VYHLÁŠKA ze dne 18. prosince 2018 o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
VYHLÁŠKA
ze dne 18. prosince 2018
o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění
a měření objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 89n odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 113/2018 Sb.:
(1) Zdrojem znečištění se pro účely této vyhlášky rozumí území obce, popřípadě její územně oddělená a samostatně odkanalizovaná část, území vojenského újezdu nebo areál průmyslového podniku či jiného objektu, pokud se z nich vypouštějí samostatně odpadní vody do povrchových vod.
(2) Každý zdroj znečištění zahrnuje jednu nebo více výpustí odpadních vod.
(3) Za samostatný zdroj znečištění se pro účely této vyhlášky považuje také zdroj nečištěných odpadních vod.
(1) Postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách zahrnuje odběr vzorků, jejich úpravu, uchování a převoz, rozbory vzorků a vyhodnocení výsledků těchto rozborů.
(2) Technické požadavky na odběr vzorků a jejich úpravu před chemickou analýzou jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) Ukazatele znečištění a analytické metody pro stanovení koncentrace znečištění, které jsou pro účely poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (dále jen ˙poplatek˙) závazné pro oprávněné a kontrolní laboratoře, jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(1) Odběry a rozbory vzorků zabezpečuje u všech zdrojů znečištění, které jsou předmětem poplatku, oprávněná laboratoř podle § 103a odst. 1 vodního zákona.
(2) Vzorky se odebírají v místě, které stanovil vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod. Jestliže toto místo vodoprávní úřad nestanovil, určí toto místo po projednání s poplatníkem správce poplatku v protokolu z jednání.
(1) Minimální četnost odběru vzorků a typ odebíraného vzorku jsou určeny údaji v povolení k vypouštění odpadních vod pro danou výpust.
(2) Pokud v povolení k vypouštění odpadních vod nejsou minimální četnost odběru vzorků a typ odebíraného vzorku určeny, postupuje se podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, která stanoví minimální roční četnost odběrů vzorků vypouštěných odpadních vod pro zjišťování koncentrace vypouštěného znečištění.
(3) Odběry vzorků musí být rovnoměrně rozloženy v průběhu celého kalendářního roku.
(4) V případě řízeného, nepravidelného nebo nárazového vypouštění odpadních vod, které není upraveno povolením vodoprávního úřadu, určí četnost odběrů a typ vzorku pro účely výpočtu poplatku po projednání s poplatníkem správce poplatku tak, aby bylo co nejobjektivněji určeno množství znečištění vypouštěné ze zdroje znečištění.
(1) Rozsah analyzovaných ukazatelů je určen požadavky přílohy č. 2 části B. 2. vodního zákona.
(2) Odběr vzorků se dokumentuje. Základem dokumentace je zpracování programu odběru vzorků a standardního pracovního postupu pro odběr vzorků, které se sestavují s využitím statistických metod a technických norem uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) O odběrech vzorků se provádí záznam. Záznamy se vedou také o výsledcích vnitřní a vnější kontroly dodržování programu odběru vzorků a standardního pracovního postupu pro odběr vzorků.
(4) Pokud nelze odebírat vzorky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, zjišťuje se množství vypouštěného znečištění teoretickým výpočtem.
(1) Správce poplatku určí, u kterých zdrojů znečištění provede kontrolní laboratoř odběr a rozbor kontrolních vzorků pro účely kontroly sledování znečištění odpadních vod.
(2) Kontrolní laboratoř vyrozumí poplatníka o kontrole před jejím započetím. Při odběrech vzorků umožní kontrolní laboratoř poplatníkovi účast. Na jeho žádost mu předá předem dohodnutou část odebraného vzorku, a to po úpravě vzorku podle přílohy č. 1 k této vyhlášce a výhradně do vzorkovnic poplatníka.
(3) Kontrolní laboratoř oznámí poplatníkovi počátek a konec odběru vzorku a vyhotoví protokol o odběru vzorku. Součástí protokolu o odběru vzorku je i záznam o předání a převzetí části odebraného vzorku poplatníkem včetně specifikace částí předaného vzorku.
(4) Pokud má poplatník pochybnost o reprezentativnosti odběru vzorku v daném čase, zejména z důvodu výskytu nestandardní situace v navazující výrobě, extrémních klimatických podmínek nebo nahlášeného havarijního stavu na čistírně odpadních vod, uvede tuto skutečnost do protokolu o odběru vzorků. Kontrolní laboratoř tuto informaci předá současně s výsledky analýz odebraného vzorku správci poplatku. Kontrolní laboratoř předá elektronicky poplatníkovi a správci poplatku protokol o odběru vzorku a výsledky provedených rozborů nejpozději do 20 pracovních dnů od ukončení odběru.
