VYHLÁŠKA ze dne 9. dubna 2010 o ochraně handicapovaných zvířat při chovu

114

VYHLÁŠKA
ze dne 9. dubna 2010
o ochraně handicapovaných zvířat při chovu







      Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 29 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 312/2008 Sb., (dále jen ˙zákon˙) k provedení § 14b odst. 4 zákona:

§ 1

Předmět úpravy

      Tato vyhláška upravuje

a)

podmínky pro chov handicapovaných zvířat, vybavení a minimální velikost prostor pro handicapovaná zvířata,

b)

rozsah odborných znalostí nezbytných pro získání osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata, obsah odborného kurzu pro získání této odborné způsobilosti, požadavky na školicí pracoviště, složení zkušební komise, průběh zkoušky, podmínky a způsob vydávání osvědčení a vzor osvědčení.

§ 2

Pojmy

      Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)

intenzivní péčí období, kdy je handicapovanému zvířeti poskytována první pomoc nebo handicapované zvíře musí být z důvodů zachování života člověkem uměle krmeno a napájeno, z důvodů nezbytných fyziologických potřeb musí být s handicapovaným zvířetem manipulováno anebo jsou mu podle pokynu veterinárního lékaře podávány léky, ošetřována zranění, případně je prováděna pooperační péče; za intenzivní péči se považuje také umělý odchov mláďat prováděný člověkem,

b)

rehabilitací období, kdy po intenzivní péči handicapované zvíře rozvíjí své normální pohybové aktivity,

c)

adopční péčí péče o mláďata, kterou provádí pár nebo osamělé handicapované zvíře stejného nebo jiného druhu,

d)

odchovem mláďat období, kdy mláďata již samostatně přijímají potravu a rozvíjí se u nich normální pohybové aktivity, osamostatňují se a ptákům dorůstá opeření,

e)

přípravou na vypuštění období, kdy je handicapované zvíře již bez klinických příznaků zranění nebo onemocnění a kdy je handicapované zvíře postupně vystavováno podmínkám podobným volné přírodě, a to včetně podávání živé kořisti u predátorů,

f)

dlouhodobým chovem držení dočasně handicapovaného zvířete, jehož vypuštění do volné přírody není podle vyhlášky o handicapovaných živočiších¹) možné, proto není připravováno na vypuštění, nebo držení trvale handicapovaného zvířete, a to po dobu delší než 3 měsíce ode dne zahájení péče o handicapované zvíře, za předpokladu, že toto handicapované zvíře není v období péče uvedené v písmenech a) až e) nebo g),

g)

zimováním držení handicapovaného zvířete v průběhu zimního období, které nahrazuje handicapovanému zvířeti pobyt v klimaticky odlišných podmínkách,

h)

oddělným prostorem pro handicapovaná zvířata prostor spojený posuvnými dvířky s hlavním prostorem a sloužící k uzavření handicapovaného zvířete při práci ošetřovatele v hlavním prostoru,

i)

zimovištěm vnitřní prostor, ve kterém je v zimním období udržována rozdílná teplota oproti venkovnímu prostředí, a to vzhledem k potřebám příslušného druhu, věku a zdravotnímu stavu zvířete,

j)

zimním spánkem (hibernací) specifická reakce některých savců na zimní období, kteří v klidovém stavu a při útlumu všech fyziologických procesů přečkávají nepříznivé zimní podmínky.

§ 3

Podmínky pro chov handicapovaných zvířat

      (1)  Chovatel, který poskytuje soustavnou nezbytnou péči handicapovaným zvířatům, musí zajistit podmínky pro chov handicapovaných zvířat tím, že

a)

s ohledem na jejich zranění, nemoc nebo jiné okolnosti, pro které je handicapované zvíře dočasně nebo trvale neschopno přežít ve volné přírodě (dále jen ˙postižení˙), zajišťuje šetrný odchyt a případnou přepravu handicapovaných zvířat,

b)

zajišťuje prostředí a způsob chovu přiměřený charakteru postižení handicapovaného zvířete a umožňující zachování pohody handicapovaného zvířete,

c)

poskytuje volnost pohybu handicapovaným zvířatům s přihlédnutím k charakteru jejich postižení a přirozeným potřebám v souladu s dosavadními zkušenostmi a vědeckými poznatky tak, aby nebyla vystavena zbytečnému utrpení,

d)

zajišťuje v rámci přípravy na vypuštění handicapovaného zvířete do jeho přirozeného prostředí krmení přirozenou potravou, včetně možnosti předkládání živé kořisti u predátorů,

e)

