Vládní nařízení ze dne 14.5.1943 k provedení a doplnění vládního nařízení ze dne 16. prosince 1942, č. 410 Sb., o dani z majetku (prováděcí nařízení k dani z majetku - P.N.M.)

3.6.1943 | Sbírka:  144/1943 Sb. | Částka:  70/1943ASPI

Vztahy

Pasivní derogace: 134/1946 Sb.
144/1943 Sb. z. a n.
Vládní nařízení
ze dne 14. května 1943
k provedení a doplnění vládního nařízení ze dne 16. prosince 1942, č. 410 Sb., o dani z majetku (prováděcí nařízení k dani z majetku - P. N. M.)
Vláda Protektorátu Čechy a Morava nařizuje podle § 1, odst. 1 nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě ze dne 12. prosince 1940 (Věstn. ř. prot. str. 604), kterým se prodlužují a mění některá ustanovení ústavního zákona zmocňovacího ze dne 15. prosince 1938 (č. 330 Sb.), ve znění nařízení ze dne 27. února 1942 (Věstn. ř. prot. str. 42):
K § 1, odst. 1, č. 1
Čl.1
Bydliště. Obvyklý pobyt.
(1) Bydliště má někdo tam, kde má být za okolností, z nichž lze souditi na to, že byt podrží a bude užívati.
(2) Obvyklý pobyt má někdo tma, kde se zdržuje za okolností, z nichž lze poznati, že nemešká na tomto místě nebo v této zemi pouze přechodně. Neobmezená daňová povinnost nastává však vždy tehdy, trvá-li pobyt v Protektorátě Čechy a Morava déle než šest měsíců. V tomto případě vztahuje se daňová povinnost i na prvních šest měsíců.
Čl.2
Pobyt podle obchodního vedení
S majiteli a vedoucími zaměstnanci (zejména s členy představenstva a prokuristy) podniku, jenž má v Protektorátě Čechy a Morava svoje obchodní vedení nebo svoje sídlo, jedná se, i když se nezdržují v Protektorátě, jako s osobami, které mají obvyklý pobyt v místě, v němž jest obchodní vedení nebo sídlo podniku. totéž platí o členech dozorčí nebo správní rady takového podniku, mají-li podstatnou účast na obchodním vedení podniku, například tím, že vedou záležitosti člena představenstva (byť i jen v zastoupení nebo přechodně nebo ojediněle). Neobmezená daňová povinnost nastává u daně z majetku vždy pro kalendářní rok, ve kterém vlastnost jako majitelů nebo vedoucích zaměstnanců trvala (věta prvá) nebo činnost uvedená ve větě druhé (byť i jen v zastoupení nebo přechodně nebo ojediněle) byla vykonávána.
K § 1, odst. 1, č. 2
Čl.3
Obchodní vedení. Sídlo.
(1) Obchodním vedením je středisko vrchního obchodního vedení.
(2) Sídlo má korporace, sdružení osob nebo majetková podstata v místě, jež jest určeno společenskou smlouvou, spolkovými stanovami, nadační listinou nebo podobně. Není-li takového určení, platí jako sídlo místo, v němž jest obchodní vedení nebo je vedena správa.
Čl.4
Organicky závislá společnost
Jestliže korporace nebo sdružení osob, které je podle občanského práva samostatné, hospodářsky však představuje odděleně vedený závod včleněný do nějakého podniku, nemá v Protektorátě Čechy a Morava ani svoje obchodní vedení ani svoje sídlo, bude s ním jednáno, jako by jeho obchodní vedení bylo v místě, v němž
1. ovládající fysická osoba má svoje bydliště nebo, nemá-li v Protektorátě Čechy a Morava bydliště, svůj obvyklý pobyt,
2. ovládající korporace, sdružení osob nebo majetková podstata má svoje obchodní vedení nebo, nemá-li v Protektorátě Čechy a Morava obchodní vedení, svoje sídlo.
