epravo.cz

1. Podniky pro výrobu nebo dodávku elektrické energie pro všeobecnou potřebu (elektrické podniky), náležející státu neb zemi neb korporacím místní samosprávy neb smíšeným společnostem, v nichž veřejné korporace súčastněny jsou alespoň šedesáti procenty kapitálu, aneb společnostem zřízeným podle § 2, dále podniky jimi projektované, slouží-li soustavné elektrisaci, může ministerstvo veřejných prací po dohodě se súčastněnými autonomními správami prohlásiti za všeužitečné.

2. Za stejných podmínek mohou býti prohlášeny všeužitečnými elektrické podniky výdělkových a hospodářských družstev podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., na Slovensku podle uherského zákonného čl. XXIII. z roku 1898 (zákona ze dne 15. dubna 1919, č. 210 Sb. zák. a nař.) zřízených, vyhoví-li tato družstva a jejich podniky dalším podmínkám, které ministerstvo veřejných prací vydá nařízením.

1. K žádosti za prohlášení elektrického podniku za všeužitečný nutno připojiti průkaz o jeho právní existenci o účasti veřejných korporací na podniku a veškeré podklady, z nichž je patrno zařízení podniku po stránce právní, technické a hospodářské.

2. Ve výměru, jímž se podnik prohlašuje za všeužitečný, budou vymezena jeho práva, jakož i povinnosti v zájmu ve jmenném, zejména v zájmu obrany státu i vůči interesentům.

1. Elektrickému podniku může býti uděleno právo vydati v určité sumě dílčí dlužní úpisy.

2. Ministerstvo financí může všeužitečným elektrickým podnikům propůjčiti dočasně výhodu, že částky sloužící k zúrokování zápůjček hypotekárně zajištěných neb uzavřených na prioritní obligace nebo jiné dlužní úpisy nemají býti zahrnovány v základ pro zdanění podle druhé hlavy zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. (pro Slovensko podle uherského zákona čl. VIII z r. 1909 a zákonných čl. LIII z roku 1912 a XXXIV z r. 1916).

1. Elektrické podniky všeužitečné mohou pro zřizování a udržování rozvodných sítí a jich příslušenství užívati pozemků nacházejících se ve správě veřejné v mezích § 7 jen tehdá, netrpí-li tím užívání, jemuž pozemky ty podle svého určení slouží, a nejsou-li tím dotčeny důležité veřejné zájmy (doprava, provoz, slaboproudá státní zařízení a pod.).

2. Užívání pozemku při stavbě a provozu elektrických zařízení nesmí překážeti jeho vlastníku neb uživateli v právu na pozemku hospodařiti neb jím nakládati (jej měniti, zastavěti a pod.). Vyžaduje-li nakládání pozemkem, odstranění neb změnu elektrického zařízení, neb mohlo-li by elektrické zařízení býti při tom poškozeno, musí vlastník neb uživatel pozemku nejpozději 4 týdny před početím prací vlastníka elektrického zařízení o zamýšleném nakládání s pozemkem zpraviti.

3. Rovněž jest vlastník neb uživatel pozemku povinen škodu nahraditi, jestli úmyslně nesprávným sdělením o zamýšleném použití pozemku způsobil odstranění, neb přeložení elektrického zařízení, aneb jestli zamítl opatření vlastníkem elektrického zařízení navržené, jímž by se bylo žádaného účelu dosáhlo, aniž by bylo třeba elektrické zařízení měniti, a když se vlastník elektrického zařízení současně nabídl, že ponese větší náklady, které tím případně vlastníku neb uživateli pozemku vzejdou.

4. O nárocích na náhradu škody rozhodují řádné soudy nesporným řízením, na Slovensku podle uherského zákonného čl. XLI z r. 1881.

1. Práva užívací přecházejí s povinnostmi, které s nimi jsou spojeny, na právního nástupce elektrického podniku, vyhovuje-li podmínkám § 4. Práva tato jsou účinna proti každému držiteli nemovitosti.

2. Užívací práva nejsou předmětem zápisu do pozemkových knih a neplatí o nich předpisy soukromého práva o vydržení a promlčení.

3. Způsob, jak práva tato budou vedena v patrnosti, stanoven bude nařízením.

1. Pro elektrická vedení a jejich příslušenství, včetně zařízení transformačních a spojovacích, může se všeužitečným elektrickým podnikům povoliti vyvlastnění (§ 7), vyžadují-li toho důležité důvody té, neb je-li náklad na jich zřízení na jiném místě nepoměrně vysoký; pravidelně povoluje se pro díla tato zřízení služebnosti.

