Vyhláška Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. července 1996 kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád)
Sbírka: 197/1996 | Částka: 59/1996
1.8.1996
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
197
Vyhláška
Ministerstva spravedlnosti
ze dne 3. července 1996
kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád)
Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření České advokátní komory stanoví podle § 52 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb. ČR, o advokacii (dále jen „zákon”).
Část první
Advokátní zkouška
§ 1
(1) Advokátní zkoušku (dále jen „zkouška”) vykoná uchazeč v těchto oborech:
a) ústavní a správní právo
b) trestní právo
c) občanské, rodinné a pracovní právo,
d) obchodní právo,
e) předpisy upravující poskytování právních služeb.
(2) Česká advokátní komora (dále jen „Komora”) vydává seznam předpisů, jejichž znalost je u zkoušky vyžadována, a to s rozlišením předpisů, kde je vyžadována znalost podrobná, a předpisů, u nichž postačí znalost obecná.
§ 2
(1) Zkouška sestává z písemné části a ústní části.
(2) Písemná část zkoušky se koná ve třech po sobě jdoucích dnech, a to z oborů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b), c), d). Ústní část zkoušky se koná v jednom dni s odstupem nejméně jednoho a nejdéle dvou týdnů od skončení písemné části zkoušky, a to ze všech oborů uvedených v § 1 odst. 1; ústní část zkoušky může vykonat pouze uchazeč, který vykonal písemnou část zkoušky.
§ 3
Zkouška se koná před pětičlenným senátem (dále jen „senát”) ustanoveným z členů zkušební komise pro advokátní a uznávací zkoušky (dále jen „zkušební komise”); senátu předsedá člen určený pro obor uvedený v § 1 odst. 1 písm. e).
§ 4
(1) Písemnou žádost o umožnění vykonání zkoušky (dále jen „přihláška”) podává uchazeč Komoře; nesplňuje-li uchazeč podmínku uvedenou v § 5 odst. 1 písm. c) zákona, je zpravidla součástí přihlášky i žádost o uznání jiné právní praxe za praxi advokátního koncipienta (§ 6 odst. 2 a 3 zákona).
(2) Součástí přihlášky jsou i doklady prokazující, že uchazeč splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) zákona a že uchazeč uhradil poplatek za zkoušku stanovený Komorou podle § 7 odst. 1 zákona.
§ 5
(1) Předseda zkušební komise ustanoví podle počtu uchazečů, jimž bylo Komorou umožněno vykonání zkoušky, potřebný počet senátů, určí jejich členy pro jednotlivé obory uvedené v § 1 odst. 1, označí senáty čísly a přiřadí k nim uchazeče podle abecedního pořadí jejich příjmení.
(2) Předseda zkušební komise vyrozumí členy senátu a uchazeče o konání zkoušky a o jejím časovém rozvrhu nejméně čtyři týdny přede dnem, kdy se zkouška koná; tuto dobu lze zkrátit pouze se souhlasem uchazeče. Uchazečům předseda zkušební komise současně zašle seznam předpisů uvedený v § 1 odst. 2 a sdělí jim jména členů senátu s poučením, že proti členům senátu mají právo vznést námitku podjatosti.
(3) Členem senátu nemůže být ten, u něhož lze mít důvodnou pochybnost o nepodjatosti pro jeho poměr k uchazeči. O vyloučení člena senátu rozhodne bez odkladu k námitce uchazeče nebo z podnětu člena senátu předseda zkušební komise. Je-li člen senátu vyloučen, ustanoví předseda zkušební komise nového člena senátu.
§ 6
(1) Písemná část zkoušky spočívá ve vypracování zadané písemné práce na základě obsahu soudních či jiných spisů, popřípadě na podkladě písemné skutkové informace. Zadaným úkolem může být zejména vypracování návrhu na zahájení řízení, opravného prostředku, skutkového a právního rozboru nebo vyjádření, textu obhajovací řeči v trestní věci nebo závěrečného návrhu v řízení občanskoprávním, sepsání listiny, zpracování právního posudku. Písemnou část zkoušky může vykonat více uchazečů současně.
(2) Písemnou část zkoušky zadává, posuzuje a dozor nad jejím průběhem vykonává zpravidla člen senátu, který byl určen pro obor, kterého se písemná část zkoušky týká, nebo jiná osoba pověřená předsedou senátu.
