Vyhláška ze dne 31.10.1951, kterou se stanoví pravidla silničního provozu

31.10.1951 | Sbírka:  327/1951 Ú.l.I | Částka:  111/1951ASPI

Vztahy

Nadřazené: 11/1951 Sb.
Pasivní derogace: 196/1953 Ú.l., 40/1952 Ú.l.
327/1951 Ú.l.I
VYHLÁŠKA
ministerstva národní bezpečnosti
ze dne 31. října 1951,
kterou se stanoví pravidla silničního provozu.
Ministerstvo národní bezpečnosti v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady stanoví podle § 35 vládního nařízení č. 11/1951 Sb., jímž se provádí zákon o provozu na veřejných silnicích:
Část I.
UŽÍVÁNÍ VEŘEJNÉ SILNICE.
Oddíl 1.
Všeobecná ustanovení.
§ 1.
Základní ustanovení.
(1) Provoz na veřejných silnicích vyžaduje bezpodmínečnou a uvědomělou kázeň všech jejich uživatelů. Každý musí při užívání veřejné silnice dbát toho, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu. Musí rovněž dbát toho, aby neohrožoval bezpečnost osob a nepoškozoval majetek, zejména také veřejnou silnici a aby nerušil na ní pořádek.
(2) Užívání veřejné silnice se řídí všeobecnými pravidly silničního provozu nebo místní úpravou anebo pokyny dopravních orgánů.
§ 2.
Obecné užívání veřejné silnice.
(1) Každý smí užívat veřejné silnice obvyklým způsobem k účelům, k nimž je určena.
(2) Osoby, které by pro svůj věk nebo pro tělesnou nebo duševní vadu mohly ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu či bezpečnost osob nebo majetku anebo pořádek na veřejné silnici, mohou užívat veřejné silnice jen, je-li vhodně postaráno o to, aby k ohrožení nedošlo.
(3) Podmínka stanovená v odstavci 2 je splněna zejména, jsou-li takové osoby doprovázeny průvodce nebo cvičeným psem, anebo lze-li jejich vadu poznat podle bílé hole, které používají. Bílou hůl smějí používat jen osoby s tělesnou vadou, kterým to bylo povoleno místním národním výborem v místě jejich bydliště nebo pracoviště.
(4) Pro řidiče vozidel platí ještě vyhláška ministerstva dopravy č. 328/1951 Ú. l. I, o způsobilosti vozidel k provozu na veřejných silnicích, o způsobilosti k jejich řízení a o péči a rozvoj motorismu.
Oddíl 2.
O jízdě vozidly.
§ 3.
Kdo může řídit vozidlo.
(1) N veřejné silnici musí každé vozidlo nebo souprava vozidel řídit osoba, která je k tomu způsobilá a je obeznámena s předpisy o provozu na veřejné silnici.
(2) Nemůže-li vozidlo (souprava vozidel) bezpečně ovládat jeden řidič, je nutno přibrat potřebný počet dalších řidičů.
§ 4.
Povinnosti řidiče.
(1) Za jízdy je řidič odpovědný za řádný stav vozidla i za dodržení všech předpisů o silničním provozu. Zejména musí dbát toho, aby vozidlo stále ovládal, a musí včas učinit všechna opatření, aby provozem svého vozidla neohrožoval bezpečnost ostatních uživatelů veřejné silnice.
(2) Řidič je zejména povinen:
a) před započetím jízdy pečlivě prohlédnout vozidlo i náklad, zda odpovídají předpisům,
b) za jízdy se věnovat cele řízení vozidla a zdržet se všeho, co by odvádělo jeho pozornost,
c) uposlechnout pokynů dopravních orgánů a v blízkosti dráhy též drážních orgánů, dbát dopravních značek a světelných znamení,
d) dát k disposici vozidlo dopravním orgánům, požadují-li ho k pronásledování podezřelých osob, k dopravě osob, jímž je okamžitě třeba lékařského ošetření nebo k jízdě na místo dopravní nehody nebo živelní pohromy,
e) okamžitě zastavit, došlo-li k nedohodě, na níž měl účast,
f) odevzdat řízení vozidla osobě určené dopravním orgánem, bylo-li mu další řízení orgánem zakázáno,
g) v blízkosti obydlí, zvláště v uzavřených osadách, jet co nejtišeji.
(3) Řidiči je zakázáno:
a) použít k jízdě vadného vozidla,
b) odevzdat řízení vozidla osobě, která nemá potřebnou způsobilost k řízení,
c) řídit vozidlo, byla-li schopnost k řízení snížena, zejména po požití alkoholického nápoje nebo únavou,
d) připustit jízdu na stupátkách a na karoserii,
e) přepravovat v kabině a ve voze více osob, než je připuštěno.
(4) Zjistí-li řidič na vozidle nebo nákladu závadu, která může ohrozit bezpečnost další jízdy, smí v jízdě pokračovat nejkratším směrem jen do místa, kde lze závadu odstranit. Neprodleně musí však učinit vše, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu, osob a majetku a aby provoz byl co nejméně rušen.
(5) Při řízení vozidla musí řidič zaujmout takové místo, aby mohl vozidlo bezpečně ovládat a aby dobře viděl na silnici, nepřekážel ostatním uživatelům silnice a nebyl sám ohrožen. Vedle vozidla smí jít pouze po pravé straně ve směru jízdy.
§ 5.
Povinnosti držitele vozidla.
(1) Držitel vozidla je povinen udržovat vozidlo v řádném stavu a nesmí dovolit ani přikázat, aby ho bylo použito k jízdě, neodpovídá-li vozidlo nebo jeho výstroj nebo náklad platným předpisům.
(2) Držitel smí svěřit řízení vozidla na veřejné silnici jen osobě, která je k tomu způsobilá. Odpovídá také za to, že vozidlo nebo souprava vozidel má potřebný počet řidičů.
(3) za splnění povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 odpovídá u právnických osob osoba odpovědná za provoz vozidla.
§ 6.
Plynulost provozu.
Řidiči motorových vozidel musí dbát, aby provoz na veřejných silnicích byl rychlý a plynulý. Zejména řidiči těžkých a rozměrných vozidel musí řídit vozidla tak, aby tato vozidla nepřekážela v jízdě vozidlům rychlejším a menším.
§ 7.
Směr a způsob jízdy.
(1) Na veřejných silnicích se jezdí vpravo. Na jednosměrné veřejné silnici lze použít k jízdě celé šíře vozovky. Pomalu jedoucí vozidla a na nepřehledných místech všechna vozidla musí jet při pravém okraji vozovky. To platí pro vozidla, hodlající odbočit doleva (§ 11 odst. 3).
(2) Levé poloviny vozovky smí se použít jen, je-li to nutné k předjíždění nebo je-li třeba se vyhnout překážce, nebo brání-li jízdě v pravé polovině vozovky zvláštní okolnosti (náledí, sklon a pod.).
(3) Na veřejných silnicích s vozovkou o dvou nebo více dopravních pruzích, oddělených pásy nebo jinak vyznačených, je každý z těchto pruhů v určeném směru jednosměrný. Není-li u vozovek o třech dopravních pruzích určen směr provozu prostředního pruhu, slouží tento pruh k předjíždění.
(4) Na veřejných silnicích o třech nebo více dopravních pruzích smějí vnitřních pruhů používat jen motorová vozidla.
(5) Kolejová vozidla jezdí na dvoukolejních tratích vpravo.
(6) Na náměstích vozidla jedoucí mimo průběžnou vozovku objíždějí náměstí vpravo.
(7) Řidič je povinen zachovávat při jízdě bezpečnou vzdálenost od vozidla jedoucího před ním.
(8) Motorová vozidla o celkové váze větší než 12 tun musí zachovávat na mostech, na nichž je jejich provoz dovolen dopravní značkou obr. 25, vzdálenost nejméně 5 m od vozidla jedoucího vpředu.
§ 8.
Jízda podél nástupních ostrůvků.
(1) Kolem nástupních ostrůvků jezdí motorová vozidla vpravo. Výjimečně mohou podél nich jeti vlevo, jde-li o vozidlo, které pro své rozměry nebo náklad projede bezpečněji vlevo od ostrůvku anebo je-li prostor mezi ostrůvkem a chodníkem ucpán. Motorová vozidla mohou objíždět ostrůvky vlevo, zůstanou-li při tom ještě v pravé polovině vozovky a nebrání-li v provozu kolejovým vozidlům.
(2) Tam, kde musí všechna vozidla jezdit výlučně vpravo od nástupních ostrůvků, musí to být vyznačeno příslušnou dopravní značkou.
§ 9.
Vyhýbání.
(1) Vyhýbá se vpravo. Každý musí vyhnout včas a v takové míře, aby míjení bylo bezpečné.
