ZÁKON ze dne 29. května 2024, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hromadném občanském řízení soudním
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
ZÁKON
ze dne 29. května 2024,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hromadném občanském řízení soudním
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 214/2022, zákona č. 105/2023 Sb., zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 29/2024 Sb. a zákona č. 85/2024 Sb., se mění takto:
1. Za § 50l se vkládá nový § 50m, který včetně nadpisu zní:
˙§ 50m
Doručování na ohlašovnu
(1) Doručuje-li se adresátovi písemnost prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu místa trvalého pobytu, kterým je sídlo ohlašovny označené v informačním systému evidence obyvatel jako adresa úřadu podle zákona o evidenci obyvatel, odesílající soud uloží doručovanou písemnost u sebe a vyvěsí na úřední desce výzvu, aby si adresát písemnost vyzvedl nebo požádal o její zaslání na jinou adresu.
(2) Výzva podle odstavce 1 musí obsahovat
a)
označení soudu, který písemnost vyhotovil,
b)
označení doručované písemnosti včetně informace, zda jde o písemnost doručovanou do vlastních rukou či nikoliv,
c)
označení adresáta a adresy trvalého pobytu adresáta,
d)
uvedení místa uložení písemnosti a konkrétního dne, do kterého si adresát může písemnost vyzvednout nebo požádat o doručení na jinou adresu,
e)
poučení o následcích, jestliže písemnost nebude vyzvednuta.
(3) Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy podle odstavce 1 nebo nepodá-li ve stejné lhůtě žádost o zaslání písemnosti na jinou adresu, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Adresa, kterou adresát uvedl v žádosti, se považuje za adresu pro doručování podle § 46a odst. 2.
(4) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí
a)
pro doručování první písemnosti, která je adresátovi doručována v řízení,
b)
pro doručování písemností, u kterých je náhradní doručení vyloučeno,
c)
pro doručování písemností adresátovi v daném řízení, pokud si adresát ve lhůtě podle § 49 odst. 4 nebo § 50 odst. 2 vyzvedl písemnost podle písmene a).˙.
2. V § 83 odst. 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
3. V § 151 odst. 2 větě první se slova ˙podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem; jde-li však o přiznání náhrady nákladů řízení podle § 147, § 149 odst. 2 nebo odůvodňují-li to okolnosti případu, postupuje se˙ zrušují.
4. V § 173 odst. 1 se slova ˙ , náhradní doručení je vyloučeno˙ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta ˙Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky.˙.
5. V § 174a odst. 1 se slova ˙a nepřevyšuje-li peněžité plnění požadované žalobcem částku 1 000 000 Kč˙ zrušují.
6. § 181 až 194 včetně nadpisu znějí:
˙Řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů
§ 181
Ustanovení § 182 až 194 se použijí na návrh na zahájení řízení nebo na nařízení předběžného opatření v oblasti ochrany kolektivních zájmů spotřebitelů, kterými se právnická osoba k tomu určená členským státem Evropské unie nebo jiným státem, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, domáhá zdržení se protiprávního jednání nebo určení, zda žalovaný svým jednáním porušil právní povinnost (dále jen ˙žaloba na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů˙).
(1) Žalobcem v řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů může být právnická osoba, která je zapsána do seznamu oprávněných osob podle zákona o ochraně spotřebitele, nebo společně více takovýchto osob. Splnění této podmínky ověří soud při prvním úkonu, který žalobce v řízení učinil.
(2) Žaloba na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů musí kromě náležitostí návrhu na zahájení řízení obsahovat také
a)
označení, že jde o žalobu na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, a
b)
dostatečný popis dotčených spotřebitelů tak, aby bylo pro spotřebitele rozpoznatelné, že se jich žaloba týká.
K řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů je v prvním stupni věcně a místně příslušný Městský soud v Praze.
Zahájení řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů brání tomu, aby proti témuž žalovanému bylo zahájeno další řízení o návrzích jiných osob požadujících z téhož jednání nebo stavu stejný nárok.