Čl.5
Veřejné úvěrní ústavy
Veřejnými úvěrními ústavy jsou podniky sloužící poskytování úvěru, které jsou provozovány veřejnoprávními korporacemi nebo jimž byla povaha veřejnoprávní korporace zvlášť propůjčena nebo jimž přísluší podle stanov.
K § 2, odst. 2
Čl.6
Obmezená daňová povinnost
Obmezená daňová povinnost vztahuje se jen na tento majetek:
1. zemědělský a lesní majetek, který je v Protektorátě Čechy a Morava;
2. pozemkový a domovní majetek, který je v Protektorátě Čechy a Morava;
3. výdělečný majetek, který je v Protektorátě Čechy a Morava. Takovým je majetek, který slouží výdělečnému podniku provozovanému v Protektorátě Čechy a Morava, jestliže se pro něj udržuje v Protektorátě provozovna nebo je ustanoven stálý zástupce;
4. pod č. 3 nespadají původcovská práva po živnostensku využívaná a zapsaná do knihy nebo rejstříku v Protektorátě Čechy a Morava, s výjimkou původcovských práv k dílům výtvarného umění, písemnictví a hudby;
5. majetkové předměty a práva, které nespadají pod č. 1, 2 a 4 a jsou přenechány výdělečnému podniku v Protektorátě Čechy a Morava, zejména jsou mu pronajaty nebo propachtovány;
6. hypotéky, pozemkové dluhy, rentové dluhy a jiné pohledávky nebo práva, jsou-li zajištěny v Protektorátě Čechy a Morava přímo nebo nepřímo na nemovitostech nebo na právech, jež podle zákonných ustanovení se počítají k nemovitým věcem. Vyňaty jsou půjčky a pohledávky, na něž byly vydány dílčí dlužní úpisy;
7. pohledávky z účasti tichého společníka na obchodní živnosti, má-li dlužník v Protektorátě Čechy a Morava bydliště, obchodní vedení nebo sídlo.
K § 3, odst. 1, č. 5
Čl.7
Účelové svazy
Účelovými svazy rozumějí se jen účelové svazy veřejnoprávních korporací.
K § 3, odst. 1, č. 6
Čl.8
Obecně užitečné účely
(1) Obecně užitečnými jsou takové účely, jejichž plněním se podporuje výhradně a přímo všeobecnost.
(2) Podporování všeobecnosti se předpokládá jen tehdy, jestliže činnost prospívá obecnému dobru, to jest blahu veškerého obyvatelstva.
(3) Za předpokladů uvedených v odstavci 2 je uznati za podporování všeobecnosti zejména:
1. podporování veřejné zdravotní péče ošetřování mládeže a péče o mládež, jakož i zvyšování zdatnosti lidu tělesnými cvičeními (tělocvik, hry, sport);
2. podporování vědy, umění, výchovy, obecného (lidového) a odborného vzdělání, péče o památky, ochrany domoviny a vlastivědy. Sem spadá též podporování oněch divadel, která jsou vedena nebo vydržována ve veřejném zájmu některou korporací veřejného práva.
(4) Za všeobecnost nelze považovati okruh osob pevně uzavřený užším svazkem, jako příslušenstvím k rodině, k rodinnému svazku nebo k některému spolku s uzavřeným počtem členů, ustanovením na určitém ústavě a podobně nebo jestliže v důsledku svého ohraničení podle znaků místních nebo znaků povolání, podle stavu nebo náboženského vyznání nebo podle více těchto znaků, počet v úvahu přicházejících osob může býti trvale jenom malý.
(5) Obecné prospěšnosti tu není, jestliže činnost slouží jen zájmům určitých osob nebo určitých kruhů osob, nebo sleduje v prvé řadě vlastní hospodářské účely (např. živnostenské účely nebo jiné účely výdělečné).
(6) Okolnost, že výtěžky podniku plynou některé korporaci veřejného práva (např. Říši, Protektorátu Čechy a Morava, zemi, okresu nebo obci) neznamená sama o sobě ještě přímé podporování všeobecnosti.
Čl.9
Dobročinné účely
(1) Dobročinnými jsou takové účely, které výhradně a přímo směřují k tomu, aby byly podporovány potřebné osoby.