(3) Koná-li písemnou část zkoušky více uchazečů současně, zadávají se uchazečům písemné práce losem za přítomnosti osoby vykonávající dozor.
(4) Uchazeč je povinen vypracovat písemnou práci samostatně. Jako pomůcek je oprávněn v průběhu písemné části zkoušky použít sbírky právních a jiných předpisů, sbírky soudních nebo jiných rozhodnutí a časopiseckou nebo knižní právnickou literaturu. Uchazeč je povinen obracet se v průběhu písemné části zkoušky s dotazy pouze na osobu konající dozor. Porušení povinnosti vypracovat písemnou práci samostatně je důvodem k vyloučení uchazeče ze zkoušky; o tom rozhodne senát na základě vyjádření osoby konající dozor.
(5) Doba trvání písemné části zkoušky nesmí přesáhnout osm hodin. Po uplynutí této doby je uchazeč povinen odevzdat písemnou práci osobě konající dozor, a to i v případě, že není dokončena.
(6) Písemná část zkoušky je neveřejná.
§ 7
(1) Ústní část zkoušky je zaměřena zejména na ověření schopnosti uchazeče aplikovat při výkonu advokacie právní nebo jiné předpisy. Uchazeč může v průběhu ústní zkoušky nahlížet do pomůcek uvedených v § 6 odst. 4 pouze se souhlasem zkoušejícího.
(2) Ústní část zkoušky se koná za přítomnosti všech členů senátu; mohou ji vykonat současně nejvýše dva uchazeči.
(3) Doba trvání ústní části zkoušky každého uchazeče nemá přesáhnout dvě hodiny.
(4) Ústní část zkoušky je veřejná.
§ 8
(1) Výsledek zkoušky v jednotlivých oborech uvedených v § 11 odst. 1 senát hodnotí prospěchovými stupni „prospěl výtečně”, „prospěl” nebo „neprospěl”.
(2) Celkový výsledek zkoušky hodnotí senát prospěchovými stupni „advokátní zkoušku složil výtečně”, „advokátní zkoušku složil” nebo „advokátní zkoušku nesložil”; přihlíží přitom k výsledku hodnocení uchazeče v jednotlivých oborech a k jeho celkové teoretické a praktické připravenosti k výkonu povolání advokáta. Prospěchovým stupněm „advokátní zkoušku nesložil” je ohodnocen uchazeč, který kdykoliv po zahájení písemné části zkoušky od zkoušky odstoupil nebo který byl ze zkoušky vyloučen podle § 6 odst. 4. Nedostaví-li se uchazeč, který vykonal písemnou část zkoušky, k ústní části zkoušky a nerozhodl-li senát podle odstavce 4 jinak, platí, že uchazeč od zkoušky odstoupil.
(3) O hodnocení podle odstavců 1 a 2 rozhoduje senát při neveřejné poradě hlasováním. Členové senátu hlasují podle abecedního pořadí svých příjmení; předseda senátu hlasuje vždy poslední. Hlasuje se nejprve o tom, zda uchazeč prospěl; prospěl-li, hlasuje se poté o prospěchovém stupni. K přijetí rozhodnutí je třeba většiny hlasů; každý člen senátu má jeden hlas. Rozhodnutí senátu je konečné.
(4) Jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele, může senát rozhodnout o tom, že uchazeč, který vykonal písemnou část zkoušky, avšak nedostavil se k ústní části zkoušky, je oprávněn vykonat ústní zkoušky v nejblíže následujícím termínu.
(5) Výsledek zkoušky oznámí předseda senátu uchazeči bezprostředně po poradě senátu podle odstavce 3 za přítomnosti ostatních členů senátu.
§ 9
Podá-li uchazeč, který zkoušku nesložil, avšak byl hodnocen alespoň ve třech oborech prospěchovým stupněm „prospěl”, nejpozději do šesti měsíců ode dne vyhlášení výsledku zkoušky přihlášku ke zkoušce další, vykoná tuto zkoušku pouze v oborech, ve kterých byl při předchozí zkoušce hodnocen prospěchovým stupněm „neprospěl”.
§ 10
(1) O průběhu zkoušky vyhotoví předseda senátu do jednoho týdne od ukončení ústní části zkoušky protokol, ve kterém uvede:
a) jména a příjmení předsedy a ostatních členů senátu,
b) datum a místo konání písemné části zkoušky a ústní části zkoušky s dobou jejich zahájení a ukončení,
c) výroky rozhodnutí senátu podle § 6 odst. 4, popřípadě podle § 8 odst. 4,
d) datum vyhotovení protokolu případně
e) důležité skutečnosti, které nastaly v průběhu zkoušky.