(2) Kde se nelze bezpečně minout, musí ten, kdo by takového místa dosáhl později nebo kdo jede s příkrého svahu, uvolnit cestu a zastavit. Není-li možno vyhnout, musí se vrátit ten, pro něhož je to snazší nebo méně nebezpečné.
(3) Nepřipouští-li prostor mezi kolejovým vozidlem a krajem vozovky vyhnutí vpravo, vyhýbá se vlevo.
§ 10.
Předjíždění.
(1) Předjíždí se vlevo. Předjíždět lze jen tehdy, má-li řidič náležitý rozhled a nepřekáží-li předjížděnému ani protijedoucím vozidlům, ani ostatních uživatelům silnice. Po předjetí smí se řidič vrátit na pravou stranu vozovky teprve tehdy, když již nemůže být ohrozit ty, které předjel.
(2) Řidič je povinen znamením pro změnu směru upozornit vozidla jedoucí za ním, že bude předjíždět a že proto vybočí do levé poloviny vozovky. Znamení pro změnu směru musí řidič ponechat po celou dobu předjíždění. Předjížděné vozidlo smí řidič upozornit výstražným znamením.
(3) Řidič předjížděného vozidla musí uhnout co nejvíce doprava, nesmí zvyšovat rychlost a nesmí ani jinak překážek předjíždění.
(4) Předjíždění je zakázáno zejména:
a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech (na př. v nepřehledných zatáčkách, před vrcholem stoupání, na nebezpečných spádech), na železničních přejezdech, na křižovatkách, v tunelech a podjezdech,
b) má-li být předjeto vozidlo, které samo předjíždí (dvojí předjíždění),
c) dává-li řidič vozidla jedoucího vpředu znamení, že hodlá odbočit doleva.
(5) Vozidlo odbočující doleva lze předjíždět vpravo, jestliže není již pochybnosti o směru jejich jízdy (§ 11 odst. 3).
(6) Motorová vozidla nesmějí podél nástupních ostrůvků předjíždět motorová vozidla jedoucí po druhé straně ostrůvku.
(7) Kolejová vozidla třeba předjíždět vpravo. Jedoucí kolejová vozidla lze předjíždět vlevo, není-li mezi kolejemi a okrajem vozovky pro průjezd dostatek místa. Motorová vozidla, která pro své rozměry nemohou předjet jedoucí kolejové vozidlo vpravo musí v případech, kdy nelze předjet ani vlevo, jež za kolejovým vozidlem v takové vzdálenosti, aby nebránila v předjíždění rychlejším a menším vozidlům.
(8) Na zastávkách kolejových vozidlech lze předjíždět stojící kolejové vozidlo jen tehdy, nejsou-li tím cestující ohrožováni. Jinak musí řidič zastavit.
§ 11.
Odbočování.
(1) Při odbočování musí řidič vozidla dbát zvýšené opatrnosti a ohledu na chodce i na ostatní silniční provoz a nesmí rušit provoz v protisměru ani provoz kolejových vozidel. Úmysl odbočit musí dát řidič včas najevo znamením.
(2) Před odbočováním vpravo musí řidič předem zajet k pravému okraji vozovky a odbočení provést tak, aby vozidlo jelo při pravém okraji vozovky.
(3) Před odbočováním vlevo musí řidič předem zajet do nejdále doleva v pravé polovině vozovky. Odbočení lze dokončit v plynulé jízdě jen tehdy, není-li tím rušen provoz protijedoucích vozidel a vozidel kolejových v obou směrech; jinak musí odbočující vozidlo zůstat stát uvnitř křižovatky tak, aby přímý směr zůstal volný a odbočení dokončí až po uvolnění vozovky. Střed křižovatky při odbočení vlevo se objíždí zprava.
(4) Na křižovatkách, kde není dostatek místa pro zastavení uvnitř křižovatky, nadjíždějí vozidla odbočující vlevo k čelu vozidel přijíždějících na křižovatku zprava a tam zastavují tak, aby provoz v původním přímém směru byl volný; odbočení dokončí až po uvolnění křižovatky.
(5) Jestliže kolejová vozidla při odbočování vpravo křižují přímý směr jiných vozidel, mají přednost v jízdě, bylo-li předem dáno znamení pro změnu směru jízdy kolejového vozidla.
§ 12.
Řazení vozidel před křižovatkou.
(1) Na silnicích, jejichž šířka vozovky pro jízdu v jednom směru dovoluje provoz v několika proudech, jsou řidiči povinni ještě před příjezdem ke křižovatce zařadit se včas do jednotlivých proudů podle směru, v jakém budou za křižovatkou pokračovat v jízdě.
(2) Při provozu ve dvou proudech zaujmou vozidla odbočující vpravo místo v pravém proudu, vozidla odbočující vlevo a vozidla jedoucí přímo v levém proudu, není-li místní úpravou stanoveno jinak.
(3) Při provozu ve třech proudech patří vozidla odbočující vpravo do pravého proudu, vozidla jedoucí přímo do středního proudu a vozidla odbočující vlevo do levého proudu.
(4) Při odbočování vlevo podle § 11 odst. 4 zaujímají vozidla, hodlající odbočit vlevo, vždy místo v pravém proudu.
(5) Na křižovatkách, kde není odbočování vpravo dovoleno, zaujímají vozidla jedoucí přímo místo v pravém proudu.
(6) Řidič je povinen pokračovat v jízdě přes křižovatku v tom směru, který odpovídá jeho zařazení v proudu vozidel.
§ 13.
Vjezd na křižovatku; přednost v jízdě.
(1) Při vjezdu na křižovatku jsou řidiči vozidel povinni:
a) přijíždějí-li po vedlejší silnici dát přednost vozidlům všeho druhu, která jedou po hlavní silnici,
b) dát přednost vozidlům všeho druhu, která jedou po silnici (ať hlavní nebo vedlejší), je-li příjezd na ni opatřen značkou "Dej přednost jízdě na hlavní silnici!" nebo "Stůj, dej přednost jízdě na hlavní silnici!" nebo přijíždějí-li po cestě, sloužící převážně zemědělským nebo lesním účelům,
c) přijíždějí-li na křižovatku silnic vedlejší nebo silnic hlavních (silnice téhož řádu), nerozlišených značkou
- řidiči nemotorových vozidel dát přednost vozidlům kolejovým a motorovým,
- řidiči motorových vozidel dát přednost vozidlům kolejovým,
d) přijíždějí-li na křižovatku veřejných silnic téhož řádu, nerozlišených dopravní značkou, jen vozidla téhož druhu (nemotorová nebo motorová nebo kolejová), dát přednost v jízdě vozidlu přijíždějícímu zprava (pravidlo pravé ruky).
(2) Řidič je povinen dát přednost při vjezdu na křižovatku jak vozidlům přejíždějícím křižovatku přímo, tak i vozidlům, která na křižovatce odbočují.
(3) Ustanovení o přednosti v jízdě podle odstavce 1 neplatí, je-li provoz na křižovatce řízen dopravním orgánem nebo světelnými znameními.
(4) Při odbočování doleva způsobem uvedeným v § 11 odst. 3, musí řidič dát přednost protijedoucím vozidlům všeho druhu a kolejovým vozidlům jedoucím v obou směrech (pravidlo přímého směru). To platí i tehdy, jestliže odbočující vozidlo mělo podle pravidla pravé ruky pro vjezd na křižovatku přednost v jízdě.
(5) Jsou-li řidiči povinni zastavit vozidlo před křižovatkou, musí vozidlo zastavit před její hranicí. Hranici křižovatky tvoří příčná čára vyznačená na vozovce (stopčára); kde této čáry není, tvoří hranici vnější vyznačení přechodu pro chodce a kde ani toho není, spojnice nároží domů na hranici křižovatky nebo spojnice vnitřních rohů chodníků pro pěší.
(6) Pro přednost v jízdě se pokládají za hlavní silnice veřejné silnice označené značkami obr. č. 50 a 53 a silnice označené jedno nebo dvoumístnými čísly obr. č. 54, 57, 61 a 62a).
§ 14.
Přednostní právo některých vozidel.
Dávají-li vozidla ozbrojených sborů a vozidla služby záchranné a požární zvláštní výstražné znamení, musí jim všechna ostatní vozidla uvolnit cestu. Jde-li o vozidla služby požární, jsou řidiči všech vozidel povinni zajet k pravému okraji silnice a zastavit.
§ 15.
Otáčení a couvání, vjíždění na veřejnou silnici a vyjíždění s ní.
(1) Otáčet a couvat na veřejné silnici, vjíždět na silnici s míst nesloužících veřejnému provozu a vyjíždět se silnice na taková místa smí řidič jen tehdy, neruší-li tím provoz ostatních vozidel. Při tom musí dát řidič přednost v jízdě všem vozidlům v obou směrech, dbát zvláštní opatrnosti a jeti mírnou rychlostí.