Spotřebitel není účastníkem řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a nemůže se řízení zúčastnit ani jako vedlejší účastník.
(1) Výrok pravomocného rozsudku v řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů je závazný i pro spotřebitele oprávněné proti žalovanému pro tytéž nároky z téhož jednání nebo stavu.
(2) Odstavec 1 neplatí pro spotřebitele, který
a)
proti témuž žalovanému zahájil řízení pro nárok z téhož jednání nebo stavu před podáním žaloby na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, nebo
b)
se přihlásil do řízení podle zákona o hromadném občanském řízení soudním zahájeného před podáním žaloby na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů proti témuž žalovanému pro tytéž nároky z téhož jednání nebo stavu.
(1) O průběhu řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů je žalobce povinen dotčené spotřebitele informovat v souladu s § 25h zákona o ochraně spotřebitele, popřípadě jakýmkoliv jiným vhodným způsobem tak, aby byla podle okolností případu zajištěna dostatečná informovanost všech dotčených spotřebitelů včetně případných spotřebitelů, kteří nemají obvyklý pobyt na území České republiky.
(2) Bylo-li žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů alespoň částečně vyhověno, je žalovaný povinen spotřebitele, kterého se tato žaloba týká, na své náklady o výsledku řízení vhodným způsobem informovat.
(3) Způsob, rozsah a formu informování podle odstavce 2 zvolí žalovaný tak, aby byla podle okolností případu zajištěna dostatečná informovanost všech dotčených spotřebitelů včetně případných spotřebitelů, kteří nemají obvyklý pobyt na území České re- publiky. Je-li při vynaložení rozumného úsilí možné spotřebitele jednotlivě identifikovat, je žalovaný povinen vyrozumět dotčené spotřebitele jednotlivě. Žalovaný je také vždy povinen informovat spotřebitele na svých internetových stránkách.
(1) Soud uveřejňuje informace o průběhu řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů v rejstříku hromadných řízení vedeném podle zákona o hromadném občanském řízení soudním (dále jen ˙rejstřík hromadných řízení˙).
(2) Soud v rejstříku hromadných řízení uveřejní alespoň
a)
spisovou značku řízení a označení soudu, který je k projednání žaloby příslušný,
b)
identifikační údaje o účastnících řízení a popřípadě také o jejich právních zástupcích,
c)
předmět řízení a skutkový základ žaloby a
d)
den, kdy byla žaloba podána.
(3) Soud v rejstříku hromadných řízení uveřejní vždy také žalobu na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a rozhodnutí, kterým se řízení o žalobě končí; to platí pro řízení o opravných prostředcích obdobně. Jiné písemnosti vydané v řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů soud v rejstříku hromadných řízení uveřejní, je-li to třeba k ochraně práv dotčených spotřebitelů. Písemnosti se v rejstříku hromadných řízení uveřejňují chronologicky s uvedením okamžiku jejich vložení.
(1) Údaje a písemnosti podle § 188 se v rejstříku hromadných řízení uveřejňují bez zbytečného odkladu. Uveřejňuje-li se podle tohoto zákona rozhodnutí, uvede soud v rejstříku hromadných řízení bez zbytečného odkladu vždy i den, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci.
(2) Údaje a písemnosti uveřejněné v rejstříku hromadných řízení jsou veřejně přístupné a každý má právo se s nimi seznámit, nestanoví-li jiný právní předpis nebo nerozhodne-li soud z důvodu ochrany zákonem chráněného tajemství, utajovaných informací nebo osobních údajů jinak.
(3) Obsahuje-li uveřejňovaná písemnost identifikační údaje o spotřebitelích, je třeba písemnost před jejím uveřejněním upravit tak, aby z jejího textu nebylo možné jednotlivé spotřebitele identifikovat.
Není-li možné uveřejňovat údaje a písemnosti v rejstříku hromadných řízení, zajistí Ministerstvo spravedlnosti jiné vhodné místo, jehož prostřednictvím bude soud tyto údaje a písemnosti uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ustanovení § 188 odst. 2 a 3 a § 189 se použijí obdobně.