(2) Součástí protokolu jsou:
a) seznam uchazečů a jejich hodnocení v jednotlivých oborech a hodnocení celkového výsledku zkoušky,
b) odevzdané písemné práce uchazečů.
(3) Protokol podepisují všichni členové senátu; protokol předá předseda senátu do tří dnů ode dne jeho vyhotovení Komoře.
§ 11
(1) Uchazeči, který byl u zkoušky hodnocen „advokátní zkoušku složil výtečně” nebo „advokátní zkoušku složil”, vydá předseda senátu bezprostředně po oznámení výsledku zkoušky (§ 8 odst. 4) osvědčení o složení zkoušky; osvědčení podepisuje předseda senátu.
(2) Stejnopis osvědčení předloží předseda senátu Komoře spolu s protokolem.
Část druhá
Uznávací zkouška
§ 12
Uznávací zkouška se skládá v těchto oborech:
a) předpisy upravující poskytování právních služeb,
b) základy Ústavního práva České republiky,
c) základy soukromého práva České republiky.
§ 13
(1) Uznávací zkouška se koná před tříčlenným senátem (dále jen „zkušební senát”) ustanoveným z členů zkušební komise; zkušebnímu senátu předsedá člen, který je určen pro obor uvedený v § 12 písm. a).
(2) Uznávací zkouška je zpravidla písemná.
(3) Doba trvání uznávací zkoušky nemá přesáhnout dvě hodiny a lze ji složit v některém z cizích jazyků používaných běžně v mezinárodním styku; volba jazyka přísluší uchazeči.
§ 14
(1) Přihlášku k uznávací zkoušce podává uchazeč Komoře; součástí přihlášky je volba jazyka, ve které, uchazeč hodlá zkoušku složit.
(2) Součástí přihlášky jsou i doklady prokazující, že uchazeč splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a § 5 odst. 2 písm. a) zákona a že uhradil poplatek za zkoušku stanovený Komorou podle § 7 odst. 1 zákona.
§ 15
Výsledek zkoušky hodnotí zkušební senát prospěchovými stupni „uznávací zkoušku složil” nebo „uznávací zkoušku nesložil”.
§ 16
Uchazeči, který byl u uznávací zkoušky hodnocen prospěchovým stupněm „uznávací zkoušku složil”, vydá předseda zkušebního senátu bezprostředně po oznámení výsledku zkoušky osvědčení o složení uznávací zkoušky (§ 5 odst. 2 písm. b) zákona); osvědčení podepisuje předseda zkušebního senátu.
§ 17
Ustanovení § 1 odst. 2, § 5, § 6 odst. 2, 3, 4 a 6, § 8 odst. 2 věta třetí a odst. 3 až 5 a § 10 se použijí pro uznávací zkoušku přiměřeně.
Část třetí
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 18
Pro rozhodování senátu a zkušebního senátu podle § 6 odst. 4 a § 8 odst. 4 se přiměřeně použije ustanovení § 8 odst. 3.
§ 19
(1) Přihlášku ke zkoušce, protokol, jakož i ostatní písemnosti týkající se advokátních a uznávacích zkoušek uloží Komora po dobu 50 let; po uplynutí této doby postupuje Komora podle zvláštního předpisu.1)
(2) Ustanovení odstavce 1 se použije přiměřeně i pro písemnosti týkající se advokátních zkoušek a profesních zkoušek komerčního práva podle dosavadních předpisů,2) které vznikly ode dne účinnosti této vyhlášky.
§ 20
(1) Ustanovení § 9 se použije i pro advokátní zkoušky vykonané podle zákona České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii, pokud do dne nabytí účinnosti této vyhlášky neuplynula lhůta, ve které byl kandidát oprávněn přihlásit se k opravné zkoušce.3)
(2) Pro počátek běhu lhůty k podání přihlášky k další zkoušce podle odstavce 1 je rozhodující den, kdy byl kandidátovi oznámen výsledek advokátní zkoušky;4) tato lhůta však neskončí dříve, než uplyne lhůta, ve které byl kandidát oprávněn přihlásit se k opravné zkoušce.