(2) Na nepřehledných místech, na křižovatkách s řízeným provozem a v jejich bezprostřední blízkosti nebo na křižovatkách s provozem kolejových vozidel je otáčení a couvání zakázáno.
(3) Při couvání na veřejné silnici a při vjíždění na ni musí si řidič, nemá-li dostatečný přehled, zajistit pozorování i přibráním další osoby.
(4) Jinak platí pro vjíždění na veřejnou silnici a vyjíždění s ní obdobně ustanovení o odbočování (§ 11).
§ 16.
Zastavování a stání vozidel.
(1) Na veřejné silnici lze bez naléhavého důvodu zastavit nebo stát s vozidly jen na místech, kde to nepřekáží silničnímu provozu nebo neohrožuje jeho bezpečnost. Vozidla mohou na veřejné silnici zastavovat nebo stát jen v jednom proudu a to těsně při pravém okraji silnice ve směru jízdy. Zastavit lze jen tehdy, není-li tím rušen provoz kolejových vozidel. Jsou-li na pravé straně vozovky koleje dráhy, nelze na této straně stát, lze však stát na levé straně. Předchozí ustanovení platí i pro jednosměrné silnice, pokud není místní úpravou stanoveno jinak. Jsou-li kolej po obou stranách vozovky, lze zastavit nebo stát uprostřed veřejné silnice, pokud to nepřekáží provozu.
(2) Je zakázáno s vozidlem zastavit:
a) na úzkých nebo nepřehledných místech, zejména také těsně před vrcholem stoupání, na něm a za ním,
b) v ostrých nebo nepřehledných zatáčkách nebo v jejich těsné blízkosti,
c) na železničních přejezdech,
d) ve vzdálenosti kratší než 10 m od křižovatky, nástupního ostrůvku nebo podjezdu a ve vzdálenosti kratší než 20 m od označení zastávky hromadného dopravního prostředku, u níž není nástupní ostrůvek, není-li však zastavení pravidly předepsáno,
e) na vyznačeném přechodu pro chodce,
f) na mostech s šíří vozovky jen pro jeden proud nekolejových vozidel v každém směru,
g) ve všech podjezdech a
h) na prostředních dopravních pruzích silnic s více než dvěma dopravními pruhy.
(3) Každé zastavení vozidla na místě na dobu delší než 5 minut, je stáním.
(4) Stání vozidel je zakázáno všude tam, kde není dovoleno zastavení a kromě toho:
a) blíže než 30 m od železničního přejezdu,
b) před vjezdy nebo výjezdy z domů nebo pozemků,
c) na mostech,
d) na ulicích s provozem kolejové dráhy, pokud šířka vozovky postačuje jen pro jeden proud nekolejových vozidel v jednom směru.
(5) Při zastavení a stání vozidel musí být zachována mezi vozidly, vzdálenost nejméně 1 m.
§ 17.
Opuštění vozidla.
(1) Řidič smí opustit vozidlo teprve tehdy, když učinil vše, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost a plynulost provozu, bezpečnost osob nebo majetku ani pořádek na veřejné silnici.
(2) U motorových vozidel musí řidič před opuštěním vozidla zastavit motor, odejmout klíček zapalování, zabrzdit a stojí-li vozidlo na svahu, zasunout nejnižší převodový stupeň.
(3) U zvířecích potahů musí být před opuštěním vozidla uvolněny vnitřní postraňky. Vozidlo musí být zabrzděno a na svahu kola podložena.
(4) Za snížené viditelnosti nesmějí být ponechávány na veřejné silnici povozy bez přípřeže a přívěsné vozy. Ve výjimečných případech, kdy odstranění vozidla není možné, musí být označeno červeným světlem jako překážka silničního provozu, pokud není dostatečně osvětleno odjinud; u povozu musí být oj vyjmuta nebo zdvižena.
§ 18.
Rychlost jízdy.
(1) Rychlost jízdy nutno přizpůsobit okolnostem, zejména provoznímu ruchu, viditelnosti, stavu vozidla, jakož i stavu a povaze veřejné silnice. Při tom musí řidič rychlost svého vozidla stále ovládat a musí včas zvolnit jízdu, po případě zastavit, vždy, kdy toho okolnosti vyvolané provozem vyžadují.
(2) Řidiči jsou povinni jet zvláště mírnou rychlostí, po případě i zastavit za okolností, které vyžadují zvláštní opatrnosti, na př. při jízdě podél průvodů, přes přechody pro chodce, blíží-li se k železničním přejezdům, při vjíždění na hlavní silnici, při průjezdu mimo stojící hromadné dopravní prostředky, v místech, kde provádějí práce na silnici, na kluzké vozovce, při jízdě s poškozeným vozidlem a všude tam, kde je zvýšený provoz chodců.
(3) V uzavřených osadách nesmějí jet nákladní motorová vozidla skupiny C a autobusy rychleji než 40 km za hodinu, ostatní motorová vozidla pak rychleji než 50 km za hodinu.
(4) Mimo uzavřené osady nesmějí jet motorová vozidla skupiny C a autobusy rychleji než 60 km za hodinu.
(5) Při jízdě v uzavřených osadách jsou řidiči vozidel povinni jet tak, aby chodci nebyli pošpiněni rozstřikovanými kalužemi nebo blátem.
§ 19.
Jízda za husté mlhy.
(1) Motorová vozidla musí mít za husté mlhy vždy rozsvícena předepsaná světla a řidiči jsou za jízdy povinni používat zvukových výstražných znamení.
(2) Rychlost motorových vozidel za husté mlhy nesmí překročit 25 km za hodinu. Vzájemné předjíždění motorových vozidel v husté mlze je zakázáno.
§ 20.
Jízda s kopce.
Řidiči autobusů, národních automobilů a traktorů jsou povinni při jízdě s kopce brzdit také motorem vozidla.
§ 21.
Znamení pro zastavení a změnu směru.
(1) Řidič je povinen dát včas a zřetelně najevo všem uživatelům veřejné silnice, že chce zastavit nebo změnit směr jízdy. Zastavení oznámení brzdovým světlem, umístěným vzadu na vozidle, změnu směru ukazatelem.
(2) Není-li brzdové světlo nebo ukazatel směru u vozidla předepsán nebo při poruše těchto zařízení, je řidič povinen dát znamení paží. Znamení pro změnu směru dává řidič upažením, znamení pro zastavení několika pohyby vysunutou paží nahoru a dolů. Řidiči motorových vozidel, která mají řízení na opačné straně, než je zamýšlený směr, dávají znamení pro změnu směru vysunutou paží, ohnutou v lokti nahoru.
(3) Od povinnosti dát znamení paží jsou osvobozeni řidiči motocyklů a jízdních kol, musí-li náhle zastavit.
(4) Znamením předepsaným pro změnu směru třeba dát najevo také úmysl zařadit se do proudu vozidel s místa stání nebo pomalé jízdy při kraji vozovky.
(5) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na kolejová vozidla do 1. ledna 1953.
§ 22.
Výstražná znamení.
(1) Výstražná znamení lze dávat, jen pokud je toho třeba pro bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, a ne déle, než je nezbytně nutná. Není dovoleno dávat výstražná znamení k jiným účelům, zvláště má-li se tím někdo přivolávat nebo umožnit vlastní bezohledná jízda.
(2) V uzavřených osadách nesmí být používáno příliš pronikavě znějících zvukových zařízení.
(3) Zvukově výstražné znamení může být za tmy nahrazeno střídavým zapínáním dálkových a tlumených světel, nezpůsobí-li oslnění (§ 24 odst. 7). Tomuto způsobu třeba dát přednost zejména uvnitř uzavřených osad.
(4) Dávání výstražného znamení nezprošťuje řidiče povinnosti zachovávat potřebnou opatrnost.
(5) Od výstražných znamení třeba upustit, byla-li by tím zneklidněna zvířata.
(6) K používání výstražných znamení s tóny různé výšky po sobě následujícími je třeba povolení ministerstva národní bezpečnosti. Tato výstražná znamení jsou vyhrazena zvláštním vozidlům ozbrojených sborů a vozidlům záchranné a požární služby.
§ 23.
Náklad a jeho úprava.
(1) Váha nákladu nesmí přesahovat nosnost vozidla. Náklad musí být řádně umístěn a upevněn tak, aby nebyla ohrožována provozní bezpečnost vozidla, ani bezpečnost, plynulost nebo pořádek v silničním provozu nebo bezpečnost osob a majetku. To platí přiměřeně také při dopravě osob, zejména při jejich umístění a chování za jízdy. Náklad musí být uložen tak, aby nezpůsobil při dopravě nadměrný hluk, aby neznečišťoval veřejnou silnici a aby nikoho nadmíru neomezoval nebo neobtěžoval.
