Nařízení ze dne 31.5.1920, jímž se provádějí přechodná ustanovení branného zákona ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb.z. a n., o provedení odvodů v roce 1920

7.6.1920 | Sbírka:  374/1920 Sb. | Částka:  73/1920ASPI

Vztahy

Nadřazené: 193/1920 Sb.
374/1920 Sb.
Nařízení
vlády republiky Československé
ze dne 31. května 1920,
jímž se provádějí přechodná ustanovení branného zákona ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n., o provedení odvodů v roce 1920.
I.
ODDÍL.
§ 1.
Přípravy odvodů v roce 1920.
Pro odvody v roce 1920 použito budiž příprav, které byly již učiněny podle dosud platných ustanovení, pokud jsou ve shodě s branným zákonem z roku 1920; nebudiž tudíž přihlíženo k přípravám a opatřením, zakládajícím se na ustanoveních, jichž nový branný zákon nepřevzal, na př. uplatnění některé z výhod v plnění branné povinnosti, účtování kontingentů nováčků atd. Všechny žádosti za přiznání takových výhod buďtež proto jako bezpodstatné vráceny.
Pro provedení odvodů v roce 1920 platí ustanovení dále uvedená.
§ 2.
Odvodní povinnost.
(1) Odvodní povinnosti v roce 1920 podléhají příslušníci ročníků 1900, 1899, 1898, a to ročník narození 1900 za první odvodní třídu, ročník narození 1899 za první a druhou odvodní třídu, ročník narození 1898 za všechny tři odvodní třídy.
Odvodní povinnost týká se také osob uvedených v § 2, druhý odstavec, branného zákona, pokud náleží k jmenovaným ročníkům.
Kromě toho budou v mezích § 20 br. zák. podrobeni odvodu v roce 1920 též cizinci, kteří nabudou československé státní příslušnosti.
(2) Příslušníci uvedených ročníků, kteří byli jakožto dobrovolníci odvedeni na služební dobu podle § 19:4 nebo § 21 branných zákonů z roku 1912, nepodléhají odvodní povinnosti; byli-li však pro neschopnost k vojenské službě propuštěni ze služební povinnosti v bývalém společném vojsku (válečném námořnictvu, rakouské neb uherské zeměbraně), podléhají odvodní povinnosti, avšak, byly-li jim přiznány trvale vojenské požitky zaopatřovací, nedostaví se osobně před odvodní komisi, nýbrž odvodní řízení o nich bude provedeno způsobem uvedeným v § 42 tohoto nařízení.
(3) Odvodní povinnosti nepodléhají příslušníci ročníků 1897 a starší, kteří sice podle branných zákonů z roku 1912 odvodní povinnosti dosud nevyhověli, avšak za války podrobili se domobraneckému třídění podle domobraneckých zákonů z roku 1886, aneb vstoupili do československého zahraničního vojska (legionářského). Ti z nich, kteří jsou podle poslední platné klasifikace způsobilí k vojenské službě se zbraní, pokládají se za odvedené a budou převedeni s výhradou § 61 branného zákona podle zvláštních nařízení do zálohy.
Ti příslušníci právě uvedených ročníků, kteří se nepodrobili ani podle branných zákonů z roku 1912 odvodu, ani podle domobraneckých zákonů z roku 1886 domobraneckému třídění, ani nevstoupili do československého zahraničního vojska (legionářského) a kteří nemají tudíž žádné klasifikace, dostaví se k odvodu ke zjištění klasifikace a, budou-li uznáni za způsobilé, budou převedeni do zálohy; pokud jsou příslušníky ročníků 1897 až 1892, budou podrobeni vojenskému výcviku podle § 62 branného zákona.
§ 3.
Povinnost dostaviti se osobně k odvodní komisi a výjimky z této povinnosti.
(1) Pokud nařízení toto nestanoví výjimek, dostaví se odvodem povinní osobně k odvodní komisi.
(2) Osobně se k odvodu nedostaví;
a) příslušníci československého zahraničního vojska (legionáři), nehledíc k tomu, jsou-li v činné službě čili nic;
b) příslušníci ročníků odvodem povinných, kteří byli za války podle domobraneckých zákonů z roku 1886 uznáni za způsobilé ke službě domobranecké, byť beze zbraně, a dosud jsou v činné službě vojenské; vojenské osoby na dočasné dovolené patří k vojenským osobám v činné službě;
c) invalidé, jimž byly přiřčeny trvale vojenské zaopatřovací požitky. Odvodní řízení o takovýchto osobách provedeno budiž podle ustanovení § 42 tohoto nařízení se zřetelem na jejich poslední platnou klasifikaci.
(3) Osoby s klasifikací "invalida", jimž zaopatřovací požitky přiznány nebyly vůbec neb jen dočasně, dostaví se osobně k odvodní komisi; totéž platí o dosavadních domobrancích ročníků odvodem povinných, kteří byli superarbitračním řízením jako toho času neschopní propuštěni na dovolenou na určitou dobu, ať již s dočasnými zaopatřovacími požitky čili nic.
(4) Osobně dostaviti se k odvodní komisi musí dále dosavadní domobranci ročníků odvodem povinných, jimž byla udělena dovolená k provedení superarbitrace, vyjma osoby, které mezi tím byly již podrobeny superarbitraci a uznány schopnými, pročež po potvrzení superarbitračního nálezu zase vstoupily do činné služby; s těmito se naloží jako s ostatními osobami v činné službě jsoucími, které jsou odvodem povinny.
(5) Zproštění, jakož i na studijní, neurčité a trvalé dovolené jsoucí dosavadní domobranci odvodem povinných ročníků, jsou povinni rovněž se dostaviti osobně k odvodu, pokud nejsou snad podle předchozích ustanovení z této povinnosti vyňati.
§ 4.
Příslušnost odvodní.
(1) Každý odvodem povinný, jenž se má k odvodní komisi dostaviti, má vykonati odvodní povinnost zpravidla ve svém příslušném okrese odvodním, t. j. v tom odvodním okrese, v jehož obvodu jest jeho domovská obec. Je-li pro některý odvodní okres ustanoveno několik odvodních míst, musí odvodem povinný vykonati svou odvodní povinnost v tom odvodním místě, ke kterému jest jeho domovská obec přidělena.
Každá oblast politického úřadu I. stolice tvoří pro sebe okres odvodní.
(2) Je-li právo domovské pochybné, nesmí býti odvod odvodem povinného odkládán. Když vyšetřování, jež dlužno se vší rychlostí vykonati, nevede k žádnému výsledku, jest odvodem povinný pokládán za příslušného v tom odvodním místě, ve kterém se trvale zdržuje. Nemůže-li toto místo býti vyšetřeno, rozhoduje vůbec místo pobytu.
(3) Přeje-li si odvodem povinný, aby mohl dostáti své odvodní povinnosti v jiném odvodním místě, třeba by leželo v témž odvodním okrese, musí o to požádati.
(4) Odvod mimo příslušný okres odvodní budiž povolen těm, kdož jsou:
a) v jiném okrese usedlí nebo ve veřejné službě zaměstnáni;
b) za prací nebo pro výdělek trvale nepřítomni nebo se trvale zdržují mimo příslušný odvodní okres v nějaké soukromé službě;
c) v jiném okrese studují.
Osoby tyto mohou se však dostaviti k odvodu jenom v tom okrese, v němž se trvale zdržují.
(5) Žádosti za povolení, aby se žadatel dostaviti mohl k odvodu mimo příslušný okres odvodní, buďtež podány u příslušného politického úřadu I. stolice přímo nejdéle do 14 dnů před zahájením odvodu v politickém okrese, v němž žadatel zamýšlí k odvodu se dostaviti.
Nelze-li takové osoby podrobiti odvodu při hlavních odvodech, dlužno tak učiniti u dodatečných odvodů.
(6) Osobám odvodem povinným, které se zdržují mimo Československou republiku, může býti na jejich žádost za podmínek uvedených v bodu (4) tohoto paragrafu povoleno, aby vykonaly svou odvodní povinnost v některém odvodním okrese, který jest jejich pobytu bližší nežli okres příslušný.
(7) Udíleti toto povolení přísluší politickému úřadu I. stolice domovské obce odvodem povinného. Ze záporných vyřízení politického úřadu I. stolice mohou se ti, jichž věc se týče, ve 14 dnech odvolati k úřadu politickému II. stolice, jehož rozhodnutí jest konečně platné.
(8) Obecní starostové buďtež z úřední povinnosti svým prostřednictvím nápomocní cizím odvodem povinným, kteří se chtějí dostaviti k odvodu v okrese místa pobytu.
(9) O odvodu těch, kteří se trvale zdržují mimo Československou republiku a nepřijdou v ní k odvodu (§ 27), platí zvláštní ustanovení.
§ 5.
Žádosti za odklad presenční služby.
Žádost za odklad presenční služby podle § 16 branného zákona dlužno podati u příslušného politického úřadu I. stolice před odvodem, nejpozději však u odvodní komise. Nastaly-li však okolnosti, odůvodňující odklad presenční služby později (po odvodu), mohou býti podány žádosti též po odvodu.
Žádosti za odklad presenční služby k pokračování studií buďtež doloženy potvrzením o školní návštěvě v předešlém roce, jakož i dokladem o pokračování ve studiích v roce 1920. K žádostem za odklad presenční služby z jiných důvodů připojeny buďtež přiměřené doklady o přípravě k budoucímu povolání aneb o okolnostech zvláštního zřetele hodných.
§ 6.
Odvodní seznam.
K odvodu budiž použito odvodních seznamů, které byly založeny podle vydaných nařízení. Na území druhdy uherském není třeba třetího exempláře odvodního seznamu, jenž byl v oblasti bývalého Uherska předepsán.
Záznamy o uplatnění nároku na výhodu v plnění branné povinnosti podle §§ 29, 30, 31, resp. §§ 20 a 21 branných zákonů z roku 1912, které jsou v rubrice 9 odvodních seznamů pro rok 1920 snad již zapsány, buďtež škrtnuty; za to budiž tam poznamenáno, byla-li podána žádost za odklad presenční služby, a budiž tam krátce uvedeno odůvodnění žádosti.
§ 7.
Výpis z odvodního seznamu.
(1) Výpisy z odvodního seznamu buďtež zhotoveny politickými úřady I. stolice ve dvou stejnopisech:
a) o všech odvodem povinných, kteří se nedostavili k hlavnímu odvodu a budou podrobeni dodatečnému odvodu (§ 25);
b) o všech odvodem povinných, kterým bylo povoleno dostaviti se k odvodu v cizím okrese;
c) o všech odvodem povinných, kteří byli určeni k přezkoušení.
