SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy mezi vládou Československé republiky a vládou Polské lidové republiky o vodním hospodářství na hraničních vodách
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. března 1958 byla v Praze podepsána Úmluva mezi vládou Československé republiky a vládou Polské lidové republiky o vodním hospodářství na hraničních vodách.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 14 dne 7. srpna 1958.
Podle článku 13 odst. 1 Úmluvy vstupem této Úmluvy v platnost pozbyla platnosti Smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou o úpravě řeky Olše a potoka Petrůvky, podepsaná v Katovicích dne 18. února 1928 a vyhlášená pod č. 28/1930 Sb.
Protokolem mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o sukcesi do dvoustranných smluv a o revizi smluvně-právního systému mezi Českou republikou a Polskou republikou, podepsaným ve Varšavě dne 29. března 1996, byla potvrzena sukcese České republiky do Úmluvy.
České znění Úmluvy se vyhlašuje současně.
Vláda Československé republiky a vláda Polské lidové republiky, ve snaze dále prohloubit přátelskou spolupráci a vzájemnou pomoc mezi oběma státy, rozhodly se uzavřít tuto Úmluvu, a jmenovaly proto svými zmocněnci:
vláda Československé republiky ing. dr. Čestmíra Štolla, předsedu Ústřední správy vodního hospodářství,
vláda Polské lidové republiky mgr. inž. Janusze Grochulského, státního podsekretáře ministerstva plavby a vodního hospodářství, kteří, vyměnivše své plné moci a shledavše je v naprostém pořádku a náležité formě, dohodli se na těchto ustanoveních:
Tato Úmluva upravuje vodohospodářské otázky na hraničních vodách.
(1) Hraniční vody podle této Úmluvy jsou:
a) úseky vodních toků, jimiž probíhají státní hranice mezi oběma státy, jakož i stojaté vody přeťaté státními hranicemi;
b) vody povrchové a podzemní, tekoucí z území jednoho státu na území druhého státu, v místech, kde jsou přeťaty státními hranicemi.
(2) Za vodohospodářské otázky podle této Úmluvy se považují zejména: a) technická a hospodářská opatření, která mají za následek změnu vodního režimu, jako jsou úpravy a vegetační stavby na vodních tocích, stavby nádrží a protipovodňových hrází, vodohospodářské meliorace, zásobování vodou, využití vodní energie, stavební opatření pro plavbu lodí a vorů; b) odtok velké vody, odchod ledu, ochrana vod před znečištěním a ochrana přírody z vodohospodářského hlediska.
(1) Smluvní strany nebudou provádět na hraničních vodách bez souhlasu druhé Smluvní strany žádné práce, které by mohly mít vliv na její vodní hospodářství.
(2) Smluvní strany se dohodnou o množství vody, které se bude odebírat z hraničních vod pro obyvatelstvo, průmysl, energetiku a zemědělství, jakož i o odvádění upotřebené vody.
(3) Smluvní strany se dohodnou v každém jednotlivém případě o tom, jaké odtokové poměry budou zachovány na hraničních vodách.
(4) Smluvní strany se dohodly postupně snižovat znečištění hraničních vod a udržovat jejich čistotu, a to podle hospodářských a technických možností a potřeb Smluvních stran, v míře, která bude v jednotlivých případech zvlášť stanovena.
(5) Při stavbě a přestavbě závodů odvádějících znečištění vody do hraničních vod bude předepsáno čištění odpadních vod.
Smluvní strany budou spolupracovat a vzájemně si pomáhat při vypracování společných komplexních vodohospodářských plánů oblastí, v nichž se vodohospodářské zájmy obou států stýkají nebo ovlivňují.
(1) Smluvní strany se dohodnou v rámci svých hospodářských plánů o lhůtách, druhu a způsobu financování regulačních prací a vodohospodářských děl a zařízení na hraničních vodách, jejich provozu, udržování a ochrany před povodněmi.
(2) Smluvní strany se dohodnou, jakým způsobem provedou plánované práce. Provedením prací nebo jejich částí, včetně přípravy projektové a rozpočtové dokumentace, dodávky materiálů, zařízení a pracovních sil, může být pověřena jedna nebo obě Smluvní strany. Smluvní strany mohou se též dohodnout o způsobu řízení prací. Bude-li toho třeba, poskytnou si Smluvní strany místo pro staveniště.