(2) Přečnívá-li náklad vozidlo vzadu více než o 1 m, musí být přečnívající konec nákladu označen červeným praporkem rozměrů nejméně 20 cm x 20 cm, za snížené viditelnosti červenou svítilnou nebo červeným odrazovým sklem. Toto označení nesmí být výše než 125 cm nad zemí. Přečnívá-li náklad vozidlo o více než 40 cm do strany, musí být za snížené viditelnosti označen zpředu bílými a zezadu červenými světly nebo odrazovými skly. Předměty, které lze snadno přehlédnout, jako na př. jednotlivé tyče, kůly, roury, kosy, desky a jiné, nesmějí po straně vyčnívat.
(3) Délka vozidel i s přívěsy určených k provozu na veřejných silnicích nesmí i s nákladem přesahovat 22 m, výška 4 m a šířka 2,5 m. Toto ustanovení neplatí pro vozidla dopravující zemědělské a lesní výrobky a pro vozidla se zvláštním určením.
(4) V motorových vozidlech určených k dopravě osob smějí se dopravovat osoby až do váhy dovoleného zatížení. Při tom počet dospělých osob nesmí převyšovat počet povolených míst.
(5) U nákladních motorových vozidel nesmí být v kabině pro řidiče více dospělých osob, než je počet povolených míst. O dopravě osob na nákladních automobilech a přívěsech traktorů platí ustanovení § 28 a 29.
(6) Na motocyklu solo může být dopravována další osoba starší 8 let, jen je-li motocykl opatřen zvláštním sedadlem a stupačkami. Dítě mladší 8 let může být dopravováno mezi řidičem a dospělým tandemistou, pokud tím není ohrožena jeho bezpečnost. V tomto případě nesmí rychlost motocyklu přesahovat 50 km za hodinu.
(7) Řidič vozidla odpovídá za chování osob dopravovaných ve vozidle; nesmí zejména dovolit, aby setrvávaly na místech, kde by byly vystaveny zvýšenému ohrožení. U vozidel pro hromadnou dopravu, která doprovází průvodčí, odpovídá průvodčí.
(8) Nakládání a skládání nákladů nutno provádět mimo veřejnou silnici (ve dvoře, průjezdu a pod.). Na veřejné silnici lze nakládat a skládat jen tehdy, nelze-li to bez zvláštních obtíží provést jinde. Složení a naložení nákladu musí být však v takovém případě provedeno co nejrychleji. Dopravní značkou může být stanovena denní doba, po kterou je skládání a nakládání zakázáno (obraz 35).
§ 24.
Osvětlení vozidel.
(1) Za snížené viditelnosti musí být vozidla na veřejné silnici osvětlena alespoň jedním bílým nebo slabě žlutým světlem, viditelným zpředu i zezadu. Toto ustanovení se nevztahuje na vozidla tažená vozidlem řádně osvětleným, pokud jeho světlo je zezadu viditelné.
(2) Osvětlena nemusí být vozidla tažená, vedená nebo tlačená chodci, nejsou-li i s nákladem širší než 1 m a vozidla stojící na veřejné silnici, jsou-li dostatečně osvětlena odjinud.
(3) Motorová vozidla musí mít za snížené viditelnosti rozsvícena světla určená k osvětlení vozovky, světla koncová, světlo zadní poznávací značky a předepsaná obrysová světla.
(4) Motorová vozidla mohou používat kromě předepsaných světlometů ještě světlometů pomocných (svítilny do mlhy, do zatáčky, širokozářící světlomety), vždy však zároveň s předepsaným osvětlením.
(5) Hledacích a zpětných světlometů smí být používáno jen přechodně k nutné orientaci a vždy zároveň s předepsaným osvětlením vozidla; zpětných světlometů pak jen při couvání.
(6) Není dovoleno používat barevných světel vyhrazených pro zvláštní vozidla ozbrojených sborů, vozidla požární a zdravotní služby a pod.
(7) Motorová vozidla, která používají světel, jež svou intensitou jsou s to oslnit ostatní účastníky silničního provozu, musí včas před setkáním s protijedoucími vozidly ztlumit světla. Světla musí být ztlumena také před setkáním s protijedoucím průvodem nebo pochodujícím útvarem, při zastavení před železničním přejezdem, dále mohl-li by být oslněn řidič jedoucího železničního vlaku, jakož i tehdy, je-li vozovka dostatečně osvětlena odjinud.
(8) Je-li vozovka dostatečně osvětlena, mohou motorová vozidla jež pouze s obrysovými světly. Není-li vozovka dostatečně osvětlena, musí být stojící motorová vozidla osvětlena obrysovými světly. Tím není dotčena povinnost osvětlení zadní části vozidla a zadní poznávací značky.
(9) Pro kolejová vozidla platí zvláštní předpisy.
§ 25.
Vlek vozidel.
(1) Při dopravě vozidla ve vleku nutno dbát zvýšené opatrnosti.
(2) Vlečená vozidla, která nejsou pevně spojena s tažným vozidlem, nesmí být přivěšena na laně, na řetězu nebo na tyči kratší než 2,50 m a delší než 6 m. Lano (řetěz, tyč) musí být označeno tak, aby bylo každému viditelné, na př. červenou látkou.
(3) U vlečených vozidel, která jsou pevně spojena s tažným vozidlem, může být délka spojovacího článku i kratší než 2.50 m.
(4) Motorová vozidla mohou být vlečena pouze tehdy, mají-li v pořádku řízení a jsou-li obsazena řidičem. Vozidlo vlečené na laně (řetězu), musí mít kromě toho účinné brzdy. Vlečení více než jednoho vozidla není dovoleno. Je zakázáno vlečení motocyklů solo.
(5) Při jízdě s vlečeným vozidlem ve městech je třeba se vyhýbat ulicím s velkým provozem.
§ 26.
Kolony vozidel.
(1) Proud vozidel k sobě patřících (kolona) musí být tak uspořádán, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména musí být rozčleněn v menší skupiny dostatečně od sebe vzdálené.
(2) Délka jednotlivých skupin kolony motorových vozidel nemá přesahovat 100 m, délka skupiny kolony povozů 50 m, alespoň takovou vzdálenost mají skupiny udržovat mezi sebou.
Oddíl 3.
O jízdě vozidly pro hromadnou dopravu osob.
§ 27.
Hromadné dopravní prostředky.
(1) Do hromadných dopravních prostředků lze nastupovat a z nich vystupovat jen na zastávkách. Osoby čekající na dopravní prostředek smějí používat jen nástupiště, nástupního ostrůvku, chodníku nebo krajnice vozovky.
(2) Cestující jsou povinni chovat se při čekání na dopravní prostředek, při nastupování, za jízdy i při vystupování tak, aby neohrožovali bezpečnost a pořádek provozu. Zejména je zakázáno za jízdy naskakovat a vyskakovat, stát na stupátku, naklánět se z vozu, vyhazovat předměty, jakož i nastupovat do vozu, který je plně obsazen.
(3) Vozidla pro hromadnou dopravu osob smějí opustit zastávku teprve tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost vystupujících a nastupujících osob.
(4) Zastávky hromadných dopravních prostředků mohou být zřízeny jen na místech, kde to připouští bezpečnost a plynulost provozu. Umístění zastávek autobusů schvaluje okresní národní výbor.
§ 28.
Doprava osob na nákladních automobilech.
(1) Dopravovat na nákladních automobilech více než objev dovoleno jen
a) je-li to nezbytně třeba k splnění úkolů daných jednotným hospodářským plánem a nelze-li při tom použít dopravních prostředků určených pro dopravu osob nebo
b) vyžaduje-li to zvládnutí masové přepravy osob při slavnostech nebo kulturních a jiných podnicích mimořádného významu, nebo
c) je-li to třeba v jiném odůvodněném zájmu pracujících.
(2) K dopravě osob na nákladních automobilech k účelům uvedeným v odstavci 1 písm. a) a b) není třeba povolena. Řidič vozidla se však musí prokázat potvrzením osoby odpovědné za provoz vozidla, že vozidlo je k přepravě osob způsobilé a že k použití vozidla dala souhlas. K dopravě osob na nákladních automobilech k jiným účelům je třeba povolení okresního národního výboru.
(3) Ukáže-li se toho potřeba, může krajský národní výbor stanovit, že povolení je třeba ve všech případech.
(4) K dopravě osob smí být používáno jen nákladních automobilů, jichž technická způsobilost byla přezkoušena a neuplynulo-li od přezkoušení déle než půl roku. Nákladní automobily musí být opatřeny sedadly a opěradlem, připevněnými k vozidlu a umístěnými ve směru bočních stěn. Kromě toho musí být vybaveny plachtou.