zajišťuje při intenzivní péči o mláďata ptáků vytápění vnitřních prostor pro handicapovaná zvířata na teplotu 20 °C až 35 °C podle druhu a stáří mláďat, nebo použití inkubátoru,

f)

udržuje čistotu prostor pro handicapovaná zvířata a jejich okolí s ohledem na charakter postižení handicapovaného zvířete a především s ohledem na nutnost minimálního kontaktu s handicapovaným zvířetem,

g)

umísťuje odděleně handicapovaná zvířata, která se vyznačují trvalou nesnášenlivostí nebo jsou sama vystavena trvalému agresivnímu chování jiných handicapovaných zvířat, nebo jsou ve stadiu biologické aktivity, která vyžaduje oddělené umístění, zejména říje, březosti nebo porodu,

h)

zabezpečuje nejméně jedenkrát denně prohlídku handicapovaných zvířat a technologických zařízení a odstraní v nejkratší možné době každou zjištěnou závadu tak, aby nebylo ohroženo zdraví a život handicapovaných zvířat; má k dispozici stabilní nebo mobilní osvětlení, které umožní provedení prohlídky,

i)

zajišťuje pro zvířata chovaná s cílem použití jako živá potrava vhodné podmínky a péči o jejich ochranu, pohodu a zdraví podle nároků příslušného druhu zvířete,

j)

zajistí samostatný prostor pro handicapovaná zvířata, zejména pro zvířata poraněná, nemocná, nebo podezřelá z nákazy nebo nakažení, pro dosud nesamostatná mláďata a pro příjem nových handicapovaných zvířat (karanténní a izolační prostor), pokud jsou nová zvířata přijímána.

      (2)  Zařízení pro chov handicapovaných zvířat nesmí být umístěna v objektech krmivářských podniků, v objektech potravinářských podniků, v objektech zemědělské výroby a v zoologických zahradách. Pokud jsou zařízení pro chov handicapovaných zvířat ve stejném objektu jako zařízení pro toulavé a opuštěné psy nebo kočky nebo zařízení určené pro chov zvířat k podnikatelským účelům, musí být tato zařízení navzájem oddělena.

      (3)  Dlouhodobý chov musí být chovatelem, který poskytuje soustavnou nezbytnou péči handicapovaným zvířatům, ukončen, jakmile je možné začít handicapované zvíře připravovat na vypuštění nebo vypustit v případě, kdy příprava na vypuštění handicapovaného zvířete není potřeba.

§ 4

Vybavení a minimální velikost prostor pro handicapovaná zvířata

      (1)  Pro poskytování péče handicapovaným zvířatům musí být zajištěno, aby prostory pro handicapovaná zvířata

a)

byly snadno přístupné, čistitelné a dezinfikovatelné,

b)

odpovídaly svou velikostí a vybavením potřebám handicapovaného zvířete a druhu zvířete, přirozené agresivitě zvířat žijících v párech nebo skupinách,

c)

byly vybaveny prostředky, které handicapovaným zvířatům poskytují úkryt a umožňují přirozenou pohybovou aktivitu a péči o povrch těla s ohledem na charakter jejich postižení a zabraňují vzniku stereotypního chování; prostory pro rehabilitaci, přípravu na vypuštění a dlouhodobý chov musí poskytovat handicapovaným zvířatům dostatek podnětů k činnosti a k přirozeným projevům,

d)

byly vybaveny materiály a předměty, které jsou pro handicapovaná zvířata zdravotně nezávadné, nedráždivé, nemohou handicapovaná zvířata zranit a nenarušují jejich pohodu, které však zároveň umožňují pravidelnou očistu a dezinfekci, a odolávají běžným klimatickým vlivům,

e)

odpovídaly nárokům jednotlivých druhů handicapovaných zvířat na teplotní podmínky,

f)

byly v souladu s biologickými vlastnostmi zvířat, jejich kondicí a zdravotním stavem dostatečně osvětleny denním nebo umělým světlem, byly větratelné a bez nadměrné vlhkosti,

g)

byly podle druhu chovaných handicapovaných zvířat a používané technologie vybaveny nástroji a pomůckami pro odchyt a fixaci handicapovaných zvířat k poskytnutí první pomoci, vyprošťovacím nářadím, vybavením k přepravě včetně nakládky a vykládky handicapovaných zvířat, transportními bednami a jednorázovými přepravkami, jakož i prostředky k okamžitému usmrcení handicapovaného zvířete v případě nutnosti,

h)

byly oploceny, pokud se zařízení pro chov handicapovaných zvířat nenachází uvnitř budovy, a vždy byly zajištěny proti úniku handicapovaných zvířat a proti pronikání jiných zvířat, zejména predátorů.