(1) Smluvní strany mohou využívat v celé šíři hraničních vodních toků k plavení dřeva.
(2) Plavení dřeva nesmí způsobovat škody na stavbách a vodohospodářských dílech a zařízeních druhé Smluvní strany.
Povolení k užívání hraničních vod, jakož i k těžbě písku, štěrku, kamene a jiných hmot z řečiště hraničních toků, budou Smluvní strany udělovat podle svých právních předpisů za vzájemně dohodnutých podmínek.
(1) Smluvní strany
a) kontrolují práce prováděné podle této Úmluvy, jakož i odběr vody, těžbu hmot z řečišť a čistotu vody;
b) podávají si v dohodnutém rozsahu vzájemně zprávy o provedených pozorováních, o výsledcích hydrografických měření a o příslušném hydrologickém výzkumu;
c) podávají si vzájemně hlášení o velkých vodách, o odchodu ledů a o jiných nebezpečích, jakož i oznamují si předpovědi vodních stavů, a to podle vodočtů určených vzájemnou dohodou;
d) vyměňují si vodohospodářské právní předpisy zásadní povahy.
(2) Smluvní strany se dohodnou, bude-li toho třeba, na společných opatřeních k odstranění nebo zmenšení nebezpečí při povodních nebo odchodu ledu a na úhradě vzniklých nákladů.
(1) K plnění úkolů vyplývajících z ustanovení této Úmluvy jmenuje každá Smluvní strana svého zmocněnce a jeho náhradníka. Zmocněnci mohou rovněž uzavírat prováděcí ujednání k této Úmluvě (článek 3 odstavec 2 až 4, článek 5, článek 7 a článek 8 odstavec 1 písmeno c) a odstavec 2).
(2) Schůzky zmocněnců se konají zpravidla jednou ročně střídavě v Československé republice a v Polské lidové republice.
(3) Schůzku svolává a řídí zmocněnec Smluvní strany, na jejímž území se schůzka koná.
(4) Zmocněnci nebo jejich náhradníci mohou si přibrat ke schůzce poradce.
(5) Návrhy přijaté oběma zmocněnci, jakož i prováděcí ujednání podle odstavce 1, budou závazně až po jejich schválení podle předpisů každé ze Smluvních stran. O tomto schválení se zmocněnci vzájemně vyrozumějí.
(6) O každé schůzce se sepíše protokol ve dvou vyhotoveních v jazyce Smluvních stran.
(7) Náklady spojené s organizací schůzky hradí Smluvní strana, na jejímž území se schůzka koná, a osobní výdaje účastníků schůzky hradí zpravidla každá Smluvní strana za své zástupce.
Smluvní strany si sdělí orgány příslušné k plnění úkolů vyplývajících z této Úmluvy. Tyto orgány mohou být při provádění této Úmluvy v přímém styku; dopisují si ve svém jazyku.
(1) Osoby zaměstnanců na regulačních pracích, při údržbě a kontrole vodohospodářských děl a zařízení, při měřičských pracích a při jiných pracích podle této Úmluvy mohou překračovat státní hranice podle podmínek stanovených v příloze k této Úmluvě.
(2) Stavební hmoty, nářadí a nástroje, kterých bude třeba pro práce na hraničních vodách, jakož i předměty osobní potřeby pracovníků, jsou osvobozeny při dopravě přes státní hranice od dovozních a vývozních povolení a od cla a jakýchkoliv poplatků a dávek.
(3) Nářadí a nástroje, jakož i nevyužité stavební hmoty a nespotřebované předměty osobní potřeby, musí být po ukončení prací dopraveny
zpět.
Smluvní strany mohou využít celé šíře hraničního úseku řek Dunajce a Popradu za účelem převážení turistů za podmínek stanovených v příloze k této Úmluvě.
(1) Nabytím účinnosti této Úmluvy pozbývá platnosti Smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou o úpravě řeky Olše a potoka Petrůvky, podepsaná v Katovicích dne 18. února 1928. Její ustanovení bude však používáno pro provádění společných prací na řece Olši a potoce Petrůvce až do 31. prosince 1958.