(2) Potřebnými jsou takové osoby, které potřebují pomoci v důsledku svého hospodářského stavu. Při posuzování otázky, zda nějakou osobu jest považovati za potřebnou, jest přihlížeti jak k důchodu, tak k majetku. Třeba vzíti také zřetel na podpory, které jsou osobě poskytovány a na zaopatřovací nároky, které osobě příslušejí.
(3) Dobročinným účelům slouží obzvláště podniky a zařízení, které jsou určeny výhradně k osobnímu a hospodářskému poskytování pomoci potřebným osobám.
Čl.10
Výhradnost
(1) Výhradnost je dána, jestliže těchto pět předpokladů je předepsáno stanovami, věnováním nebo jiným ustanovením a prováděno skutečným vedením správy:
1. Korporace, sdružení osob nebo majetková podstata (v dalším zkrácen: korporace) nesmí (bez újmy čl. 14) sledovati jiné než obecně užitečné nebo dobročinné účely (žádné jiné cíle). Ministr financí se zmocňuje povoliti výjimky z tohoto předpokladu.
2. Korporace nesmí (bez újmy čl. 14) usilovati o zisk. Členové nebo společníci (v dalším zkrácen: členové) nesmějí obdržeti podíly na zisku. Nesmějí ve své vlastnosti jako členové obdržeti také žádných jiných požitků z prostředků korporace.
3. Členové nesmějí při svém vystoupení (vyloučení) nebo rozpuštění korporace obdržeti nazpět více než své splacené kapitálové podíly a obecnou cenu jimi poskytnutých věcných vkladů.
4. Korporace nesmí nikomu dávati výhody správními výdaji, které jsou cizí účelu korporace, nebo nepřiměřeně vysokými odměnami (např. nepřiměřeně vysokými platy představenstva nebo odměnami dozorčí rady).
5. Při rozpuštění nebo zrušení korporace nebo při odpadnutí dosavadního účelu smí býti jmění korporace, pokud převyšuje splacené kapitálové podíly členů a obecnou cenu členy poskytnutých věcných vkladů, použito jen pro obecně užitečné nebo dobročinné účely (zásada vázání jmění). Daňově dostatečné vázání jmění je dáno, jestliže účel, pro nějž jest jmění při rozpuštění nebo zrušení korporace nebo při odpadnutí jejího dosavadního účelu užíti, jest ve stanovách, věnování nebo jiném ustanovení tak přesně určen, že na základě těchto ustanovení může býti zkoumáno, jsou-li dány předpoklady pro daňové osvobození.
(2) Při vyšetřování obecné ceny (odstavec 1, č. 3 a 5) záleží na poměrech v okamžiku, kdy věcné vklady byly poskytnuty.
(3) Ustanovení, jež se týkají členů (odstavec 1, č. 2, 3 a 5), platí u nadací přiměřeně pro zakladatele a jejich dědice.
Čl.11
Přímost
(1) Přímost je dána, jestliže korporace sama uskutečňuje obecně užitečné nebo dobročinné účely. To se může díti také prostřednictvím pomocných osob (fysických osob nebo korporací), jestliže podle okolností případu (zejména podle právních a skutečných vztahů, jež trvají mezi korporací a pomocnými osobami) působení pomocných osob jest posuzovati jako vlastní působení korporace.
(2) Korporace, která se omezuje na sdružování (zejména na vedení) svých podřízených svazků, slouží obecně užitečným nebo dobročinným účelům, jestliže všechny podřízené svazky slouží obecně užitečným nebo dobročinným účelům.
(3) Výjimečné předpisy vydané ministrem financí podle čl. 10, odst. 1, č. 1, věta druhá zůstávají nedotčeny.
Čl.12
Stanovení předpokladů pro daňové osvobození
(1) Ustanovení stanov, věnování nebo jiného ustanovení musí býti tak přesná, aby na základě těchto ustanovení mohlo býti zkoumáno, jsou-li dány předpoklady pro daňové osvobození.
