Rozhovor s Ondřejem Trubačem
Advokacie stojí před řadou nových výzev – od ochrany profesní samosprávy přes nástup umělé inteligence až po digitalizaci daňové správy. Ondřej Trubač, místopředseda České advokátní komory a partner kanceláře Bříza Trubač, hovoří také o významu advokátní mlčenlivosti, dostupnosti právních služeb v regionech a budoucnosti právnického vzdělávání.
Hostem Studia EPRAVO.CZ byl JUDr. Ondřej Trubač, místopředseda České advokátní komory a partner pražské advokátní kanceláře Bříza & Trubač. V advokacii působí od roku 2005, prošel několika špičkovými kancelářemi a v roce 2013 založil s Petrem Břízou vlastní kancelář. V komoře působil čtyři roky v kontrolní radě, poté jedno volební období v představenstvu a zhruba před rokem se stal místopředsedou. Rozhovor se točil kolem nezávislosti advokacie, umělé inteligence v advokátní praxi a hranice mezi daňovou optimalizací a trestným činem.
Velký prostor dostal letní návrh zákona o ekonomické ochraně státu, k němuž komora uplatnila zhruba pět set připomínek. Dodržování předpisů proti praní špinavých peněz a kontroly ze strany státu jsou legitimní a advokacie je bere jako samozřejmost. Hranice však leží tam, kde by stát začal přímo zasahovat do samosprávy profesních komor. Návrh totiž počítal s tím, že by Finanční analytický úřad mohl komoře nařídit vyškrtnutí člena. Nejde o obavu, že by někdo plánoval likvidaci nepohodlných advokátů. Právní stát se ale vyznačuje tím, že pojistky nastaví dřív, než jsou potřeba – stejně jako u nezávislosti soudců.
Řeč byla i o výtce kritiků, že mlčenlivost je pohodlným štítem advokáta. Jde o rozšířený omyl. Mlčenlivost primárně chrání klienta, který svému advokátovi často svěřuje nepříjemné a kompromitující informace a musí mít jistotu, že je advokát nikomu dál nepředá. Bez této jistoty by vztah advokáta a klienta ztratil smysl, a proto je mlčenlivost základním pilířem advokacie.
Druhým velkým tématem byla umělá inteligence. Letošní pořádková pokuta pro advokáta, který v podání citoval jedenáct nebo dvanáct smyšlených rozhodnutí, ukázala, že nejde o překlep, ale o otázku odpovědnosti. Umělá inteligence může připravit rešerše i texty, kdo se však pod ně podepíše, odpovídá za jejich obsah. Komora chystá kulatý stůl, u něhož se mají sejít zástupci všech právních profesí. Otázkou už není, zda umělou inteligenci používat, ale v jakých mezích. V kanceláři Bříza & Trubač ji po sérii interních školení zavádějí postupně a v praxi ji používají každý den.
Finanční správa dnes přichází na kontrolu zpravidla s konkrétním podezřením opřeným o analytické výstupy, což řada poplatníků stále podceňuje. Hranici mezi legitimní daňovou optimalizací a trestným činem určuje úmysl, je však velmi tenká a vždy je nutné rozebrat konkrétní případ. Inspirací pro českou úpravu by mohlo být Rakousko, které má pro daňové trestné činy zvlášť podrobně upravenou účinnou lítost. V Česku o dobrovolnosti zaplacení rozhoduje rozsáhlá judikatura a jasnější zákonné vymezení by prospělo. Pro stát je výhodnější získat peníze zpět než pachatele zavřít a platit jeho pobyt ve vězení.
Řeč byla také o odlivu advokátů z malých měst a o tom, jak komora podporuje regiony. Dalším tématem byla výuka manažerských a podnikatelských dovedností, která na právnických fakultách chybí. Zazněla i podnikavost Ondřeje Trubače – od dovozu padesáti ojetých skútrů z Japonska v sedmnácti letech po obnovu ovocného sadu po pradědovi, malíři Václavu Rabasovi. Celý rozhovor najdete na epravo.cz.
Podívejte se na rozhovor