(5) Přípustný počet dopravovaných osob musí být vyznačen na pravých dveřích kabiny pro řidiče. Počet dopravovaných osob nesmí překročit u nákladního automobilu o nosnosti
a) od 1.5 t do 2.5 t 15 osob,
b) od 2.5 t do 5 t 20 osob,
c) od 5 t 30 osob;
u vozidel o nosnosti větší než 7 t zvyšuje se přípustný počet osob na 40, připouští-li to konstrukce vozidla.
(6) Dopravované osoby nesmějí za jízdy stát, vyzvánět se nebo nechat vyčnívat předměty z motorového vozidla; za to odpovídá vedoucí ustanovený z dopravovaných osob vedoucím provozu.
(7) Nákladní automobil dopravující osoby musí být řízen řidičem, který má řidičské povolení pro skupinu D. Rychlost vozidla nesmí překročit 40 km za hodinu.
(8) Hromadná doprava osob na přívěsech nákladních automobilů není dovolena.
§ 29.
Doprava osob na nákladních přívěsech traktorů.
(1) Na nákladních přívěsech traktorů lze dopravovat osoby výlučně na pracoviště a zpět a jen je-li to nezbytně třeba k splnění jednotného hospodářského plánu. Při tom musí být zachovány tyto podmínky:
a) rychlost jízdy nesmí překročit 20 km za hodinu,
b) přívěs musí být opatřen brzdou buď samotnou, obsluhovanou brzdařem nebo průběžnou, obsluhovanou řidičem,
c) dopravované osoby musí sedět buď na sedadlech pevně připevněných, při čemž stěny přívěsu musí být dostatečně vysoké, aby osoby za jízdy nevypadly nebo musí sedět na podlaze přívěsu a mít možnost držet se jeho pevných částí,
d) počet dopravovaných osob nesmí být větší než 15; děti do 15 let lze dopravovat jen tehdy, jsou-li doprovázeny dostatečným počtem dospělých osob.
(2) Traktor dopravující osoby smí mít jen jeden nákladní přívěs a musí být řízen řidičem nejméně jednadvacetiletým.
§ 30.
Ustanovení § 28 a 29 se nevztahují na dopravu osob prováděnou vozidly ozbrojených sborů.
§ 31.
Trolejbusy.
Ustanovení § 1 - 27 platí přiměřeně také pro trolejbusy.
Oddíl 4.
Zvláštní ustanovení pro chodce, pro jízdu na kole a na koni a pro hnaní a vedení zvířat.
§ 32.
Ustanovení pro chodce.
(1) Na veřejné silnici jsou chodci povinni chodit po chodnících a to vpravo; tam, kde není chodníků nebo cest pro pěší, jsou chodci povinni chodit po levém okraji vozovky (krajnici). Je zakázáno zastavovat se na rozích ulic, je-li tím provoz omezován nebo ohrožován.
(2) Chodci, kteří nesou předmět, jimiž by mohli ohrožovat nebo omezovat pěší provoz na chodnících, jsou povinni jít po levém okraji vozovky. Mohou však jít nejvýše dva vedle sebe a jsou povinni přihlížet k potřebám ostatního provozu na silnici.
(3) Vozovku smějí chodci přecházet jen kolmo ke směru silničního provozu. Musí se rozhlédnutím přesvědčit, že lze bezpečně přejít a nesmějí na vozovce zbytečně prodlévat. Je zakázáno vstupovat na vozovku v místech, kde brání v rozhledu stojící nebo jedoucí vozidlo, či jiné překážky.
(4) V místech, kde jsou vyznačeny přechody pro pěší, jsou chodci povinni přecházet v pravé polovině vyznačeného přechodu.
(5) Na křižovatkách s řízeným provozem smějí chodci přecházet vozovku jen na zelené světlo nebo jemu odpovídající znamení dopravního orgánu. Musí si při tom počínat opatrně s ohledem na odbočující vozidla.
(6) Hry a sport na veřejných silnicích nejsou dovoleny. Sportovní lyžování, jízda na bruslích nebo sáňkách v uzavřených osadách jsou na veřejných silnicích dovoleny jen na vyhražených místech.
§ 33.
Pochodující útvary a průvody.
(1) Pochodující útvary nebo průvody se musí ubírat po pravé straně vozovky a učinit místo předjíždějícím i protijedoucím vozidlům. delší pochodující útvary nebo průvody musí být rozčleněny v menší skupiny dostatečně od sebe vzdálené, aby nebylo zabraňováno ostatnímu provozu.
(2) Uzavřené útvary ozbrojených sborů, jakož i průvody při státních oslavách nesmějí být přerušovány nebo zdržovány vozidly. To však neplatí, přejíždějí-li vozidla Sboru národní bezpečnosti, vozidla služby požární nebo záchranné a dávají-li zvláštní výstražná znamení.
(3) Na křižovatkách s řízeným provozem jsou vedoucí útvarů a průvodů povinni ukázat rukou další směr a uposlechnout světelných znamení a pokynů dopravních orgánů. Tam, kde provoz není řízen, musí vedoucí dát znamení vozidlům, aby zastavila, pokud útvar (průvod) nepřejde.
(4) Školní mládež pochodující ve skupinách má používat chodníku, vozovky pak jen tehdy, nemůže-li jít po chodníku. Musí-li použít vozovky, pak se řídí ustanoveními platnými pro průvody.
(5) Za špatné viditelnosti musí být pochodující útvary a průvody označeny vpředu po obou stranách svítilnou s bílým nebo žlutým světlem a vzadu rovněž po obou stranách svítilnou s červeným světlem. Pochoduje-li útvar nebo průvod v oddělených skupinách, musí být označena světly každá skupina.
(6) Pochodující útvary nebo průvody nesmějí přecházet mosty stejným krokem. Na mostech není také dovoleno hraní do pochodu.
(7) Za dodržování těchto předpisů odpovídá vedoucí útvaru nebo průvodu.
§ 34.
Jízda na kole.
(1) Cyklisté jsou povinni jeti těsně při pravém okraji vozovky. Při jízdě mimo uzavřené osady smějí užívat také pravé krajnice. Je-li pro cyklisty určena zvláštní stezka, smějí používat pro jízdu na kole jen této stezky. Vést kolo smějí cyklisté s levé nebo pravé strany.
(2) K jízdě smí být užíváno jen kol, která jsou řádně vybavena.
(3) Cyklisté smějí jet jen jednotlivě za sebou. V nejméně patnáctičlenných skupinách pod jednotným vedením mohou cyklisté jet po dvou vedle sebe.
(4) Cyklista nesmí jet bez držení řídítek, držet se vozidla, jet v těsně blízkosti za rychle jedoucím vozidlem, vozit předměty, které by mu znesnadňovaly řízení nebo ohrožovaly jiné osoby. Při jízdě musí mít cyklista nohy na šlapadlech. Na jednomístném kole není dovoleno jezdit ve dvou, dospělá osoba může však vézti dítě mladší 7 let, je-li kolo pro ně vybaveno stupačkami a sedadlem.
(5) U jízdních kol lze používat přívěsného vozíku jen, je-li vozík spojen pevným táhlem s kolem. Za snížené viditelnosti musí být vozík osvětlen červeným koncovým světlem nebo opatřen odrazovým sklem.
§ 35.
Používání zvířat v silničním provozu.
(1) Při jízdě na zvířatech nutno používat cest k tomu určených a není-li jich, vozovky. Jezdec smí současně vésti jen dvě zvířata. Vedle sebe mohou jet nejvýše dva jezdci; vedení zvířat není však v takovém případě dovoleno. Není-li za snížené viditelnosti vozovka dostatečně osvětlena, musí jezdci, pokud nejde o uzavřené útvary, jeti za sebou.
(2) Po silnici smějí být zvířata hnána jen tak, aby provoz byl co nejméně rušen. Zvířata musí být doprovázena potřebným počtem způsobilých průvodců.
(3) Koně a skot mohou být vedeni jen, jsou-li k sobě spřeženi a to nejvíce po čtyřech kusech. Každé spřežení musí mít průvodce, který může vést zvířata s levé nebo s pravé strany. Nebezpečná zvířata musí být vedena jednotlivě. Za jedoucím povozem mohou být přivázána nejvýše 3 zvířata.
(4) Jsou-li zvířata vedena nebo hnána za snížené viditelnosti, musí průvodce míti svítilnu s bílým nebo žlutým světlem.
(5) Na veřejných silnicích lze užívat jen zvířata, která jsou k tomu způsobilá. Nebezpečná zvířata musí být označena slaměnou háječkou a kousavá opatřena náhubkem. Jsou-li zvířata plachá, je vozka nebo honec povinen dát řidičům vozidel znamení vztyčením paže.