2. Pro výrobny proudu a jich příslušenství (cesty, vlečné a lanové dráhy, zdvihadla a jiné) může se povoliti vyvlastnění, je-li ho třeba pro využitkování určité vodní síly nebo jiného zdroje energie, anebo vyžadují- li toho jiné důvody technicko-hospodářské.

3. Jde-li o nezastavené plochy, může vyvlastněný žádati, aby byla převzata za přiměřenou náhradu ona část pozemku, na níž se má zříditi služebnost.

4. Nemůže-li následkem vyvlastnění části pozemku vlastník zbývající jeho části účelně užívati, musí podnik vykoupiti celý pozemek.

1. Předmět a rozsah vyvlastnění určuje úřad projekt schvalující (§ 16), při čemž vydá nález vyvlastňovací podle obdoby předpisů zákona ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z., na Slovensku podle uherského zákonného čl. XLI z r. 1881.

Jde-li o pozemky železniční, třeba k tomu souhlasu příslušného železničního úřadu; jde-li o pozemky vodocestné a splavných řek, třeba souhlasu plavební, po případě poříční správy.

2. V náleze vyvlastňovacím stanoví se výše odškodného. Tato určí se odhadem znalců. Odškodné může býti poskytnuto v penězích nebo, k návrhu strany v dodávce proudu, neb směnou za jiný pozemek, aneb v poskytnutí jiných majetkových výhod.

3. Proti výši odškodného stanoveného cestou správní nepřipouští se odvolání. Pokládá-li se však některá ze stran vyvlastňovacím nálezem za zkrácenu, může žádati během roku ode dne, kdy nález vyvlastňovací nabyl právní moci, za stanovení odškodného u místně příslušného okresního soudu řízením nesporným, na Slovensku podle uherského zákonného čl. XLI z r. 1881.

4. Výkonu pravoplatného vyvlastňovacího nálezu nemůže býti zabráněno, bylo-li odškodné, stanovené správním úřadem, složeno k soudu aneb jinak zajištěno.

5. Pro soudní řízení, jímž se vyšetřuje odškodné, pro jeho stanovení dohodou a pro zajištění nároků, které mají třetí osoby na náhradu z odškodného na základě svých veřejných práv, platí obdobně předpisy zákona ze dne 18. února 1878, čís. 30 ř. z., na Slovensku uherského zákonného čl. XLI z r. 1881.

1. Elektrické podniky jsou povinny nahraditi každou majetkovou újmu, která vzejde správám veřejného statku a vlastníkům soukromým povolením užívacích práv a jich výkonem, zvláště pak zřízením elektrických děl, jich udržováním a změnou a jich odstraňováním, nevznikla-li újma ta vinou toho, jenž má nárok na náhradu.

2. Odškodné stanoví se téže se zřetelem na újmy, způsobené držitelům práv věcných, jichž náhrada náleží zatíženému.

3. Stejnou povinnost platiti náhradu mají podniky, v jichž prospěch se zřídí služebnost ohledně oněch škod, na něž nebyl vzat zřetel již při stanovení, odškodného za vyvlastnění.

1. Na návrh zatíženého stanoví schvalovací úřad současně s povolením práv užívacích na základě odhadu znalců podle zásad §§ 6 a 7 zákona ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z., na Slovensku podle uherského zákonného čl. XLI z r. 1881, odškodné za ony majetkové újmy, které povolení práv užívacích má pro zatíženého v zápětí, přes to, že vyhověno bude ustanovením § 9.

2. Za majetkové újmy se opětující stanoví se odškodné jednou pro vždy neb roční rentou. Bylo-li dohodou stran stanoveno odbytné jednou pro vždy, odpadá placení náhrady též právním nástupcům zatíženého.

3. Pro konečné stanovení odškodného soudem a vykonatelnost rozhodnutí, kterým práva se povolila, platí ustanovení § 13, odst. 3., 4. a 5.

4. Zatížený musí nárok na náhradu škody, která se nestanoví cestou správní, jakož i odškodného za služebnosti při vyvlastnění podle § 14, odst. 3, uplatniti u řádného soudu do roka ode dne, kdy o škodě zvěděl.

1. Ku zřízení díla elektrických podniků všeužitečných třeba úředního schválení, jež udílí na základě předloženého projektu pro obvod Čech, Moravy a Slezska příslušná zemská politická správa, pro Slovensko nejvyšší politický úřad.

2. Schválení toto nahražuje řešen živnostensko-úřední schválení podniku.

3. K žádosti za schválení projektovaného díla musí býti připojen průkaz o prohlášení podniku za všeužitečný. Pro schvalování těchto elektrických podniků platí věcná ustanovení živnostenského řádu, pro Slovensko uherského zákonného čl. XVII z r. 1884, s odchylkami podmíněnými tímto zákonem.

