Sdělení Ministerstva zahraničních věcí

68

SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí


      Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. října 1997 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o spolupráci a vzájemné pomoci v celních otázkách.

      Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 23 odst. 1 dnem 23. ledna 1998.

      České znění Dohody se vyhlašuje současně.

DOHODA

mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace

o spolupráci a vzájemné pomoci v celních otázkách

      Vláda České republiky a vláda Ruské federace, dále jen smluvní strany, vycházejíce z toho, že porušování celních předpisů působí negativně na hospodářské, daňové, sociální a obchodní zájmy jejich zemí;

      berouce v úvahu, že nezákonný obchod s omamnými a psychotropními látkami představuje nebezpečí pro zdraví občanů a společnosti;

      berouce v úvahu důležitost zajištění přesného vyměřování cel, daní a jiných poplatků vybíraných při dovozu nebo vývozu zboží a také správného uplatňování ustanovení o zákazech, omezeních a kontrole dovozu a vývozu zboží;

      přesvědčeny, že úsilí zaměřené na předcházení deliktům proti celním předpisům a zajištění správného vybírání dovozních a vývozních cel, daní a jiných poplatků je možno vynakládat účinněji spoluprací jejich celních správ;

      respektujíce Doporučení Rady pro celní spolupráci o vzájemné správní pomoci ze dne 5. prosince 1953;

      berouce v úvahu ustanovení Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z 20. prosince 1988;

      se dohodly na následujícím:

Článek 1

Definice pojmů

      Pojmy používanými v této dohodě se rozumí:

a)

,,celními předpisy" souhrn zákonů a předpisů prováděných celními správami, které se týkají dovozu, vývozu a tranzitu zboží, ať ve vztahu k vybíraným clům, daním a jiným poplatkům, anebo k opatřením týkajícím se zákazů, omezení či kontroly dovozu nebo vývozu zboží;

b)

,,deliktem" jakékoliv porušení celních předpisů a rovněž jakýkoliv pokus o porušení těchto předpisů;

c)

,,celní správou" v České republice Ministerstvo financí -- Generální ředitelství cel, v Ruské federaci -- Státní celní výbor Ruské federace.

Článek 2

Rozsah působnosti Dohody

      1.  Smluvní strany prostřednictvím svých celních správ a v souladu s podmínkami této dohody:

a)

si poskytují navzájem pomoc při předcházení a šetření deliktů i při jejich zabránění;

b)

činí opatření pro usnadnění a urychlení přepravy osob a zboží;

c)

na požádání si navzájem vypomáhají poskytováním informací za účelem používání a dodržování celních předpisů;

d)

provádějí opatření ke spolupráci ve výzkumu, vývoji a zkoušení nových celních režimů, školeních, výměně specialistů i v jiných otázkách, které si mohou vyžádat jejich společný postup;

e)

usilují o harmonizaci a unifikaci celních systémů, o zdokonalení celně-technických prostředků i o řešení otázek souvisejících s prováděním a dodržováním celních předpisů.

      2.  Pomoc uvedená v odstavci 1 bodech a) a c) tohoto článku může být poskytnuta ve všech soudních nebo správních řízeních.

      3.  Pomoc v rámci této dohody se poskytuje v souladu s vnitrostátními právními předpisy platnými na území státu příslušné dožádané celní správy a v mezích jejích kompetencí a možností.

Článek 3

Formy spolupráce a vzájemné pomoci

      Celní správy si z vlastního podnětu nebo na požádání:

a)

poskytují vzájemně veškeré potřebné informace v souladu s ustanoveními této dohody;

b)

vyměňují zkušenosti týkající se jejich činnosti a informace o nových prostředcích a metodách porušování celních předpisů;

c)

sdělují vzájemně podstatné změny svých celních předpisů a informace o jimi používaných technických prostředcích kontroly a metodách jejich použití a taktéž projednávají jiné vzájemně je zajímající otázky.