(5) Výsledky rozborů odpadních vod podle jednotlivých ukazatelů znečištění se uvádějí v protokolu o rozboru včetně nejistot měření, které jsou uvedeny u validace metody pro příslušnou oprávněnou laboratoř. Pro výpočet průměrné roční koncentrace a množství znečištění se hodnoty připuštěných nejistot měření neberou v úvahu.
(1) Pokud je odebraný kontrolní vzorek analyzován současně oprávněnou laboratoří i kontrolní laboratoří a jsou-li poplatníkem zjištěny rozdíly ve výsledcích přesahující 30 %, které by zároveň mohly mít vliv na výši poplatku, může poplatník v období 10 pracovních dní od doručení výsledků vyvolat jednání s kontrolní laboratoří za účelem objasnění a odstranění příčin rozdílných výsledků. Za základ pro určení rozdílu ve výsledcích se bere výsledek kontrolní laboratoře.
(2) Vyvolá-li poplatník jednání podle odstavce 1, má se za to, že souhlasí s tím, aby oprávněná laboratoř poskytla kontrolní laboratoři veškerou potřebnou součinnost a předala jí výsledky za účelem zjištění objektivního stavu věci. O výsledku jednání kontrolní laboratoř informuje správce poplatku.
(3) Označí-li kontrolní laboratoř ve svém stanovisku výsledky jí provedené analýzy za chybné, výsledky analýzy tohoto vzorku se do souboru dat pro výpočet poplatku pro daný ukazatel nezahrnují. Označí-li kontrolní laboratoř ve svém stanovisku výsledky jí provedené analýzy za správné, použije se pro výpočet průměrné koncentrace výsledek kontrolní laboratoře.
(1) Pro určení množství znečištění se použijí výsledky rozborů ze všech odběrů vzorků oprávněné laboratoře zpracovaných podle této vyhlášky a výsledky rozborů ze vzorků odebraných kontrolní laboratoří. Průměrná roční koncentrace znečištění v odpadních vodách se zjišťuje
- a)
- u znečištění vypouštěného
kontinuálně jako aritmetický průměr z výsledků všech rozborů vzorků,
jestliže jejich počet je menší než 24 v příslušném kalendářním roce,
- b)
- u znečištění vypouštěného kontinuálně, a jestliže
počet vzorků odebraných v příslušném kalendářním roce je rovný nebo
větší než 24, tímto postupem:
1. z výsledků všech rozborů vzorků provedených v kalendářním roce se stanoví aritmetický průměr a vypočte se směrodatná odchylka sigma n,
2. k aritmetickému průměru vypočtenému podle bodu 1 se připočte a odečte hodnota dvojnásobku sigma n a stanoví se takto rozmezí hodnot výsledků rozborů vzorků,
3. výsledky rozborů vzorků překračující rozmezí hodnot podle bodu 2 se vyloučí a stanoví se nový soubor výsledků rozborů vzorků a
4. z tohoto souboru výsledků rozborů vzorků se stanoví aritmetický průměr,
- c)
- u znečištění vypouštěného z
kampaňové výroby nebo v případech řízeného nebo nepravidelného
vypouštění výpočtem, jehož způsob určí po projednání s poplatníkem
správce poplatku.
(2) Jsou-li odpadní vody u jednotlivého zdroje znečištění vypouštěny z více výpustí, vypočte se roční průměrná koncentrace vypouštěného znečištění ze všech výpustí zdroje znečištění pro účel porovnání s limity poplatku jako podíl součtu množství znečištění vypouštěného ze všech výpustí zdroje znečištění a součtu objemů odpadních vod vypouštěných ze všech výpustí zdroje znečištění.
(3) Vypouští-li poplatník odpadní vody v jedné lokalitě více výpustmi, započítávají se pro účely výpočtu poplatku do množství znečištění a objemu vypouštěných odpadních vod vypouštěné odpadní vody ze všech výpustí.
(4) Více výpustmi v jedné lokalitě se rozumějí jednotlivé výpustě z veřejné kanalizace na území obce nebo jednotlivé výpustě z areálu průmyslové výroby, území vojenského újezdu, stavby nebo zařízení.
(1) Skutečnost, že ukazatele znečištění v odpadních vodách uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce a vypouštěné ze zdroje znečištění nepřekračují hmotnostní nebo koncentrační limity poplatku, prokazuje u zdroje znečištění, který není předmětem poplatku, ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, zejména sledováním množství a jakosti vypouštěných odpadních vod v místě a způsobem stanoveným v povolení k vypouštění odpadních vod.
(2) Pokud nelze odebírat vzorky s dostatečnou věrohodností podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, zjišťuje se průměrná koncentrace ukazatele znečištění teoretickým výpočtem.