(2) Tato ustanovení musí vyhovovati požadavkům tohoto nařízení v okamžiku rozhodném pro vyměření. Nestačí, že tato ustanovení vyhovují požadavkům tohoto nařízení teprve v okamžiku stanovení daně.
(3) Korporace, jejichž stanovy, věnování nebo jiné ustanovení neodpovídá předcházejícím ustanovením, mohou do 31. prosince 1944 tento nedostatek odstraniti s účinkem i pro minulost.
Čl.13
Skutečné vedení správy
(1) Skutečné vedení správy korporace musí
1. býti ve svém celkovém uspořádání zařízeno na výhradné a přímé plnění obecně užitečných nebo dobročinných účelů. Výjimky mohou býti uznány jako daňově nezávadné jen podle výjimečných předpisů vydaných ministrem financí podle čl. 10, odst. 1, č. 1, věta druhá a podle ustanovení čl. 14, odst. 2 a 3;
2. odpovídati ustanovením, jež obsahují stanovy, věnování nebo jiné ustanovení o předpokladech daňového osvobození.
(2) Skutečné vedení správy korporace musí vyhovovati požadavkům uvedeným v odstavci 1 v okamžiku rozhodném pro vyměření. Nestačí, že skutečné vedení správy korporace vyhovuje požadavkům uvedeným v odstavci 1 teprve v okamžiku stanovení daně.
(3) Korporace, která žádá o osvobození od daně podle § 3, odst. 1, č. 6 nařízení o dani z majetku, musí prokázati, že její skutečné vedení správy vyhovuje požadavkům odstavce 1. Důkaz jest provésti řádně vedenými záznamy o příjmech a výdajích korporace.
Čl.14
Hospodářský podnik
(1) Hospodářským podnikem je každá samostatná trvalá činnost, jež směřuje k docílení příjmů nebo jiných hospodářských výhod. Zištného úmyslu (usilování o zisk) není třeba.
(2) Majetek korporace, který patří k hospodářskému podniku, jehož výtěžky neslouží obecně užitečným nebo dobročinným účelům a potřebám a ke krytí těchto potřeb, je vždy podroben dani z majetku. Ostatní majetek korporace je od daně z majetku osvobozen jen tehdy, jsou-li dány tyto předpoklady:
1. Hospodářský podnik musí býti vůči hlavnímu účelu od daně osvobozenému jen podřízeného významu.
2. Podíly členů na čistém zisku, který korporace dociluje hospodářským podnikem, nesmějí převyšovati 4 % kapitálových podílů členy splacených a obecné ceny věcných vkladů členy poskytnutých. To musí býti ve stanovách předepsáno. Čl. 10, odst. 2 použije se i v tomto případě.
3. Korporace musí splniti všechny jiné požadavky, na nichž závisí osvobození od daně pro obecně užitečné nebo dobročinné účely.
(3) Ministr financí se zmocňuje osvoboditi od daně z majetku ostatní majetek korporace i tehdy, jestliže hospodářský podnik není vůči hlavnímu účelu osvobozenému od daně podřízeného významu, jsou však dány předpoklady uvedené v odstavci 2, č. 2 a 3.
K § 3, odst. 7
Čl.15
Sociální zařízení
(1) Jakýmikoliv jinými zařízeními a majetkovými podstatami se rozumějí:
1. Sociální zařízení zřízená podle zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 134 ř. z. (spolkový zákon), nebo podle zákona ze dne 16. července 1892, č. 202 ř. z., o zapsaných pomocných pokladnách, nebo podle ministerského nařízení ze dne 5. března 1896, č. 31 5. z. (pojišťovací regulativ), nebo ve formě nadace.
2. Všechna jiná sociální zařízení, jestliže
a) mají vlastní, k plnění svých sociálních úkolů určené jmění, jež je právně odlišné od jmění podniku,
b) jsou spravována vlastními orgány podle zvláštních stanov a
c) poskytují svým členům právní nárok na plnění.