§ 21
(1) Podá-li uchazeč, který neprospěl u profesní zkoušky komerčního právníka vykonané podle zákona České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerční právnících a právní pomoci jimi poskytované, a o kterém zkušební komise rozhodla, že bude opakovat jen zkoušku ústní nebo jen zkoušku písemnou,5) přihlášku ke zkoušce do šesti měsíců ode dne účinnosti této vyhlášky, vykoná jen tu část zkoušky (§ 2), u níž neprospěl; to neplatí, jde-li o profesní zkoušku komerčního právníka opakovanou.6)
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě, kdy doba mezi dnem konání profesní zkoušky komerčního právníka a dnem nabytí účinnosti této vyhlášky je delší než šest měsíců.
(3) Lhůta šesti měsíců k podání přihlášky ke zkoušce podle odstavce 1 se zkracuje o dobu, která uplynula ode dne konání profesní zkoušky komerčního právníka do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 22
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Novák v. r.
1) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon ČNR č. 128/1990 Sb. o advokacii.
Zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované.
3) § 12 odst. 2 a 3 usnesení Představenstva České advokátní komory ze dne 8. ledna 1991, jímž se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky, ve znění usnesení Představenstva České advokátní komory ze dne 6. dubna 1991 a 14. dubna 1991.
4) § 10 odst. 3 usnesení Představenstva Advokátní komory ze dne 8. ledna 1991, jímž se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky, ve znění usnesení Představenstva České advokátní komory ze dne 6. dubna 1991 a 14. dubna 1991.
5) § 8 odst. 3 usnesení Představenstva komory komerčních právníků České republiky ze dne 5. února 1992, kterým se podle § 37 odst. 2 písm. c) zákona ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, vydává zkušební řád pro profesní zkoušky, ve znění usnesení Představenstva Komory komerčních právníků České republiky ze dne 16. března 1993 a 10. února 1994.
6) § 10 usnesení Představenstva Komory komerčních právníků České republiky ze dne 1. února 1992, kterým se podle § 37 odst. 2 písm. c) zákona ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, vydává zkušební řád pro profesní zkoušky, ve znění usnesení Představenstva Komory komerčních právníků České republiky ze dne 16. března 1993 a 10. února 1994.
Vyhláška
Ministerstva spravedlnosti
ze dne 3. července 1996
kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád)
Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření České advokátní komory stanoví podle § 52 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb. ČR, o advokacii (dále jen „zákon”).
Část první
Advokátní zkouška
§ 1
(1) Advokátní zkoušku (dále jen „zkouška”) vykoná uchazeč v těchto oborech:
a) ústavní a správní právo
b) trestní právo
c) občanské, rodinné a pracovní právo,
d) obchodní právo,
e) předpisy upravující poskytování právních služeb.
(2) Česká advokátní komora (dále jen „Komora”) vydává seznam předpisů, jejichž znalost je u zkoušky vyžadována, a to s rozlišením předpisů, kde je vyžadována znalost podrobná, a předpisů, u nichž postačí znalost obecná.
§ 2
(1) Zkouška sestává z písemné části a ústní části.
(2) Písemná část zkoušky se koná ve třech po sobě jdoucích dnech, a to z oborů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b), c), d). Ústní část zkoušky se koná v jednom dni s odstupem nejméně jednoho a nejdéle dvou týdnů od skončení písemné části zkoušky, a to ze všech oborů uvedených v § 1 odst. 1; ústní část zkoušky může vykonat pouze uchazeč, který vykonal písemnou část zkoušky.
§ 3
Zkouška se koná před pětičlenným senátem (dále jen „senát”) ustanoveným z členů zkušební komise pro advokátní a uznávací zkoušky (dále jen „zkušební komise”); senátu předsedá člen určený pro obor uvedený v § 1 odst. 1 písm. e).
§ 4
(1) Písemnou žádost o umožnění vykonání zkoušky (dále jen „přihláška”) podává uchazeč Komoře; nesplňuje-li uchazeč podmínku uvedenou v § 5 odst. 1 písm. c) zákona, je zpravidla součástí přihlášky i žádost o uznání jiné právní praxe za praxi advokátního koncipienta (§ 6 odst. 2 a 3 zákona).
(2) Součástí přihlášky jsou i doklady prokazující, že uchazeč splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) zákona a že uchazeč uhradil poplatek za zkoušku stanovený Komorou podle § 7 odst. 1 zákona.
