VYHLÁŠKA ze dne 30. dubna 2018 o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace

79

VYHLÁŠKA
ze dne 30. dubna 2018
o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace






      Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 66 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.:

§ 1

Předmět úpravy

      Tato vyhláška stanoví způsob a rozsah zpracování návrhu záplavového území správcem vodního toku a způsob a rozsah stanovování tohoto záplavového území a jeho dokumentace vodoprávním úřadem.

§ 2

Základní pojmy

      Pro účely této vyhlášky se

a)

záplavovou čárou rozumí průsečnice hladiny vody se zemským povrchem nebo stavbou vodního díla na ochranu před povodněmi při zaplavení území povodní,

b)

dobou opakování povodně 5, 20, 100 a 500 let rozumí výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za 5, 20, 100 a 500 let,

c)

zaplaveným územím nejvyšší zaznamenané přirozené povodně rozumí území, které je vymezeno záplavovou čárou odpovídající nejvyšší historicky zaznamenané a zdokumentované hladině vody při přirozené povodni,

d)

inundačním územím rozumí území, které je zaplavováno při průtocích přesahujících kapacitu koryta vodního toku,

e)

povodňovým ohrožením rozumí vyhodnoce- ní intenzity povodně definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Ohrožení nabývá hodnot vysoké, střední, nízké a zbytkové.

§ 3

Způsob a rozsah zpracování návrhu záplavového území

      Správce vodního toku při zahájení prací na návrhu záplavového území konzultuje způsob a rozsah zpracování návrhu s příslušným vodoprávním úřadem.

§ 4

Podklady pro zpracování návrhu záplavového území

      (1)  Podklady pro zpracovávání návrhu záplavového území zahrnují

a)

standardní hydrologické údaje poskytnuté Českým hydrometeorologickým ústavem¹),

b)

manipulační řád vodního díla sloužícího ke vzdouvání nebo akumulaci vod, které může významně ovlivnit průtoky při průchodu přirozené povodně v řešeném úseku vodního toku, nebo manipulační řád soustavy vodních děl,

c)

základní mapu České republiky v měřítku 1 : 10 000²) a základní bázi geografických dat České republiky³), jakož i Státní mapu v měřítku 1 : 5 000²), vyžádá-li si ji vodoprávní úřad,

d)

digitální model terénu nebo digitální model reliéfu,

e)

ortofotomapu,

f)

výsledky geodetického zaměření koryta vodního toku a inundačního území, včetně objektů, které průtok ovlivňují,

g)

dostupné údaje o zaznamenaných přirozených povodních, včetně nejvyšší zaznamenané přirozené povodně, a

h)

podrobný terénní průzkum k určení drsnostního
koeficientu.

      (2)  Základní mapa České republiky v měřítku 1 : 10 000 slouží jako podklad pro zakreslení záplavového území, jeho aktivní zóny se všemi náležitostmi a dále pro tvorbu map povodňového nebezpečí a map povodňového ohrožení.

§ 5

Rozsah zpracovávání návrhu záplavového území

      (1)  Návrh záplavového území se zpracovává pro inundační území určené správcem vodního toku nebo příslušným plánem dílčího povodí. Záplavové území je vymezené záplavovou čárou s dobou opakování povodně 100 let. Rozsah řešeného území odpovídá hydraulickým podmínkám souvislého úseku vodního toku, inundačního území a zohledňuje stanovené záplavové území.

      (2)  Nadmořské výšky hladin při povodni, pro jejíž standardní hydrologické charakteristiky se návrh záplavové čáry zpracovává, se stanoví hydraulickým výpočtem nerovnoměrného proudění.

      (3)  Při výpočtu záplavové čáry se zohledňuje vliv vodního toku vyššího řádu, do něhož vodní tok, pro který se návrh záplavové čáry zpracovává, vtéká.

      (4)  Do záplavového území se zahrnuje i území za protipovodňovými zábranami, které se instalují při nebezpečí povodně nebo při povodni v rámci povodňových zabezpečovacích prací podle § 75 odst. 2 písm. g) vodního zákona. V případě, že mají tyto protipovodňové zábrany pouze doplňkovou funkci lokálního zabezpečení průchodů, průjezdů, propustků a prostupů zřízených v pevném protipovodňovém opatření, nebo v jiné stavbě určené k jinému účelu, než je ochrana před povodněmi, není území za těmito protipovodňovými zábranami zahrnuto do záplavového území.

      (5)  Pro inundační území každého úseku vodního toku se zpracovávají mapy povodňového nebezpečí pro povodně s dobou opakování 5, 20, 100 a 500 let, které zobrazují rozsah zaplaveného území, hloubky a rychlosti proudění. Při zpracování map se vychází z hydrologických charakteristik přirozených povodní odpovídajících příslušné technické normě¹).

      (6)  Mapy povodňového nebezpečí jsou podkladem pro zpracování mapy povodňového ohrožení podle přílohy č. 1 k této
vyhlášce.
§ 6

Zpracovávání návrhu aktivní zóny záplavového území

      (1)  K návrhu aktivní zóny záplavového území se využívají podklady pro zpracování návrhu záplavových území podle § 4, mapy povodňového nebezpečí a mapa povodňového ohrožení.