(2) Zařízení neslouží účelům sociálního zaopatření (zabezpečení, podporování apod.), jestliže pracovní důchod většiny příjemců plnění převyšuje 60.000 K ročně, nebo jsou-li plnění poskytovaná zařízením tak vyměřena, že u většiny příjemců buď sama o sobě nebo s plněními z veřejnoprávního sociálního pojištění převyšují dohromady 85 % posledního pracovního důchodu, nebo není-li sociální použití majetku právně a ve skutečnosti natrvalo zajištěno.
(3) Zařízení a majetkové podstaty, jež nevyhovují podmínkám stanoveným v odstavcích 1 a 2, jsou od daně z majetku osvobozeny, jestliže se do 31. prosince 1944 přemění na zařízení podle odstavců 1 a 2 nebo v příplatkový ústav podle § 119 zákona o pensijním pojištění, nebo užije-li se jmění do téhož dne k uzavření připojištění u některého nositele veřejnoprávního sociálního pojištění.
K § 4, odst. 1
Čl.16
Dluhy
(1) Dluhy jest při vyšetřování veškerého majetku nebo majetku, který je v Protektorátě Čechy a Morava, odečísti jen tehdy, jestliže v okamžiku rozhodném pro vyměření již nastaly a nebyly ještě vyrovnány. Splatnost dluhu není předpokladem pro jeho odčitatelnost.
(2) Daňové dluhy jest odečísti jen tehdy, je-li jejich odečtení od poplatníka uplatňováno. Odečtení dluhů z běžně ukládaných daní (např. obratová daň, výdělková daň, pozemková daň) závisí kromě toho na tom, že daně buď
1. nejpozději v okamžiku rozhodném pro vyměření se staly splatné, nebo
2. - při pozdější splatnosti - jsou vybírány za dobu, která skončila nejpozději v okamžiku rozhodném pro vyměření. Předpokladem pro odečtení jest však, že poplatník mohl počítati se zatížením již v okamžiku rozhodném pro vyměření.
(3) Platy na úroky, mzdy a podobná opětující se plnění, které nebyly ještě zaplaceny v okamžiku rozhodném pro vyměření, mohou býti jako dluh odečteny od majetku jen tehdy, jestliže buď již v okamžiku rozhodném pro vyměření byly splatné nebo se vztahují na dobu, která skončila nejpozději v okamžiku rozhodném pro vyměření.
(4) U podniků, jichž hodnota se podle čl. 27 tohoto nařízení vyšetřuje k okamžiku závěrky, jest místo okamžiku rozhodného pro vyměření rozhodným okamžik závěrky.
Čl.17
Břemena
Břemeny jest rozuměti požívací, užívací a jiná rentová břemena. Předpokladem pro odčitatelnost jest však, že právo přísluší oprávněnému na dobu života nebo na dobu života jiné osoby, na neurčitou dobu nebo na dobu nejméně deseti let. Renty, které spočívají na zákonné alimentační povinnosti, jest odečísti jen tehdy, nepřísluší-li poplatníku daněprostá částka.
K § 5
Čl.18
Zdanění domácnosti
(1) K domácnosti poplatníka patřím nezletilé děti a jiní v § 5, odst. 2 uvedení nezletilí příslušníci tehdy, jestliže při jednotném hospodaření pod vedením poplatníka sdílejí s ním byt nebo se zdržují s jeho svolením mimo jeho byt nikoliv k účelům výdělečným, nýbrž k účelům jiným, zejména za účelem výchovy nebo vzdělání, návštěvy příbuzných nebo zotavení v tuzemsku nebo v cizině.
(2) K příslušníkům uvedeným v § 5, odst. 2 patří také příslušníci manželky, je-li zdaňována společně se svým manželem.
(3) Provdané nezletilé děti a jiní provdaní nezletilí příslušníci uvedení v § 5, odst. 2, kteří patří k domácnosti poplatníka, nezdaňují se společně s hlavou rodiny, nýbrž se svým manželem, jsou-li oba manželé neobmezeně dani podrobeni a nežijí-li trvale odloučeně (§ 5, odst. 1).