(2) Výsledek odvodu budiž zapsán do výpisů z odvodního seznamu do příslušných rubrik.
Ihned po odvodu budiž jeho výsledek z výpisů odvodního seznamu doslovně zapsán do odvodního seznamu, výpisy pak buďtež uschovány.
(3) Výpisy z odvodního seznamu buďtež podepsány předsedou odvodní komise a vojenským zástupcem.
§ 8.
Organisace komise odvodní.
(1) Hlavní odvod provádějí odvodní komise, jejichž počet v každém doplňovacím okrese stanoví vojenské zemské velitelství v dohodě s politickými úřady II. stolice podle nezbytné potřeby.
(2) V každém odvodním okrese může býti ustanoveno několik odvodních míst, podle počtu odvodem povinných, a to v Čechách, na Moravě a ve Slezsku tak, že ke každému odvodnímu místu přidělí se nejméně jeden soudní okres.
Jen ve zcela výjimečných případech, zejména z naléhavých důvodů dopravních, povolí ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem vnitra, aby byl jeden soudní okres přidělen několika odvodním místům.
(3) Předsedou odvodní komise jest přednosta politického úřadu I. stolice, nebo, je-li zaneprázdněn, jeho zástupce.
Členy jsou:
a) jeden úředník politického úřadu I. stolice;
b) lékař, ustanovený u politického úřadu I. stolice a, je-li zaneprázdněn, jeho zástupce;
c) velitel doplňovacího okresu, neb výjimečně jiný s doplňováním vojska obeznámený důstojník v hodnosti nejméně kapitála jako vojenský zástupce;
d) důstojník zdravotnictva v hodnosti nejméně kapitána;
e) důstojník doplňovacího okresního velitelství neb jiný doplňování vojska znalý důstojník.
Svědky odvodního řízení mohou býti jeden člen zvolený obecním zastupitelstvem odvodního místa a starosta (neb jeho zástupce) obce, z níž jsou branci předváděni.
Jméno člena zvoleného obecním zastupitelstvem budiž oznámeno politickému úřadu I. stolice.
(4) Vojenské členy odvodní komise ustanovuje zemské vojenské velitelství, a to důstojníky zdravotnictva na návrh příslušného zdravotního šéfa.
Důstojníků zdravotnictva přidělených velitelstvím doplňovacích okres, kteří zpravidla vykonávají lékařské prohlídky branců do vojenské služby nastupujících, nebudiž používáno u odvodních komisí téhož doplňovacího okresu.
(5) Při určování vojenských členů komise pro odvodní komise budiž zvláště přihlédnuto k jejich jazykovým znalostem.
(6) Každé odvodní komisi buďtež mimo to přiděleni: od politického úřadu I. stolice zapisovatel, od pěšího pluhu místní neb nejbližší posádky na žádost velitelství doplňovacího okresu 3 poddůstojníci a 2 pěšáci.
(7) Je-li třeba, aby v některém doplňovacím okrese bylo zřízeno několik odvodních komisí, buďtež členové komise ustanoveni podle týchž předpisů.
§ 9.
Cestovní a pracovní plán odvodních komisí.
(1) Při sestavení cestovního a pracovního plánu odvodních komisí buď dbáno těchto zásad:
a) hlavní odvod osob, jež musí se osobně dostaviti k odvodní komisi, budiž proveden v době od 2. srpna do 15. září 1920;
b) kde provedení hlavního odvodu v této lhůtě jedinou odvodí komisí není možné, buďtež pro doplňovací okres zřízeny dvě nebo více odvodních komisí;
c) pro jeden odvodní okres smí úřadovati toliko jediná odvodní komise; výjimku nařídí po případě ministerstvo národní obrany na návrh zemského vojenského velitelství;
d) na každý den buď zpravidla předvoláváno nejvýše 200 odvodem povinných.
V neděli a ve svátek se odvod nekoná; těchto dnů má však podle možnosti býti použito jako cestovních dnů.
Nepřesahuje-li počet odvodem povinných, kteří mají býti jednoho dne odvodnímu řízení podrobeni, jednoho sta, budiž pokud možná ještě téhož dne pokračováno v cestě členův odvodní komise.
(2) Podle těchto zásad stanoví cestovní a pracovní plány pro odvodní komise doplňovací okresní velitelství v dohodě s politickým úřadem I. stolice. Při tom budiž přihlíženo podle ustanovení bodu (1), lit. d), tohoto paragrafu k počtu zapsaných odvodem povinných v odvodních okresech, jakož i k těm, kdož jsou podle zkušenosti nepřítomni, a k těm, kdož přijdou k odvodu v jiném okrese, nebo jejichž odvod bude pravděpodobně proveden podle § 42 tohoto nařízení.
K tomu účelu oznámí politický úřad I. stolice potřebná data zavčas velitelství doplňovacího okresu.
Takto stanovené cestovní a pracovní plány buďtež předloženy až do 20. června 1920 zemskému vojenskému velitelství, aby je v dohodě s politickým úřadem II. stolice schválilo. K cestovním a pracovním plánům budiž přiložen výkaz o počtu odvodem povinných v každém odvodním místě.
(3) Když byly cestovní a pracovní plány schváleny, což staniž se nejpozději do 1. července 1920, buďtež ihned zemským vojenským velitelstvím oznámeny i s cestovními dny vojenských členů komise přímo politickým úřadům I. stolice a doplňovacím okresním velitelstvím, potom ministerstvu národní obrany a ministerstvu vnitra.
Politický úřad II. stolice vyhlásí úřední dny odvodních komisí (ne také cestovní dny) v úředních novinách.
Ustanovení toto nevztahuje se na provedení odvodů podle § 42 tohoto nařízení.
§ 10.
Vyhláška odvodu v obcích.
(1) Politický úřad I. stolice podle schváleného cestovního a pracovního plánu ustanoví, z kterých obcí a kdy odvodem povinní mají býti předvedeni komisi odvodní, a zpraví o tom obecní starosty tím, že jim zašle příslušnou vyhlášku.
(
2) Tato vyhláška má obsahovati:
a) výpočet odvodních míst a dnů ustanovených pro tento odvodní okres, pak ustanovení, v které době denní započne se úřední řízení;
b) výpočet obcí, z nichž odvodem povinni budou v jednotlivých odvodních dnech předvedeni;
c) vyzvání odvodem povinných, aby zavčas v řádném a čistém stavu dostavili se na odvodní místo a přinesli s sebou voje vojenské doklady, jako dovolenky, propouštěcí listy, doklady o zproštění, doklad o posledním domobraneckém třídění atd.;
d) upozornění, že žádosti za povolení dostaviti se k odvodu mimo příslušný okres odvodní musí býti podány u příslušného politického úřadu I. stolice, a to nejdéle do 14 dnů před zahájením odvodu v politickém okrese, v němž zamýšlí se žadatel k odvodu dostaviti;
e) upozornění, že žádosti za odklad nastoupení presenční služby dlužno podati příslušnému politickému úřadu I. stolice před odvodem, nejpozději pak přímo odvodní komisi, a že jen tehdy, nastaly-li po odvodu okolnosti, odůvodňující odklad presenční služby, možno takové žádosti podávati i později. Kromě toho budiž ve vyhlášce zdůrazněno, že povolením odkladu nastoupení presenční služby se činná služba nikterak nezkrátí, nýbrž že ten, komu byl odklad nastoupení presenční služby povolen, musí pobýti stejně dlouhý čas v činné službě, jako kdyby mu nebyl odklad povolen a musil v letošním roce službu nastoupiti;
f) připomenutí, že nesplnění odvodní povinnosti, jakož i vůbec povinností uložených branným zákonem nemůže býti omluveno neznalostí tohoto vyzvání nebo zákona.
(3) Obecní starostové jsou povinni vyhlášku tuto veřejně vyvěsiti a i jiným způsobem v místě obvyklým vyhlásiti.
§ 11.
Úkoly a úřadování odvodní komise.
(1) Odvodní komisi přísluší:
a) rozhodnouti o způsobilosti odvodem povinných k vojenské službě;
b) rozhodovati o žádostech za odklad nastoupení presenční služby;
c) zaznamenati zvláštní způsobilost odvedených pro rozličné druhy zbraní (odvětví a ústavů).
(2) Kromě osob v § 8 uvedených, jakož i osob, které se k odvodu dostavily (a které buďtež vyvolávány po skupinách), nesmí nikdo býti přítomen v odvodní místnosti.
Politickému úřadu I. stolice přísluší udržovati pořádek v úřední místnosti a v obvodu odvodního místa.
(3) Předseda a členové odvodní komise jsou povinni k převáděným chovati se s potřebnou šetrností; o tělesných vadách, které byly udány, nebo shledány, dlužno zachovati nejpřísnější mlčelivost.
(4) Úřední jednání buď tak vedeno, aby různosti mínění člen komise nemohly přijíti ve známost odvodem povinných.
Odvodem povinným, o nichž odvodní rozhodnutí zní "Neodveden", budiž příslušným politickým úřadem I. stolice z úřední povinnosti vydáno osvědčení podle vzorce 1.
Odvodem povinní, jichž odvod byl odročen, obdrží potvrzení podle vzorce 2., jež vydá rovněž politický úřad I. stolice.
(5) Předseda a členové odvodní komise musí odmítnouti jakýkoliv vliv stran.
Každý pokus takového trestného vlivu, zejména nabízení darů, budiž ihned oznámen soudu.
Vojenským a civilním lékařům, kteří jsou členy odvodních komisí, jakož i všem důstojníkům zdravotnictva v činné službě vůbec jest nejpřísněji zakázáno prohlížeti odvodem povinné, kteří před odvodem chtějí zvěděti lékařské mínění o své tělesné způsobilosti.
§ 12.
Působnost předsedy a členů odvodní komise.
(1) Předseda odvodní komise řídí celé jednání odvodní a bdí nad jeho řádným provedením. Vede rovněž řízení o odkladu nastoupení presenční služby, ve kterémžto případě rozhoduje v dohodě s vojenským zástupcem.
Předseda má se častěji přesvědčiti o totožnosti odváděných.
(2) Úkolem druhého politického úředníka jest přednášeti žádosti za odklad nastoupení presenční služby; dohlíží na řádné předvádění odvodem povinných, a to v každé obci podle pořadí odvodních tříd a v každé odvodní třídě podle pořadí zápisu v odvodním seznamu. K tomu musí si opatřiti seznam odvodem povinných, uspořádaný podle obcí, v každé obci pak podle odvodních tříd a podle pořadí zápisu v odvodním seznamu, dohlédá konečně na to, aby byl správně napsán exemplář odvodního seznamu určený pro politický úřad I. stolice a porovnává jej po provedeném odvodu v každém odvodním místě s odvodním seznamem sepsaným pro vojenské účely.
