Rozhovor s Renátou Šínovou
Rodinné právo v Česku se za poslední roky zásadně proměnilo a dnes zasahuje do každodenního života rodin více než kdy dřív. Advokátka a akademička Renáta Šínová v rozhovoru popisuje nové typy sporů, limity současné legislativy i potřebu větší prevence. „Dnes už neřešíme jen rozvody, ale i běžné otázky života dítěte“, říká Renáta Šínová a upozorňuje na rostoucí nároky na rodiče i právníky. Podívejte se na celý rozhovor.
Rodinné právo v Česku prochází zásadní proměnou – od okrajové disciplíny se posouvá do centra pozornosti společnosti i justice. Advokátka a akademička Renáta Šínová v rozhovoru popisuje nové typy sporů, slabiny legislativy i rostoucí význam prevence. „Dnes už neřešíme jen rozvody, ale každodenní život dítěte,“ říká Renáta Šínová. Jaké výzvy čekají právníky i rodiče? Podívejte se na celý rozhovor.
Rodinné právo už dávno není přehlíženým oborem. Renáta Šínová upozorňuje, že zatímco dříve bylo vnímáno jako okrajová disciplína, dnes se dostává do popředí odborného i společenského zájmu. „Dříve to byla oblast, kam nikdo nechtěl, dnes ji mladí právníci sami vyhledávají,“ popisuje posun, který reflektuje i rostoucí tlak na soudy a advokáty.
Zásadní změnou prošlo i postavení rodičů. Tradiční model, kdy dítě zůstávalo převážně u matky, ustupuje důrazu na rovnocennou roli obou rodičů. „Do popředí jde rovné postavení matky i otce,“ říká Renáta Šínová a dodává, že tento trend zásadně proměňuje rozhodovací praxi soudů i očekávání rodičů.
Proměnila se také struktura sporů. Zatímco dříve dominovaly otázky samotného rozvodu, dnes se konflikty přesouvají do detailů každodenního života dítěte. „Řešíme kroužky, zdravotní péči nebo způsob výchovy,“ vysvětluje Renáta Šínová. Podle ní to ukazuje, že rodinné právo zasahuje mnohem hlouběji do života rodin než dříve.
Navzdory tomu zůstává slabinou systému nedostatečná prevence. Lidé často přicházejí až ve chvíli, kdy je konflikt vyhrocený. „Prevence by měla být mnohem silnější, ale zatím tomu tak není,“ upozorňuje Renáta Šínová a volá po větší osvětě, například už na školách.
Jedním z nejcitlivějších témat je otcovství a jeho právní úprava. Současný systém podle Renáty Šínové neodpovídá realitě moderní společnosti. „Právní úprava je stále rigidní, přestože dnes umíme určit biologický původ dítěte,“ říká. To vytváří složité situace pro biologické otce bez právního postavení.
Debata o změně však zatím naráží na nedostatek politické vůle. „Víme o problému, ale není na pořadu dne,“ konstatuje Renáta Šínová. Inspiraci přitom nabízí zahraničí, kde existují i širší koncepty rodičovství nebo větší důraz na právo dítěte znát svůj původ.
Velkou pozornost vyvolávají také vnitrostátní únosy dětí. Podle Renáty Šínové jde často o důsledek neznalosti práva. „Mnoho rodičů si myslí, že když mají dítě v péči, mohou se s ním volně přestěhovat,“ vysvětluje. Klíčem je opět prevence a edukace veřejnosti.
Současně ale upozorňuje, že tyto případy nelze zjednodušovat. „Ne vždy jde o únos – někdy rodič utíká před násilím,“ říká Renáta Šínová. Soudy by proto měly reagovat rychle, ale zároveň citlivě a individuálně posuzovat každý případ.
Právě domácí násilí zůstává oblastí, kde má český systém rezervy. „Zatím si s tím neumíme dobře poradit,“ přiznává Renáta Šínová. Problém podle ní nespočívá jen v legislativě, ale i v předsudcích a nedostatečné přípravě odborníků.
Důležitá je proto změna přístupu. „Musíme se naučit nehodnotit situace předem a pracovat bez předsudků,“ zdůrazňuje Renáta Šínová. Statistiky přitom ukazují, že většina oznámení domácího násilí je oprávněná, což zvyšuje potřebu citlivého přístupu.
Specifickou kapitolou je výživné mezi manželi, které se v praxi objevuje stále častěji. „Dříve to byla spíše teorie, dnes řešíme i částky v řádu desítek tisíc,“ popisuje Renáta Šínová. Praxe se však podle ní teprve formuje a chybí jasná metodika.
Zásadní otázkou zůstává spravedlnost těchto částek. „Nemělo by jít jen o výši příjmů, ale o skutečnou životní úroveň,“ upozorňuje Renáta Šínová. Extrémně vysoké výživné může být podle ní v rozporu s principem rovnosti i zdravé výchovy.
Mýtus o tom, že vyšší výživné znamená lepší výchovu, jednoznačně odmítá. „Naopak může vést k rozmazlování a sociální izolaci dítěte,“ říká Renáta Šínová. Důležitější než peníze je podle ní vyvážený přístup rodičů a reálné potřeby dítěte.
Prosazování změn v rodinném právu je podle ní složité i kvůli tradičnímu nastavení společnosti. „Často slyšíme, že se to tak dělalo vždy,“ popisuje Renáta Šínová. Přesto zdůrazňuje význam odborné diskuse a otevřenosti vůči novým řešením.
Zkušenosti ze zahraničí jí ukazují i jiné inspirace – například větší aktivitu studentů nebo důraz na praktické dovednosti. „Byla bych ráda, kdyby se studenti více ptali a aktivně zapojovali,“ říká Renáta Šínová.
Budoucím právníkům pak dává jasné doporučení: pokora a mezioborový přístup. „Nestačí jen právo, je potřeba i psychologie a sociologie,“ uzavírá Renáta Šínová. Rodinné právo totiž není jen o paragrafech, ale především o lidech a jejich životních příbězích.
Sledujte epravo.cz.
Podívejte se na rozhovor