§ 5
(1) Předseda zkušební komise ustanoví podle počtu uchazečů, jimž bylo Komorou umožněno vykonání zkoušky, potřebný počet senátů, určí jejich členy pro jednotlivé obory uvedené v § 1 odst. 1, označí senáty čísly a přiřadí k nim uchazeče podle abecedního pořadí jejich příjmení.
(2) Předseda zkušební komise vyrozumí členy senátu a uchazeče o konání zkoušky a o jejím časovém rozvrhu nejméně čtyři týdny přede dnem, kdy se zkouška koná; tuto dobu lze zkrátit pouze se souhlasem uchazeče. Uchazečům předseda zkušební komise současně zašle seznam předpisů uvedený v § 1 odst. 2 a sdělí jim jména členů senátu s poučením, že proti členům senátu mají právo vznést námitku podjatosti.
(3) Členem senátu nemůže být ten, u něhož lze mít důvodnou pochybnost o nepodjatosti pro jeho poměr k uchazeči. O vyloučení člena senátu rozhodne bez odkladu k námitce uchazeče nebo z podnětu člena senátu předseda zkušební komise. Je-li člen senátu vyloučen, ustanoví předseda zkušební komise nového člena senátu.
§ 6
(1) Písemná část zkoušky spočívá ve vypracování zadané písemné práce na základě obsahu soudních či jiných spisů, popřípadě na podkladě písemné skutkové informace. Zadaným úkolem může být zejména vypracování návrhu na zahájení řízení, opravného prostředku, skutkového a právního rozboru nebo vyjádření, textu obhajovací řeči v trestní věci nebo závěrečného návrhu v řízení občanskoprávním, sepsání listiny, zpracování právního posudku. Písemnou část zkoušky může vykonat více uchazečů současně.
(2) Písemnou část zkoušky zadává, posuzuje a dozor nad jejím průběhem vykonává zpravidla člen senátu, který byl určen pro obor, kterého se písemná část zkoušky týká, nebo jiná osoba pověřená předsedou senátu.
(3) Koná-li písemnou část zkoušky více uchazečů současně, zadávají se uchazečům písemné práce losem za přítomnosti osoby vykonávající dozor.
(4) Uchazeč je povinen vypracovat písemnou práci samostatně. Jako pomůcek je oprávněn v průběhu písemné části zkoušky použít sbírky právních a jiných předpisů, sbírky soudních nebo jiných rozhodnutí a časopiseckou nebo knižní právnickou literaturu. Uchazeč je povinen obracet se v průběhu písemné části zkoušky s dotazy pouze na osobu konající dozor. Porušení povinnosti vypracovat písemnou práci samostatně je důvodem k vyloučení uchazeče ze zkoušky; o tom rozhodne senát na základě vyjádření osoby konající dozor.
(5) Doba trvání písemné části zkoušky nesmí přesáhnout osm hodin. Po uplynutí této doby je uchazeč povinen odevzdat písemnou práci osobě konající dozor, a to i v případě, že není dokončena.
(6) Písemná část zkoušky je neveřejná.
§ 7
(1) Ústní část zkoušky je zaměřena zejména na ověření schopnosti uchazeče aplikovat při výkonu advokacie právní nebo jiné předpisy. Uchazeč může v průběhu ústní zkoušky nahlížet do pomůcek uvedených v § 6 odst. 4 pouze se souhlasem zkoušejícího.
(2) Ústní část zkoušky se koná za přítomnosti všech členů senátu; mohou ji vykonat současně nejvýše dva uchazeči.
(3) Doba trvání ústní části zkoušky každého uchazeče nemá přesáhnout dvě hodiny.
(4) Ústní část zkoušky je veřejná.
§ 8
(1) Výsledek zkoušky v jednotlivých oborech uvedených v § 11 odst. 1 senát hodnotí prospěchovými stupni „prospěl výtečně”, „prospěl” nebo „neprospěl”.
