Zákon ze dne 31. července 1997 o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů

Sbírka:  209/1997 | Částka:  74/1997
31.12.1997

Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE

209

ZÁKON
ze dne 31. července 1997
o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti
a o změně a doplnění některých zákonů






      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

POSKYTNUTÍ PENĚŽITÜ POMOCI
OBĚTEM TRESTNÜ ČINNOSTI

§ 1

      Za podmínek stanovených tímto zákonem stát poskytne oběti trestné činnosti (dále jen ,,oběť") peněžitou pomoc (dále jen ,,pomoc").

§ 2

      (1)  Obětí se rozumí fyzická osoba, které v důsledku trestného činu vznikla škoda na zdraví.

      (2)  Za oběť se považuje i osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, jestliže této osobě zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat.

      (3)  Pomoc spočívá v jednorázovém poskytnutí peněžité částky k překlenutí zhoršené sociální situace způsobené oběti trestným činem.

      (4)  Za trestný čin se pro účely poskytnutí pomoci podle tohoto zákona považuje jednání, které má znaky trestného činu nebo jeho pokusu podle zvláštní části trestního zákona.

§ 3

      (1)  Pomoc se poskytne občanu České republiky nebo osobě bez státní příslušnosti, která má na území České republiky povolen trvalý nebo dlouhodobý pobyt.

      (2)  Cizí státní příslušník může požadovat pomoc za podmínek a v rozsahu stanoveném vyhlášenou mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.

§ 4

      Pomoc se poskytne, pokud škoda na zdraví nebo v důsledku smrti způsobená trestným činem nebyla plně uhrazena.

§ 5

      (1)  Pomoc se poskytne, jestliže o vině pachatele trestného činu, kterým byla způsobena škoda na zdraví, bylo rozhodnuto odsuzujícím rozsudkem nebo rozsudkem, kterým byl pachatel pro nepříčetnost zproštěn obžaloby.

      (2)  Jestliže takový rozsudek nebyl vyhlášen nebo nenabyl právní moci anebo jestliže nebylo zahájeno trestní stíhání proto, že pachatel není znám nebo mu není možné sdělit obvinění, anebo brání-li trestnímu stíhání zákonná překážka, bude pomoc poskytnuta, nejsou-li na základě výsledku šetření orgánů činných v trestním řízení důvodné pochybnosti o tom, že se stal trestný čin, v důsledku kterého byla oběti způsobena škoda na zdraví.

§ 6

      (1)  Pomoc stát neposkytne, jestliže oběť
a)
je stíhána jako spoluobviněná v trestním řízení vedeném pro trestný čin, v důsledku kterého byla poškozena na zdraví, nebo byla účastníkem takového trestného činu,1)
b)
nedala souhlas k trestnímu stíhání pachatele trestného činu v případě, kdy tento souhlas je podmínkou zahájení trestního stíhání nebo pokračování v něm, anebo vzala-li takový souhlas zpět, nebo
c)
neposkytla orgánům činným v trestním řízení potřebnou součinnost zejména tím, že bez zbytečného odkladu nepodala oznámení o trestném činu, v souvislosti s nímž požaduje náhradu škody, nebo jako svědek v trestním řízení využila s odvoláním na svůj poměr k pachateli práva odepřít výpověď.

      (2)  Stát neposkytne pomoc též tehdy, jestliže celková výše bodového hodnocení za bolest2) nedosahuje hodnoty alespoň 100
bodů.
§ 7

      (1)  Pomoc se poskytne ve výši, která představuje obětí prokázanou výši ztráty na výdělku a nákladů spojených s léčením,3) a u oběti uvedené v § 2 odst. 2 prokázané náklady spojené s pohřbem a náklady na výživu,4) snížené o součet všech částek, které oběť z titulu náhrady škody již obdržela.

      (2)  Jestliže o náhradě škody bylo již rozhodnuto pravomocným rozsudkem, je výše způsobené škody zjištěná v rozsudku závazná pro stanovení pomoci v rozsahu, v jakém o škodě již bylo rozhodnuto.

      (3)  Prokáže-li oběť poté, co jí byla poskytnuta pomoc podle odstavce 1, že jí vzniklá škoda je vyšší, než jaká byla podkladem pro poskytnutí pomoci, lze jí poskytnout na její žádost podanou ve lhůtě stanovené tímto zákonem pomoc opětovně. Přitom se přihlédne k částkám již vyplaceným.

      (4)  Pomoc poskytnutá podle odstavců 1 a 3 nesmí ve svém součtu přesáhnout třicetinásobek nejnižší měsíční mzdy stanovené nařízením vlády pro účely trestního zákona.5)

§ 8

      Pomoc stanovená podle § 7 může být snížena nebo se nepřizná s přihlédnutím k sociální situaci oběti a k tomu,
a)
do jaké míry oběť spoluzavinila vznik škody,
b)
zda oběť využila všech zákonných prostředků, aby uplatnila nárok na náhradu škody na pachateli.