Nesplní-li v řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů některý z účastníků pravomocně uloženou povinnost předložit důkazní prostředky, aniž pro to má spravedlivý důvod, může soud skutečnost, která měla být důkazními prostředky v neprospěch tohoto účastníka prokázána, pokládat za prokázanou.
Nákladem řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů jsou také účelně vynaložené náklady na informování spotřebitelů a na předložení důkazních prostředků.
(1) Tomu, kdo nesplnil povinnost informovat dotčené spotřebitele o průběhu nebo výsledku řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů nebo povinnost předložit důkazní prostředky, může soud usnesením uložit pořádkovou pokutu do výše 5 000 000 Kč.
(2) Nesplní-li žalovaný povinnost zdržet se protiprávního jednání, která mu byla v řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů uložena vykonatelným rozhodnutím soudu, lze mu v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekučním řízení uložit přiměřenou pokutu až do výše 5 000 000 Kč.
(3) Při určení výše pokuty se přihlíží k významnosti porušené povinnosti, rozsahu a závažnosti jejího porušení a k tomu, aby uložená pokuta neměla ve vztahu k majetkovým poměrům povinného likvidační účinky.
Po dobu řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů neběží promlčecí lhůta u práv, která spotřebitelům, jichž se tato žaloba týká, z protiprávního jednání nebo stavu vznikla. Pokračuje-li běh promlčecí lhůty po odpadnutí překážky, neskončí promlčecí lhůta dříve než za 6 měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet.˙.
7. V § 374a se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f).
1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
2. Ustanovení § 50m zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije pouze na řízení zahájená po nabytí jeho účinnosti.
3. V řízeních o zdržení se protiprávního jednání ve věcech ochrany práv spotřebitelů zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle § 83 odst. 2 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle § 173 a 174a zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Ustanovení § 194 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije pouze na práva z protiprávního jednání, ke kterému došlo dne 25. června 2023 nebo později.
Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 167/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 335/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 416/2022 Sb., zákona č. 285/2023 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 11 odst. 1 písm. a) se slovo ˙opatrovnických˙ nahrazuje slovy ˙opatrovnictví člověka˙.
2. V § 11 odst. 2 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní:
˙u)
právnická osoba, která je zapsána do seznamu oprávněných osob podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele, v řízeních podle zákona o hromadném občanském řízení soudním nebo v řízeních o ochraně kolektivních zájmů spotřebitelů podle občanského soudního řádu.˙.
3. V příloze položce 22 se za bod 12 vkládá nový bod 13, který zní:
˙13.
Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo v hromadném občanském řízení soudním nebo v řízení o ochraně kolektivních zájmů spotřebitelů podle občanského soudního řádu rozhodnuto ve věci samé, se vybere poplatek podle polož- ky 41. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo v hromadném občanském řízení soudním rozhodnuto o přípustnosti hromadné žaloby, se vybere poplatek podle položky 41 bodu 2.˙.
Dosavadní body 13 a 14 se označují jako body 14 a 15.
4. Na konci přílohy se doplňuje položka 41, která zní:
˙Položka 41
1. Za návrh na zahájení hromadného občanského řízení soudního, jehož předmětem je peněžité plnění, se vybere poplatek podle položky 1 nebo 3. Není-li v době vzniku poplatkové povinnosti možné, aby byla výše poplatku stanovena podle věty první, vybere se poplatek podle bodu 2 této položky.
2. Za návrh na zahájení hromadného občanského řízení soudního, jehož předmětem není peněžité plnění, nebo za návrh na zahájení řízení o ochraně kolektivních zájmů spotřebitelů podle občanského soudního řádu
30 000 Kč˙.
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 238/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 476/2013 Sb., zákona č. 356/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 264/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 179/2019 Sb., zákona č. 164/2020 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 374/2022 Sb., zákona č. 303/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb. a zákona č. 124/2024 Sb., se mění takto:
1. V poznámce pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta ˙Směrnice Evropského par-lamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES.˙.
