epravo.cz

Majetkové podstaty konfiskované podle dekretu č. 108/1945 Sb. (dále konfiskační dekret) nebo jejich součásti může osidlovací úřad a Fond národní obnovy slučovati nebo rozdělovati z důvodu hospodářské účelnosti.

(1) Peněžité závazky, náležející ke konfiskovanému majetku a vzniklé před 10. květnem 1945, přejímá Fond národní obnovy (dále fond), který je vypořádá způsobem a v rozsahu podle zákonných předpisů, jež o tom budou vydány. V případech zvláštního zřetele hodných může fond takové závazky převzíti k vypořádání, i když vznikly po 9. květnu 1945, pokud nevznikly vinou přídělce.

(2) Jiné závazky náležející ke konfiskovanému majetku může fond převzíti k vypořádání (odstavec 1), dopouští-li to povaha závazku a usnadní-li to provedení přídělového řízení.

(3) Převzetí závazku podle odstavce 1 nebo 2 se nedotýká práva věřitelova na uspokojení vůči dlužníku ani osobního nebo věcného ručení třetích osob za převzatý závazek.

(4) Ručení konfiskovaného majetku za závazky převzaté podle odstavce 1 nebo 2 zaniká, a pokud je zapsáno ve veřejných knihách, vymaže knihovní soud takové zápisy na návrh fondu s odvoláním na tento zákon.

Malé a střední majetkové podstaty (§ 6, odst. 2 konfiskačního dekretu) se přidělují za úhradu do vlastnictví oprávněným uchazečům zkráceným přídělovým řízením, pokud nebyly nebo nebudou převedeny způsobem upraveným rámcovými plány.

(2) Další zásady zkráceného přídělového řízení, jakož i podrobnosti mohou upraviti přídělová nařízení, jichž návrh připraví osidlovací úřady a která vydá vláda (§ 6, odst. 2 konfiskačního dekretu).

(2) Provozuje-li národní správce drobného živnostenského podniku ještě jiný výdělečný podnik, je povinen vzdáti se jeho provozování pro případ, že mu spravovaný drobný živnostenský podnik bude přidělen; je-li výdělečný podnik podnikem živnostenským, je zároveň povinen bezpodmínečně se vzdáti svého dosavadního živnostenského oprávnění. Vlastní-li uživatel rodinného domku obytný dům (stavební parcelu), jest povinen nabídnouti jej osidlovacímu úřadu a Fondu národní obnovy pro případ, že mu rodinný domek bude přidělen, ačli jej ve lhůtě stanovené přídělovým nařízením nepřevede do vlastnictví svého zletilého dítěte. Výjimky s ohledem na sociální důvody v případě rodin s více dětmi, byť nezletilými, stanoví přídělové nařízení. Osidlovací úřad a Fond národní obnovy může nabídnutou nemovitost převzíti na úhradu přejímací ceny. Ocenění převzaté nemovitosti se řídí týmiž zásadami jako ocenění majetku přidělovaného. S takto převzatým nemovitým majetkem se naloží podle ustanovení části II a III konfiskačního dekretu a podle tohoto zákona.

(3) Rodinný domek může býti přidělen též do spoluvlastnictví několika uchazečů vyhovujících podmínkám odstavce 1 nebo do spoluvlastnictví takových uchazečů a jejich rodinných příslušníků, žijících s nimi ve společné domácnosti, požádají-li o to v žádosti o příděl a nejsou-li národnosti německé nebo maďarské.

(1) Osoby uvedené v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb., které nejsou umístěny, nebo osoby uvedené v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb., které nejsou existenčně zabezpečeny (dále jen přednostní uchazeči), podávají žádosti o příděl drobných živnostenských podniků do vlastnictví na úředním tiskopise u osidlovacího úřadu ve lhůtě stanovené vyhláškou tohoto úřadu, jež bude vydána v dohodě s ministerstvem národní obrany a ministerstvem sociální péče a uveřejněna v Úředním listě. Osidlovací úřad však přidělí drobný živnostenský podnik přednostnímu uchazeči do vlastnictví jen podle ustanovení § 7, odst. 7.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na přednostní uchazeče, kteří jsou v den podání žádosti alespoň tři měsíce národními správci drobného živnostenského podniku, o jehož příděl do vlastnictví žádají [§ 5, odst. 1, č. 3, písm. b), bod aa)].

