epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    7. 12. 2010
    ID: 68567

    Závaznost rozhodčí smlouvy při postoupení pohledávky

    Touto stručnou statí reaguji na článek JUDr. Luboše Chalupy Postoupení pohledávky a rozhodčí doložka[1], ve kterém zmínil mimo jiné i právní názor, že: „…právním nástupcem rozhodčí smlouvy (doložky) ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5 zákona 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, není postupník pohledávky ze smlouvy o úvěru či půjčce, neboť se nejedná o univerzálního nástupce smluvní strany; právním nástupcem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5 zákona o rozhodčím řízení je jen univerzální právní nástupce…“.

     

    Nový obrázek

    Podle ustanovení § 2 odst. 5 zákona o rozhodčím řízení, rozhodčí smlouva váže také právní nástupce stran, pokud to strany v této smlouvě výslovně nevyloučí, dále podle ustanovení § 524 odst. 2 zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník, s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. V případě postoupení pohledávky se jedná o singulární sukcesi, kterou se nabývá jednotlivé právo. Jde o vstup právního nástupce do určitého práva, případně povinnosti anebo do více práv případně povinností, které musí být však přesně vymezeny.

    Ustanovení § 2 odst. 5 zákona o rozhodčím řízení nelze vykládat tak, že právním nástupcem je jen univerzální právní nástupce. Toto ustanovení samo, ani zákon o rozhodčím řízení, neobsahuje ustanovení, které by termín „právní nástupce“ zužovalo toliko na univerzálního právního nástupce a nevztahovalo by se na případy sukcese singulární. Už jenom z tohoto důvodu je zřejmé, že postupníka i dlužníka nadále zavazuje postupitelem a dlužníkem sjednaná rozhodčí smlouva. Kdybychom připustili výklad termínu právní nástupce i v jiných právních předpisech tak, že jednou by se za právního nástupce považoval univerzální a jindy singulární nástupce, či případně oba dva, bez toho aniž by to konkrétní právní předpis sám vymezil, vedlo by to k nečekaným důsledkům při aplikaci těchto právních předpisů.

    Stanoví-li ustanovení § 524 odst. 2 občanského zákoníku, že s postoupenou pohledávkou přechází i všechna práva s ní spojená, pak s ní jistě mimo jiné přechází právo věřitele – postupníka domáhat se uplatnění svého práva u soudu. A jestliže smluvní strany vyloučily působnost soudu k projednání a rozhodnutí o jejich sporu a sjednaly si rozhodčí smlouvu, pak jen těžko můžeme postupníka zbavit jeho práva domáhat se svého práva u příslušného rozhodce, či stálého rozhodčího soudu.

    Autor tohoto článku se neztotožňuje ani s dalšími právními názory v článku pana JUDr. Chalupy. Týká se to zejména otázky platnosti či neplatnosti rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách. V poslední době bylo na toto téma  uveřejněno značné množství názorově rozdílných odborných textů i soudních rozhodnutí soudů nejrůznějších stupňů. Tato otázka si však zaslouží mnohem větší prostor, než je tento stručný článek, a autor se proto tímto tématem a na tomto místě zabývat nebude.

    Jako poslední poznámku k článku JUDr. Chalupy si autor dovoluje učinit tu, že kategoricky odmítá právní názor, že výkon funkce rozhodce ad hoc za úplatu na základě zvláštního zákona je poskytování právní pomoci, které vyžaduje zvláštní zákonné oprávnění, jinak se jedná o nedovolené podnikání.

    Poskytování právních služeb (dříve poskytování právní pomoci) upravuje zákon 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona o advokacii: „Poskytováním právních služeb se rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu…“. Rozhodce rozhoduje spor zúčastněných stran. Výsledkem rozhodovací činnosti rozhodce je buď rozhodčí nález nebo usnesení, tedy rozhodnutí. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení, tento zákon mimo jiné upravuje rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci. Dále podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení je povinen rozhodce vykonávat svou funkci v souladu s tímto zákonem a dalšími předpisy.

    Shrneme-li shora uvedené, poskytování právních služeb se soustředí zejména na zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, kdežto rozhodce při své činnosti nezastupuje nikoho, ani žádnou ze zúčastněných stran a naopak o jejich sporu jako nezávislá autorita, na které se strany dohodly (případně stanovily způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny), rozhoduje. S ohledem na shora uvedené nelze dospět k názoru, že výkon funkce rozhodce je poskytováním právní služby a z téhož důvodu se nemůže také jednat o trestný čin neoprávněného podnikání.

    Mgr. Petr Pavelka
    právník Společnosti pro rozhodčí řízení, a.s.


    Společnost pro rozhodčí řízení, a.s.

    Sokolská třída 60
    120 00 Praha 2 - Nové Město

    Tel.:   + 420-224 941 949
    Fax :  + 420-224 942 546
    e-mail: spolecnost@rozhodci-rizeni.cz


    --------------------------------------------------------------------------------

    [1] Uveřejněn dne 09.11.2010 na portálu epravo.cz pod č. 67466 >>> zde


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Petr Pavelka ( Společnost pro rozhodčí řízení )
    7. 12. 2010

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • Právo advokáta na odpojení od datové schránky
    • Byznys a paragrafy, díl 18.: Jak na inflační doložku
    • DEAL MONITOR
    • Návrh na zrušení výpovědi leasingové smlouvy ve světle nálezu Ústavního soudu
    • Squeeze-out a sell-out a jejich souběh
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • Nejvyšší soud k zásadě reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 2. díl: Oprávněný zájem jako titul pro trénink AI

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 25.09.2025Digitalizace HR dokumentů po novele (online - živé vysílání) - 25.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • Právo advokáta na odpojení od datové schránky
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Byznys a paragrafy, díl 18.: Jak na inflační doložku
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Squeeze-out a sell-out a jejich souběh
    • Návrh na zrušení výpovědi leasingové smlouvy ve světle nálezu Ústavního soudu
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Nejvyšší soud k zásadě reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 2. díl: Oprávněný zájem jako titul pro trénink AI
    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance

    Soudní rozhodnutí

    Insolvenční řízení

    Žalobou z lepšího práva se rozumí žaloba, kterou se třetí osoba domáhá po tom, komu byla z majetkové podstaty (výtěžku jejího zpeněžení, jímž mohou být i splátky při...

    Výklad právních norem

    Za situace, kdy jsou podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“) údaje o skutečných majitelích zapsané v evidenci skutečných majitelů...

    Vydání výtěžku zpeněžení

    Jestliže osoby nadané popěrným právem nepopřely pohledávku věřitele přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako pohledávku s právem na uspokojení ze...

    Soudní poplatky

    Žádosti poplatníka podle § 9 odst. 4 písm. c/ zákona o soudních poplatcích založené na tvrzení, že „nemohl poplatek dosud zaplatit“, avšak očekává, že mu jeho dlužník brzy...

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.