1. Třeba-li ku zřízení díla všeužitečného elektrického podniku využití vodní síly, neb provésti stavby budov, udílí zemská politická správa, na Slovensku nejvyšší politický úřad, též povolení vodoprávní a stavební, řídíce se platnými zákonnými předpisy. Jednání na místě samém, která podle předpisů těchto jakož i podle řádů stavebních nutno provésti, vykonají se společně s komisionelním řízením nutným podle tohoto zákona, za účasti zástupců úřadu vodoprávního, který by byl jinak příslušným a úřadu stavebního.

2. Na pozemcích železničních uděluje povolení dozorčí úřad železniční.

1. Řízení o schvalování projektovaných děl všeužitečných podniků a udílení práv na elektrická vedení provádí se podle předpisů v § 29 až 31 živnostenského řádu, na Slovensku podle uherského zákonného čl. XVII z r. 1884, se zřetelem na předpisy tohoto zákona.

2. Bližší předpisy budou vydány cestou nařizovací.

3. Žádá-li se za povolení práv užívacích neb za vyvlastnění, musí býti vyloženy plány vedení, podrobný popis, současně s vyhláškou v súčastněných obcích aspoň po 14 dnů před komisionelním řízením.

4. K jednání pozvou se kromě účastníků, naznačených v § 29 až 31 živnostenského řádu, na Slovensku podle uherského zákonného čl. XVII z r. 1884, zástupci veškerých súčastněných úřadů státních a samosprávných, osoby, které navrhuje podnikatel, jakož i osoby, jichž práva mohou zamýšleným podnikem býti dotčena, jakož i elektrické podniky sousední.

5. Útraty řízení nese podnikatel dle zásad vodního zákona.

1. V rozhodnutí třeba vysloviti, zda a za jakých podmínek se povoluje zamýšlený podnik s veškerým svým příslušenstvím.

2. Dále musí tam býti stanoveny: předmět a rozsah práv na užívání a na vyvlastnění, odškodné vyšetřené správním úřadem, opatření zajišťovací pro styk s jinými elektrickými děly, povinnost opatření tato udržovati, nésti výlohy s tím spojené jakož i výlohy řízení povolovacího, a musí býti předepsána lhůta, ve které jest uvésti dílo v činnost, jakmile rozhodnutí vejde v moc práva.

3. Bližší ustanovení budou vydána nařízením.

1. Dokončení díla ohlásí podnikatel schvalovacímu úřadu, který buď sám, neb úřadem první stolice (§ 16, odst. 1.) komisí zjistí, zdali dílo odpovídá veškerým podmínkám povolení a podle výsledku rozhodne, zda se dílo může uvésti v činnost.

2. O útratách platí obdobně ustanovení § 18, odst. 5.

Též každá změna nebo rozšíření elektrických děl musí býti před zahájením stavby oznámena schvalovacímu úřadu, žádá-li se za povolení práv na užívání neb vyvlastnění nemovitostí, neb jde-li o změny, které mohou míti vliv na státní vedení slaboproudá (zvýšení napětí).

Zemská politická správa může na určitou dobu, kterou z podstatných důvodů lze prodloužiti, povoliti ku zvláštní žádosti přípravné práce pro zřízení elektrického podniku. Povolení toto zahrnuje v sobě právo vstupovati na cizí pozemky vyjma železniční, vyšetřovati na nich půdu a prováděti tam i jiné technické práce, potřebné k vypracování stavebního návrhu.

Škoda těmito pracemi způsobená musí býti poškozenému nahražena. O nutnosti výkonu jednotlivých prací rozhoduje politický úřad prvé stolice, jenž stanoví - s výhradou dovolání se řádných soudů ve lhůtě tříměsíční - náhradu za způsobenou škodu. O vykonatelnosti platí obdobně předpisy § 13, odst. 4. a 5.

1. Ve sporech o rozsahu a lhůtě okleštění a v případech §§ 8 a 9, odst. 3. a §§ 22, rozhoduje s konečnou platností politický úřad prvé stolice. V ostatních záležitostech připouští se odvolání, nejde-li o dvě souhlasná rozhodnutí.

2. O odvoláních rozhoduje v nejvyšší stolici ministerstvo veřejných prací, a to, pokud jde o výrok vodoprávní, v dohodě s ministerstvem zemědělství.

3. Odvolání nutno podati ve 4 týdnech počínaje dnem následujícím po dni dodání výměru. Ostatně platí pro odvolání předpisy zákona ze dne 12. května 1896, č. 101 ř. z., na Slovensku uherského zákonného čl. XX z r. 1901.

1. Elektrické podniky, které jsou již v provozu, kdy zákon tento vstoupil v účinnost, použíti mohou výhod tohoto zákona jen tenkráte, budou- li prohlášeny za všeužitečné (§ 4).