(1) Národní výbory jsou povinny hlásiti bezodkladně osidlovacímu úřadu národní správy drobných živnostenských podniků uvolněné podle § 13. Ohlašovací povinnost podle § 11 zák. č. 255/1946 Sb. zůstává nedotčena.

(2) Národními správci drobných živnostenských podniků, uvolněných podle § 13, mohou býti ustanoveni toliko přednostní uchazeči, kteří podali žádost podle § 6, odst. 1, věty první a vyhovují také podmínkám § 5, odst. 1, č. 1 a 2, a to jen se souhlasem osidlovacího úřadu. Jinaké ustanovení národních správců jest neúčinné.

(3) Nebudou-li způsobem zmíněným v odstavci 2, větě první uspokojeni všichni žadatelé z řad přednostních uchazečů, vydá osidlovací úřad pokyny, podle kterých příslušný národní výbor odvolá dosavadní národní správce drobných živnostenských podniků ustanovené po 1. květnu 1946 a ustanoví na jejich místo neuspokojené žadatele.

(4) Přednostní uchazeče, kteří nebudou umístěni při řízení podle odstavce 2 nebo 3, ustanoví příslušný národní výbor podle pokynu osidlovacího úřadu - vydaného v dohodě s ministerstvem národní obrany, pokud se týče s ministerstvem sociální péče, a po slyšení zemského národního výboru - národními správci drobných živnostenských podniků (po případě i mimo pohraniční území), a to podle možnosti toho druhu, o který přednostní uchazeč žádal.

(5) Není-li neuspokojených žadatelů z řad přednostních uchazečů, mohou býti na místo národních správců odvolaných podle § 13 ustanoveni se souhlasem osidlovacího úřadu národními správci drobných živnostenských podniků žadatelé z řad ostatních uchazečů, vyhovujících i podmínkám § 5, odst. 1, č. 1 a 2, a to především z osob jmenovaných v § 1 zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 75 Sb., o přiznávání hospodářských a právních úlev krajanům vracejícím se do vlasti, zejména z Maďarska (dále jen navrátilci), a teprve po těchto z řad jiných uchazečů s přihlédnutím k ustanovení § 7, odst. 3 konfiskačního dekretu.

(6) Nepřevezme-li přednostní uchazeč nebo navrátilec bez závažných důvodů národní správu drobného živnostenského podniku, na níž byl podle odstavců 2 až 5 ustanoven, pozbývá nároku na ustanovení národním správcem takového podniku v pohraničním území. Výrok o tom vydá ministerstvo národní obrany - u navrátilců ministerstvo sociální péče - v dohodě s osidlovacím úřadem.

(7) Národnímu správci ustanovenému podle odstavců 2 až 5 přidělí za podmínek § 5, odst. 1, č. 1 až 3 osidlovací úřad drobný živnostenský podnik do vlastnictví na přihlášku, kterou lze podati po uplynutí tří měsíců od ustanovení národním správcem. O drobných živnostenských podnicích, které nelze takto přiděliti do vlastnictví, platí ustanovení § 13.

(1) Požádá-li o příděl rodinného domku ve lhůtě stanovené podle § 5, odst. 1 vedle dosavadního uživatele také přednostní uchazeč, který není uživatelem tohoto domku, předloží příslušný národní výbor podané žádosti osidlovacímu úřadu s návrhem na příděl rodinného domku a s návrhem na náhradní příděl (odstavec 3).

(3) Přednostnímu uchazeči nebo dosavadnímu uživateli, jemuž nebude přidělen rodinný domek podle odstavce 2, přidělí osidlovací úřad po jeho slyšení náhradní příděl, a to podle možnosti jiný rodinný domek, než o který žádal, jiný obytný nemovitý majetek nebo jeho ideální část nebo podíl na společnosti s ručením obmezeným, které bude takový majetek přidělen, nebo stavební pozemek, vhodný pro stavbu rodinného domku.

(4) Ustanovení § 7, odst. 6 platí tu přiměřeně.

Přídělové nařízení stanoví, které územní oblasti jsou pohraničním územím ve smyslu tohoto zákona. Může také stanoviti, že ustanovení oddílu III se vztahuje i na jiné územní oblasti.

(1) Podle tohoto zákona lze drobné živnostenské podniky a rodinné domky přidělovati též právnickým osobám.