      (2)  Pro poskytování péče handicapovaným zvířatům musí být zajištěno, aby

a)

prostorové podmínky pro umělý odchov mláďat krmivých ptáků odpovídaly přirozeným poměrům na hnízdě,

b)

prostorové podmínky pro adopční péči odpovídaly podmínkám dlouhodobého chovu adopčního rodiče,

c)

teplotní podmínky pro zimování handicapovaných zvířat odpovídaly podmínkám zimování těchto druhů zvířat ve volné přírodě.

      (3)  Požadavky na velikost a vybavení prostor pro vybrané druhy handicapovaných zvířat jsou stanoveny v příloze č. 1 této vyhlášky. Pro intenzivní péči o vybraná handicapovaná zvířata platí minimální velikost prostor pro handicapovaná zvířata uvedená v příloze č. 1 této vyhlášky, nevyžaduje-li stav handicapovaného zvířete individuální omezení prostoru. Pro trvale handicapovaná zvířata, která nemohou vykonávat všechny normální pohybové aktivity, platí minimální velikost prostor pro handicapovaná zvířata uvedená v příloze č. 1 této vyhlášky, pokud není velikost prostor pro handicapovaná zvířata individuálně omezena na základě písemného vyjádření soukromého veterinárního lékaře, ve kterém je uveden důvod omezení velikosti prostor pro handicapovaná zvířata a požadovaná minimální velikost prostor pro handicapovaná zvířata.

      (4)  Trvale handicapovaná zvířata, která nemohou vykonávat všechny normální pohybové aktivity a u kterých byla velikost prostor pro handicapovaná zvířata individuálně omezena na základě písemného vyjádření soukromého veterinárního lékaře podle odstavce 3, musí mít k dispozici prostory pro handicapovaná zvířata, které umožňují přiměřený pohyb vzhledem k postižení konkrétního handicapovaného zvířete, přirozený odpočinek a zabezpečují přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb. V případě trvale handicapovaných zvířat, která jsou slepá, se nesmí bezdůvodně měnit vybavení prostor pro handicapovaná zvířata a jeho umístění.

§ 5

Odborný kurz pro získání osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata

      (1)  Odborný kurz pro získání osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata (dále jen ˙odborný kurz˙) organizuje školicí pracoviště zapsané do seznamu, který zveřejňuje Ministerstvo zemědělství způsobem umožňujícím dálkový přístup. Školicí pracoviště je na svou žádost do seznamu zapsáno, má-li v předmětu činnosti vzdělávání a prohlásí, že je schopno zajistit teoretickou a praktickou výuku.

      (2)  Odborný kurz se organizuje v rozsahu 30 hodin teoretické výuky a 10 hodin praktické výuky. Délka výukové hodiny je 45 minut. Při praktické výuce se provádí seznámení se s podmínkami chovu a péče o handicapovaná zvířata, a to v záchranné stanici schválené podle předpisů na ochranu přírody a krajiny²) nebo v zoologické zahradě, která chová zástupce evropské fauny, které jsou zároveň uživatelským zařízením, jemuž byla Ministerstvem zemědělství udělena akreditace k provádění pokusů na zvířatech za účelem provádění výuky. Praktická výuka, při které nejsou používána handicapovaná zvířata, se může provádět také v jiném zařízení, jemuž byla Ministerstvem zemědělství udělena akreditace k provádění pokusů na zvířatech za účelem provádění výuky. K praktické výuce se nesmí používat dočasně handicapovaná zvířata.

      (3)  Obsahem odborného kurzu je problematika ochrany zvířat proti týrání, zejména

a)

ustanovení zákona, prováděcích právních předpisů k němu vydaných a vybrané části právních předpisů, které se vztahují k odchytu, chovu a vypouštění handicapovaných zvířat do jejich přirozeného prostředí, v rozsahu nezbytném pro výkon činnosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata, zejména zákona o ochraně přírody a krajiny, zákona o myslivosti, zákona o rybářství, občanského zákoníku, zákona o veterinární péči, zákona o zoologických zahradách, zákona o obchodování s ohroženými druhy, zákona o Policii České republiky, zákona o obecní policii, zákona o zbraních, zákona o přestupcích, správního řádu, trestního zákoníku, vybrané části právních předpisů upravujících způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat,

b)

problematika chovu handicapovaných zvířat, včetně základních znalostí výživy, anatomie, fyziologie a etologie těchto zvířat,

c)

rozpoznání zdravého zvířete a onemocnění zvířat, poskytování první pomoci handicapovaným zvířatům a povolené způsoby usmrcování handicapovaných zvířat,

d)

znalosti techniky odchytu,

e)

zásady zřizování, provozu a kontrol záchranných stanic,

f)

rozpoznávání druhů volně žijících zvířat, které se běžně vyskytují na území České republiky.

