regulaci přímého slunečního záření. U svislých a šikmých osvětlovacích otvorů na pracovišti umožňujících pohled ven nesmí bránit jejich výplně tomuto výhledu a musí umožňovat čistý, nedeformovaný a barevně nezkreslený výhled.

      (3)  Pracovní prostor s vyhovujícím denním osvětlením musí splňovat minimálně tyto hodnoty:

a)

denní osvětlení

      1.  pro svislé a šikmé osvětlovací otvory vyjádřené cílovým činitelem denní osvětlenosti DT = 2 % na 50 % posuzovaného prostoru a zároveň minimálním cílovým činitelem denní osvětlenosti DTM = 0,7 % na 95 % posuzovaného prostoru,

      2.  pro vodorovné osvětlovací otvory s čirým materiálem vyjádřené cílovým činitelem denní osvětlenosti DT = 2,0 % na 95 % posuzovaného prostoru, denní osvětlení pro vodorovné osvětlovací otvory s difúzním materiálem vyjádřené cílovým činitelem denní osvětlenosti DT = 1,7 % na 95 % posuzovaného prostoru,

b)

celkové elektrické osvětlení posuzovaného prostoru vyjádřené udržovanou osvětleností musí být nejméně ˙m = 200 lx s rovnoměrností osvětlení Uo ˙ 0,4 v převažující rovině místa zrakového úkolu.

      (4)  Pracovní prostor se sdruženým osvětlením musí splňovat v převažující rovině místa zrakového úkolu minimálně tyto hodnoty:

a)

denní osvětlení

      1.  pro svislé a šikmé osvětlovací otvory vyjádřené cílovým činitelem denní osvětlenosti DT = 1 % na 50 % posuzovaného prostoru a zároveň minimálním cílovým činitelem denní osvětlenosti DTM = 0,5 % na 95 % posuzovaného prostoru,

      2.  pro vodorovné osvětlovací otvory vyjádře- né cílovým činitelem denní osvětlenosti DT = 1,5 % na 50 % posuzovaného prostoru a zároveň minimálním cílovým činitelem denní osvětlenosti DTM = 0,5 % na 95 % posuzovaného prostoru,

b)

celkové doplňující elektrické osvětlení vy- jádřené udržovanou osvětleností nejméně ˙m = 300 lx s rovnoměrností osvětlení Uo ˙ 0,4 v posuzovaných prostorech se svislými a šikmými osvětlovacími otvory nebo vyjádřené udržovanou osvětleností nejméně ˙m = 200 lx s rovnoměrností osvětlení Uo ˙ 0,4 pro vodorovné osvětlovací otvory, pokud česká technická norma upravující hodnoty sdruženého osvětlení¹⁷) nestanoví vyšší hodnoty.

      (5)  Pracoviště, kde technicky nebo technologicky nelze zajistit vyhovující denní osvětlení nebo sdružené osvětlení, lze provozovat nebo nově zřizovat pouze ve zcela výjimečných a odůvodněných případech. Jedná se o pracoviště,

a)

na kterém probíhá pouze noční provoz,

b)

které musí být z technologických důvodů bez denního osvětlení,

c)

jehož konstrukční požadavky neumožňují zřídit dostačující počet nebo dostatečnou velikost osvětlovacích otvorů; jedná se především o pracoviště za účelem obrany státu v režimu vyššího stupně zabezpečení,

d)

na němž zpracovávaný materiál, povaha výrobků nebo činnosti vyžadují vyloučení denního světla nebo zvláštní požadavky na osvětlení, například použití technologicky nutných vlnových délek spektrálního složení světla, které nelze docílit denním osvětlením,

e)

kde je nutné zajištění ochrany zdraví zaměstnance před pronikáním chemické látky, aerosolu nebo prachu z výrobní nebo jiné činnosti, jejichž zdrojem je technologie.

      (6)  Zaměstnavatel musí zajistit, aby práce na nově zřizovaných pracovištích a na základě písemné dohody s orgány ochrany veřejného zdraví i na současných pracovištích podle odstavce 5 písm. c) až e) s nevyhovujícím denním osvětlením netvořila více než polovinu směny nebo aby po nejvýše 2 pracovních dnech trvalé práce na pracovištích podle odstavce 5 písm. c) až e) následovala nejméně jedna celá směna v prostoru splňujícím požadavky podle odstavce 3 nebo 4 nebo následoval jeden den odpočinku.