(2) Celkový výsledek zkoušky hodnotí senát prospěchovými stupni „advokátní zkoušku složil výtečně”, „advokátní zkoušku složil” nebo „advokátní zkoušku nesložil”; přihlíží přitom k výsledku hodnocení uchazeče v jednotlivých oborech a k jeho celkové teoretické a praktické připravenosti k výkonu povolání advokáta. Prospěchovým stupněm „advokátní zkoušku nesložil” je ohodnocen uchazeč, který kdykoliv po zahájení písemné části zkoušky od zkoušky odstoupil nebo který byl ze zkoušky vyloučen podle § 6 odst. 4. Nedostaví-li se uchazeč, který vykonal písemnou část zkoušky, k ústní části zkoušky a nerozhodl-li senát podle odstavce 4 jinak, platí, že uchazeč od zkoušky odstoupil.
(3) O hodnocení podle odstavců 1 a 2 rozhoduje senát při neveřejné poradě hlasováním. Členové senátu hlasují podle abecedního pořadí svých příjmení; předseda senátu hlasuje vždy poslední. Hlasuje se nejprve o tom, zda uchazeč prospěl; prospěl-li, hlasuje se poté o prospěchovém stupni. K přijetí rozhodnutí je třeba většiny hlasů; každý člen senátu má jeden hlas. Rozhodnutí senátu je konečné.
(4) Jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele, může senát rozhodnout o tom, že uchazeč, který vykonal písemnou část zkoušky, avšak nedostavil se k ústní části zkoušky, je oprávněn vykonat ústní zkoušky v nejblíže následujícím termínu.
(5) Výsledek zkoušky oznámí předseda senátu uchazeči bezprostředně po poradě senátu podle odstavce 3 za přítomnosti ostatních členů senátu.
§ 9
Podá-li uchazeč, který zkoušku nesložil, avšak byl hodnocen alespoň ve třech oborech prospěchovým stupněm „prospěl”, nejpozději do šesti měsíců ode dne vyhlášení výsledku zkoušky přihlášku ke zkoušce další, vykoná tuto zkoušku pouze v oborech, ve kterých byl při předchozí zkoušce hodnocen prospěchovým stupněm „neprospěl”.
§ 10
(1) O průběhu zkoušky vyhotoví předseda senátu do jednoho týdne od ukončení ústní části zkoušky protokol, ve kterém uvede:
a) jména a příjmení předsedy a ostatních členů senátu,
b) datum a místo konání písemné části zkoušky a ústní části zkoušky s dobou jejich zahájení a ukončení,
c) výroky rozhodnutí senátu podle § 6 odst. 4, popřípadě podle § 8 odst. 4,
d) datum vyhotovení protokolu případně
e) důležité skutečnosti, které nastaly v průběhu zkoušky.
(2) Součástí protokolu jsou:
a) seznam uchazečů a jejich hodnocení v jednotlivých oborech a hodnocení celkového výsledku zkoušky,
b) odevzdané písemné práce uchazečů.
(3) Protokol podepisují všichni členové senátu; protokol předá předseda senátu do tří dnů ode dne jeho vyhotovení Komoře.
§ 11
(1) Uchazeči, který byl u zkoušky hodnocen „advokátní zkoušku složil výtečně” nebo „advokátní zkoušku složil”, vydá předseda senátu bezprostředně po oznámení výsledku zkoušky (§ 8 odst. 4) osvědčení o složení zkoušky; osvědčení podepisuje předseda senátu.
(2) Stejnopis osvědčení předloží předseda senátu Komoře spolu s protokolem.
Část druhá
Uznávací zkouška
§ 12
Uznávací zkouška se skládá v těchto oborech:
a) předpisy upravující poskytování právních služeb,
b) základy Ústavního práva České republiky,
c) základy soukromého práva České republiky.
§ 13
(1) Uznávací zkouška se koná před tříčlenným senátem (dále jen „zkušební senát”) ustanoveným z členů zkušební komise; zkušebnímu senátu předsedá člen, který je určen pro obor uvedený v § 12 písm. a).
(2) Uznávací zkouška je zpravidla písemná.
(3) Doba trvání uznávací zkoušky nemá přesáhnout dvě hodiny a lze ji složit v některém z cizích jazyků používaných běžně v mezinárodním styku; volba jazyka přísluší uchazeči.
§ 14
(1) Přihlášku k uznávací zkoušce podává uchazeč Komoře; součástí přihlášky je volba jazyka, ve které, uchazeč hodlá zkoušku složit.
(2) Součástí přihlášky jsou i doklady prokazující, že uchazeč splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a § 5 odst. 2 písm. a) zákona a že uhradil poplatek za zkoušku stanovený Komorou podle § 7 odst. 1 zákona.