      (4)  Lektory jmenuje Ministerstvo zemědělství na návrh školicího pracoviště. Lektor v odborném kurzu musí mít

a)

odbornou praxi v oblasti ochrany zvířat a péče o jejich pohodu v orgánech ochrany zvířat uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona minimálně po dobu 3 let,

b)

minimálně 5 let praxe v péči o handicapovaná zvířata, prokázat, že se seznámil s metodami péče o handicapovaná zvířata a s podmínkami jejich ochrany, a minimálně střední vzdělání s výučním listem nebo maturitní zkouškou v oborech vzdělání Zemědělství a lesnictví nebo Veterinářství a veterinární prevence, nebo

c)

vysokoškolské vzdělání v oblasti biologie se zaměřením na zvířata nebo minimálně 5 let praxe ve funkci učitele chovatelských, zoologických nebo veterinárních předmětů.

§ 6

Průběh zkoušky a vydávání osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata

      (1)  Na závěr odborného kurzu se k ověření získaných odborných znalostí provádí zkouška formou písemného testu a ústní zkoušky. Zkouška se koná nejdříve 14 dní po ukončení teoretické a praktické výuky. Písemný test vyhodnocuje zkušební komise tak, že každou správnou odpověď hodnotí jedním bodem. Ústní zkouška zahrnuje praktické poznávání volně žijících zvířat, která se běžně vyskytují na území České republiky. Pro ústní zkoušku mohou být použity fotografie, kresby nebo preparáty určovaných druhů volně žijících zvířat. O výsledku ústní zkoušky rozhoduje zkušební komise hlasováním. Rozhodnutí je přijímáno nadpoloviční většinou hlasů. Každý člen zkušební komise má 1 hlas. Pro úspěšné složení zkoušky je třeba dosažení nejméně 80 procent z celkového počtu bodů v písemném testu a zároveň správné určení nejméně 80 procent z celkového počtu určovaných druhů volně žijících zvířat při ústní zkoušce. Výsledek zkoušky se hodnotí uspěl nebo neuspěl.

      (2)  Zkoušku provádí tříčlenná zkušební komise složená z odborníků veterinární správy, Ministerstva zemědělství a školicího pracoviště, které zastupuje osoba uvedená v § 5 odst. 4 písm. b) nebo c). Předsedu a další členy zkušební komise jmenuje Ministerstvo zemědělství. Předsedou zkušební komise je vždy zaměstnanec Ministerstva zemědělství. Členové zkušební komise musí mít kvalifikaci podle § 26 odst. 1 zákona nebo odbornou praxi v oblasti ochrany zvířat a péče o jejich pohodu v orgánech ochrany zvířat uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) a b) zákona minimálně po dobu 3 let nebo vysokoškolské vzdělání v oblasti biologie se zaměřením na zvířata.

      (3)  O průběhu a výsledku zkoušky vyhotoví zkušební komise protokol, ve kterém uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení členů zkušební komise, datum a místo konání zkoušky, identifikační údaje účastníků odborného kurzu a výsledky jejich hodnocení. Protokol podepisují všichni členové zkušební komise.

      (4)  Účastníkovi odborného kurzu, který u zkoušky uspěl, vydá Ministerstvo zemědělství osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata. Vzor osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata je uveden v příloze č. 2 této vyhlášky.

      (5)  Účastník odborného kurzu, který u zkoušky neuspěl, může požádat o její opakování nejpozději do 3 měsíců ode dne neúspěšného pokusu zkoušku složit. Účastník odborného kurzu může opakovat zkoušku, aniž by před ní znovu absolvoval odborný kurz, pouze jednou, a to nejdříve 1 měsíc po neúspěšném pokusu zkoušku složit. Opakovaná zkouška probíhá stejným způsobem jako první zkouška.

      (6)  Účastník odborného kurzu, který u zkoušky neuspěl a nepožádal o její opakování nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že u zkoušky neuspěl, absolvuje před další zkouškou znovu odborný kurz.

§ 7

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 4 odst. 2 a 3, která nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2013.




Ministr:


Ing. Šebesta v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 114/2010 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 114/2010 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 114/2010 Sb.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 114/2010 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 114/2010 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 114/2010 Sb.

––––––––––––––––––––

¹)

Vyhláška č. 316/2009 Sb., o držení živočichů dočasně nebo trvale neschopných přežít ve volné přírodě a o péči o tyto živočichy v záchranných stanicích (vyhláška o handicapovaných živočiších).

²)

§ 5 odst. 8 a 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 312/2008 Sb.