Článek 4

Dohled nad osobami, zbožím a dopravními prostředky

      Celní správa jedné smluvní strany z vlastního podnětu nebo na požádání celní správy druhé smluvní strany vykonává dohled nad:

a)

pohybem osob, zvláště pak vstupem na území svého státu nebo výstupem z tohoto území, o kterých je známo nebo jsou podezřelé z porušování celních předpisů druhé smluvní strany;

b)

pohybem zboží, který celní správa druhé smluvní strany považuje za vzniklý nezákonný obchod na území jejího státu nebo vyvolávající takové podezření;

c)

veškerými dopravními prostředky a kontejnery, o nichž je známo nebo o nichž existuje podezření, že jsou používány k porušování celních předpisů platných na území druhé smluvní strany;

d)

místy používanými ke skladování zboží, které se mohou stát předmětem nezákonného dovozu na území státu druhé smluvní strany.

Článek 5

Sledovaná zásilka

      1.  Celní správy smluvních stran mohou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a po vzájemné dohodě používat metodu sledované zásilky omamných a psychotropních látek a rovněž jiného nezákonně převáženého zboží a předmětů za účelem odhalení osob zapojených do nezákonného obchodu s nimi.

      2.  Nezákonná zásilka, jejíž sledování je dohodnuto v souladu se stávajícími úmluvami, může být se vzájemným souhlasem celních správ smluvních stran zadržena a může pokračovat dále s nedotčeným obsahem omamných nebo psychotropních látek nebo mohou být tyto látky částečně nebo v celém rozsahu vyjmuty nebo nahrazeny.

      3.  Rozhodnutí o využití sledované zásilky bude prováděno celními správami smluvních stran v každém jednotlivém případě a v případě potřeby může vzít v úvahu ujednání o finančních otázkách a jejich provádění.

Článek 6

Boj proti nezákonnému obchodu s citlivým zbožím

      Celní správy smluvních stran si bezodkladně vzájemně z vlastního podnětu nebo na požádání předávají veškeré potřebné informace o zjištěných akcích, připravovaných nebo provedených, které porušují nebo mohou porušit celní předpisy platné na území státu jedné ze smluvních stran, týkající se:

a)

pohybu zbraní, střeliva, výbušnin a roznětek;

b)

pohybu starožitností a uměleckých předmětů, jež představují značnou historickou, uměleckou či archeologickou hodnotu pro jednu ze smluvních stran;

c)

přepravy jedovatých látek a látek ohrožujících životní prostředí a lidské zdraví;

d)

pohybu zboží podléhajícího vysokému clu nebo daním;

e)

pohybu zboží podléhajícího netarifním omezením dle seznamů dohodnutých celními správami.

Článek 7

Sdělování informací

      1.  Celní správy smluvních stran si poskytují navzájem z vlastního podnětu nebo na požádání veškeré informace, jež mohou pomoci při zajišťování:

a)

vybírání cel, daní a jiných poplatků celními správami, a zejména informace, jež mohou napomoci při zjišťování celní hodnoty zboží a stanovení jeho tarifní sazby;

b)

dodržování zákazů a omezení dovozu, vývozu a tranzitu zboží nebo osvobození od cla, daní a jiných poplatků;

c)

používání národních předpisů o původu zboží.

      2.  V případě, že dožádaná celní správa nemá k dispozici požadované informace, podnikne kroky k jejich získání vlastním jménem v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Článek 8

Informace o přepravě zboží

      Celní správy smluvních stran si vzájemně poskytují z vlastního podnětu nebo na požádání následující informace:

a)

zda zboží dovezené na území státu dožadující smluvní strany bylo zákonně vyvezeno z území státu druhé smluvní strany;

b)

zda zboží vyvezené z území státu dožadující smluvní strany bylo zákonně dovezeno na území státu druhé smluvní strany;

c)

do jakého celního režimu bylo zboží propuštěno.

Článek 9

Informace o jiných skutečnostech

      Celní správa jedné smluvní strany poskytuje z vlastního podnětu nebo na požádání celní správě druhé smluvní strany veškeré informace, které mohou být použity v souvislosti s porušováním celních předpisů platných na území státu této druhé smluvní strany, jmenovitě se týkající:

a)

fyzických a právnických osob, známých nebo podezřelých z porušování celních předpisů platných na území státu druhé smluvní strany;

b)

zboží, které se stalo předmětem nezákonného obchodu nebo existuje takové podezření;

c)

dopravních prostředků a kontejnerů, o nichž je známo nebo o nichž existuje podezření, že se používají při páchání deliktů proti celním předpisů platným na území státu druhé smluvní strany.