(1) Pokud průměrná koncentrace ukazatele znečištění vypočtená ze souboru výsledků kontrolních vzorků za kontrolované poplatkové období je o více než 30 % vyšší než koncentrace tvrzená poplatníkem v poplatkovém přiznání, přičemž za základ se bere údaj poplatníka, použije se koncentrace zjištěná jako průměr hodnot koncentrací ze vzorků odebraných kontrolní laboratoří.
(2) Podmínkou pro použití postupu podle odstavce 1 je, že minimální velikost souboru provedených kontrolních rozborů pro daný případ je jedna čtvrtina z četnosti vzorků předepsaných poplatníkovi v povolení k vypouštění odpadních vod pro danou výpust, nejméně však 5 vzorků. Odběry kontrolních vzorků musí být v kontrolovaném poplatkovém období rovnoměrně rozloženy.
(3) Postup podle odstavce 1 se použije i v případě, že poplatník množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nesleduje předepsaným způsobem nebo jej nesleduje vůbec.
(1) Roční množství znečištění v odebrané vodě v příslušných ukazatelích znečištění se vypočte jako součin ročního objemu odebrané vody a průměrné roční koncentrace znečištění vypočtené jako aritmetický průměr ze všech vzorků odebraných za kalendářní rok.
(2) Průměrnou roční koncentraci znečištění v odebrané vodě doloží poplatník
- a)
- výsledky sledování správců povodí z
kontrolního profilu sledování jakosti vod ve vodních tocích, pokud je
tento profil v blízkosti odběru povrchové vody, nebo
- b)
- výsledky rozborů vzorků odebrané vody provedených oprávněnými laboratořemi.
(1) Odběry vzorků musí být rozloženy rovnoměrně v průběhu kalendářního roku s výjimkou nepravidelných odběrů vody, kdy termíny odběru určí po projednání s poplatníkem správce poplatku.
(2) Minimální četnost odběrů vzorků u podzemních vod je 4 prosté vzorky v kalendářním roce a u povrchových vod 12 prostých vzorků v kalendářním roce. Vzorky se neodebírají v době, kdy je jakost povrchové či podzemní vody ovlivněna v důsledku neobvyklých situací, zejména při dlouhotrvajících nebo intenzivních srážkách nebo tání sněhu.
(3) Na odběry vzorků se vztahuje povinnost vedení dokumentace podle § 5 odst. 2.
(4) Při sestavování programu pro odběr vzorků a stanovení standardního postupu pro odběr vzorků se postupuje podle technických norem pro odběr vzorků povrchových vod a podzemních vod, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce a které jsou přístupné u správce poplatku.
(5) Pokud průměrná koncentrace znečištění v odečítaném ukazateli znečištění v odebrané vodě nepřesáhne dvojnásobek meze stanovitelnosti uvedené pro daný ukazatel znečištění v normě k použité analytické metodě stanovení, množství znečištění se v tomto ukazateli znečištění neodečítá.
Místo, způsob a četnost měření objemu vypouštěných odpadních vod zajistí poplatník v souladu s podmínkami uvedenými v povolení k vypouštění odpadních vod pro příslušnou výpust. V případě že v povolení k vypouštění odpadních vod není stanoveno místo, způsob a četnost měření objemu vypouštěných odpadních vod nebo není pro danou výpust povolení k vypouštění odpadních vod vydáno, určí správce poplatku místo, způsob a četnost měření vypouštěných odpadních vod po projednání s poplatníkem. Správce poplatku zaznamená výsledek projednání v protokolu.
(1) Je-li instalováno měřidlo nebo měřicí systém, vypočte se objem vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok z údajů tohoto měřidla nebo měřicího systému.
(2) Stanovená měřidla a měřicí sestavy protečeného množství vypouštěných odpadních vod zcela zaplněným potrubím podléhají povinnému ověřování podle právního předpisu upravujícího zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření1).
(3) Správnost měřicího systému protečeného množství vypouštěných odpadních vod zajišťuje v potřebném rozsahu poplatník posouzením funkční způsobilosti. Posouzení funkční způsobilosti jsou oprávněny provádět pouze odborně způsobilé osoby podle § 103 odst. 1 vodního zákona (dále jen ˙měřicí skupina˙).
(4) Dokladem o posouzení funkční způsobilosti měřicího systému je Protokol o posouzení funkční způsobilosti, jehož přílohou je příslušný doklad o úředním měření provedeném pro tento účel. Za funkčně způsobilý se považuje měřicí systém, který splňuje technické a metrologické požadavky na pracovní měřidla průtoku a proteklých objemů a posuzování jejich funkční způsobilosti.
(1) Objem odpadních vod vypuštěných po dobu poruchy měřidla nebo měřicího systému se odvodí z počtu hodin, po které nebylo měřidlo nebo měřicí systém v provozu, a z průměrného hodinového průtoku za období od počátku roku do vzniku poruchy. Nejsou-li tyto údaje k dispozici, odvodí se objem z údajů minulého roku.