(2) Finanční a jiné závazky vyplývající z prací provedených podle Smlouvy uvedené v odstavci 1 budou vzájemně zlikvidovány nejpozději do 31. prosince 1959.
Tato Úmluva podléhá schválení podle zákonodárství každé ze Smluvních stran. Nabude účinnosti dnem výměny nót o jejím schválení.
Tato Úmluva se uzavírá na dobu 5 let. Její platnost se prodlužuje vždy o dalších 5 let, pokud ji některá Smluvní strana nevypoví alespoň 6 měsíců před uplynutím příslušného pětiletého období.
Tato Úmluva byla sepsána v Praze dne 21. března 1958 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a polském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
| Za vládu Československé republiky | Za vládu Polské lidové republiky |
| Ing. Dr. Čestmír Štoll v. r. | Janusz Grochulski v. r. |
| předseda Ústřední správy vodního | státní podsekretář Ministerstva plavby |
| hospodářství | a vodního hospodářství |
k Úmluvě mezi vládou Československé republiky a vládou Polské
lidové republiky o vodním hospodářství na hraničních vodách,
podepsané v Praze dne 21. března 1958
(1) Osoby zaměstnané na regulačních pracích, při údržbě a
kontrole vodohospodářských děl a zařízení, při měřických pra-
cích, jakož i při výkonu jiné činnosti podle uvedené Úmluvy, mo-
hou za účelem plnění služebních úkolů překračovat státní hranice
na základě průkazu, jehož vzor je připojen.
(2) Předpisy každé Smluvní strany stanoví, které orgány jsou
oprávněny vydávat průkazy, jakož i způsob vystavování průkazů.
(3) Průkazy budou vystavovány na dobu trvání prací, nejdéle
však na dobu 6 měsíců.
(1) Průkaz opravňuje k pobytu na území druhé Smluvní strany
do vzdálenosti zpravidla 500 m od hraniční čáry. V odůvodněných
případech může být tato vzdálenost měněna.
(2) V noční době není pobyt na území druhé Smluvní strany zá-
sadně dovolen. Musí-li být práce vykonávány v noční době, je tře-
ba o tom uvědomit místní pohraniční orgány.
(1) Osoby, uvedené v § 1, jsou povinny při každém překročení
státních hranic předložit průkaz pohraničním orgánům obou Smluv-
ních stran k potvrzení.
(3) Při několikerém překročení státních hranic během jednoho
dne potvrdí se pouze první a poslední překročení.
Ztrátu průkazu je nutné neprodleně hlásit pohraničním orgá-
nům Smluvních stran. Ztracený průkaz se zruší. Příslušné pohranič-
ní orgány uvědomí o tom pohraniční orgány druhé Smluvní strany.
Před započetím prací nebo jiné činnosti na hraničních vodách
jsou orgány provádějící tyto práce nebo činnost povinny sdělit
příslušným pohraničním orgánům místo a dobu započetí a ukončení
těchto prací nebo činnosti. Příslušné pohraniční orgány uvědomí
o tom neprodleně pohraniční orgány druhé Smluvní strany.
Hraničních úseků řek Dunajce a Popradu lze využívat v celé ší-
ři za účelem převážení turistů za těchto podmínek:
a) plavba může být provozována jen v denní době; začít a ukončit plavbu lze jedině v místech stanovených pohraničními orgány;
b) je zásadně zakázáno vystupovat na břeh druhé Smluvní strany; hraniční zmocněnci Smluvních stran mohou však určit místa, kde se smí vystoupit na břeh druhé Smluvní strany.
Hrozí-li nebezpečí, lze vystoupit na břeh druhé Smluvní stra-
ny. V tom případě je však nutné uvědomit o tom ihned nejbližší
pohraniční orgány.
(1) Osoby, které z povolání se zabývají převozem turistů, musí
být vybaveny průkazem podle § 1.
(2) Tyto osoby mohou přepravovat svá plavidla po území druhé
Smluvní strany při dodržování ustanovení § § 2 a 3.
(3) Hraniční zmocněnci Smluvních stran určí cesty, po kterých
budou lodi přepravovány.