§ 15
Výsledek zkoušky hodnotí zkušební senát prospěchovými stupni „uznávací zkoušku složil” nebo „uznávací zkoušku nesložil”.
§ 16
Uchazeči, který byl u uznávací zkoušky hodnocen prospěchovým stupněm „uznávací zkoušku složil”, vydá předseda zkušebního senátu bezprostředně po oznámení výsledku zkoušky osvědčení o složení uznávací zkoušky (§ 5 odst. 2 písm. b) zákona); osvědčení podepisuje předseda zkušebního senátu.
§ 17
Ustanovení § 1 odst. 2, § 5, § 6 odst. 2, 3, 4 a 6, § 8 odst. 2 věta třetí a odst. 3 až 5 a § 10 se použijí pro uznávací zkoušku přiměřeně.
Část třetí
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 18
Pro rozhodování senátu a zkušebního senátu podle § 6 odst. 4 a § 8 odst. 4 se přiměřeně použije ustanovení § 8 odst. 3.
§ 19
(1) Přihlášku ke zkoušce, protokol, jakož i ostatní písemnosti týkající se advokátních a uznávacích zkoušek uloží Komora po dobu 50 let; po uplynutí této doby postupuje Komora podle zvláštního předpisu.1)
(2) Ustanovení odstavce 1 se použije přiměřeně i pro písemnosti týkající se advokátních zkoušek a profesních zkoušek komerčního práva podle dosavadních předpisů,2) které vznikly ode dne účinnosti této vyhlášky.
§ 20
(1) Ustanovení § 9 se použije i pro advokátní zkoušky vykonané podle zákona České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii, pokud do dne nabytí účinnosti této vyhlášky neuplynula lhůta, ve které byl kandidát oprávněn přihlásit se k opravné zkoušce.3)
(2) Pro počátek běhu lhůty k podání přihlášky k další zkoušce podle odstavce 1 je rozhodující den, kdy byl kandidátovi oznámen výsledek advokátní zkoušky;4) tato lhůta však neskončí dříve, než uplyne lhůta, ve které byl kandidát oprávněn přihlásit se k opravné zkoušce.
§ 21
(1) Podá-li uchazeč, který neprospěl u profesní zkoušky komerčního právníka vykonané podle zákona České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerční právnících a právní pomoci jimi poskytované, a o kterém zkušební komise rozhodla, že bude opakovat jen zkoušku ústní nebo jen zkoušku písemnou,5) přihlášku ke zkoušce do šesti měsíců ode dne účinnosti této vyhlášky, vykoná jen tu část zkoušky (§ 2), u níž neprospěl; to neplatí, jde-li o profesní zkoušku komerčního právníka opakovanou.6)
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě, kdy doba mezi dnem konání profesní zkoušky komerčního právníka a dnem nabytí účinnosti této vyhlášky je delší než šest měsíců.
(3) Lhůta šesti měsíců k podání přihlášky ke zkoušce podle odstavce 1 se zkracuje o dobu, která uplynula ode dne konání profesní zkoušky komerčního právníka do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 22
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Novák v. r.
1) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon ČNR č. 128/1990 Sb. o advokacii.
Zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované.
3) § 12 odst. 2 a 3 usnesení Představenstva České advokátní komory ze dne 8. ledna 1991, jímž se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky, ve znění usnesení Představenstva České advokátní komory ze dne 6. dubna 1991 a 14. dubna 1991.
4) § 10 odst. 3 usnesení Představenstva Advokátní komory ze dne 8. ledna 1991, jímž se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky, ve znění usnesení Představenstva České advokátní komory ze dne 6. dubna 1991 a 14. dubna 1991.
5) § 8 odst. 3 usnesení Představenstva komory komerčních právníků České republiky ze dne 5. února 1992, kterým se podle § 37 odst. 2 písm. c) zákona ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, vydává zkušební řád pro profesní zkoušky, ve znění usnesení Představenstva Komory komerčních právníků České republiky ze dne 16. března 1993 a 10. února 1994.
6) § 10 usnesení Představenstva Komory komerčních právníků České republiky ze dne 1. února 1992, kterým se podle § 37 odst. 2 písm. c) zákona ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, vydává zkušební řád pro profesní zkoušky, ve znění usnesení Představenstva Komory komerčních právníků České republiky ze dne 16. března 1993 a 10. února 1994.