(3) Vojenský zástupce rozhoduje v mezích působnosti, propůjčené mu tímto nařízením, o odvedení předvedených podle posudku vojenského lékaře [§ 17, bod (2)]; jsou-li proti posudku námitky, postupuje podle bodu (8) téhož paragrafu; odvedené béře do přísahy.
(4) Důstojník zdravotnictva podá osudek o zdravotním stavu odvodem povinných; jsou-li proti posudku námitky, podá podle § 17, bod (8), posudek také civilní lékař.
(5) Důstojník v doplňování obeznalý jest odpověděn, aby byla výška těla správně měřena; dohlíží na řádné sepsání exempláře odvodního seznamu, určeného pro velitelství doplňovacího okresu, na vyhotovení protokolů odvedených a určovacích listů; zjišťuje pokud možno zvláštní způsobilost odvedených pro jejich zařadění do různých sborů (ústavů) a provádí záznam v tom směru; provádí každodenně kontrolu porovnáváním protokolu odvedených s odvodním seznamem; předčítá při přísaze odvedených přísežnou formuli a poučuje odvedené o jejich povinnostech.
(6) Mužstvo přidělené odvodní komisi měří výšku těla odvodem povinných, píše odvodní seznam pro velitelství doplňovacího okresu a protokol odvedených a vyhotovuje určovací listy pro odvedené.
(7) Za bezpečné uschování odvodních seznamů za odvodu jsou v prvé řadě odpovědni předseda a vojenský zástupce.
§ 13.
Předvedení odvodem povinných před odvodní komisi.
(1) Odvodem povinní buďte předváděni před odvodní komisi v ustanovených odvodních místech, a to podle obcí v pořadí odvodních tříd (počínaje ročníkem nejmladším) a v každé z nich podle pořadí, jak jsou zapsáni v odvodním seznamech.
(2) Obecní starostové neb jich zástupci jsou povinni předváděti odvodem povinné a ručí za totožnost předvedených.
(3) Odvodní komisi nebuďtež předvedeni:
a) odvodem povinní, již podle § 3 nemají se dostaviti osobně k odvodní komisi;
b) ti, kteří jsou pro trestní čin prozatímně zadrženi aneb jsou ve vazbě vyšetřovací, trestní, nebo polepšovací;
c) "zřejmě neschopní", t. j. osoby:
1. jimž schází ruka nebo noha nebo několik končetin,
2. na obě oči osleplí,
3. kretini,
4. hluchoněmí,
5. osoby, jež byly soudem pro choromyslnost nebo slabomyslnost zbaveny úplně svéprávnosti.
Soudní úřady nebo trestnice oznámí v případě b) propuštění z vazby (odpykání trestu, udělení milosti) osob, jež se měly odvodu dostaviti, politickému úřadu I. stolice, v jehož obvodu jest soudní úřad (trestnice). Na to bude proveden dodatečný odvod, aneb bude za tím účelem zpraven příslušný politický úřad I. stolice.
(4) Odvodem povinní musí přinésti k odvodu své vojenské doklady, jako: dovolenky, propouštěcí listy, doklady o zproštění atd.; zvláště pak ti, kteří byli u domobraneckých třídění za války uznáni nezpůsobilými k domobranecké službě se zbraní, musí přinésti doklad o posledním třídění.
Obecní starostové jsou povinni odvodem povinné o tom náležitě poučiti.
§ 14.
Měření výšky těla.
(1) Prohlídka odvodem povinného započne se změřením výšky těla.
(2) Pro zařadění do branné moci požaduje se výška těla aspoň 152 centimetry.
Řemeslníci, písaři i ti, jichž může býti upotřebeno v jiných povoláních v armádě zastoupených, jsou-li jinak způsobilí nebo k pomocným službám způsobilí, mohou býti odvedeni, jsou-li menší 152 centimetrů, avšak nikoliv pod 150 centimetrů.
(3) Nápadně malí odvodem povinní buďtež měřeni oblečení, avšak bez obuvi.
(4) Měření výšky těla provádí se tak, že odvodem povinný postaví se zpříma s napjatými koleny k měřícímu přístroji patami k sobě a při tom se dotýká patami přístroje.
(5) Měřicí přístroj budiž před počátkem odvodu porovnán s cejchovanou normální měrou velitelství doplňovacího okresu a podle potřeby opraven.
§ 15.
Lékařská prohlídka odvodem povinných a řízení s těmi, kteří se sami zmrzačili.
(1) Lékařská prohlídka odvodem povinných budiž konána co možná šetrně za stěnou v přítomnosti členů komise; koná ji především důstojník zdravotnictva.
(2) Pro lékařskou prohlídku a pro posouzení způsobilosti odvodem povinných jest rozhodným "Předpis pro lékařské posuzování způsobilosti k vojenské službě", ministerstvem národní obrany vydaný.
(3) Vzejde-li při lékařské prohlídce důvodné podezření, že byla vada vyvolána úmyslně a k tomu účelu, aby byla přivoděna úplná neb částečná nezpůsobilost ke splnění služební povinnosti, budiž odvodem povinný, byl-li lékařem shledán "Schopen" nebo "Schopen k pomocným službám jako.......", s výhradou dalšího trestního stíhání ihned odveden; v ostatních případech rozhodne odvodní komise o jeho schopnosti s výhradou dalšího trestního stíhání jako o ostatních předvedených.
Je-li podezření, že si odvodem povinný na těle ublížil nebo s cena zdraví poškodil, nebo dal se poškoditi neb sobě ublížiti, sepíše se o tom protokol, ve kterém budiž přesně vytčen nález a posudek lékařských členů odvodní komise; tento protkl podepíše předseda komise, vojenský zástupce a lékařští členové komise, načet jej politický úřad I. stolice ihned zašle příslušnému soudu k trestnímu řízení.
Podezření, že si odvodem povinný ublížil na těle, nebo poškodil na zdraví, neb si dal ublížiti, neb sebe poškoditi, a posudek lékařských členů komise o tom podaný buďtež zapsány do odvodního seznamu.
(4) Lehké nemoce a poranění nemohou míti vlivu na lékařský posudek "Schopen ke službě se zbraní" nebo "Schopen k pomocným službám jako ......."
(5) Odvodní komise zásadně jedná podle vlastního zjištění a přesvědčení. Předloží-li odvodem povinný lékařská vysvědčení, má sice odvodní komise do nich k své informaci nahlédnouti a také podle potřeby slyšeti ústní vyjádření obecních starostů o takových odvodem povinných, kteří zevrubněji znají prohlíženého, avšak není vázána těmito vysvědčeními neb výpovědmi.
(6) Tvrdí-li se však, že některý odvodem povinný trpí padoucnicí, může odvodní komise pokládati tuto chorobu za zjištěnou, je-li prokázána souhlasnými přísežnými výpovědmi dvou hodnověrných svědků před politickým úřadem I. stolice. Odvodní komise může však naříditi, aby byl odvodem povinný dán do vojenské nemocnice k zjištění padoucnice.
Lékařská vysvědčení vojenských léčebných ústavů, pak vysvědčení zemských ústavů pro choromyslné v Praze, Bohnicích, Dobřanech, Kosmonosích, Horních Beřkovicích, Opořanech, Brně, Jihlavě, Kroměříži, Šternberku, Opavě a oddělení pro choromyslné ve všeobecné nemocnici v Nitře a ve státní nemocnici v Bratislavě mohou býti pokládána za platné průkazy o padoucnici, byla-li tato choroba zjištěna vlastním pozorováním ústavního lékaře a způsobem, který každou pochybnost vylučuje.
Jde-li o vysvědčení ústavu jiného, budiž pokaždé vyžádáno rozhodnutí ministerstva národní obrany.
(7) Stejným způsobem jako u epileptiků buď postupováno také u duševně chorých, slabomyslných a duševně méně hodnotných. Má-li odvodní komise po ruce vysvědčení ústavů uvedených v bodu (6) tohoto paragrafu, do kterých jsou přijímány osoby takového druhu, buďtež pokládána za rozhodující. Jde- li o vysvědčení ústavů, které nejsou uvedeny v bodu (6), budiž o každém vyžádáno rozhodnutí ministerstva národní obrany.
(8) Obecní starostové jsou povinni, pokud možno před odvodem nebo také při odvodu upozorniti politický úřad I. stolice, nebo odvodní komisi na odvodem povinné osoby, které jsou do obce příslušny, nebo se v ní zdržují a jsou duševně abnormní nebo duševně slabé, nebo mravně těžce defektní. Politický úřad I. stolice věc vyšetří, a to, jde-li o údaje učiněné teprve při odvodu a byl-li odvodem povinný odveden, nebo byl-li jeho odvod odložen, po odvodu.
§ 16.
Odevzdání odvodem povinných do nemocničního pozorování.
(1) Nemůže-li vada býti dostatečně posouzena při odvodu, může býti odvodem povinný dán do vojenské nemocnice.
Odvodem povinný budiž odevzdán do vojenské nemocnice, když jde o vadu, která podle lékařského vyjádření nemůže býti dostatečně posouzena při odvodu, poněvadž je to možné toliko po delším pozorování nebo po prohlídce lékařskými přístroji, jichž při odvodu není; dále, má-li býti zjištěna padoucnice v případě § 15, bod (6), konečně také tenkráte, je-li odvodem povinný podezřelý tuberkulosou a není-li stižen některou jinou vadou, která by jej činila k vojenské službě úplně neschopným.
(2) Odevzdání do vojenské nemocnice nařídí na lékařský návrh vojenský zástupce odvodní komise; má se tak však státi jen tehdy, kdyby odvodem povinný bez této vady byl schopen ke službě se zbraní nebo k vojenským pomocným službám. Odevzdání do nemocnice budiž ihned provedeno, pokud proti tomu není zvláštních námitek.
Zdráhá-li se odvodem povinný podrobiti se nemocničnímu pozorování, budiž zákonnými prostředky k tomu donucen.
(3) Po propuštění z nemocnice má politický úřad I. stolice, třeba-li toho, pečovati také o zpáteční cestu odvodem povinného.
Byl-li odvodem povinný odevzdán do vojenské nemocnice, zašle nemocnice nález nemocniční velitelství příslušného doplňovacího okresu, které v dohodě s politickým úřadem I. stolice zjistí, zdali vada, pro jejíž zjištění odvodem povinný byl odevzdán do vojenské nemocnice, nebo zdali některá jiná vada byla shledána, která vylučuje schopnost ke službě.