      (7)  Na pracovišti uvedeném v odstavci 5 musí být elektrické osvětlení prostoru vyjádřené udržovanou osvětleností nejméně ˙m = 300 lx s rovnoměrností osvětlení Uo ˙ 0,4, pokud česká technická norma upravující hodnoty elektrického osvětlení¹⁸) nestanoví vyšší hodnoty. Normové požadavky a hodnoty udržované osvětlenosti uvedené v české technické normě upravující hodnoty elektrického osvětlení¹⁸) se navýší nejméně o jeden stupeň řady osvětlenosti.

      (8)  Normovou hodnotou se rozumí hodnota denního, elektrického nebo sdruženého osvětlení obsažená v české technické normě upravující hodnoty denního osvětlení¹⁶), sdruženého osvětlení¹⁷) nebo elektrického osvětlení¹⁸).

      (9)  Normovým požadavkem se rozumí technický požadavek obsažený v české technické normě upravující technické požadavky na denní osvětlení¹⁶), sdružené osvětlení¹⁷) nebo elektrické osvětlení¹⁸).

§ 45a

      (1)  Místnosti pro odpočinek podle § 55 odst. 3 nebo funkčně vymezené části místnosti pro odpočinek musí mít vyhovující denní osvětlení podle § 45 odst. 3.

      (2)  Osvětlovací soustavy denního osvětlení, osvětlovací soustavy zajišťující elektrické osvětlení a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo musí být pravidelně čištěny a trvale udržovány v takovém stavu, aby byly splněny požadavky podle § 45 odst. 1, 3, 4, 6 a 7.

      (3)  Osvětlovací otvory včetně ochranných prvků proti slunění musí umožňovat jejich bezpečné používání, údržbu a čištění a nesmí ohrožovat další osoby zdržující se v budově nebo v jejím okolí během údržby a čištění. Zaměstnanci musí být umož-něno manipulovat s okny a světlíky, pokud jsou otevíratelné; jejich regulační zařízení musí být možné otevírat, zavírat, nastavovat nebo zajišťovat z podlahy bezpečným způsobem. Jsou-li okna a světlíky otevřeny, musí být zajištěny tak, aby se předešlo úrazu. Umožnění manipulace s okny a světlíky není nezbytné tam, kde je větrání zajišťováno automatickým regulačním systémem.

      (4)  Požadované hodnoty elektrického osvětlení se v projektu ověřují podle návrhu osvětlení¹⁴) včetně jeho výpočtu. Po realizaci projektu provede akreditovaná laboratoř vždy měření v souladu s postupy popsanými v českých technických normách upravujících měření elektrického osvětlení³¹). Hodnoty indexu podání barev R_a a náhradní teploty chromatičnosti T_cp se porovnávají s katalogovými údaji světelných zdrojů a jejich souladu s českou technickou normou¹⁸), popřípadě měřením. Požadované hodnoty denního osvětlení se kontrolují výpočtem, popřípadě i měřením v souladu s postupy popsanými v českých technických normách upravujících měření denního osvětlení³²). Při volbě rozmístění měřicích bodů se postupuje podle postupu popsaného v českých technických normách upravujících měření denního a elektrického osvětlení³¹)^,32).

      (5)  Stanovení činitele oslnění R_UG musí být součástí návrhu elektrického osvětlení a stanovení hodnoty indexu oslnění R_UG musí být součástí návrhu elektrického osvětlení, který bude obsahovat výpočet R_UG použitím rovnice uvedené v české technické normě upravující elektrické osvětlení³⁴) a vyhodnocuje se pro sedící osobu ve výšce 1,2 m a pro stojící osobu ve výšce 1,7 m.

      (6)  Barevný tón světla musí v prostorech s trvalou prací být

a)

neutrálně bílý pro pracovní prostory s cílem dosažení zrakového výkonu,

b)

chladně bílý pro pracovní prostory se zvláštními nároky na zrakový výkon.

      (7)  Poměr průměrných osvětleností při celkovém nebo odstupňovaném osvětlení mezi sousedními propojenými místnostmi nebo halami nesmí být menší než 0,2.

      (8)  Činitel údržby se v návrhu osvětlení vypočítá v souladu s plánem údržby.

      (9)  Pracoviště včetně spojovacích cest, na kterých je zaměstnanec při výpadku umělého osvětlení vystaven ve zvýšené míře možnosti úrazu nebo jiného poškození zdraví, musí být vybaveno vyhovujícím nouzovým osvětlením podle české technické normy upravující nouzové osvětlení¹⁹).

––––––––––––––––––––

¹⁴)

ČSN EN 12665 Světlo a osvětlení -- Základní termíny a kritéria pro stanovení požadavků na osvětlení.