(4) Jsou-li dány předpoklady pro společné zdanění s nezletilými dětmi nebo s jinými s § 5, odst. 2 uvedenými nezletilými příslušníky u poplatníka, který patří k domácnosti jiné osoby, s níž není společně zdaňován, zdaní se děti nebo jiní příslušníci společně jen s poplatníkem, nikoliv s hlavou rodiny.
K § 6, odst. 1, č. 2
Čl.19
Daněprostá částka pro zemřelého manžela
(1) Nezletilé vdově nepřísluší daněprostá částka pro zemřelého manžela, pokud se nezdaňuje samostatně, nýbrž společně se svými rodiči (rodiči svého manžela atd.).
(2) Pozůstalému židovskému manželu jest přiznati daněprostou částku pro zemřelého nežidovského manžela jen tehdy, jsou-li tu potomci z manželství, kteří se nepovažují za Židy, nebo jestliže jediný syn padl v nynější válce.
K § 6, odst. 1, č. 3
Čl.20
Daněprosté částky z důvodu příslušnosti k domácnosti
(1) Nezletilé děti a jiní nezletilí příslušníci mohou patřiti v touž dobu jen k jedné domácnosti. Daněprostá částka pro dítě nebo pro jiného příslušníka z důvodu příslušnosti k domácnosti může proto také příslušeti jen jednomu poplatníkovi.
(2) V případě čl. 18, odst. 3 příslušejí hlavě rodiny daněprosté částky pro děti nebo pro jiné příslušníky jen tehdy, nese-li tato převážně náklady na výživu a výchovu.
(3) V případě čl. 18, odst. 4 příslušejí poplatníku daněprosté částky pro děti nebo pro jiné příslušníky. Vedle toho příslušejí daněprosté částky pro ně také hlavě rodiny, nese-li převážně náklady na výživu a výchovu.
Čl.21
Daněprosté částky z důvodu převzetí nákladů na výživu a výchovu nebo vzdělávání k povolání
(1) K výchově patří také vzdělávání k povolání. Za vzdělávání k povolání platí také vzdělávání se v domácnosti za učebné nebo školné.
(2) K nákladům na výživu a výchovu nebo vzdělávání k povolání patří zejména náklady:
1. na stravu, oděv a byt včetně topení a osvětlení,
2. na opatrování, lékařské ošetřování a jiné zdravotní účely,
3. na výchovu a vzdělávání k povolání, např. školné, knihy a příspěvky,
4. na prázdninový a léčebný pobyt a kulturní potřeby,
5. na obvyklé dary, kapesné, věno, výbavu atd.
(3) Poplatník nese převážně náklady, jestliže podle poměrů v rozhodném okamžiku platí z celkových nákladů na výživu a výchovu nebo vzdělávání k povolání stále (nejen přechodně) více než polovinu. Pro posouzení, jsou-li tyto předpoklady v rozhodném okamžiku dány, musí býti hodnoceno jednání poplatníkovo před a po rozhodném okamžiku.
(4) Poplatník neobdrží daněprosté částky z důvodu převzetí nákladů na výživu a výchovu nebo vzdělávání k povolání, jestliže dítě nebo jiný v § 5, odst. 2 uvedený příslušník nebo jeho rodiče mohou náklady hraditi z vlastních prostředků.
K § 6, odst. 2, č. 2
Čl.22
Daněprostá částka z důvodu stáří nebo neschopnosti k výdělku
(1) Posledním vyměřovacím obdobím rozumí se kalendářní rok, který předchází bezprostředně okamžiku rozhodnému pro vyměření.
(2) Pro první hlavní vyměření jest rozhodným důchod, z něhož byla poplatníku vyměřena daň na berní rok 1942.
K § 6, odst. 3
Čl.23
Zdanění Židů
Pro Židy se nepřiznávají daněprosté částky. To platí o všech druzích daněprostých částek. U smíšených manželství záleží na rasové příslušnosti jednotlivého člena rodiny. Žid obdrží např. daněprostou částku pro nežidovskou manželku.
K § 7, odst. 2
Čl.24
Daněprosté částky pro nově narozené děti
Daněprostou částku pro nově narozené dítě jest přiznati otci v případech, ve kterých rodiče nebyli ještě při hlavním nebo dalším vyměření společně zdanění. Nebyla-li otci daň z majetku předepsána nebo byla-li předepsána jen malou částkou, jest přiznati daněprostou částku v takových případech i matce.