Nebyly-li takové vady v nemocnici shledány, dá politický úřad I. stolice předvésti odvodem povinného před nejbližší úřadující (dodatečnou) odvodní komisi, aby bylo učiněno rozhodnutí na základě odvodních spisů došlých od velitelství doplňovacího okresu.
Není-li tomu tak, budiž upuštěno od předvedení a odvodní (dodatečné odvodní) komisi buďte předloženy toliko spisy. Zjistí-li odvodní komise na základě spisů, že jest tu vada, vylučující schopnost, učiní rozhodnutí "Odvod odročen" nebo "Neodveden". Nemocniční nález a rozhodnutí odvodní komise zapíší se do odvodního seznamu, nebo, byl-li odvod proveden v cizím odvodním okrese, nebo došly-li spisy teprve po skončeném hlavním odvodu zpět, zapíší se do výpisů z odvodního seznamu. Odvodem povinnému oznámí rozhodnutí politický úřad I. stolice.
Má-li však odvodní (dodatečná odvodní) komise za to, že vada v nemocničním nálezu obsažená není taková, aby vylučovala schopnost, nebo pochybuje-li, zda se nemocniční nález vztahuje na odvodem povinného, nařídí, aby byl odvodem povinný znovu předveden před odvodní (dodatečnou odvodní) komisi.
Politický úřad I. stolice obstará předvedení.
Dostavil-li se odvodem povinný, do nemocnice odevzdaný, v cizím odvodním okrese k odvodu, budiž nemocniční nález zaslán velitelství doplňovacího okresu místa obytu a dotčená úřední jednání přísluší doplňovacímu úřadu místa pobytu. Opustil-li by však takový odvodem povinný, jejž jest třeba znovu předvésti před odvodní komisi, svůj dosavadní pobyt, budiž jednací spis s uvedením nového pobytu zaslán velitelství příslušného doplňovacího okresu.
(4) Cestovní náklady do nemocnice a zpět buďtež zapraveny podle § 30 tohoto nařízení.
Ošetřovací náklady, vzniklé odevzdáním odvodem povinného do vojenské nemocnice na pozorování, jdou na vrub rozpočtu ministerstva národní obrany.
Průvodu budiž použito zpravidla toliko při simulaci, podezřením útěku, nebo odporu. Jinak budiž osobě určené k nemocničnímu pozorování zpravidla dáno vysvědčení totožnosti, obsahující zevrubný popis osoby.
§ 17.
Klasifikace odvodem povinných a rozhodnutí odvodní komise o schopnosti.
(1) O zdravotním stavu předváděných odvodem povinných podá důstojník zdravotnictva posudek (lékařský nález), formulovaný podle "Předpisu pro lékařské posuzování způsobilosti k vojenské službě", dotčeného v § 15, bod
(2). Tento lékařský posudek zní:
a) Schopen ke službě se zbraní bez vady nebo s vadou ... (zkratka: Schopen obce v.", "Schopen (vada)";
b) Schopen k pomocným službám jako ... s vadou (zkratka "Schopen jako ...[vada]");
c) Zatím neschopen (vada) ...;
d) Neschopen (vada).
(2) Vojenský zástupce vyřkne podle tohoto lékařského posudku mimo případy v bodech (3), posl. odst., a (8) tohoto paragrafu toto rozhodnutí:
ad a) "Odveden",
ad b) "Odveden k pomocným službám",
ad c) "Odvod odročen",
ad d) "Neodveden".
(3) Rozhodnutí "Odveden k pomocným službám" budiž toliko tenkráte učiněno, když odvodem povinný pro některou vadu není úplně schopen ke službě se zbraní, avšak po 12nedělním šetrném první vojenském výcviku, který po případě také může býti přerušen, jest způsobilým k činnosti přiměřené své inteligenci, svému řemeslu, nebo svému povolání, kteroužto činnost po případě také ve svém občanském životě pro výdělek bez závady provozoval a ve které může konati v branné moci užitečné služby.
Těch, kteří byli odvedeni jako "Schopní k pomocným službám", nesmí býti upotřebeno po prvním vojenském výcviku zásadně k řadové službě; může jich býti použito pouze k pomocným službám, k nimž byli klasifikováni podle způsobilosti zjištěné vojenskými lékaři.
V jakém rozsahu smějí býti odvedeni odvodem povinní k pomocným službám v jednotlivých doplňovacích okresech, bude stanoveno zvláštním nařízením vojenské správy po zjištění potřebného počtu takových branců. U odvodem povinných, o nichž zní lékařský posudek (nález) "Schopen k pomocným službám jako ..." a jichž není ku krytí organisačně stanoveného počtu osob schopných k pomocným službám zapotřebí, budiž učiněno v I. a II. odvodní třídě rozhodnutí "Odvod odročen", ve III. odvodní třídě "Neodveden".
(4) Lékařský posudek "Zatím neschopen (vada)" a jemu odpovídající rozhodnutí "Odvod odročen" smí býti učiněno toliko v I. a II. odvodní třídě a má v zápětí, že odvodem povinný musí se znovu dostaviti k odvodu v následující třídě odvodní.
(5) V III. odvodní třídě budiž za všech okolností učiněno konečné rozhodnutí, t. j. není-li odvodem povinný odveden jako "Schopen ke službě se zbraní" nebo "Schopen k pomocným
službám", budiž učiněno rozhodnutí "Neodveden".
(6) Rozhodnutí "Neodveden" může býti toliko tenkráte učiněno, je-li odvodem povinný trvale neschopen ke službě se zbraní, jakož i k vojenským pomocným službám; kromě toho v případech posledního odstavce bodu (3).
Odvodem povinní, mající tříselnou kýlu, mohou býti, nevystupuje-li tato vada velmi nápadně nebo ve vysokém stupni a jsou-li neschopni také k pomocným službám, prohlášeni za neodvedené zpravidla teprve ve III. třídě odvodní.
V I. a II. odvodní třídě může býti toliko tenkráte vyřčeno rozhodnutí "Neodveden", když lékařský posudek zní "Neschopen".
Rozhodnutí "Neodveden" značí, že odvodem povinný jest v míru zproštěn od branné povinnosti, za mobilisace a ve válce však jest povinen podle svých schopností a sil k službám uvedeným v § 3 branného zákona. Mimo to podléhá za mobilisace a ve válce po případě povinnostem naznačeným v § 28 d) branného zákona.
(7) O "zřejmě nezpůsobilých" [§ 13, bod (3) c)] může býti učiněno rozhodnutí "Neodveden" na základě vyšetřovacích spisů, vylučujících každou pochybnost, a není třeba, aby se dostavili osobně k odvodu. Má-li odvodní komise za to, že výsledek vyšetřování není dostatečný, dá jej doplniti, nebo odvodem povinného předvésti.
(8) Má-li vojenský zástupce proti posudku důstojníka zdravotnictva námitky, takže nemůže vyřknouti podle bodu (2) rozhodnutí, jež by odpovídalo lékařskému posudku, oznámí to předsedovi komise, který na to vyzve civilního lékaře, aby se o věci vyjádřil.
Potvrdí-li civilní lékař posudek lékaře vojenského, může vojenský zástupce, nechce-li podle tohoto posudku rozhodnutí učiniti, žádati, aby byl předvedený podroben přezkoušení přezkoušecí komisí; předseda komise určí na to předvedeného k přezkoušení. Je-li civilní lékař odchylného názoru než lékař vojenský, musí býti předvedený podroben vždy přezkoušení.
(9) O tom, že bude podroben přezkoušení, budiž předvedený předsedou komise ihned ústně zpraven a na to zavčas před komisi přezkoušecí písemně obeslán. K tomu účelu jest k přezkoušení určený povinen oznámiti každou změnu svého pobytu.
(10) Z rozhodnutí učiněného při odvodu "Odveden" nebo "Odveden k pomocným službám", nelze se odvolati.
(11) Úřední změny odvodního rozhodnutí "Odvod odročen" nebo "Neodveden", které jsou dodatečně o nutny, poněvadž bylo nesprávně použito předcházejících ustanovení tohoto paragrafu, nesmí se vztahovati také na posudek lékařský.
Změny ty, nemohou-li býti již při samém odvodu provedeny, lze provésti jen se svolením ministerstva národní obrany.
(12) Všichni odvedení buďtež zařaděni vesměs bez výjimky jako nováčkové.
§ 18.
Záznam odvedených pro jejich přidělení k určitým sborům (ústavům).
(1) Má-li odvedený zvláštní způsobilost, nebo zřejmou nezpůsobilost k některým druhům zbraně, poznamená to doplňovací důstojník v odvodním protokolu, nevysvítá-li ovšem tato okolnost už bez toho ze záznamů o školním vzdělání, zaměstnání a z lékařského posudku. Pro posouzení zvláštní způsobilosti platí až do vydání nových předpisů příloha IV. k branným předpisům, 1. díl, z roku 1912.
(2) Přání odvedených, týkající se jejich přidělení, buďtež rovněž zaznamenána, neodporují-li služebním zájmům a nemají-li nedovolených důvodů. Taktéž buďtež zaznamenána přání odvedených řádných navštěvovatelů veřejných škol, aby byli přiděli k vojenské službě v místě učeliště, jež navštěvují. Vysvěcení neb ustanovení duchovní a kandidáti duchovního stavu všech zákonem uznaných vyznání buďtež - žádají-li o to - zaznamenáni k použití ve zdravotní službě.
(3) Záznamy v předchozích odstavcích uvedené zapíší se do rubriky 29 protokolu odvedených inkoustovou tužkou krátce a jasně, na př.: "Jen k jízdě!" "Ne k pěchotě!" "Prosí k dělostřelectvu" atd. Přenechati rozhodování o záznamech některému z poddůstojníků je nepřípustno. Každý záznam potvrdí doplňovací důstojník svým podpisem.
§ 19.
Sepsání odvodního seznamu.