¹⁶)

ČSN EN 17037 Denní osvětlení budov. ČSN 73 0580-1 Denní osvětlení budov -- Část 1: Základní požadavky. ČSN 73 0580-3 Denní osvětlení budov. Část 3: Denní osvětlení škol. ČSN 73 0580-4 Denní osvětlení budov. Část 4: Denní osvětlení průmyslových budov.

¹⁷)

ČSN 36 0020 Sdružené osvětlení.

¹⁸)

ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení -- Osvětlení pracovišť -- Část 1: Vnitřní pracoviště.

³¹)

ČSN 360011-1 Měření osvětlení prostorů -- Část 1: Základní ustanovení. ČSN 360011-3 Měření osvětlení prostorů -- Část 3: Měření umělého osvětlení vnitřních prostorů.

³²)

ČSN 360011-1 Měření osvětlení prostorů -- Část 1: Základní ustanovení. ČSN 360011-2 Měření osvětlení prostorů -- Část 2: Měření denního osvětlení.

³³)

ČSN 360011-1 Měření osvětlení prostorů -- Část 1: Základní ustanovení. ČSN 360011-2 Měření osvětlení prostorů -- Část 2: Měření denního osvětlení. ČSN 360011-3 Měření osvětlení prostorů -- Část 3: Měření umělého osvětlení vnitřních prostorů.

³⁴)

ČSN EN 12464-2 Světlo a osvětlení -- Osvětlení pracovních prostorů -- Část 2: Venkovní pracovní prostory.˙.

      35. Za § 45a se vkládají nové § 45b a 45c, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 35 a 36 znějí:

˙§ 45b

Osvětlení venkovních pracovišť bez trvalé práce

      Na pracovišti, na kterém je vykonávána práce v rozsahu menším než 4 hodiny ve směně, musí být zajištěno elektrické osvětlení v souladu s čes-kou technickou normou upravující elektrické osvětlení³⁴).

§ 45c

Osvětlení venkovních pracovišť s trvalou prací

      (1)  Elektrické osvětlení venkovních pracovišť a spojovacích cest musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky podle české technické normy upravující osvětlení venkovních pracovních prostor³⁵).

      (2)  Požadované hodnoty elektrického osvětlení se kontrolují měřením v souladu s postupy popsanými v české technické normě upravující měření elektrického osvětlení³⁶).

––––––––––––––––––––

³⁵)

ČSN EN 12464-2 Světlo a osvětlení -- Osvětlení pracovních prostorů -- Část 2: Venkovní pracovní prostory. ČSN CEN/TR 13201-1 Osvětlení pozemních komunikací -- Část 1: Návod pro výběr tříd osvětlení. ČSN EN 13201-2 Osvětlení pozemních komunikací -- Část 2: Požadavky. ČSN EN 13201-3 Osvětlení pozemních komunikací -- Část 3: Výpočet. ČSN EN 13201-4 Osvětle-ní pozemních komunikací -- Část 4: Metody měření. ČSN P 36 0455 Osvětlení pozemních komunikací -- Doplňující informace.

³⁶)

ČSN 360011-1 Měření osvětlení prostorů -- Část 1: Základní ustanovení. ČSN 360011-4 Měření osvětlení prostorů -- Část 4: Měření umělého osvětlení venkovních prostorů. ČSN P 36 0455 Osvětlení pozemních komunikací -- Doplňující informace. ČSN EN 13201-4 Osvětlení pozemních komunikací -- Část 4: Metody měření.˙.

      36.  V příloze č. 1 části A tabulka č. 2 včetně nadpisu zní:




      37. V příloze č. 1 části A tabulka č. 3 včetně nadpisu
zní:
      38. V příloze č. 1 části A se tabulka č. 4 včetně nadpisu zrušuje.

Dosavadní tabulky č. 5 a 6 se označují jako tabulky č. 4 a 5.

      39. V příloze č. 1 části A tabulky č. 4 a 5 včetně nadpisů znějí:

      40. V příloze č. 1 se část B včetně nadpisu zrušuje.

      41. V příloze č. 2 část A
zní:
      42. V příloze č. 2 se doplňuje část C, která včetně nadpisu zní:

      43. V příloze č. 3 části A tabulky č. 1 až 3 včetně nadpisů
znějí:
      44. V příloze č. 3 části A tabulce č. 4 řádku č. 21 se slovo ˙z˙ nahrazuje slovem ˙z^c)˙.

      45. V příloze č. 3 části A se pod tabulku č. 4 vkládají vysvětlivky k tabulce č. 4, které
znějí:
      46. V příloze č. 5 se doplňuje část D, která včetně nadpisu
zní:


Čl. II


Účinnost

      Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 37, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2024.




Předseda vlády:


prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.





Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví:


prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.