Článek 10

Doklady

      1.  Celní správa jedné smluvní strany z vlastního podnětu nebo na požádání poskytuje celní správě druhé smluvní strany protokoly, svědecké výpovědi nebo ověřené kopie dokladů obsahující veškeré dostupné informace o operacích jak připravovaných, tak i zjištěných, které vedou nebo by mohly vést k porušení celních předpisů platných na území státu druhé smluvní strany.

      2.  Místo dokladů, o nichž se hovoří v této dohodě, mohou být ke stejnému účelu poskytnuty informace elektronickou cestou v jakékoli formě. Zároveň musí být předány veškeré doprovodné materiály sloužící k výkladu či použití těchto informací.

      3.  Originály případů a doklady mohou být vyžádány pouze v případech, kdy poskytnutí ověřených kopií není dostačující.

      4.  Originály případů a dokladů předané celní správou druhé smluvní strany musí být vráceny při první možné příležitosti.

Článek 11

Šetření

      1.  Po obdržení žádosti celní správy jedné smluvní strany celní správa druhé smluvní strany provádí úřední šetření činností, které jsou nebo mohou být v rozporu s celními předpisy platnými na území státu dožadující celní správy. Výsledky takového šetření se předávají dožadující celní správě.

      2.  Toto šetření se provádí v souladu s vnitrostátními právními předpisy platnými na území státu dožádané celní správy. Dožádaná celní správa provádí šetření svým jménem.


Článek 12

Přítomnost úředních osob

      1.  Oficiální zástupci celní správy jedné smluvní strany mohou v jednotlivých případech se souhlasem celní správy druhé smluvní strany pobývat na území jejího státu při šetření deliktů proti celním předpisům platným na území státu dožadující celní správy.

      2.  Pokud v případech uvedených v této dohodě úřední osoby celní správy jedné smluvní strany pobývají na území státu druhé smluvní strany, musí být schopny kdykoliv prokázat své úřední zmocnění. Nesmí mít na sobě uniformu a nesmí mít u sebe zbraň.

Článek 13

Znalci a svědci

      Pokud o to požádá celní správa jedné smluvní strany, může celní správa druhé smluvní strany zmocnit své zaměstnance, v případě jejich souhlasu, k vystoupení v úloze znalců nebo svědků u soudního nebo správního řízení. Tito zaměstnanci vypovídají o skutečnostech, které zjistili při plnění svých služebních povinností. V požadavku k účasti na řízení musí být jasně uvedeno, v jaké věci a v jaké úloze má zaměstnanec vystoupit.


Článek 14

Využití informací a dokladů

      1.  Informace, doklady a jiné údaje získané v souladu s touto dohodou se využívají výlučně pro účely uvedené v této dohodě. Mohou být předány či využity za jakýmkoliv jiným účelem pouze na základě písemného souhlasu celní správy, která tyto doklady předala.

      2.  Ustanovení odstavce 1 tohoto článku neplatí pro informace o deliktech týkajících se omamných a psychotropních látek. Takové informace mohou být předány jiným rezortům bezprostředně se zabývajícím bojem proti nezákonnému obchodu s omamnými a psychotropními látkami.

      3.  Celní správy mohou v souladu s cíli a v rozsahu této dohody využít informace a dokumenty získané na základě této dohody jako důkazy ve svých protokolech, spisech, záznamech, svědeckých výpovědích a také v průběhu soudních a správních řízení.

Využití takových informací a dokladů jako důkazů u soudních orgánů a jejich průkaznost se řídí vnitrostátními právními předpisy.

Článek 15

Důvěrnost informací

      Pro dotazy, informace, protokoly znalců a další údaje předané v souladu s touto dohodou celní správě jedné ze smluvních stran v jakékoliv formě zajistí celní správa, která je obdržela, stejnou důvěrnost, jaká platí v její zemi pro vlastní informace podobné povahy a obsahu.


Článek 16

Výjimky z povinnosti poskytnout pomoc

      1.  V případech, kdy celní správa jedné smluvní strany dojde k závěru, že splnění žádosti může narušit suverenitu, bezpečnost, veřejný pořádek nebo jakékoli jiné podstatné zájmy státu této smluvní strany, může zcela nebo částečně odmítnout součinnost dle této dohody, nebo ji poskytnout se splněním určitých podmínek či požadavků.