(2) Přídělové nařízení stanoví podmínky, za nichž může býti v případech, kde národním správcem drobného živnostenského podniku (uživatelem rodinného domku) byla ustanovena osoba fysická z pověření osoby právnické, dána za závažných důvodů přednost této právnické osobě před uchazeči uvedenými v § 5 nebo v § 8, odst. 2, písm. a).

(1) Témuž uchazeči lze přiděliti toliko jeden drobný živnostenský podnik nebo jeden rodinný domek; výjimky mohou býti stanoveny příslušným přídělovým nařízením.

(2) Uchází-li se o příděl drobného živnostenského podniku (rodinného domku) více jeho národních správců (uživatelů), kteří vyhovují stanoveným podmínkám, a nejde-li o případ uvedený v § 5, odst. 3, jest při přídělu přihlížeti především k osobám uvedeným v § 7, odst. 3 konfiskačního dekretu. Mezi stejně oprávněnými uchazeči se rozhodne podle volné úvahy, při čemž se přihlédne zejména k sociálním a rodinným poměrům a k lepší odborné kvalifikaci.

Byl-li přidělen podnik, k jehož provozování je podle platných (poživatelských) předpisů třeba živnostenského oprávnění nebo povolení, je příslušný úřad (orgán) povinen současně uděliti přídělci příslušné oprávnění (živnostenský list, koncesní dekret, licenci a pod.) nebo povolení.

(1) Národní výbory jsou povinny odvolati podle pokynů osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy bezodkladně národní správce konfiskovaných drobných živnostenských podniků, po případě konfiskovaných rodinných domků, kteří nesplňují podmínky uvedené v § 5, odst. 1, č. 1, 2 a 3, písm. a) a c), po případě v § 5, odst. 1, č. 1, 2 a 4. Nevyhoví-li tomuto pokynu příslušný národní výbor ani nadřízený národní výbor ve lhůtě stanovené osidlovacím úřadem a Fondem národní obnovy, odvolá národního správce osidlovací úřad a Fond národní obnovy.

(2) Výjimky z ustanovení odstavce 1, pokud jde o rodinné domky, nutné v zájmu opatření v oboru bytové péče a v zájmu opatření kulturních, zdravotních, sociálních nebo z důvodů obrany státu, může povoliti osidlovací úřad podle přídělového nařízení.

(3) Národní výbory jsou povinny oznámiti osidlovacímu úřadu a Fondu národní obnovy bezodkladně všechny případy, kdy byl národní správce konfiskovaného drobného živnostenského podniku ustanoven po 1. květnu 1946.

(1) Živnostenská oprávnění nebo povolení, získaná po 5. květnu 1945 ku provozování výdělečného podniku, zruší příslušné ministerstvo nebo jím pověřený úřad na návrh nebo po slyšení osidlovacího úřadu a příslušného živnostenského úřadu, jestliže byla získána obejitím přídělového řízení anebo živnost (podnik) jest provozována pomocí konfiskované majetkové podstaty. Pokud živnostenské oprávnění bylo vydáno okresním národním výborem, k jeho zrušení je dána pravomoc krajského národního výboru.

(2) Příslušné ministerstvo nebo jím pověřený úřad přezkoumá udělení živnostenských oprávnění nebo povolení získaných po 5. květnu 1945 ku provozování výdělečného podniku v pohraničním území (§ 9) a může tato oprávnění (povolení) po slyšení příslušného živnostenského úřadu, hospodářských organisací a osidlovacího úřadu zrušiti, byla-li získána beze zřetele na hospodářskou potřebu nebo v rozporu se zásadami a potřebami osidlovací politiky. Pokud živnostenské oprávnění bylo vydáno okresním národním výborem, k jeho zrušení je dána pravomoc krajského národního výboru.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na živnostenská oprávnění nebo povolení ku provozování výdělečných podniků, získaná přednostními uchazeči a těmi osobami, které pozbyly svých dřívějších živnostenských oprávnění nebo povolení v důsledku politické, národní nebo rasové persekuce.

(1) Pokud z tohoto zákona nebo z předpisů vydaných k jeho provedení neplyne jinak, zůstávají ustanovení konfiskačního dekretu nedotčena a užije se jich při provádění tohoto zákona.

(2) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na majetek uvedený v § 18 konfiskačního dekretu.

Tento zákon provedou všichni členové vlády.