K § 8, odst. 1
Čl.25
Likvidace a konkurs
(1) Ustanovení o nejnižším daňovém základu jest užíti také na takové společnosti, které jsou v likvidaci.
(2) U společností, které jsou v konkursu, jest zásadně od nejnižšího zdanění upustiti.
K § 9
Čl.26
Hranice zdanění u obmezeně dani podrobených osob
Obmezeně dani podrobeným osobám předepíše se daň z majetku jen tehdy, jestliže majetek, který je v Protektorátě Čechy a Morava, převyšuje 15.000 K.
K §§ 14 až 16
Čl.27
Rozhodný okamžik pro ocenění výdělečného majetku
(1) Pro stav a ocenění výdělečného majetku jsou rozhodné poměry v okamžiku rozhodném pro hlavní nebo další vyměření. Při změně vyměření podle § 16, odst. 1, č. 1 a 3 jsou rozhodné poměry v okamžiku rozhodném pro změnu vyměření, při změně vyměření podle § 16, odst. 1, č. 2 poměry v okamžiku rozhodném pro hlavní nebo další vyměření.
(2) Pro podniky, které sestavují účetní závěrky pravidelně na konec kalendářního roku, jest vzíti za základ tento den závěrky.
(3) U podniků, které sestavují účetní závěrky pravidelně k jinému dni, může býti na návrh připuštěno, aby byl vzat za základ konec hospodářského roku, který předchází rozhodnému okamžiku (odstavec 1). Návrhem je poplatník i pro příští vyměřování potud vázán, že vždy jest vzíti za základ konec posledního pravidelného hospodářského roku.
Čl.28
Vyrovnání majetkových změn po okamžiku závěrky
Pro vyrovnání přesunů, které nastaly v době mezi okamžikem závěrky (čl. 27, odst. 3) a rozhodným okamžikem (čl. 27, odst. 1) platí toto:
1. Byl-li majetkový předmět nebo právo vyloučeno z výdělečného podniku poplatníkova a převedeno do ostatního majetku poplatníkova, nakládá se s majetkovým předmětem nebo právem tak, jako by v rozhodném okamžiku patřily ještě k výdělečnému podniku.
2. Byl-li majetkový předmět nebo právo vyloučeno z ostatního majetku poplatníkova a převedeno do výdělečného podniku, nakládá se s majetkovým předmětem nebo právem tak, jako by v rozhodném okamžiku patřily ještě k ostatnímu majetku.
Čl.29
Zajištění daně připočtením vyloučených majetkových předmětů a práv
(1) Byly-li během posledních tří měsíců před rozhodným okamžikem (čl. 27, odst. 1) nebo před okamžikem závěrky (čl. 27, odst. 3) vyloučeny majetkové předměty nebo práva z části výdělečného podniku, která je v Protektorátě Čechy a Morava, aniž do této části byla převedena přiměřená protihodnota, připočtou se vyloučené majetkové předměty a práva k výdělečnému podniku, kdyby vyloučením měly ujíti majetkovému zdanění v Protektorátě Čechy a Morava, a je-li hodnota ještě zbývající části podniku podrobené majetkovému zdanění v Protektorátě Čechy a Morava ve zjevném nepoměru k hodnotě vyloučených majetkových předmětů a práv.
(2) Odstavec 1 neplatí:
1. pro rozdělení zisku,
2. pro případy, v nichž vlastník podniku dokáže, že majetkové předměty nebo práva byly vylou čeny v úmyslu přiměřeného omezení podniku.
K § 16, odst. 1, č. 1
Čl.30
Porovnání majetku při změně vyměření
(1) Pro otázku, zda nový majetek se odchyluje od původního majetku o více než pětinu původního majetku nebo o více než částky jinak předepsané, jest jak u nového tak u původního majetku vycházeti z hodnoty veškerého majetku nebo majetku, který je v Protektorátě Čechy a Morava, zaokrouhlené na celých 10.000 K.
