Sdělení Ministerstva zahraničních věcí

45

SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí








      Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. října 1961 byla v Haagu přijata Úmluva o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin.


      S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky.


      Listina o přístupu České republiky k Úmluvě o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin ze dne 5. října 1961 byla uložena u Ministerstva zahraničních věcí Nizozemského království, depozitáře Úmluvy, dne 23. června 1998.


      Současně s uložením listiny o přístupu bylo depozitáři oznámeno s odvoláním na ustanovení článku 6 Úmluvy, že orgánem pověřeným vydávat ověření (Apostille) listin, vydávaných justičními orgány, včetně listin vydávaných nebo ověřovaných notáři, je Ministerstvo spravedlnosti České republiky, mezinárodní odbor. V ostatních případech listin, vydávaných orgány státní správy nebo jinými orgány, je orgánem pověřeným k vydání ověření (Apostille) Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, konzulární odbor.


      Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 11 dnem 24. ledna 1965. Pro Českou republiku Úmluva vstupuje v platnost v souladu se zněním jejího článku 12 dnem 16. března 1999.


      Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.








ÚMLUVA


o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin






      Smluvní státy této úmluvy,

      v úmyslu zrušit požadavek diplomatického nebo konzulárního ověřování cizích veřejných listin,

      se za tímto účelem rozhodly uzavřít Úmluvu a dohodly se na těchto ustanoveních:

Článek 1

      Úmluva se bude používat na veřejné listiny, které byly vydány na území jednoho ze smluvních států a které musí být předloženy na území jiného smluvního státu.

      Pro účely Úmluvy se považují za veřejné listiny:

a)

listiny vydané soudním orgánem státu, včetně lis-tin vydaných státním zástupcem, vyšším soudním úředníkem nebo soudním vykonavatelem,

b)

listiny vydané správními úřady,

c)

notářské listiny,

d)

úřední potvrzení, kterými jsou opatřeny listiny podepsané soukromou osobou, jako je úřední potvrzení o registraci listiny nebo potvrzení toho, že listina byla vydána určitého data, a úřední a notářské potvrzení pravosti podpisu.

      Úmluva neplatí pro:

a)

listiny vydané diplomatickými nebo konzulárními zástupci,

b)

správní listiny týkající se přímo obchodních nebo celních transakcí.

Článek 2

      Každý smluvní stát osvobodí od legalizace listiny, pro které platí Úmluva a které mají být předloženy na jeho území. Pro účely této úmluvy se ověřováním rozumí pouze formální úkon, jímž diplomatičtí nebo konzulární zástupci země, ve které má být listina předložena, potvrzují pravost podpisu, oprávněnost osoby listinu podepsat, a jestliže je to třeba, pravost pečeti nebo razítka, jimiž je opatřena.

Článek 3

      Jediným formálním úkonem, který může být požadován za účelem potvrzení pravosti podpisu, oprávněnosti osoby listinu podepsat, a jestliže je to třeba, pravosti pečeti nebo razítka, jimiž je opatřena, je připojení doložky podle článku 4 Úmluvy, kterou vystaví příslušný úřad státu, v němž listina byla vydána.

      Formální úkon podle předcházejícího odstavce však nemůže být vyžadován, pokud buď platné zákony, předpisy nebo praxe ve státě, kde je listina předkládána, nebo dohoda mezi dvěma nebo více smluvními státy tento úkon zrušily nebo zjednodušily nebo osvobodily danou listinu z povinnosti ověřování.

Článek 4

      Doložkou podle prvního odstavce článku 3 bude opatřena listina samotná nebo bude uvedena v příloze; formou bude odpovídat vzoru přiloženému k Úmluvě.

      Doložka však může být vyhotovena v úředním jazyce úřadu, který ji vydává. Standardní pojmy, jež jsou v něm obsaženy, mohou být i v jiném jazyce. Název ,,Apostille (Convention de La Haye du 5 octobre 1961)" bude ve francouzském jazyce.

Článek 5

      Doložka bude vydána na žádost osoby, která podepsala listinu, nebo kteréhokoliv jejího držitele.

      Řádně vyplněná doložka ověřuje pravost podpisu, oprávněnost osoby listinu podepsat, a jestliže je to třeba, pravost pečeti nebo razítka na listině, jimiž je opatřena.

      Podpis, pečeť a razítko na doložce jsou vyňaty z dalšího ověřování.

Článek 6

      Každý smluvní stát určí příslušné úřady, které jsou oprávněny vydávat doložky podle prvního odstavce článku 3.

      O tomto je smluvní stát povinen informovat Ministerstvo zahraničních věcí Nizozemí v době uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu nebo prohlášení rozšíření platnosti. Bude také informovat o každé změně týkající se tohoto úřadu.

Článek 7

      Každý úřad určený podle článku 6 povede rejstřík nebo kartotéku, ve kterých budou zaznamenány tyto údaje o vydaných doložkách:

1.  číslo a datum doložky,

2.  jméno osoby, která podepsala veřejnou listinu, její funkce nebo v případě nepodepsaných listin název úřadu, který opatřil listinu pečetí nebo razítkem.

      Na žádost kterékoliv osoby, která prokáže zájem, úřad, jenž vydal doložku, ověří, zda údaje na doložce odpovídají údajům v rejstříku nebo kartotéce.