(6) Volné pobíhání nestřeženého domácího zvířectva na veřejné silnici je zakázáno.
Část II.
Bezpečnost a kázeň v silničním provozu.
§ 36.
Železniční přejezdy.
(1) V blízkosti6zničních přejezdů jsou uživatelé silnice povinni počínat si obzvláště opatrně, aby svým jednáním neohrozili sebe nebo jiné a nerušili železniční a silniční provoz. Jsou povinni dbát železničních výstražných znamení, návěstí a polohy závor a musí se včas přesvědčit, že nehrozí nebezpečí.
(2) Není dovoleno vstupovat nebo vjíždět na železniční přejezd
a) jakmile na přejezdu zazní zvukové výstražné znamení nebo se již sklánějí závory,
b) jestliže podle znamení dávaného světelným zařízením (červené světlo) nebo osobou střežící přejezd (červeným praporkem nebo červeným světlem pohybovaným v kruhu), se k přejezdu blíží vlak nebo jiné železniční vozidlo,
c) jestliže je slyšet pískání nebo jiné znamení přijíždějícího vlaku nebo jiného železničního vozidla nebo je-li je jíž vidět.
(3) Každý, kdo je za okolností uvedených v odstavci 2 v prostoru mezi výstražnými kříži nebo mezi závorami, musí jej okamžitě opustit.
(4) Není dovoleno vjíždět na přejezd, není-li na druhé straně dosti místa k projetí. Vozidla smějí přejíždět přes přejezd jen v jednom proudu.
(5) Řidiči motorových vozidel pro hromadnou dopravu osob a řidiči všech vozidel vezoucích hořlavé nebo výbušné látky musí zastavit před každým přejezdem a to v takové vzdálenosti, z níž je rozhled na železniční trať. Řidiči ostatních motorových vozidel jsou před přejezdem povinni snížit rychlost tak, aby se k němu blížili rychlostí ne větší než 15 km za hodinu.
(6) Řidiči motorových vozidel nesmějí při přejíždění přejezdu měnit převodový stupeň ani jet bez zařazeného převodového stupně.
§ 37.
Přeprava nebezpečných nákladů.
(1) Snadno zápalné, výbušné nebo jinak nebezpečné náklady lze dopravovat jen v technicky naprosto bezzávadných vozidlech, vybavených protipožárním zařízením a zneškodňujícími prostředky. Používat vozidel s generátorovým nebo parním pohonem pro přepravu nebezpečných nákladů, je zakázáno.
(2) Vozidla přepravující zápalné látky musí mít po stranách a vzadu nápis "Nebezpečí ohně". Při dopravě výbušného nebo jiného nebezpečného nákladu musí být vozidlo opatřeno nápisem "Nebezpečný náklad". Nápisy třeba provést černým písmem na bílém podkladě písmeny vysokými 20 cm.
(3) K řízení vozidel dopravujících nebezpečné náklady smějí být připuštěni jen zkušení řidiči, pokud možno dobře obeznámení s cestou.
(4) Přepravovaný náklad musí být tak zajištěny, aby za jízdy nehrozilo nebezpečí ohně nebo výbuchu. Sedět na nákladu a dopravovat ve vozidle jiné osoby než ty, které náklad doprovázejí, je zakázáno.
(5) Motorová vozidla přepravující výbušniny mohou jet jen takovou rychlostí, která nezpůsobuje silné nárazy a otřesy.
(6) Řidič jedoucí s nebezpečným nákladem nesmí mít u sebe snadno zápalné látky, prudce vozidlo rozjíždět nebo brzdit, nesmí jezdit s vypnutou spojkou a vzdalovat se od vozidla. Všem osobám jedoucím ve voze s nebezpečným nákladem je zakázáno kouřit.
(7) Nebezpečný náklad musí doprovázet osoba, která dobře zná vlastnosti nákladu a dovede s ním zacházet.
(8) Pro dopravu zápalných, výbušných nebo jinak nebezpečných nákladů vozidla ozbrojených sborů platí zvláštní předpisy.
§ 38.
Čerpání pohonných hmot.
(1) Při doplňování pohonných hmot zařadí se motorová vozidla u čerpacích stanic do proudu ve směru jízdy tak, aby nepřekážela mimojedoucím vozidlům. Od vozidla, které čerpá pohonné hmoty, musí následující vozidlo zastavit ve vzdálenosti nejméně 3 m. Další vozidla zachovávají vzdálenost nejméně 1 m.
(2) Při doplňování pohonných hmot musí být motor v klidu a zapalování vypnuto. Řidičům není dovoleno u čerpacích stanic vzdalovat se od vozidla. V okruhu 15 m od čerpací stanice je zakázáno kouřit, seřizovat a rozebírat motor a provádět jeho opravy.
(3) Vozidlům ozbrojených sborů, požární a záchranné služby, přísluší právo přednostního zásobení.
§ 39.
Překážky silničního provozu.
(1) Překážky na veřejné silnici, které brání plynulému provozu nebo ohrožují jeho bezpečnost, musí být neprodleně odstraněny. O odstranění překážky je povinen se postarat především ten, kdo ji způsobil. Nestalo-li se tak, bude překážka odstraněna na jeho náklad. Překážkou provozu může také být opuštěné vozidlo, na př. na místě, kde je zákaz stání nebo vozidlo neosvětlené.
(2) Překážky, které vznikly v souvislosti s nehodou v silničním provozu, při níž došlo k usmrcení, těžké újmě na zdraví nebo k velké věcné škodě, smějí však být odstraněny jen se souhlasem vyšetřujícího orgánu.
(3) Není-li možno překážku silničního provozu neprodleně odstranit, třeba ji označit tak, aby ji ostatní uživatelé silnice včas zpozorovali, na př. za dne červeným praporkem rozměrů 20 cm x 20 cm, za snížené viditelnosti červeným výstražným světlem, není-li překážka osvětlena odjinud. Povinnost označit překážku mají osoby uvedené v odstavci 1, které jsou také povinny ohlásit překážku provozu místnímu národnímu výboru.
(4) Jsou-li na veřejné silnici prováděny opravné práce, které vyžadují úplného nebo částečného uzavření silnice, je třeba takovou překážku provozu označit červenobílými zábranami a za snížené viditelnosti také červeným světlem a červenými odrazovými skly. Na provádění opravných prací, které nevyžadují ani částečného uzavření silnice, stačí upozornit značkou "Práce na silnici" nebo červeným praporkem, za snížené viditelnosti červeným světlem.
§ 40.
Dopravní nehody.
(1) Došlo-li v silničním provozu k nedohodě, je každý, kdo měl na ní účast, povinen postarat se podle možnosti o to, aby následky nehody byly omezeny na nejmenší míru. Zejména musí okamžitě zastavit, poskytnout pomoc postiženým osobám a na jejich požádání prokázat svoji totožnost občanským průkazem a jde-li o řidiče motorového vozidla, též řidičským průkazem.
(2) Nelze-li přivolat okamžitou pomoc nebo vyžaduje-li to povaha zranění nebo žádá-li o to zraněná osoba, je řidič motorového vozidla, který měl účast na nedohodě, vždy povinen dovésti postiženého do nejbližší nemocnice, k lékaři nebo na ošetřovnu a prokázat tam svoji totožnost.
(3) Došlo-li při nedohodě k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví nebo k velké věcné škodě, jsou účastníci nehody povinni setrvat na místě až do příchodu orgánů národní bezpečnosti a nesmí učinit žádná opatření, která by byla na újmu řádného úředního vyšetření nehody, zejména nesmí hýbat s vozidly, která měla na nedohodě účast. Účastníci nehody se mohou vzdálit teprve se souhlasem orgánů Sboru národní bezpečnosti. To se netýká dopravy zraněných osob k lékaři nebo do nemocnice a ohlášení nehody.
(4) Každou nehodu, při níž došlo k újmě na zdraví nebo k věcné škodě nikoliv nepatrné, jsou účastníci povinni hlásit nejbližšímu orgánu národní bezpečnosti nebo místnímu národnímu výboru. Těmže orgánům je třeba současně oznámit každou škodu, jež byla při nedohodě způsobena na veřejné silnici nebo na jiném veřejném zařízení.
§ 41.
Ochrana veřejné silnice.
(1) Uživatelé veřejné silnice nesmějí ji poškozovat, znečišťovat nebo opotřebovávat nad obvyklou míru, zejména při opravách nebo obsluze vozidla nebo při dopravě, nakládání a skládání nákladu. Je zakázáno používat zařízení nebo činit taková opatření, která jsou s to silnici poškodit nebo opotřebit nad obvyklou míru, na př. při brzdění nebo při užívání přírub na kolech traktorů.