(1) Výsledek odvodu budiž zapsán v odvodním seznamu (viz vzorec 3.) do příslušných rubrik, a to u odvodem povinných roku 1900 narozených do rubrik I. odvodní třídy, u odvodem povinných roku 1899 narozených do rubrik II. odvodní třídy a u odvodem povinných roku 1898 narozených do rubrik III. odvodní třídy takto:
a) datum úředního jednání u každého odvodem povinného bez rozdílu, jak bylo o něm rozhodnuto, do rubriky 10;
b) rovněž u každého předvedeného odvodem povinného výška těla, a to v centimetrech do rubriky 11;
c) posudek (lékařský nález) důstojníkem zdravotnictva podaný, pak rozhodnutí odvodní komise do rubriky 12; při tom buďtež jak lékařská klasifikace tak i rozhodnutí odvodní komise po každé zapsány velikými začátečními písmenami, na př. "Schopen", "Odveden" atd., aby se zamezilo falšování zápisu;
d) rozhodnutí o žádosti za odklad nastoupení presenční služby, na př. "Žádost zamítnuta" aneb "Odklad presenční služby až do ... povolen" do rubriky 13;
e) má-li býti odvodem povinný přezkoušen, dobrá zdání lékařů a stanovisko vojenského zástupce s krátkým odůvodněním do rubriky 12; rozhodnutí "budiž přezkoušen" do rubriky 15;
f) zatímní opatření, jako na př. "k pozorování domnělé vady, budiž odevzdán do vojenské nemocnice", "podezření, že si sám na těle ublížil" atd., rovněž nedostavení k odvodu a známá snad příčina toho do rubriky 15.
V této rubrice buďtež kromě toho zaznamenány stručně tresty odvodem povinného, jež mu byly přisouzeny po založení odvodního seznamu pro trestné činy, uvedené v §§ 42 až 46 branného zákona, a vyšetřená snad data o duševní nemoci dosud trvající, nebo již přestálé, o duševní menší hodnotě a o jinakých duševních anomaliích (slabomyslnost, zakrnělý duševní vývin atd.).
(2) Musí-li býti škrtnuto jméno některého odvodem povinného na př. poněvadž zatím zemřel nebo poněvadž se jeho jméno vyskytuje dvakráte, buďtež důvody, proč byl škrtnut, stručně a přesně uvedeny. Jméno musí býti škrtnuto tak, aby zůstalo ještě čitelné.
Je-li nezbytně zapotřebí, aby v odvodním seznamu byly učiněny opravy, buďtež výslovně jako opravy označeny a předsedou odvodní komise jakož i vojenským zástupcem podepsány. V odvodních seznamech se nesmí nic vyškrabovati.
Odvodní seznamy buďtež před podpisem pečlivě kolacionovány.
(3) Při zápisech do odvodních seznamů a při jejich podpisu nesmí býti používáno razítek neb inkoustové tužky.
(4) Uvedená ustanovení platí obdobně pro pořízení výpisů z odvodních seznamů.
§ 20.
Sepsání protokolu odvedených; vyhotovení určovacích listů.
(1) Příslušníci ročníků 1900, 1899 a 1898, kteří v doplňovacím okrese mají domovské právo a byli odvedeni, buďtež zapsáni do protokolu odvedených pro rok 1920 podle vzorce 4. Protokoly odvedených buďtež sepsány pro každý odvodní okres zvláště. Tento protokol budiž v sešitech založen a koncem kalendářního roku svázán do tuhých desek a připojen k němu rejstřík jmen.
Do tohoto protokolu buďtež pojati všichni v roce 1920 odvedení bez ohledu na to, zdali dobrovolně vstoupili nebo při hlavním nebo dodatečném odvodu byli odvedeni.
Sešity protokolu odvedených vedené při odvodu buďtež k sešitům dřívějším a budiž v rubrice 2 pokračováno v běžném čísle.
(2) Rubriky protokolu odvedených buďtež doplňovány pod dozorem doplňovacího důstojníka podle odvodního seznamu a podle udání odvedených; zejména se podotýká:
a) je-li odvedený znalý hudby nebo telegrafování, budiž to označeno v rubrice 17; u osob znalých hudby budiž uveden též nástroj;
b) do rubriky 19 budiž opsán lékařský posudek a rozhodnutí odvodní komise z rubriky 12 odvodního seznamu;
c) v rubrice 26 budiž uvedena doba, kterou odvedený snad dříve ve vojenské službě ztrávil, jakž i obor neb ústav, u kterého posledně sloužil a v jaké hodnosti, po případě zda absolvoval školu pro záložní důstojníky nebo jiné odborné kursy a uvedena buď i zbraň (obor); zvláště pak budiž zde zaznamenána podle předložených vojenských dokladů neb údajů, které buďtež rovněž uvedeny, vykonaná služba domobranecká za války se zřetelem na její přerušení. Jde-li jen o údaje odvedeného, budiž to zvláště poznamenáno. Správnost těchto záznamů budiž co nejdříve vyšetřena;
d) v rubrice 27 budiž poznamenáno u odvedených při pravidelném odvodu "odveden podle § 60 br. zák."; rovněž budiž zde uvedeno, zda odvedený přísahal nebo zda přísahu snad odepřel;
e) rubrika 28 budiž vyplněna teprve po rozhodnutí o zařadění odvedených do presenční činné služby;
f) do rubriky 29 budiž po provedeném přidělení k různým sborům (ústavům) zapsáno kmenové tělesno;
g) do rubriky 30 až 33 budiž zapsáno místo stálého brancova pobytu, jež musí býti vedeno v patrnosti na základě ohlašovacích listů pobytu u velitelství příslušného doplňovacího okresu.
(3) Protokoly odvedených buďtež každého dne ukončeny s odvodním seznamem srovnány [§ 12, bod (5)] a vojenskými členy odvodní komise podepsány.
(4) O cizích odvedených sepisuje se zvláštní protokol odvedených taktéž podle vzorce 4.
(5) Každý odvedený obdrží určovací list podle vzorce 5., který budiž podepsán vojenským zástupcem.
Byl-li odvedený ihned zařaděn, avšak v neaktivním poměru ponechán, obdrží místo určovacího listu vojenský list.
§ 21.
Přísaha odvedených.
(1) Každého dne na konci odvodu odvedení přísahají podle ustanovení § 12, bod (5). Při přísaze budiž přítomen některý úředník politického úřadu.
(2) Odvedení buďtež především poučeni o svých povinnostech před a po nastoupení presenční (činné) služby, dále pak o významu a důležitosti přísahy, načež vykonají přísahu ve svojí mateřštině. Přísežní formule stanovena byla zákonem ze dne 26. března 1919, čís. 169 Sb. z. a n. (Věstník ministerstva národní obrany, věcná část, ročník 1919, část 27., bod 667).
Kdyby některý odvedený odepřel vykonati přísahu, budiž mu přísaha zvláště přečtena a tento postup zaznamenán v rubrice 27 protokolu odvedených.
(3) Odvedení buďtež dále upozorněni, že budou zavoláni k presenční službě ti, kdož jsou k ní podle § 61 br. zák. povinni. Na to se jim vydají určovací listy.
§ 22.
Odvod mimo příslušný odvodní okres.
(1) Povolí-li se, aby se odvodem povinný dostavil k odvodu v cizím odvodním okrese, vykoná se odvod podle dále uvedených ustanovení.
(2) O každém odvodem povinném, který se má dostaviti k odvodu mimo příslušný odvodní okres, budiž vyhotoven výpis z odvodního seznamu ve dvou stejnopisech (a to i na území druhdy uherském) a zaslán co nejdříve politickým úřadům I. stolice k odvodu delegovaným. Stejnopis výpisu z odvodního seznamu lze vyhotovit protiskem a lze k tomu použíti inkoustové tužky.
(3) Delegovaný politický úřad I. stolice má odvodem povinného, došel-li výpis z odvodního seznamu před hlavním odvodem, předvésti k tomuto odvodu, jinak však k nejbližšímu dodatečnému odvodu.
(4) Obecní starosta místa pobytu ručí za totožnost předvedeného. Když totožnost předvedeného nemůže býti nesporně zjištěna obecním starostou, jinými hodnověrnými osobami, nebo jiným způsobem, nebo vzniknou- li při odvodu o tom pochybnosti, budiž odvodem povinný poukázán bez výjimky na svoji příslušnou odvodní komisi.
(5) Bylo-li povoleno odvodem povinnému, zdržujícímu se mimo Československou republiku, aby se dostavil k některé odvodní komisi, jeho místa pobytu bližší, může jeho odvod tam také tenkráte býti vykonán, když výpisy z odvodního seznamu ještě nedošly; avšak odvodem povinný musí předložiti příslušný poukaz kompetentního úřadu svou totožnost prokázati nade vší pochybnost. V tomto poukazu budiž výslovně uveden den, v který se má dostaviti k odvodu.
O takovém odvodu budiž sepsán protokol, předsedou a všemi členy odvodní komise podepsán a zaslán příslušnému politickému úřadu I. stolice, a to u osob odvedených spolu s listinou odvedených; posléz uvedený politický úřad I. stolice zařídí další v dohodě s velitelstvím doplňovacího okresu.
(6) O odvodem povinných cizí domovské příslušnosti, kteří se dostavili k odvodu mimo příslušný odvodní okres, vede politický úřad I. stolice pověřený odvodem seznam podle jmen.
(7) Ti, kdož se dostavili k odvodu mimo příslušný odvodní okres, podepíší se na exempláři výpisu z odvodního seznamu, určeném pro politický úřad I. stolice, a to v rubrice pro poznámky. Výpisy z odvodních seznamů buďtež podepsány předsedou delegované odvodní komise a vojenským zástupcem.
(8) O postupu při vyřizování žádostí za odklad nastoupení presenční služby platí ustanovení § 11, bod (1) b) a § 41.
(9) O odvodech cizích odvodem povinných buďtež vyhotoveny listiny odvedených podle vzorce 4. Odvedení obdrží určovací listy podle § 20, bod (5).
(10) Po provedeném odvodu budiž o výsledku úředního jednání ihned zpraven příslušný politický úřad I. stolice a příslušné velitelství doplňovacího okresu. Zprávu zašle doplňovací úřad odvodního místa tím, že zašle výpis z odvodního seznamu, u odvedených i s listinou odvedených; podle okolností budiž oznámeno, proč bylo provedení odvodu překaženo.
Velitelství doplňovacího okresu musí zapsati listinu odvedených do protokolu odvedených domovských příslušníků a pak ji jako spis uschovati.
(11) Kdyby příslušný doplňovací úřad I. stolice měl za to, že u některého odvodem povinného, který se jinde dostavil, avšak nebyl odveden, nesprávně bylo použito ustanovení § 17, podá o tom zprávu doplňovacímu úřadu vyšší stolice.
Politický úřad II. stolice rozhodne potom o tom, má-li být odvodem povinný podroben přezkoušení komisí přezkoušecí.
§ 23.
Dodatečné odvody a jejich provádění.
