epravo.cz

1. Civilní státní úředníci, kteří byli 1. listopadu 1918 v aktivní službě, postupují za každý kalendářní rok 1914 až 1918, v němž byli aspoň po 6 měsíců v aktivní státní službě civilní nebo za této služby konali aktivní vojenskou službu a, jsou-li podrobeni ročnímu kvalifikování, vykazují - po případě v rekvalifikaci - kvalifikaci aspoň dobrou, vždy o půl roku dříve do vyšších služebních požitků, než měli 1. října 1918. Postup ten vztahuje se na postup do vyššího stupně platového, na postup časový i pro dosažení starobního služebního přídavku.

2. Jsou-li úředníci v nejvyšším stupni platovém a postup časový nemá již místa, poskytuje se jim po uplynutí postupové lhůty (3 neb 4 roky) stanovené v § 50, odst. 2. služební pragmatiky, do níž se započítávají válečná půlletí, osobního, do pense započítatelného přídavku. Přídavek ten rovná se rozdílu mezi tímto nejvyšším stupněm platovým a druhým stupněm třídy nejblíže vyšší, v VI. hodnostní třídě rozdílu mezi nejvyšším platovým stupněm a mezi nejnižším stupněm V. hodnostní třídy. Tohoto přídavku poskytuje se jim tak dlouho, pokud není vyrovnán požitky třídy vyšší.

Ona část půlletí, jež pro prvém postupu podle § 1 tohoto zákona provedeném nebyla spotřebována, bude započítávána při dalším postupu do vyšších platových stupňův a do platů vyšší třídy.

Úředníkům, kteří po 1. říjnu 1918 dosáhli jmenováním požitků vyšší hodnostní třídy, započítá se ona část stejné doby, jako byla podle § 1 započtena, která od 1. října 1918 ještě neuplynula, do dalšího postupu v této hodnostní třídě. Toto započítávání nemá místa u těch úředníků, kteří od 1. října 1918 byli povýšeni o dvě hodnostní třídy. Omezení tato neplatí pro úředníky podle zákona o oficiantech zařaděné.

Zaměstnancům, kteří nejblíže příštího stupně platu dosáhnouti mohou po čekací lhůtě pěti nebo čtyř roků, platí při odchodu na odpočinek za základ pro příznivější započítávání válečných let služebních (§ 1, odst. 1.) u úředníků 4 roky a u služebníků a podúředníků 3 roky - nebo díl z takto snížené doby čekací připadající na skutečně odslouženou dobu a výhodu tohoto zákona.

Státní úředníci, kteří při použití ustanovení § 1, odst. 1., nemohou do vyšších služebních požitků jen proto postoupiti, že již dosáhli, nebo dojdou 60 roků věku svého a 35 let služebních, nabývají osobního, do pense započítatelného přídavku. Přídavek ten vyměřuje se rozdílem mezi požitky, jež úředníci ti skutečně berou, a požitky, na něž by měli při postupu časovém i při postupu do vyššího stupňů platových nárok, kdyby v době nápadu nebyli ještě dosáhli 60 roků věku a 35. roku služebního.

Ustanovení v §§ 1 - 3 vztahuje se i na civilní úředníky státní, kteří sice byli v státní službě ustanoveni po 1. listopadu 1918, ale přestoupili do ní z jiné služby veřejné, nebo služby jí na roveň postavené, pokud léta válečná nebyla již v jejich dřívějším služebním poměru stejnou měrou, nebo vyšší připočtena.

Ustanovení §§ 1 - 4 platí obdobně i pro státní osoby učitelské. Stejně tak platí pro praktikanty (elévy) a pro právní praktikanty a auskultanty v přípravné službě soudcovské, jakož i pro kandidáty středoškolské služby učitelské, konající povinný rok zkušební. Válečná půlletí po rozumu § 1 započtou se až po jmenování úředníky (soudci).

Ustanovení §§ 1 - 4 platí dále obdobně i pro aktivní státní zaměstnance (sluhy a podúředníky), kteří náleží do kategorie sluhů státních, pokud jde o jejich postup do vyšších stupňů platových (§ 1 zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 16 ř. z.).

Ustanovení toto platí obdobně i pro všechny ostatní civilní státní zřízence, počítajíc i veškeré zaměstnance ve státních závodech i podnicích a fondech státem spravovaných.

Příznivější postupové, povyšovací a jmenovací podmínky, jakož i jiné sem náležející výhody těchto zaměstnanců musí zůstati zachovány.

Civilním státním zaměstnancům, počítajíc k tomu i státní učitelské osoby, zaměstnance ve státních závodech a podnicích i fondech státem spravovaných, kteří za války aktivně sloužili, ale byli před účinností tohoto zákona dáni na trvalý odpočinek, nebo jejich pozůstalým, přepočte se dodatečně základna pensijní, či provisijní (darů z milosti) a vpočtou se započítatelná válečná půlletí do celkové doby služební podle §§ 1 - 3.

osobám ve službě jsoucím, které nemají plného výslužného, poskytuje se, byly-li za války v civilní státní službě opět zaměstnány, přídavku k výslužnému. Přídavek tento se vyměří tak, že se doba ztrávená v tomto zaměstnání a válečná půlletí při vyměřování výslužného připočítávají. Zisk takto vzešlý i pro pozůstalé po takových osobách.

Výhody dle tohoto zákona nabývají platnosti dnem 1. října 1918 a poskytuje se jich na přihlášku bez uhrazování případných statutárních příspěvků; doplatků z tohoto zákona za dobu před 1. říjnem 1918 se neposkytuje. Ústředním úřadům jest vyhrazeno vyloučiti ze započtení válečných let osoby, o nichž bude vhodným způsobem prokázáno, že nebyly válkou vůbec poškozeny.

Provésti zákon ukládá se všem súčastněným ministrům.