2. V § 1 odst. 1 písmeno d) zní:
˙d)
oprávnění podávat zástupné žaloby.˙.
Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje.
3. V § 2 odst. 1 se na konci písmene v) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které zní:
˙w)
zástupnou žalobou hromadná žaloba a návrh na nařízení předběžného opatření podle zákona o hromadném občanském řízení soudním, žaloba na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů podle občanského soudního řádu a jiný obdobný návrh na zahájení řízení nebo na nařízení předběžného opatření podaný v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v zájmu skupiny spotřebitelů právnickou osobou k tomu určenou tímto státem, vystupuje-li tato právnická osoba v řízení jako žalobce.˙.
4. Část osmá včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 58 zní:
˙ČÁST OSMÁ
OPRÁVNĚNÍ PODÁVAT ZÁSTUPNÉ ŽALOBY
(1) Oprávnění podávat zástupné žaloby má právnická osoba zařazená na seznam oprávněných osob.
(2) Seznamem oprávněných osob se rozumí seznam vedený
a)
Evropskou komisí, na který se na základě seznamů z jednotlivých členských států zařazují osoby oprávněné podávat zástupné žaloby i v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, než který je k podávání zástupných žalob určil (dále jen ˙evropský seznam oprávněných osob˙), nebo
b)
Ministerstvem průmyslu a obchodu podle tohoto zákona (dále jen ˙český seznam oprávněných osob˙).
§ 25a
Český seznam oprávněných osob
(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu zapíše do českého seznamu oprávněných osob právnickou osobu, pokud
a)
byla založena v souladu s právními předpisy České republiky,
b)
aktivně působí v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů po dobu alespoň 12 měsíců,
c)
její účel vyplývající ze zakladatelského právního jednání dokládá, že má oprávněný zájem na ochraně zájmů spotřebitelů,
d)
nebyla založena za účelem vytváření zisku,
e)
proti ní nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku,
f)
je nezávislá a není ovlivňována jinými osobami, které mají hospodářský zájem na podání zástupné žaloby, s výjimkou spotřebitelů, přičemž má za tímto účelem zavedeny postupy umožňující předcházet takovému vlivu, jakož i střetu zájmů mezi jejími zájmy, zájmy případného poskytovatele financování a zájmy spotřebitelů, a
g)
na svých internetových stránkách jednoduše a srozumitelně informuje veřejnost o skutečnostech dokládajících splnění podmínek uvedených v písmenech a) až f), o svých zdrojích financování obecně, o své organizační a členské struktuře a o svém účelu a činnostech.
(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejňuje český seznam oprávněných osob na svých internetových stránkách spolu s odkazem na internetové stránky evropského seznamu oprávněných osob a oznámí Evropské komisi adresu internetové stránky, na které je přístupný český seznam oprávněných osob.
§ 25b
Zápis
(1) Zápis do českého seznamu oprávněných osob se provádí na žádost právnické osoby. Žádost se podává písemně a obsahuje také účel právnické osoby vyplývající ze zakladatelského právního jednání a odkaz na její internetové stránky.
(2) Splňuje-li žadatel podmínky podle § 25a odst. 1, zapíše Ministerstvo průmyslu a obchodu nejpozději do 2 měsíců ode dne podání žádosti do českého seznamu oprávněných osob o žadateli
a)
jeho název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b)
jeho účel vyplývající ze zakladatelského právního jednání a
c)
odkaz na jeho internetové stránky.
(3) O zápisu Ministerstvo průmyslu a obchodu žadatele vyrozumí nejpozději do 7 dnů ode dne jeho provedení.
(4) Nejsou-li splněny podmínky podle § 25a odst. 1, Ministerstvo průmyslu a obchodu nejpozději do 2 měsíců ode dne podání žádosti rozhodne o tom, že žadatel nesplňuje některou z předepsaných podmínek a žadatele do českého seznamu oprávněných osob nezapíše. Toto rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení.