      2.  Pokud je žádost o spolupráci odmítnuta, rozhodnutí o odmítnutí s uvedením příčiny musí být neprodleně písemně sděleno dožadující celní správě.

      3.  Pokud celní správa jedné smluvní strany požádá o spolupráci, kterou by sama nebyla schopna poskytnout, uvede tuto skutečnost ve své žádosti. Splnění takové žádosti záleží na dožádané celní správě.


Článek 17

Forma a obsah žádosti o spolupráci

      1.  Žádosti podle této dohody musí být předkládány písemně. Doklady potřebné k vyřízení žádosti musí být přiloženy. Pokud je situace naléhavá, lze přijmout ústní žádost, která však musí být bezprostředně potvrzena písemně.

      2.  Žádost podaná podle odstavce 1 tohoto článku musí obsahovat tyto informace:

a)

jméno dožadující celní správy;

b)

způsob projednávání;

c)

účel a příčinu žádosti;

d)

zákony a jiné právní předpisy vztahující se k záležitosti;

e)

co nejpřesnější a nejpodrobnější údaje o fyzických a právnických osobách, jež jsou předmětem šetření;

f)

krátký popis okolností, které mají vztah k záležitosti.

      3.  Žádosti musí být podány v úředním jazyce státu dožadované celní správy nebo v jiném pro ni přijatelném jazyce.

      4.  V případě, že žádost nevyhovuje požadavkům obsaženým v tomto článku, může být požádáno o její úpravu či doplnění.


Článek 18

Technická pomoc

      Celní správy si poskytují navzájem technickou pomoc v celních záležitostech včetně:

a)

výměny pracovníků celních úřadů za účelem jejich seznámení s technickými prostředky používanými oběma celními správami;

b)

školení a pomoci ve zdokonalování profesních návyků pracovníků celních úřadů;

c)

výměny informací a zkušeností v používání technických prostředků kontroly;

d)

výměny expertů v celních otázkách;

e)

výměny informací o změnách v celních předpisech a režimech.

Článek 19

Zjednodušení celních formalit

      Celní správy smluvních stran přijmou na základě vzájemné dohody a v souladu s vnitrostátními právními předpisy potřebná opatření ke zjednodušení celních formalit s cílem usnadnění a urychlení přepravy zboží mezi územím států osobu smluvních stran.


Článek 20

Náklady

      Celní správy se zřeknou veškerých nároků na úhradu nákladů spojených s prováděním této dohody s výjimkou výdajů na znalce, svědky a tlumočníky, kteří nejsou zaměstnanci státní správy. Uvedené výdaje hradí dožadující celní správa.

Úhrada nákladů spojených se splněním ustanovení článku 18 této dohody může být předmětem zvláštního ujednání mezi celními správami.

Článek 21

Provádění Dohody

      1.  Součinnost podle této dohody poskytují přímo celní správy. Tyto správy si vzájemně odsouhlasí konkrétní opatření nutná k jejímu provádění.

      2.  Celní správy se mohou dohodnout, že jejich vyšetřující orgány budou ve vzájemném přímém styku.

Článek 22

Územní platnost Dohody

      Tato dohoda platí na celním území států obou smluvních stran.

Článek 23

Vstup v platnost a ukončení platnosti

      1.  Tato dohoda vstoupí v platnost třicátý den ode dne posledního písemného oznámení diplomatickou cestou o tom, že smluvní strany splnily vnitrostátní právní předpisy požadované pro vstup Dohody v platnost.

      2.  Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou a zůstane v platnosti do uplynutí 6 měsíců ode dne písemného sdělení jedné ze smluvních stran o jejím úmyslu odstoupit od této dohody.

      3.  Dnem vstupu v platnost této dohody pozbyde platnosti mezi smluvními stranami Dohoda mezi vládou Československé republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o spolupráci a vzájemné pomoci v oboru celnictví podepsaná v Praze dne 1. dubna 1958.


      Dáno v Praze dne 17. října 1997 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a ruském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.





Za vládu
Za vládu



České republiky:
Ruské federace:



JUDr. Miroslav Kárník v. r.
Anatolij Sergejevič Kruglov v. r.



generální ředitel
předseda Státního celního výboru



Generálního ředitelství cel