Článek 8

      Pokud dohoda, úmluva nebo smlouva mezi dvěma nebo více smluvními státy obsahuje ustanovení o formálních náležitostech při ověřování podpisu, pečeti nebo razítka, bude Úmluva použita pouze v případě, že tyto formální náležitosti jsou přísnější než podle článků 3 a 4 Úmluvy.

Článek 9

      Každý stát učiní nezbytné kroky, aby zabránil ověřování listin jeho diplomatickými a konzulárními zástupci v případech, kdy Úmluva stanoví výjimku z povinnosti ověřovat.

Článek 10

      Tato úmluva bude otevřena k podpisu státům zastoupeným na 9. zasedání Haagské konference o mezinárodním právu soukromém a pro Island, Irsko, Lichtenštejnsko a Turecko.

      Úmluva bude ratifikována a ratifikační listiny budou uloženy u Ministerstva zahraničních věcí Nizozemí.

Článek 11

      Tato úmluva nabude platnosti šedesátého dne po uložení třetí ratifikační listiny podle druhého odstavce článku 10.

      Úmluva nabude platnosti pro každý stát, který Úmluvu podepsal a ratifikoval později, šedesátého dne po uložení jeho ratifikační listiny.

Článek 12

      Kterýkoliv stát, jenž není uveden v článku 10, může přistoupit k této úmluvě poté, co vstoupila v platnost, podle prvního odstavce článku 11. Listina o přístupu bude uložena u Ministerstva zahraničních věcí Nizozemí.

      Přistoupení bude účinné pouze pro vztah mezi přistupujícím státem a těmi smluvními státy, které nevznesou do 6 měsíců po obdržení oznámení podle písmene d) článku 15 proti přistoupení námitku. Každá z námitek bude oznámena Ministerstvu zahraničních věcí Nizozemí.

      Úmluva vstoupí v platnost mezi přistupujícím státem a státy, které nevznesly námitku vůči přistoupení, šedesátý den po uplynutí lhůty 6 měsíců podle předcházejícího odstavce.

Článek 13

      Kterýkoliv stát může v době podpisu, ratifikace nebo přístupu prohlásit, že rozšiřuje územní platnost této úmluvy na všechna území nebo jedno či více z nich, za jejichž mezinárodní vztahy odpovídá. Toto prohlášení nabude účinnosti, jakmile Úmluva vstoupí pro daný stát v platnost.

      Kdykoliv poté bude rozšíření územní platnosti této úmluvy oznámeno příslušným státem Ministerstvu zahraničních věcí Nizozemí.

      Pokud prohlášení o rozšíření platnosti je učiněno státem, který podepsal a ratifikoval Úmluvu, pro příslušná území vstoupí Úmluva v platnost podle článku 11. Pokud prohlášení o rozšíření platnosti je učiněno státem, který přistoupil k Úmluvě, pro příslušná území vstoupí Úmluva v platnost podle článku 12.

Článek 14


      Tato Úmluva zůstane v platnosti 5 let ode dne jejího vstupu v platnost podle prvního odstavce článku 11 i pro státy, které ratifikovaly nebo přistoupily k Úmluvě dodatečně.

      Pokud Úmluva nebude vypovězena, její platnost bude mlčky obnovována každých 5 let.

      Každá výpověď bude oznámena Ministerstvu zahraničních věcí Nizozemí nejméně 6 měsíců před uplynutím pětiletého období.

      Výpověď může být omezena na určitá území, na která se Úmluva vztahuje. Výpověď bude účinná pouze pro stát, který ji oznámil. Pro všechny ostatní smluvní státy zůstane Úmluva v platnosti.

Článek 15

      Ministerstvo zahraničních věcí Nizozemí bude státy zmíněné v článku 10 a státy, které přistoupily k Úmluvě podle článku 12, informovat o:

a)

oznámeních podle druhého odstavce článku 6,

b)

podpisech a ratifikacích podle článku 10,

c)

datu, kterým tato úmluva vstupuje v platnost podle prvního odstavce článku 11,

d)

přístupech a námitkách podle článku 12 a datu, kdy přístupy vstoupily v platnost,

e)

rozšířeních podle článku 13 a datu, kdy nabyla účinnosti,

f)

výpovědích podle třetího odstavce článku 14.

      Na důkaz toho níže podepsaní, řádně zmocněni, podepsali tuto úmluvu.


      Dáno v Haagu dne 5. října 1961, v jazyce francouzském a anglickém, přičemž francouzský text je rozhodný pro případ rozdílností mezi oběma texty, v jednom výtisku, který bude uložen v archivech nizozemské vlády a jehož ověřená kopie bude zaslána diplomatickou cestou každému státu, který byl zastoupen na 9. zasedání Haagské konference o mezinárodním právu soukromém, a také Islandu, Iráku, Lichtenštejnsku a Turecku.



Příloha





Vzor doložky o ověření apostilou





Ověření bude čtvercového rozměru se stranami nejméně 9 cm dlouhými




APOSTILLE
(Convention de La Haye du 5 octobre 1961)


1.  Stát ...............................

    Tato veřejná listina

2.  byla podepsána ............................................................................
3.  jehož funkce .................................................................................
4.  opatřena razítkem ........................................................................
OVĚŘENO

5.  v ........................................      6.  dne .......................................
7.  kým ...............................................................................................
8.  čís. ..................................

9.  kolek                                             10.  podpis

    razítko

    ........................................              ........................................