(2) V podrobnostech platí pro porovnání majetku ještě toto:
1. u neobmezeně dani podrobených fysických osob:
Při porovnání majetku nepřihlíží se k daněprostým částkám (§§ 6 a 7). Jest tedy porovnati v každém případě nový veškerý majetek s původním veškerým majetkem. Do majetku, který se porovnává, jest zahrnouti majetek potomka, pro něhož se přiznává daněprostá částka podle § 7, odst. 2, věta druhá;
2. u neobmezeně dani podrobených společností uvedených v § 1, odst. 1, č. 2, písm. a):
Při porovnání majetku jest vzíti zřetel na ustanovení § 8, odst. 1. Je-li tedy nový nebo původní veškerý majetek nižší než rozhodný nejmenší majetek, vezme se při porovnání majetku místo nižšího veškerého majetku nejmenší majetek;
3. u ostatních neobmezeně dani podrobených korporací, sdružení osob, majetkových podstat a neodevzdaných pozůstalostí [§ 1, odst. 1, č. 2, písm. b) až f) a č. 3]:
Při porovnání maJetku nepřihlíží se k hranici zdanění (§ 8, odst. 2). Porovná se tedy vždy nový veškerý majetek s původním veškerým majetkem;
4. u obmezeně dani podrobených osob:
Při srovnání jmění porovná se vždy nový majetek v Protektorátě Čechy a Morava s původním majetkem v Protektorátě.
K § 19, odst. 1
Čl.31
Zapravení malých částek
Daň z majetku zapraví se odchylně od ustanovení zákona o přímých daních jednou částkou dne 1. října, jestliže roční daň nepřevyšuje 200 K.
K § 20
Čl.32
Srážka daně z posečkaného výtěžku
Jestliže poplatník (věřitel) a dlužník před splatností výtěžku z majetku, který je v Protektorátě Čechy a Morava, dohodli se výslovně na posečkání, poněvadž dlužník není přechodně s to platiti, provede se srážka daně teprve po uplynutí posečkací lhůty. Za posečkání podle prvé věty neplatí, jestliže výtěžek se poplatníkovi (věřiteli) připisuje k dobru nebo jestliže nevyplacený výtěžek jest považovati za zvýšení vkladu nebo za zápůjčku.
K § 24
Čl.33
Osvobození výdělkových a hospodářských společenstev
Výdělková a hospodářská společenstva jsou od daně z majetku osvobozena, pokud se jejich obchodní činnost vztahuje:
1. na společné užívání zemědělských a lesních provozních zařízení nebo provozních předmětů (např. strojní společenstva) nebo
2. na zpracování nebo zhodnocení zemědělských a lesních výrobků od samých členů vyrobených, pokud zpracování nebo zhodnocení patří do oborou polního nebo lesního hospodářství (např. mlékařská společenstva, lihovarská společenstva, škrobařská společenstva, lnářská společenstva).
K § 27
Čl.34
Podpůrná platnost ustanovení o přímých daních
Pokud platí pro daň z majetku přiměřeně ustanovení zákona o přímých daních, platí také přiměřeně ustanovení jiných předpisů týkajících se přímých daní.
K § 28, odst. 3
Čl.35
Stanovení splátek vyměřovacím úřadem
Pokud nebylo podáno přiznání k dani z majetku, může vyměřovací úřad stanoviti výši čtvrtletních splátek, jež je poplatník povinen platiti na daň z majetku až do doručení platebního rozkazu na první hlavní vyměřovací období. Při tom jest přihlédnouti k majetku poplatníka a k ostatním pro vyměření daně rozhodným poměrům. Tyto splátky nahrazují splátky podle § 28, odst. 3. Proti výši požadovaných splátek může se poplatník odvolati k finančnímu úřadu II. stolice, který rozhodne s konečnou platností.
k § 30
Čl.36
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1943; provede je ministr financí.
Státní president:
Dr. Hácha v. r.
Předseda vlády:
Dr. Krejčí v. r.
Ministr financí:
Dr. Kalfus v. r.