§ 9

      (1)  Pomoc poskytuje na základě žádosti oběti jménem státu Ministerstvo spravedlnosti.

      (2)  Žádost o poskytnutí pomoci lze podat u Ministerstva spravedlnosti nejpozději do jednoho roku ode dne spáchání trestného činu, jinak právo zaniká.

      (3)  Ministerstvo spravedlnosti do tří měsíců od podání žádosti a předložení potřebných dokladů buď pomoc poskytne, nebo žadateli sdělí důvody, pro které pomoc nelze poskytnout.

§ 10

      (1)  V žádosti je třeba uvést jméno a příjmení oběti, datum jejího narození, bydliště, rodné číslo a připojit k ní:
a)
poslední rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení o trestném činu nebo o jeho oznámení; nemůže-li oběť takové rozhodnutí připojit, je třeba, aby označila orgán činný v trestním řízení, který o trestném činu naposledy konal řízení, a uvedla údaje o osobě podezřelé ze spáchání trestného činu, pokud je jí známa,
b)
údaje o škodě vzniklé v důsledku trestného činu a o jejím rozsahu, případně o rozsahu, v jakém již škoda byla uhrazena, a o úkonech, které oběť učinila k vymáhání škody,
c)
údaje o svých majetkových a výdělkových poměrech,
d)
doklady, které má oběť k dispozici a které mohou dokázat údaje uvedené pod písmeny b) a c).

Doklady o majetkových a výdělkových poměrech lze nahradit čestným prohlášením.

      (2)  Změní-li se po podání žádosti o poskytnutí pomoci okolnosti, které mají vliv na posouzení žádosti o poskytnutí pomoci a stanovení její výše, zejména dojde-li jen k částečné náhradě škody, je žadatel povinen na tyto okolnosti Ministerstvo spravedlnosti bezodkladně upozornit.

§ 11

      (1)  Při ověřování podmínek pro poskytnutí pomoci mohou pověření zaměstnanci Ministerstva spravedlnosti nahlížet do trestních spisů nebo od orgánů činných v trestním řízení požadovat údaje, které jsou významné pro poskytnutí pomoci.

      (2)  Orgány činné v trestním řízení jsou povinny žádostem podle odstavce 1 vyhovět.

§ 12

      (1)  Oběť, které byla poskytnuta pomoc, je povinna do pěti let ode dne, kdy jí byla poskytnuta pomoc, odvést na účet Ministerstva spravedlnosti částky, které obdržela jako náhradu škody až do výše poskytnuté pomoci.


      (2)  Neuplatní-li stát do dvou let po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 právo na vrácení poskytnuté pomoci, jeho právo zaniká.

      (3)  Na základě žádosti oběti se Ministerstvo spravedlnosti může jménem státu po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 vzdát práva na vrácení poskytnuté pomoci, jestliže takový postup odůvodňuje sociální situace oběti, celková výše škody, která jí byla způsobena, a výše náhrady, kterou oběť
obdržela.
§ 13

      Není-li stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

§ 14

      V řízení o trestném činu, v jehož důsledku vznikla škoda na zdraví nebo smrt, jsou orgány činné v trestním řízení povinny poskytnout oběti poučení o podmínkách, za nichž lze o poskytnutí pomoci žádat.



ČÁST DRUHÁ

ZMĚNA A DOPLNĚNÍ NĚKTERîCH ZÁKON®

§ 15

      Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/ /1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona České národní rady č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb. a zákona č. 150/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

      1.  V § 312 se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: ,,a částky odevzdané státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti.".

      2.  V § 312 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

      ,,(2)  Z peněžní částky k obecně prospěšným účelům musí obviněný určit nejméně 50 % státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti poskytovanou podle zvláštního
zákona.".
§ 16

      Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soud-ních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/ /1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

      V § 11 odst. 2 se tečka na konci odstavce nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
,,k)
navrhovatel v řízení o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti.".

§ 17

      Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/ /1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/ /1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb., se doplňuje takto:

      V § 4 odst. 1 písm. h) se za slova ,,státní sociální podpory,44)" vkládají tato slova: ,,peněžité pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona,44a)".

Poznámka č. 44a) zní:

––––––––––––––––––––

,,44a)  Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů.".


ČÁST TŘETÍ

ZÁVĚREČNÜ USTANOVENÍ

§ 18

      Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna
1998.

––––––––––––––––––––
1)
§ 9 a 10 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 2 a 3, § 7 odst. 1 a příloha vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva spravedlnosti, Státního úřadu sociálního zabezpečení a Ústřední rady odborů č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 445 až 447 a § 449 odst. 1 občanského zákoníku.
4)
§ 448 a § 449 odst. 2 občanského zákoníku.
5)
Nařízení vlády ČSFR č. 464/1991 Sb., o stanovení nejnižší měsíční mzdy pro účely trestního zákona.