      (2)  Aktivní zóna záplavového území zahrnuje plochy

a)

vlastního koryta vodního toku v šířce definované břehovými čarami,

b)

všech souvisejících vodních toků, derivačních či jiných kanálů a zaústění přítoků hlavního toku v šířce určené břehovými čarami,

c)

území mezi břehovými čarami a linií stavby vodního díla na ochranu před povodněmi podél vodního toku,

d)

další vymezené na mapě povodňového ohrožení jako vysoké ohrožení,

e)

další vymezené na mapě povodňového ohrožení jako střední ohrožení v místech, kde je současně pro povodně s dobou opakování 5, 20 nebo 100 let splněna některá z těchto podmínek:

      1.  hloubka vody je větší nebo rovna 1,5 m,

      2.  výslednice vektoru rychlosti proudění vody je větší nebo rovna 1,5 m/s, nebo

      3.  součin hodnoty hloubky vody a výslednice vektoru rychlosti proudění vody je větší nebo roven 0,75 m²/s, a

f)

vyvýšených území vymezených na mapě povodňového ohrožení jako nízké a střední ohrožení uvnitř jednotlivých ploch vymezených podle písmen a) až e).

      (3)  Do aktivní zóny záplavového území nejsou zahrnovány izolované plochy vysokého a středního ohrožení a dále území za protipovodňovými zábranami, které se instalují při nebezpečí povodně nebo při povodni v rámci povodňových zabezpečovacích prací podle § 75 odst. 2 písm. g) vodního zákona.

      (4)  V odůvodněných případech, například pokud vodní tok protéká údolnicí a inundační území není členité, lze u drobných nebo pramenných úseků vodních toků po konzultaci s vodoprávním úřadem navrhnout aktivní zónu záplavového území jako území vymezené záplavovou čárou povodně s dobou opakování 20
let.
§ 7

Návrh záplavového území

      (1)  Návrh záplavového území, který předkládá správce vodního toku vodoprávnímu úřadu, obsahuje:

a)

standardní hydrologické údaje podle § 4 odst. 1 písm. a),

b)

výpočtem zjištěné záplavové čáry ve vektorové podobě podle § 4 odst. 2 a § 5,

c)

zobrazení navrhovaného záplavového území a navrhované aktivní zóny záplavového území nad mapovým podkladem podle § 4 odst. 1 písm. c),

d)

popis způsobu zpracování návrhu záplavového území a aktivní zóny záplavového území, včetně odůvodnění změn rozsahu navrhovaného záplavového území vzhledem ke dříve stanovenému,

e)

tabulku údajů o vypočtených nadmořských výškách hladin povodně, pro kterou byl návrh zpracován, a to pro povodně s dobou opakování 5, 20, 100 a 500 let, včetně údaje o hladinách u významných příčných objektů na vodním toku; do tabulky se uvádějí údaje o vypočtených nadmořských výškách hladin v ose koryta to-ku a

f)

zobrazení území zaplaveného nejvyšší zaznamenanou přirozenou povodní, pokud jsou podklady pro vytvoření tohoto zobrazení k dispozici.

      (2)  Návrh záplavového území předkládá správ-ce vodního toku vodoprávnímu úřadu v listinné a elektronické podobě pro zpřístupnění dotčeným obcím a úřadům. V listinné podobě předá vodoprávnímu úřadu dvě vyhotovení.

§ 8

Způsob a rozsah stanovování záplavového území

      (1)  Vodoprávní úřad stanovuje záplavové úze-mí pro souvislý úsek vodního toku podle § 5 odst. 1.

      (2)  Opatření obecné povahy, kterým se stanovuje nebo mění záplavové území, obsahuje vždy:

a)

výpis dotčených katastrálních území,

b)

název vodního toku a určení úseku vodního toku, pro jehož inundační území je záplavové území stanoveno, a

c)

základní údaje o návrhu záplavového území, na jejichž základě bylo záplavové území stanoveno a vymezena jeho aktivní zóna, a základní údaje o jejich dostupnosti, informaci o stanoveném záplavovém území, u kterého dojde opatřením obecné povahy ke změně, případně zrušení.

      (3)  Není-li předložený návrh záplavového území zpracován v souladu s touto vyhláškou, vrátí jej vodoprávní úřad správci vodního toku k doplnění nebo změně.

      (4)  Vodoprávní úřad zašle opatření obecné povahy, kterým se záplavové území stanovuje, mění či ruší, Ministerstvu životního prostředí a pořizovatelům územně analytických podkladů s vyznačením nabytí jeho účinnosti a s příslušnou dokumentací v elektronické podobě. Správci vodního toku předá jedno vyhotovení dokumentace s vyznačením nabytí účinnosti v listinné podobě.

§ 9

Způsob a rozsah vedení dokumentace

      Dokumentace záplavového území se zpracovává a uchovává v elektronické podobě a v listinné podobě podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.

§ 10

Přechodné ustanovení

      Pro návrhy na stanovení záplavového území, jejichž zpracování bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí ustanovení vyhlášky č. 236/2002 Sb.

§ 11

Zrušovací ustanovení

      Vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území, se zrušuje.

§ 12

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2018.




Ministr:


Mgr. Brabec v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 79/2018
Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 79/2018 Sb.

––––––––––––––––––––

¹)

ČSN 75 14 00 Hydrologické údaje povrchových vod.

²)

Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.

³)

§ 3a písm. d) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.