(1) Odvodem povinní, kteří se nedostavili k hlavnímu odvodu, buďtež co možná brzy podrobeni dodatečnému odvodu.
(2) Pro dodatečné odvody budiž zřízena zpravidla ve stanovišti velitelství každého doplňovacího okresu stálá odvodní komise. Vyjde-li na jevo ze zeměpisných nebo komunikačních poměrů některého doplňovacího okresu, že jest nezbytně třeba zříditi druhou stálou odvodní komisi, může to výjimečně naříditi zemské vojenské velitelství v dohodě s politickým úřadem II. stolice. O takovém zřízení budiž podána zpráva ministerstvu národní obrany a ministerstvu vnitra.
(3) Dodatečné odvody konají se podle potřeby. Za hlavního odvodu odvodní komise pro dodatečné odvody neúřadují.
Výjimky z těchto ustanovení nařídí ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem vnitra.
(4) Složení odvodní komise pro dodatečné odvody jest stejné jako složení ostatních odvodních komisí.
Předseda, členové komise, kromě členů, které vysílá samo velitelství doplňovacího okresu, jakož i pomocný personál buďtež vzati z politického úřadu I. stolice a co možná také ze sborů vojenských ve stanovišti odvodní komise.
(5) U odvodní komise pro dodatečné odvody ve stanovišti velitelství doplňovacího okresu úřaduje jako vojenský zástupce velitel doplňovacího okresu, u odvodní komise zřízené mimo stanoviště velitelství doplňovacího okresu štábní důstojník nebo kapitán posádky odvodního místa nebo nejbližší posádky.
(6) Osobám, jež se mají dostaviti k dodatečné odvodní komisi, buďtež, pokud nemají úředních legitimací, vydána obecními úřady místa pobytu vysvědčení totožnosti podle vzorce 6.
(7) Řízení při dodatečném odvodu jest stejné jako při hlavním odvodu; též buď obdobně dbáno všech ostatních předpisů pro hlavní odvod platných.
§ 24.
Co se stane s těmi, kdož se nedostaví k hlavnímu odvodu.
(1) Nedostaví-li se odvodem povinný, který se má podle § 3 dostaviti osobně k odvodu, budiž zákonnými prostředky dodatečně předveden.
(2) Politické úřady I. stolice mají zvláštní povinnost k tomu působiti, aby ti, kdož se nedostavili k hlavnímu odvodu, co možná brzy dostavili se k dodatečnému odvodu, k čemuž také velitelství doplňovacích okresů mají přihlížeti.
(3) Potřebná pátrání po pobytu nepřítomného a po zcela neznámém buďtež konána v první řadě obecním starostou domovské obce, nebo u zcela neznámých starostou obce, v jejímž seznamu jest zapsán.
Politické úřady I. stolice jsou povinny dohlédati na tuto činnost obecních starostů.
(4) Politické úřady I. stolice mají podle okolností samy toto pátrání provésti nebo v něm pokračovati, a to se vší obezřetností a energií. Byl-li ten, jenž se nedostavil, vyhledán, budiž ihned zařízen jeho dodatečný odvod.
(5) Je-li někdo dopaden, o němž z vykonaných pátrání jde na jevo nebo lze se důvodně domnívají, že nesplnil své odvodní povinnosti, vyžádejž si politický úřad I. stolice místa pobytu od politického úřadu I. stolice domovské obce potřebná vysvětlení a podle toho postupujž.
(6) Každému obecnímu starostovi zašle politický úřad I. stolice bezprostředně po skončeném hlavním odvodu v okresu seznam těch, kteří se z obce nedostavili a kteří jsou zcela neznámí.
(7) Politickému úřadu I. stolice budiž ihned oznámeno, jakmile se uzdraví ten, jenž se pro nemoc k odvodu nedostavil, nebo jakmile nepřítomný přijde do obce, nebo jakmile se vyšetří, kde se v cizině zdržuje, nebo že zemřel, nebo jakmile jest odvodem povinný z vazby propuštěn. Politický úřad I. stolice na oznámení obecního starosty nebo soudního úřadu (trestnice) ihned zařídí, aby byl tento odvodem povinný dodatečně předveden, nebo zemřel-li, vymazán.
(8) Seznamy dle bodu (6) buďtež uschovány a při změně v úřadě dřívějším obecním starostou nástupci odevzdány.
§ 25.
Vyhotovení výpisů z odvodních seznamů pro dodatečný odvod.
Aby byl dodatečný odvod proveden, vyhotoví politický úřad I. stolice o odvodem povinných, kteří po hlavním odvodu dostaví se k dodatečným odvodům, úplné výpisy z odvodního seznamu podle odvodních okresů ve dvou stejnopisech.
Pro vyhotovení výpisů z odvodních seznamů o těch, kteří mají se dostaviti k odvodu mimo příslušný odvodní okres, platí kromě toho předpisy § 22, bod (2).
§ 26.
Postup po provedeném dodatečném odvodu.
(1) Výsledek dodatečného odvodu budiž z výpisů z odvodního seznamu zapsán červeným inkoustem do všech exemplářů příslušných odvodních seznam.
V rubrice pro poznámky budiž poukázáno na výpis z odvodního seznamu a na jednací číslo.
Výpis z odvodního seznamu budiž uschován ve spisech.
(2) Všechny dodatečné zápisy do odvodních seznamů buďtež podepsány přednostou politického úřadu I. stolice, pokud se týče velitelem doplňovacího okresu.
§ 27.
Odvody v cizině.
Pro provádění odvodů v cizině budou vydány zvláštní předpisy.
§ 28.
Záznamní kniha nepřítomných.
(1) Všichni odvodem povinni, kteří až do dne všeobecného nastoupení nováčků v roce 1920 odvedených nevyhověli své odvodní povinnosti, buďtež zapsáni do záznamní knihy u politických úřadů I. stolice a u velitelství doplňovacích okresů podle roků narození (vzorec 7.), a to:
a) ti, kdož se nedostavili k odvodu, ať jest jejich nepřítomnost ospravedlněna nebo ne;
b) ti, kdož se sice k odvodu dostavili, avšak o nichž z jakéhokoliv důvodu podle ustanovení tohoto nařízení nemohlo býti učiněno konečné rozhodnutí, na př. ti, kdož byli určeni ku přezkoušení a ještě nejsou předvedeni.
(2) V záznamní knize nepřítomných smějí býti toliko škrtnuti:
a) odvedení;
b) ti, o nichž některá odvodní nebo přezkoušecí komise rozhodla "Odvod odročen" neb "Neodveden";
c) zemřelí a soudně za zemřelé prohlášení;
d) "zcela neznámí", kteří byli pojati omylem do seznamu odvodního;
e) ti, kdož se s povolením skutečně vystěhovali;
f) ti, kdož na základě mylného předpokladu domovského práva byli zapsáni do seznamu odvodního, a jsou zapsáni v odvodním seznamu domovského odvodního okresu, konečně
g) ti, kdož stali se příslušnými k odvodu v jiném odvodním okrese.
(3) Při každém vyškrtnutí budiž poukázáno na jednací spis, na základě něhož vyškrtnutí nastalo.
Vyškrtnutí z jiných důvodů nežli v bodu (2) uvedených smějí býti vykonána toliko na souhlasný návrh doplňovacích úřadů I. stolice s povolením politického úřadu II. stolice.
(4) V případech v bodu (2), lit. g) uvedených musí býti odvodem povinný zapsán do záznamní knihy nepřítomných nového příslušného politického a vojenského doplňovacího úřadu I. stolice, kterým náleží další řízení v příčině odvodní povinnosti.
§ 29.
Kontrola, zdali byla splněna odvodní povinnost.
U mužů, kteří překročili 20. rok věku a
a) změní své domovské právo;
b) žádají za živnostenskou koncesi neb živnostenský list;
c) za legitimační listinu a pod.;
d) za cestovní list;
e) za ustanovení ve veřejné službě,
jest úřad, kterému přísluší rozhodovací neb vydávací právo, povinen přesvědčiti se, zdali a kterým způsobem žadatel splnil svou odvodní povinnost.
Nevyhověl-li žadatel své odvodní povinnosti podle branného zákona z roku 1920, budiž ihned zavedeno další řízení, po případě budiž učiněno oznámení příslušnému politickému úřadu I. stolice.
§ 30.
Náklady odvodní.
(1) Náklady odvodní dělí se na:
a) denní platy (přídavky) a cestovní náklady předsedy a členů odvodní komise, pak pomocného personálu;
b) náklady na dodání nářadí pro tuto komisi;
c) náklady na poskytnutí místností pro úřední řízení této komise i s topením, osvětlením a čištěním;
d) náklady na stravování a cestu k odvodu odvodem povinných;
e) náklady spojené s odevzdáním předváděného do nemocničního pozorování a s pobytem v nemocnici.
(2) Náklady uvedené v bodu (1), lit. a), b), c), e) jsou na vrub rozpočtu ministerstva národní obrany. Výjimky jsou toliko u měst, která tvoří zvláštní odvodní okres, v nichž buďtež zapraveny příslušné denní platy a cestovní náklady obecních zřízenců při odvodu vždy z obecních peněz a nářadí a místnosti k těmto úředním výkonům buďtež opatřeny od města.
Přístroj na měření výšky odváděných musí však vždycky dodati politický úřad I. stolice.
Aby se předešlo nákladům, budiž pokud možno použito k odvodům vhodných místností v úředních budovách.
Náklady uvedené v bodu (1), lit. d), nese odvodem povinný. Nemajetným nahradí potřebné náklady domovská obec, nad čímž přísluší bdíti politickému úřadu I. stolice.
Při předvádění nemajetných cizích odvodem povinných může býti požadována od domovské obce náhrada nezbytných výdajů vynaložených na jejich výživu a cestu.
Je-li při odevzdání odvodem povinného do vojenské nemocnice potřebí doprovodu vinou odvodem povinného (pro simulaci, podezření útěku, vzdorovitost), nese náklady za doprovod odvodem povinný sám; též si platí své výdaje cestovní a stravovací za cesty.
§ 31.
Ustanovení všeobecná.
Přezkoušení.
(1) Přezkoušení záleží v nové prohlídce a posouzení zvláštní smíšenou komisí (přezkoušecí komisí), zda-li odvodem povinný jest schopen k vojenské službě.
(2) Přezkoušecí komise zřídí politický úřad II. stolice v dohodě se zemským vojenským velitelstvím pro svůj obvod v potřebném počtu.
Přezkoušení koná se podle potřeby v určitých a zavčas vyhlášených dnech a hodinách.