(2) Doba trvání poruchy měřidla nebo měřicího systému se stanoví na základě provozní evidence poplatníka.
(1) Pokud není instalováno měřidlo nebo měřicí systém splňující podmínky uvedené v § 14, určí se objem odpadních vod na základě jednorázových měření, minimálně na základě jednoho týdenního měření za kalendářní rok. Měření jsou oprávněny provádět pouze měřicí skupiny.
(2) Roční objem vypouštěných odpadních vod se vypočte jako součin naměřeného objemu za dané časové období a počtu časových období za rok. Při více týdenních měřeních se k výpočtu použije aritmetický průměr z jednotlivých měření.
(3) Jednorázová měření se provedou při průměrných podmínkách průtoku s vyloučením výsledků naměřených při dlouhotrvajících nebo intenzivních srážkách nebo bezprostředně po nich.
(4) Pokud není měřen objem vypouštěných odpadních vod s dostatečnou věrohodností nebo není poplatníkem objem vypouštěných odpadních vod měřen, určí objem vypouštěných odpadních vod po dohodě s poplatníkem správce poplatku pomůckou.
(1) Správce poplatku stanoví, u kterých zdrojů znečištění provede měřicí skupina vybraná správcem poplatku podle § 103 odst. 2 vodního zákona (dále jen ˙kontrolní měřicí skupina˙) kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod.
(2) Kontrola zahrnuje ověření správnosti měření zjištěním a osvědčením objemu nebo průtoku vypouštěných odpadních vod.
(3) Kontrolní měřicí skupina vydá protokol o kontrole funkční způsobilosti měřicího systému na základě úředního měření provedeného podle právního předpisu upravujícího zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření1).
(4) Výsledky kontroly předává měřicí skupina po ukončení kontroly do 30 dnů poplatníkovi a správci poplatku datovou schránkou.
(5) Rozdíl mezi poplatníkem naměřeným objemem u kontrolovaného zdroje znečištění nebo výpusti a objemem naměřeným ve stejném časovém úseku kontrolní měřicí skupinou u dvou kontrolních měření nesmí být větší než 10 % oproti výsledkům kontrolní měřicí skupiny. V případě překročení tohoto rozmezí se pro určení ročního objemu vypouštěných odpadních vod použije hodnota součinu objemu vypouštěných odpadních vod ohlášených poplatníkem a koeficientu, který je rovný (Q+100)/100, kde Q je aritmetický průměr procentuálních rozdílů z kontrolních měření.
Náležitostmi provozní evidence jsou
- a)
- protokol o odběru vzorků vypouštěných odpadních vod,
- b)
- protokol o rozborech vzorků vypouštěných odpadních vod,
- c)
- registrační výstup měření průtoků nebo jejich
průměrných hodnot stanovených na daném integračním intervalu, nebo
záznamu provozních hodin anebo chybového zásobníku měřidla,
- d)
- protokol o provedeném jednorázovém měření průtoku a objemu,
- e)
- záznam a protokol o provedeném ověření, kalibraci nebo posouzení funkční způsobilosti měřidla,
- f)
- protokol o rozborech vzorků odebrané vody nebo jiný
doklad o chemickém složení odebrané vody, je-li uplatňován odpočet
podle § 89e odst. 2 vodního zákona,
- g)
- evidence údajů o objemu odebrané vody,
- h)
- evidence údajů a způsobu výpočtu všech hodnot
uvedených v poplatkovém přiznání včetně podkladů k výpočtu poplatku za
každý zdroj znečištění a jeho výpust či výpusti,
- i)
- záznam v provozním deníku vodního díla o provedení
odběrů vzorků pro účely stanovení poplatku oprávněnou laboratoří a
kontrolní laboratoří,
- j)
- záznam o provedení rozboru děleného vzorku a výsledky rozboru a
- k)
- záznam o provedení a výsledku jednání oprávněné
laboratoře a kontrolní laboratoře k identifikaci příčin rozdílných
výsledků rozborů stejného vzorku.
(1) Poplatková přiznání pro účely výpočtu poplatku za odebrané množství podzemní vody za rok 2018 se podávají do 15. února 2019 na vzoru poplatkového přiznání stanoveném přílohou k vyhlášce č. 125/2004 Sb., kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání pro účely výpočtu poplatku za odebrané množství podzemní vody.
(2) Poplatková přiznání pro účely výpočtu poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových za rok 2018 se podávají do 15. února 2019 na vzoru poplatkového přiznání stanoveném přílohou k vyhlášce č. 123/2012 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
Zrušují se:
1. Vyhláška č. 125/2004 Sb., kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání pro účely výpočtu poplatku za odebrané množství podzemní vody.
2. Vyhláška č. 123/2012 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 328/2018 Sb.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 328/2018 Sb.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 328/2018 Sb.
––––––––––––––––––––
- 1)
- Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