§ 25c
Kontaktní místo a kontrola
(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je kontaktním místem pro účely prověření trvání existence podmínek podle § 25a odst. 1, pokud jde o právnické osoby zapsané na český seznam oprávněných osob58).
(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu alespoň jednou za 5 let zkontroluje, zda právnické osoby uvedené v českém seznamu oprávněných osob splňují podmínky podle § 25a odst. 1 písm. b) až g). Takovou kontrolu ve vztahu k vybrané právnické osobě provede Ministerstvo průmyslu a obchodu také tehdy, navrhne-li to Evropská komise nebo příslušný orgán z jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru.
§ 25d
Oznamovací povinnost
Zapsaná právnická osoba oznámí bez zbytečného odkladu Ministerstvu průmyslu a obchodu změnu údajů zapsaných v českém seznamu oprávněných osob, nebo že přestala splňovat některou z podmínek podle § 25a odst. 1 písm. b) až g).
§ 25e
Změna zápisu údajů
(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu provede změnu zápisu údajů v českém seznamu oprávněných osob, pokud o to zapsaná právnická osoba požádá a doloží změnu zapsaných údajů. Ustanovení § 25b odst. 4 se použije obdobně.
(2) Neodpovídá-li stav zapsaný v českém seznamu oprávněných osob skutečnosti, Ministerstvo průmyslu a obchodu provede změnu zápisu údajů.
(3) O změně zápisu údajů Ministerstvo průmyslu a obchodu vyrozumí zapsanou právnickou osobu do 7 dnů ode dne jejího provedení.
§ 25f
Výmaz
(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu vymaže právnickou osobu z českého seznamu oprávněných osob, pokud zapsaná právnická osoba zanikne nebo pokud tato osoba o výmaz požádá.
(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodne o výmazu právnické osoby z českého seznamu oprávněných osob, pokud zapsaná právnická osoba nesplňuje některou z podmínek podle § 25a odst. 1 písm. b) až g).
(3) Řízení o výmazu právnické osoby z českého seznamu oprávněných osob zahajuje Ministerstvo průmyslu a obchodu z moci úřední.
(4) Lze-li důvod pro výmaz právnické osoby z českého seznamu oprávněných osob odstranit, vyzve Ministerstvo průmyslu a obchodu zapsanou právnickou osobu před zahájením řízení k jeho odstranění a poskytne jí k tomu přiměřenou lhůtu.
§ 25g
Informování Evropské komise
Ministerstvo průmyslu a obchodu bez zbytečného odkladu informuje Evropskou komisi o zápisu, změně nebo výmazu údajů z českého seznamu oprávněných osob.
§ 25h
Povinnost poskytovat informace o zástupných žalobách
Právnická osoba uvedená v českém seznamu oprávněných osob je povinna na svých internetových stránkách veřejně poskytovat informace o své činnosti týkající se podávání zástupných žalob; právnická osoba je zejména povinna informovat o
a)
zástupných žalobách, které se rozhodla podat,
b)
stavu řízení o zástupných žalobách, které již u soudu podala, a
c)
výsledku řízení o jí podaných zástupných žalobách, o nichž bylo již rozhodnuto.
58)- Čl. 5 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a
Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na
ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice
2009/22/ES.˙.
Poznámky pod čarou č. 15 a 20 se zrušují.
1. Řízení o návrhu na zahájení řízení o zdržení se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona osobou k tomu oprávněnou podle § 25 odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Ministerstvo průmyslu a obchodu zapíše právnickou osobu, která byla ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona zařazena do seznamu osob oprávněných k podání žalob na zdržení se protiprávního jednání v oblasti ochrany práv spotřebitelů podle § 25 odst. 2 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na seznam českých oprávněných osob, pokud o to tato osoba požádá nejpozději do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žádost se podává písemně a obsahuje také účel právnické osoby vyplývající ze zakladatelského právního jednání a odkaz na její internetové stránky. O zápisu Ministerstvo průmyslu a obchodu právnickou osobu vyrozumí nejpozději do 7 dnů ode dne jeho provedení.
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Fiala v. r.