(3) Politický úřad I. stolice učiní opatření, aby ti, jež sluší přezkoušeti, dostavili se zavčas v den úředního jednání k přezkoušecí komisi; dostavení jejich budiž oznámeno zavčas předsedovi komise, aby se tato sešla toliko, je-li toho třeba.
(4) O lékařské prohlídce osob předvedených k přezkoušení a o klasifikaci jest rozhodným "Předpis pro lékařské posuzování způsobilosti k vojenské službě", uvedený v § 15; komise nesmí se omeziti toliko na vyšetření vad, které byly udány nebo které jsou příčinou přezkoušení.
§ 32 .
Organisace komise přezkoušecí.
(1) Přezkoušení koná smíšená komise zpravidla v sídle politického úřadu II. stolice. Předsedou přezkoušecí komise jest úředník, delegovaný politickým úřadem II. stolice, podle potřeby i z úřednictva politických úřadů I. stolice. Členy jsou: civilní úřední lékař politickým úřadem II. stolice k tomu delegovaný, dále pak podle ustanovení vojenského zemského velitelství štábní důstojník jako zástupce zemského vojenského velitelství, vyšší vojenský lékař a důstojník, který se vyzná v doplňovacím oboru. Při přezkoušení nesmí býti činným žádný člen, který úřadoval v příslušné odvodní komisi.
(2) Předseda komise vede řízení a bdí nad tím, aby bylo přezkoušení řádně provedeno.
(3) Po jednom zapisovateli ustanoví k přezkoušecí komisi politický úřad II. stolice a zemské vojenské velitelství.
§ 33.
Působnost komisí přezkoušecích.
Přezkoušení buďtež podrobeni:
a) odvodem povinní, o jejichž schopnosti byla různá mínění při odvodu [§ 17, bod (8)];
b) odvodem povinní, kteří dostavili se k odvodu v cizím odvodním okrese a byli uznáni za nezpůsobilé v případech § 22, posl. odst.;
c) odvodem povinní, kteří byli uznáni za nezpůsobilé, je-li prokázáno trestním rozsudkem, že dosáhli tohoto nálezu některým z trestních činů v branném zákoně uvedených (§ 11, 2. odst., branného zákona);
d) osoby v činné službě jsoucí v případech § 42, bod (3).
Epileptikové a duševně choří nebuďtež předváděni před komisi přezkoušecí.
§ 34.
Přezkoušecí listiny.
O všech odvodem povinných, kteří byli určeni při odvodu k přezkoušení a mají býti předvedeni v témže místě, vyhotoví politický úřad I. stolice pro každého jednotlivce zvláště výpisy z odvodního seznamu podle odvodních okresů ve dvou stejnopisech, jež lze vyhotoviti protiskem inkoustovou tužkou.
Přezkoušení provede se na základě těchto výpisů; není potřebí vyhotovovati zvláštních přezkoušecích seznamů. Každý výpis dlužno nahoře označiti červeným inkoustem poznámkou "Přezkoušení".
§ 35.
Dostavení k přezkoušení.
(1) Osobám, které se mají dostaviti ku přezkoušení, buďtež vydána obecními úřady místa pobytu vysvědčení totožnosti podle vzorce 6., pokud nemají žádných úředních legitimací. Přezkoušení budiž provedeno co nejdříve.
(2) Nedostaví-li se bez náležité omluvy odvodem povinný ve lhůtě přezkoušecí, na kterou byl obeslán, budiž zařízeno jeho dodatečné předvedení před komisi přezkoušecí s použitím zákonně přípustných donucovacích prostředků, a nemůže-li ospravedlniti své nedostavení, budiž s ním naloženo podle §§ 42, 43 a 44 branného zákona. Takový odvodem povinný jest povinen nahraditi cestovní náklady způsobené dodatečným přezkoušením.
Odvodem povinný III. odvodní třídy, který byl určen k přezkoušení, avšak k němu se nedostavil, budiž podroben tomuto dodatečnému přezkoušení až do 31. prosince roku, ve kterém dokončí 50. rok věku svého; jinak platí ustanovení uvedená v předchozím odstavci.
Nedostavil-li se však odvodem povinný I. nebo II. odvodní třídy až do počátku hlavního odvodu následujícího roku ku přezkoušení, nebudiž dodatečně přezkoušen, nýbrž budiž bezprostředně předveden před odvodní komisi a, nemůže-li své nedostavení před komisi přezkoušecí ospravedlniti, budiž s ním naloženo podle § 42, 43 a 44 branného zákona.
(3) Přezkoušecí listiny o předváděných, t. j. výpisy z odvodního seznamu k přezkoušení vyhotovené zašlou politické úřady I. stolice politickému úřadu II. stolice, po případě politickému úřadu I. stolice, kde se bude konati přezkoušení.
(4) Cesta těch, které politické úřady pošlou ku přezkoušení, vykoná se podle možnosti železnicí nebo po lodi.
Při použití železnice nebo lodí může býti započtena toliko nejnižší třída. Tato ustanovení platí také pro cestu zpáteční.
§ 36.
Rozhodnutí přezkoušecích komisí.
(1) O formulování lékařského posudku (nálezu) a rozhodnutí komise platí ustanovení uvedená v § 17, body (1) a (2) tohoto nařízení.
(2) O těch, kteří jsou již v III. odvodní třídě a byli shledáni neschopnými, budiž učiněno konečné rozhodnutí.
(3) Nejdříve podá posudek důstojník zdravotnictva. Je-li vojenský zástupce odchylného náhledu na způsobilost předvedeného, oznámí to předsedovi komise, který vyzve civilního lékaře, aby podal svůj posudek.
Potvrdí-li tento lékař posudek vojenského lékaře, dlužno vyřknouti konečné rozhodnutí, které tomuto posudku odpovídá. Potvrdí-li civilní lékař náhled vojenského zástupce, který se od posudku vojenského lékaře odchyluje, buďtež spisy s patřičnou zprávou eventuelně s odůvodněním mínění opačného, předloženy ministerstvu národní obrany, které pak v dohodě s ministerstvem vnitra rozhodne, po případě nařídí nové přezkoušení (ministerské).
(4) Uzná-li přezkoušecí komise, že jest třeba vyšetřování nebo pozorování předvedeného ve vojenské nemocnici, budiž v tom směru usnesení učiněno. Bylo-li v nemocnici zjištěno, že není tu vady pro níž byl tam odevzdán odvodem povinný, a že jest jinak schopný, budiž jeho odvod proveden bez nového přezkoušení.
(5) Ostatně platí pro přezkoušení obdobně ustanovení §§ 14, 15, 16 tohoto nařízení.
(6) Do rozhodování přezkoušecí komise nelze si stěžovati.
§ 37.
Jak se provádějí přezkoušecí záznamy.
(1) Lékařské nálezy, pak všechna rozhodnutí přezkoušecí komise buďtež zapsány ihned do příslušných rubrik výpisu z odvodního seznamu pod záznam odvodní komise, nebo na druhé straně výpisu, není-li místa na první straně; v tomto případě budiž na této straně poznamenáno, že jsou lékařské nálezy a rozhodnutí přezkoušecí komise na straně druhé. Lékařské nálezy a rozhodnutí komise podepíše předseda a všichni členové komise.
(2) K vyhotovení listin odvedených a určovacích listů, jakož i k vykonání přísahy buďtež odvedení odevzdáni velitelství doplňovacího okresu v místě přezkoušecí komise.
V rubrice 27 listiny (protokolu) odvedených budiž výslovně poznamenáno, že byl odvod proveden podle rozhodnutí přezkoušecí komise.
§ 38.
Zaslání přezkoušecích záznamů a listin odvedených.
(1) Výpisy z odvodního seznamu, vyhotovené pro přezkoušení a doplněné podle ustanovení předešlého paragrafu přezkoušecí komisí, buďtež zaslány:
a) jeden stejnopis zašle politický úřad II. stolice, po případě politický úřad I. stolice místa, kde se přezkoušení dálo, politickému úřadu I. stolice, který zařídil předvedení; tento úřad zašle výpis o odvodem povinných cizí příslušnosti příslušnému politickému úřadu I. stolice;
b) druhý stejnopis zašle doplňovací okresní velitelství v místě přezkoušení velitelství příslušného doplňovacího okresu; bylo-li učiněno rozhodnutí "Odveden", budiž k posléz uvedenému stejnopisu připojena příslušná listina odvedených.
(2) Příslušný politický úřad I. stolice a velitelství příslušného doplňovacího okresu zapíší lékařský posudek a rozhodnutí komise přezkoušecí doslovně do vlastního odvodního seznamu.
§ 39.
Nové přezkoušení (ministerské).
(1) Nové přezkoušení může naříditi ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem vnitra v případech § 36, bod (3).
(2) Nové přezkoušení provede přezkoušecí komise, složená, jak uvedeno v § 32. Předsedu určí ministerstvo vnitra, vojenské členy ministerstvo národní obrany a civilního lékaře ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.
(3) Ostatně platí předpisy uvedené v předchozích paragrafech také pro nové přezkoušení.
(4) Kdyby ani při tomto novém přezkoušení nemohlo býti učiněno konečné rozhodnutí, buďtež předloženy spisy k rozhodnutí ministerstvu národní obrany.
§ 40.
Náklady přezkoušení.
(1) Náklady přezkoušení dělí se na:
a) náklady na stravování a cestu odvodem povinných, k přezkoušení určených;
b) denní platy a cestovné pro předsedu, pak pro členy přezkoušecí komise.
(2) Náklady tyto jdou vesměs na vrub rozpočtu ministerstva národní obrany.
Bylo-li však nařízeno přezkoušení z důvodu § 11, odst. 2., branného zákona, nese náklady na předvedení ten, jenž byl pravoplatně uznán vinným tímto trestným činem tam uvedeným. Politický úřad I. stolice vynese nález za náhradu na základě pravoplatného trestního nálezu.
(3) Jízdné, jakož i způsob jeho zúčtování stanoví politické úřady II. stolice.
§ 41.
Odklad nastoupení presenční služby.
(1) Žádost za odklad nastoupení presenční služby podle § 16 branného zákona, která byla podána před odvodem nebo při odvodu, přednese odvodní komisi, byl-li žadatel odveden, druhý politický úředník [§ 12, bod (2)]; k této žádosti učiní příslušný návrh vojenský zástupce. Souhlasí-li s ním předseda odvodní komise, stane se tento návrh rozhodnutím komise, stane se tento návrh rozhodnutím komise a budiž jako rozhodnutí oznámeno žadateli předsedou komise a také písemně politickým úřadem I. stolice doručeno. Nedocílí-li se souhlasu, budiž spis s odůvodněním návrhu vojenského zástupce a námitkami předsedovými zaslán velitelství doplňovacího okresu, ke kterému odvodní komise náleží. Toto předloží spis nadřízenému vojenskému zemskému velitelství, které rozhodne v souhlasu s politickým úřadem II. stolice. Nedocílí-li se souhlasu, budiž spis předložen ministerstvu národní obrany, jež rozhodne po slyšení ministerstva vnitra.