(2) Koně a jiná zvířata smějí být opatřena podkovami s ostrými ozuby nebo ostrozubými hmatci jen, je-li na silnici náledí.
(3) Sněhové řetězy musí být při užívání tak napjaty, aby netloukly do vozovky. Smí jich být použito jen u vozidel s pryžovými obručemi a jen v době, kdy jízda s nimi je bezpečnější.
(4) Používat saní nebo vláčet na veřejné silnici kmeny anebo jiné předměty, jimiž by mohla být poškozena, je dovoleno jen, je-li silnice pokryta dostatečně silnou sněhovou nebo ledovou vrstvou.
§ 42.
Výchova ke kázni.
(1) Těm, kteří nedbají pravidel silničního provozu nebo neuposlechnou pokynů orgánů řídících silniční provoz nebo kdo nedbají pokynů vyjádřených dopravními značkami, může být dopravními orgány - bez újmy trestních opatření - uloženo, aby se na vlastní útraty zúčastnili v místě svého bydliště povinného školení o pravidlech silničního provozu.
(2) Povinné školení provádí jednotná celostátní organisace československých motoristů pod dohledem a za řízení ministerstva národní bezpečnosti nebo orgánů jím k tomu pověřených.
(3) Doba školení nesmí být delší než 3 hodiny.
§ 43.
Zvláštní užívání veřejných silnic.
(1) K užívání veřejných silnic k provozu nad obvyklou míru je třeba povolení. Takovým užíváním zejména je:
a) pořádání shromáždění a průvodů, závodů, soutěží a jiných podobných podniků na veřejné silnici,
b) umisťování zařízení nebo předmětů na veřejných silnicích, jako prodejních, zábavních a jiných podobných zařízeních (na př. reklam, užívání tlampačů),
c) skládání jakýchkoliv věcí na veřejnou silnici, nemají-li být neprodleně odstraněny,
d) pořádání podniků, umisťování věcí a zařízení (na př. hospodářských, kulturních, zábavních, skladů, prodejen a j.) v přímém okolí veřejné silnice, jestliže by jejich provozem nebo umístěním, po případě provozním ruchem jimi vyvolaným mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu,
e) doprava zvláště těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry a váha přesahují stanovenou míru.
(2) Povolení k zvláštnímu užívání veřejné silnice lze odvolat nebo jeho platnost vázat na splnění podmínek, třeba i dodatečně stanovených.
(3) Povolení podle odstavce 1 písm. a) udělují orgány uvedené v § 49. O povolení k zvláštnímu užívání veřejné silnice v případech uvedených v odstavci 1 písm. b) - d) rozhoduje okresní národní výbor; místo něho rozhoduje místní národní výbor, jde-li o užívání jiné silnice než I.-III. třídy. O povolení podle odstavce 1 písm. e) platí ustanovení vyhlášky ministerstva dopravy č. 328/1951 Ú. l. I.
Část III.
Řízení silničního provozu.
§ 44.
(1) K řízení a zajištění plynulosti a bezpečnosti provozu na veřejných silnicích slouží také dopravní značky a zařízení a pokyny dopravních orgánů.
(2) V silničním provozu smí být užíváno jen dopravních značek, uvedených v příloze této vyhlášky. Není dovoleno umisťovat v blízkosti veřejné silnice jakákoliv zařízení, jež by mohla vésti k záměně s dopravní značkou (zařízením) nebo která by silniční dopravní značku zakrývala.
(3) Provoz na veřejných silnicích řídí a na něj dozírají dopravní orgány. Dopravními orgány jsou orgány Sboru národní bezpečnosti a jiné orgány, které vyhláškou pověří ministerstvo národní bezpečnosti.
(4) Dopravními orgány na vojenských silnicích a na silnicích, které byly na přechodnou dobu vyhrazeny pro vojenskou dopravu, jsou orgány vojenské správy.
(5) Pokyny orgánů, které bezprostředně řídí provoz na veřejných silnicích nebo na něj dozírají, mají přednost před pravidly silničního provozu i před pokyny vyjádřenými dopravními značkami nebo zařízeními (včetně světelných znamení).
§ 45.
Místní úprava silničního provozu.
(1) Vyžaduje-li toho podle místních poměrů bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, lze silniční provoz v míře nezbytně nutné upravit, po případě omezit nebo i zastavit místní úpravou, která je odlišná od úpravy nařízené pravidly silničního provozu. Tuto místní úpravu lze provést jen v případech, pro něž je stanovena dopravní značka.
(2) Dočasně lze provoz upravit, omezit nebo zastavit v míře nezbytně nutné také
a) k zajištění bezpečnostních opatření,
b) k provádění prací na veřejné silnici,
c) vyžaduje-li toho nezbytně stav veřejné silnice a
d) při zvláštním užívání veřejné silnice (§ 43).
(3) Místní úpravu nutno provést postavením odpovídající dopravní značky nebo dopravního zařízení.
(4) Pokud by v Praze z důvodů bezpečnosti nebo plynulosti silničního provozu nebylo vhodné provést místní úpravu podle odst. 1 dopravními značkami nebo zařízeními, může být místní úprava provedena vyhláškou ústředního národního výboru, uveřejněnou v úředním listě.
§ 46.
Znamení dopravních orgánů.
(1) Dopravní orgány řídí provoz na veřejných silnicích těmito znameními:
a) znamením "Stůj!" dávaným upažením jedné nebo obou paží napříč zakázaného směru provozu,
b) znamením "Volno" dávaným upažením jedné nebo obou paží ve volném směru provozu, při čemž dopravní orgán stojí bokem k dovolenému směru provozu,
c) znamením "Pozor!" dávaným vztyčením paže,
d) znamením pro zpomalení (kývání upaženou paží nahoru a dolů) nebo znamením pro zrychlení jízdy nebo chůze (krčením upažené paže k rameni).
(2) Na křižovatkách znamená upažení jedné nebo obou paží "Volno" ve směru upažení a "Stůj!" pro příčný provoz. Na znamení "Volno" pokračují uživatelé veřejné silnice v přímém směru a vozidla mohou odbočit vpravo a vlevo podle ustanovení platných pro odbočování.
(3) Znamení "Pozor!" znamená:
a) pro řidiče vozidel, jedoucích ve směru, pro který byl provoz předtím zastaven, "Pozor, změna směru!" Tito řidiči jsou povinni připravit se k jízdě;
b) pro řidiče vozidel jedoucích ve směru předtím volném, "Zastav!"; tito řidiči musí před křižovatkou zastavit;
c) pro řidiče vozidel v prostoru křižovatky, "Uvolni křižovatku!"; tito řidiči jsou povinni opustit neprodleně křižovatku.
(4) Znamení dopravních orgánů platí stejně i pro chodce.
(5) Znamení "Stůj!" mohou dopravní orgány dávat také červeným terčem, za snížené viditelnosti pak červeným trvalým nebo přerušovaným světlem. Dávají-li orgány znamení červeným světlem trvalým, mohou tak učinit krouživým pohybem.
§ 47.
Světelná znamení.
Užívá-li se k řízení silničního provozu světelných znamení, znamená:
červené světlo "Stůj!",
zelené světlo "Volno!",
žluté světlo "Pozor!"
Část IV.
Závěrečná ustanovení.
§ 48.
Výjimky a úlevy.
(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na ozbrojené sbory, na požární a civilní ochranu a na službu záchrannou, pokud toho plnění jejich zvláštních úkolů nezbytně vyžaduje. Dále se na zvláštní vozidla ozbrojených sborů nevztahují ta ustanovení vyhlášky, jichž dodržení nepřipouští konstrukce těchto vozidel.
(2) Pro vozidla určená k udržování, čištění a provádění oprav všech zařízení na veřejné silnici, neplatí příslušná ustanovení, pokud by jejich dodržování provedení příslušných prací znemožňovalo nebo značně ztížilo. Totéž platí pro osoby pracující na veřejné silnici.
(3) V jednotlivých případech, pro jednotlivé skupiny případů a pro určité veřejné silnice může povolit výjimky příslušný národní výbor. Je-li třeba povolení výjimky uvést ve všeobecnou známost, stane se tak způsobem v místě obvyklým.
(4) Výjimku, které je v silničním provozu okamžitě třeba, může povolit také dopravní orgán na místě samém.
§ 49.
Příslušnost.
(1) Ve věcech upravených touto vyhláškou - pokud se jinde nestanoví jinak - jsou příslušné v I. stolici okresní národní výbory. Místo nich jsou příslušné v první stolici:
a) krajské národní výbory, jde-li o věc týkající se dálkového provozu na silnicích I. třídy,
b) místní národní výbory, jde-li o věc týkající se provozu na jiných silnicích než I. až III. třídy.