2. Schválení oné části díla, pro kterou podnik žádá výhody dle § 7, příslušné řízení a rozhodnutí stane se dle §§ 16 až 19.

1. Sblíží-li se různá elektrická vedení, třeba zaříditi vše, co za daných okolností s nejmenšími výlohami v zájmu veřejné bezpečnosti a nerušeného provozu všech súčastněných děl jest ty nejúčelnější.

2. Výlohy na zajišťovací opatření včetně přeložení vedení nese podnikatel nového vedení. Na železničních, silničních a vodocestných pozemcích, které jsou ve státní správě, nese podnikatel nového vedení výlohy ty jen tehdy, není-li vlastníkem neb uživatelem pozemku.

Elektrická vedení a jich příslušenství, včetně zařízení transformačních a spojovacích, nejsou příslušenstvím nemovitostí, na nichž jsou zřízena.

1. Ministerstvo veřejných prací může vlastníku elektrického díla neb vodní síly, kterých jest neúplně využito, uložiti, aby ve veřejném zájmu a v rámci soustavné elektrisace jich náležitě využitkovalo, pokud se toho dá docíliti bez újmy pravidelného provozu elektrického díla neb vodní síly.

Nevyhoví-li tomu vlastník ve lhůtě jemu stanovené, jest ministerstvo veřejných prací oprávněno učiniti potřebná opatření k úplnému využitkování elektrického díla neb vodní síly samo a to zejména tím, že svěří využitkování to jinému podnikateli.

2. Pokud by tím majiteli díla vzešla majetková újma, poskytne se mu odškodné, které se vyšetří způsobem v § 15 naznačeným.

3. Při schválení veškerých výroben energie a vedení, byť by sloužily pouze účelům podnikatelovým, jest úřadu přihlížeti v první řadě k potřebám soustavné elektrisace, jakožto zájmům veřejným, a předepsati v koncesích podmínky v tomto ohledu nutné.

4. Jsou-li nesprávně vedeným provozem elektrického podniku aneb neoprávněnými cenami za proud vážně ohroženy zájmy veřejné, jest ministerstvo veřejných prací oprávněno, po slyšení vlastníka podniku a podle osudku tříčlenného výboru k tomu účelu elektrárenským poradním sborem (§ 31) jmenovaného, naříditi, aby zjednal nápravu; neodstraní-li podnik závady během lhůty jemu stanovené zmocňuje se ministerstvo veřejných prací, aby zařídilo, čeho za daných okolností za šetření hospodárnosti provozu podniku jest třeba k ochraně zájmu veřejného.

1. Elektrické podniky, dodávající většinu vyrobeného proudu pro všeobecnou potřebu, které svým rozsahem a polohou jsou vhodny a v zájmu veřejném nevyhnutelně potřebny pro soustavnou elektrisaci, mohou nařízením ministerstva veřejných prací v dohodě s ministerstvem spravedlnosti, financí, obchodu a zemědělství po slyšení elektrárenského poradního sboru (§ 31) přeměněny býti na podniky všeužitečné podle § 4.

2. Nařízení přeměna budiž provedena vlastníkem do jednoho roku ode dne doručení rozhodnutí ministerstva veřejných prací o přeměně podniku a jest prosta všech poplatků převodních. Dosavadní vlastník může si na přeměněném podniku vyhraditi účast v mezích § 2.

3. Pro stanovení ceny podniku platí obdobně ustanovení § 13 tohoto zákona.

4. Ministerstvo veřejných prací označí v dohodě s ministerstvy v odstavci prvém jmenovanými do konce r. 1933 podniky, jichž se ustanovení toto dotýká.

5. Bližší ustanovení budou vydána nařízením.

Elektrické podniky jsou povinny předkládati ministerstvu veřejných prací bezplatně pro statistiku údaje a výkazy potřebné pro soustavnou elektrisaci.

K přenosu elektrické energie přes hranice československého státu třeba zvláštního povolení. Toto udílí ministerstvo veřejných prací v dohodě se súčastněnými ministerstvy.

1. K podávání dobrých zdání o zamýšlených nařízeních prováděcích a technických předpisech, jakož i o nejdůležitějších opatřeních v záležitostech soustavné elektrisace a elektrického hospodářství vůbec, zřídí se při ministerstvu veřejných prací poradní sbor, do něhož budou jmenováni zástupcové zemí a jiných samosprávných korporací, vědy, zemědělství, průmyslu a živností, odborných sdružení, elektrických podniků a odběratelů elektrické energie, jakož i úřednictva a dělnictva elektrických podniků.

2. Složení a řád tohoto sboru stanoven bude nařízením.