Rozhodnutí dlužno zaznamenati v odvodním seznamu v rubrice 13 a, je-li žádost kladně vyřízena, též v protokole odvedených v rubrice 23.
Neodvedeným buďtež jejich žádosti jako bezpředmětné vráceny.
(2) Nebylo-li možno, aby odvodní komise projednala ihned žádost za odklad nastoupení presenční služby, nebo byla-li žádost podána po odvodu, jakož i o žádostech osob, jež byly určeny k přezkoušení, a teprve při přezkoušení byly odvedeny, rozhoduje příslušné (domovské) velitelství doplňovacího okresu v souhlase s příslušným (domovským) politickým úřadem I. stolice; nedocílí-li se souhlasu, předloží doplňovací okresní velitelství žádost nadřízenému vojenskému zemskému velitelství, které o ní rozhodne v souhlasu s politickým úřadem II. stolice. Nedocílí-li se ani takto souhlasu, předloží zemské vojenské velitelství spis ministerstvu národní obrany, které o žádosti rozhodne po slyšení ministerstva vnitra.
(3) Proti rozhodnutí odvodní komise neb doplňovacích úřadů I. stolice může žadatel podati stížnost k příslušnému zemskému vojenskému velitelství ve 14 dnech ode dne doručení písemného výměru; den, kterého byl výměr doručen, nepočítá se lhůty 14 dnů. Stížnost proti rozhodnutí odvodní komise dlužno podati u příslušného politického úřadu I. stolice, jinak u velitelství doplňovacího okresu. Stížnost lze podati ústně, písemně nebo telegraficky. Den podání stížnosti poštovnímu nebo telegrafnímu úřadu pokládá se za den podání stížnosti. Připadá-li poslední den stížnostní lhůty na neděli neb svátek, končí stížnostní lhůta nejbližším všedním dnem.
Podá-li se stížnost podle ustanovení předchozího odstavce u politického úřadu I. stolice, zašle ji tento úřad příslušnému doplňovacímu velitelství. Toto velitelství předloží došlé stížnosti se všemi jednacími spisy a s ověřeným výpisem z odvodního seznamu nadřízenému zemskému vojenskému velitelství; toto rozhodne v dohodě s politickým úřadem II. stolice s konečnou platností. Nedocílí-li se v této instanci souhlasu, předloží zemské vojenské velitelství spisy k rozhodnutí ministerstvu národní obrany, jež rozhodne po slyšení ministerstva vnitra.
(4) Podání žádosti za odklad nastoupení presenční služby, jakož i stížnost proti zamítavému rozhodnutí takové žádosti nemají účinku odkládacího.
(5) Odvedení, jimž byl odklad presenční služby povolen, musí každoročně, nejdéle do 1. listopadu, předložiti svému příslušnému doplňovacímu okresnímu velitelství doklad o pokračování ve studiích, resp. doklad o tom, že poměry, jež odklad presenční služby odůvodňují, dále trvají. Ti, kdož do této lhůty předepsaných dokladů vlastní vinou nezašlou, buďtež zavoláni ihned k presenční službě.
(6) Odvedení, jimž byl odklad presenční služby povolen, buďtež po zařadění ponecháni až do povolené lhůty na trvalé dovolené; mohou však i před uplynutím této lhůty nastoupiti presenční službu.
(7) O povinnosti předkládati zavčas uvedené doklady, jakož i o důsledcích při nesplnění této povinnosti, buďtež odvedení ve výměru povolujícím odklad presenční služby poučeni.
II.
ODDÍL.
§ 42.
Provedení odvodů příslušníků ročníků 1900, 1899 a 1898 bez osobního dostavení k odvodu.
(1) Pro přípravu odvodů platí i zde příslušná ustanovení oddílu I. Od předvedení odvodem povinných před odvodní komisi se upouští [§ 3, bod (2)].
Osoby v činné službě podrobí se - příslušníci československého zahraničního vojska však jen tehdy, žádají-li o to sami - u svých vojenských těles (ústavů), kde konají činnou službu, komisionelním lékařským přehlídkám, a to, pokud dlí na dočasné dovolené, co nejdříve po návratu z dovolené, aby byl zjištěn stupeň schopnosti k vojenské službě.
O komisionelní lékařské přehlídce bude vyhotoven klasifikační záznam a zaslán příslušnému doplňovacímu okresnímu velitelství a politickému úřadu I. stolice. O invalidech s trvalými zaopatřovacími vojenskými požitky zašlou invalidní evidenční úřady superarbitrační spisy příslušným doplňovacím okresním velitelstvím.
Na základě uvedených klasifikačních záznamů o provedených komisionelních lékařských přehlídkách a superarbitračních spisů provedou odvodní komise složené podle § 8 odvody v příslušných odvodních seznamech, aniž by odvodem povinní musili se osobně před odvodní komisi dostaviti.
(2) Doplňovací okresní velitelství sestaví ve svém sídle v dohodě s politickým úřadem I. stolice podle předpisů platných pro dodatečný odvod odvodní komisi a provede odvod podle tohoto paragrafu ještě před zahájením hlavních odvodů podle oddílu I.
(3) Pro rozhodnutí odvodní komise jsou rozhodnými klasifikace v klasifikačních záznamech o komisionelních lékařských přehlídkách; pro formulaci rozhodnutí platí ustanovení § 17, bod (2); u příslušníků ročníků 1900 a 1899, kteří podle klasifikačního záznamu mají klasifikaci "Neschopen", budiž učiněno vždy rozhodnutí "Odvod odročen". Je-li z klasifikačního záznamu patrno, že při komisionelní lékařské přehlídce byli členové komise různého názoru na způsobilost prohlíženého, může vojenský zástupce při odvodní komisi navrhnouti, aby spisy byly postoupeny přezkoušecí komisi k rozhodnutí. Návrhu tomu musí předseda vyhověti. Přezkoušecí komise, k níž musí se prohlížený osobně dostaviti, rozhoduje pak podle předpisů, obsažených v I. oddílu.
O rozsahu odvodu k pomocným službám a o postupu při rozhodování, je-li osob k takovým službám schopným nadbytek, platí ustanovení § 17, bod (3), poslední odstavec.
U invalidů s trvalými zaopatřovacími požitky učiní na základě lékařského posudku (nálezu) obsaženého v superarbitračních spisech odvodní komise rozhodnutí "Neodveden".
(4) Odvodní seznamy buďtež vyplněny odvodní komisí v rubrikách příslušné odvodní třídy podle klasifikačních záznamů, superarbitračních spisů a jiných dokladů. Do rubriky 10 se zapíše jakožto den odvodu den, kterého provádí komise zápis do odvodního seznamu. Rozhodnutí komise budiž zapsáno do klasifikačního záznamu a podepsáno předsedou a všemi členy komise; rubriky 11 a 12 odvodního seznamu buďtež vyplněny na základě klasifikačního záznamu pod dozorem doplňovacího důstojníka, který správnost tohoto zápisu svým podpisem potvrdí.
V poznámce (rubrika 15) se poznamená: "Odvod proveden podle klasifikačního záznamu (sup. spisu) § 42 prov. nař. 1920".
Odvedení buďtež zapsáni do protokolu odvedených podle odvodního seznamu a klasifikačního záznamu a výpisy z protokolu odvedených buďtež zaslány po vyhotovení vojenskému tělesu (ústavu), do jehož kmenového počtu přísluší.
(5) Odvod příslušníků československého zahraničního vojska (legionářů) budiž proveden obdobně na základě poslední platné klasifikace, kterou oznámí příslušná kmenová tělesa doplňovacím okresním velitelstvím zvláštním klasifikačním záznamem.
(6) Ustanovení tohoto paragrafu platí též pro dodatečné odvodní komise, které budou prováděti odvody podle tohoto paragrafu z toho důvodu, že nebyly řádné komise v době jím vymezené s pracemi hotovy.
III.
ODDÍL.
Ustanovení závěrečná.
§ 43.
Zařadění odvedených.
Osoby, které byly podle ustanovení I. a II. oddílu tohoto nařízení odvedeny, zařadí se dnem 1. října 1920.
§ 44.
Hlášení velkých odvodních absencí a nepřístojností.
Politické úřady I. stolice jsou povinny neprodleně hlásiti ministerstvu národní obrany případy, kde se občané ve větším počtu k odvodu nedostaví, nebo kde se vyskytnou ve větší míře při odvodu nepřístojnosti, aby mohla býti ministerstvem národní obrany v dohodě s ministerstvem vnitra učiněna podle §u 10, posl. odst., branného zákona potřebná opatření k řádnému provedení odvodů.
§ 45.
Politické úřady I. a II. stolice.
(1) Až do účinnosti zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé, vykonávají působnost, vyhrazenou v branném zákoně a v tomto nařízení politickým úřadem I. stolice:
a) v Čechách, na Moravě a ve Slezsku okresní politické správy, resp. v městech s vlastním statutem magistráty,
b) na území druhdy uherském úřady slúžnovské, v městech s právem municipálním a v městech s regulovaným magistrátem magistráty.
(2) Působnost politických úřadů II. stolice vykonávají v této době:
a) v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zemské politické správy,
b) na území druhdy uherském župní úřady, ve městech s právem municipálním ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem vnitra.
Ministerstvo národní obrany je oprávněno v dohodě s ministerstvem vnitra a ministerstvem pro sjednocení zákonodárství a organisace správy učiniti v tom směru podle potřeby opatření odchylná.
§ 46.
Účinnost nařízení.
Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
§ 47.
Provedení nařízení.
Provedení tohoto nařízení přísluší ministru národní obrany v dohodě s ministrem vnitra, ministrem spravedlnosti, ministrem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a ministrem pro sjednocení zákonodárství a organisace správy.
Tusar v. r.
jako ministerský předseda a správce ministerstva národní obrany.
Švehla v. r.,
Dr. Engliš v. r.
Sonntág v. r.,
Dr. Meissner v. r.
Habrman v. r.
Staněk v. r.
Prášek v. r.
Dr. Hotowetz v. r.
Johanis v. r.
Dr. Winter v. r.
Stříbrný v. r.
Dr. Vrbenský v. r.
Dr. Dérer v. r.