(2) Ministerstva, krajské a okresní národní výbory mohou výkonem své působnosti pověřit v jednotlivých případech, pro jednotlivé skupiny případů a pro určité veřejné silnice podřízené orgány.
(3) Je-li nebezpečí v prodlení, mohou učinit nutná opatření předběžně též místní národní výbory.
§ 50.
Součinnost národních výborů s orgány Sboru národní bezpečnosti.
Aby při provádění opatření směřujících k úpravě užívání veřejné silnice, bylo vždy dbáno požadavků bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, postupují národní výbory při rozhodování ve věcech upravených touto vyhláškou vždy v dohodě s příslušnými orgány Sboru národní bezpečnosti.
§ 51.
Veřejnými silnicemi se rozumějí i ostatní prostranství obecně nebo omezeně přístupná pro silniční provoz nebo pro některý jeho druh.
§ 52.
(1) Dopravní značky stanovené v příloze této vyhlášky musí být zavedeny , později do 1. ledna 1954.
(2) Z dosud platných značek zůstávají v platnosti nejpozději do 1. července 1952 značky "Stůj, dej přednost jízdě na hlavní silnici!", "Zákaz parkování", "Jednosměrný provoz!" a "Hlavní silnice".
§ 53.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1951.
Ministr:
Kopřiva v. r.
Příloha
k vyhlášce ministerstva národní bezpečnosti, kterou se stanoví Pravidla silničního provozu.
Dopravní značky.
Oddíl 1.
§ 1.
Dopravní značky a zařízení.
(1) Dopravními značkami jsou:
1. výstražné značky,
2. značky vyjadřující zákazy a příkazy,
3. značky vyjadřující dopravní informace.
(2) Dopravními zařízeními jsou světelná znamení a jiná zařízení určená pro řízení a zabezpečení provozu, zejména
a) čáry nebo jiná zařízení rozhraničující vozovku, na př. v dopravní pruhy, v části určené pro stání vozidel, v části vozidlům nepřístupné (na př. na náměstích),
b) čáry na vozovce před křižovatkou (t. zv. stopčáry),
c) označení pro zařazování vozidel do dopravních proudů,
d) nástupní a ochranné ostrůvky,
e) různé zábrany (zábradlí, řetězy a pod.).
Oddíl 2.
§ 2.
Výstražné značky.
Výstražnými značkami se na veřejných silnicích vyznačují místa nebezpečná pro silniční provoz jakož i místa, kde řidič vozidla musí dbát zvláštní opatrnosti vzhledem k jiným uživatelům veřejných silnic. Vzory výstražným značek jsou uvedeny v obrazcích 1 - 16.
§ 3.
Zvláštní ustanovení o užívání některých výstražných značek.
(1) Následuje-li za sebou několik nebezpečných zatáček, může být značka "Nebezpečná zatáčka" (obr. 2) umístěna pouze před první z těchto zatáček. V tomto případě číslice uvedená na tabulce pod značkou vyznačuje počet nebezpečných zatáček (obr. 2a).
(2) Uvnitř uzavřených osad se značky "Křižovatky" (obr. 3) užívá jen výjimečně. Je-li třeba, aby řidič byl upozorněn na zvláštní tvar křižovatky, užije se značky s tabulkou podle obr. 3a.
(3) Značkou "Nebezpečný spád" (obr. 8) se označují místa, kde spát vozovky přesahuje 10 % nebo kde místní poměry činí svah nebezpečným.
(4) Značky "Jiné nebezpečí" (obr. 16) se užije, je-li třeba, aby byl řidič upozorněn na jiná nebezpečná místa než na ta, která se vyznačují zvláštní dopravní značkou. Druh nebezpečí lze vyznačit na tabulce pod značkou (na př. "Převoz", "Padající kamení" a pod.).
§ 4.
Označování železničních přejezdů.
(1) Železniční přejezdy se vyznačují značkami podle obrazců 4 až 7.
(2) Výstraha před železničním přejezdem je ještě zdůrazněna návěstními deskami podle obrazců 7a - d. Ve vzdálenosti asi 240 m od přejezdu je umístěna pod výstražnou značkou návěstní deska se třemi šikmými pruhy (obr. 7a nebo 7b), která se pak opakuje ještě dvakrát ve třetinách vzdálenosti značky od přejezdu, a to nejprve se dvěma (7c) a poté s jedním červeným pruhem (7d).
(3) Na silnicích I. třídy se návěstní desky umisťují po obou stranách vozovky; na silnicích II. třídy stačí je umístit jen po pravé straně. Na ostatních veřejných silnicích se silnou automobilovou dopravou se návěstní desky umisťují výhradně po pravé straně vozovky.
(4) Železniční přejezdy bez závod se vždy označují též výstražnou značkou "Výstražný kříž" (obr. 6a, b), pod níž může být světelné návěstní zařízení, které jedním nebo více červenými přerušovanými světly přikazuje zastavit.
§ 5.
Umisťování výstražných značek.
(1) Výstražné značky se umisťují - s výjimkou značek uvedených v odst. 2 - ve vzdálenosti nejméně 150 m a nejvíce 250 m před nebezpečným místem. Vyžadují-li místní poměry, aby výstražná značka byla umístěna ve vzdálenosti podstatně menší, uvede se tato vzdálenost v metrech na zvláštní tabulce pod značkou.
(2) Výstražná značka
a) "Výstražný kříž" (obr. 6) se umisťuje těsně před železničním přejezdem bez závor,
b) "Přechod pro chodce" (obr. 13) se umisťuje těsně před přechodem,
c) "Pozor, děti!" (obr. 14) se umisťuje ve vzdálenosti přibližně 25 m od školy, hřiště a pod.
(3) Výstražná značka "Křižovatka s vedlejší silnicí" (obr. 15) se umisťuje na hlavní silnici zpravidla jen mimo uzavřené osady, a to pouze tehdy, je-li na vedlejší silnici značka "Dej přednost jízdě na hlavní silnici!" (obr. 36).
Oddíl 3.
§ 6.
Značky vyjadřující zákazy a příkazy.
Značky vyjadřující zákazy a příkazy jsou uvedeny v obrazcích 17 - 43, jiné zákazy se vyznačují ve značce podle obrazce 35 příslušným nápisem, provedeným černou barvou (na př. "Uzavřeno pro pomalá vozidla", "Průjezd zakázán" a pod.).
§ 7.
Zvláštní ustanovení o užívání některých značek vyjadřujících zákazy a příkazy.
(1) Značka "Stůj, dej přednost jízdě na hlavní silnici!" (obr. 37) musí být za snížené viditelnosti buď osvětlena nebo upravena tak, aby odrážela světelné paprsky.
(2) Značka "Zákaz stání" (obr. 33), jakož i značka "Zákaz zastavení" (obr. 34) může obsahovat bližší údaje o denní době, po kterou příslušný zákaz platí. Tyto údaje se vyznačují ve spodní části červeného okraje příslušné značky bílými číslicemi (obr. 33a) nebo černě na obdélníkové tabulce.
(3) Úseky veřejných silnic, v nichž platí zákaz
a) odbočování vpravo (vlevo) (obr. 31 a 31a),
b) předjíždění (obr. 30),
c) stání (obr. 33),
d) zastavení (obr. 34)
jsou označeny příslušnými značkami, pod nimiž jsou umístěny na zvláštní tabulce nápisy "Začátek", po případě "Konec" (obr. 43). Značky bez těchto tabulek lze umístit jen v průběhu úseku, kde příslušný zákaz platí. Pokud není označen začátek a konec zákazu, platí v uzavřených osadách zákaz pro úsek v nejbližší křižovatce.
(4) Značka "Zákaz vjezdu vozidel, jejichž celková váha přesahuje vyznačenou mez" (obr. 25a) připouští na mostech jí označených vjezd i těžších vozidel, než je uvedeno uvnitř kruhu značky, je-li postaráno o to, aby současně nepřejíždělo most jiné vozidlo. Přitom však váha nesmí přesahovat mez vyznačenou na tabulce pod značkou.
§ 8.
Umisťování značek vyjadřujících zákazy a příkazy.
(1) Značky vyjadřující zákazy a příkazy se umisťují - s výjimkami uvedenými v odst. 2 a 3 - těsně před místem, kde zákaz nebo příkaz počíná, po př. kde končí.
(2) Značky "Dej přednost jízdě na hlavní silnici!" a "Stůj, dej přednost jízdě na hlavní silnici!" (obr. 36 a 37) se umisťují na vedlejší silnici v přiměřené vzdálenosti před křižovatkou. Tato vzdálenost nesmí přesahovat v uzavřených osadách 25 m, mimo ně pak 50 m.
(3) Značky "Zákaz odbočování vpravo (vlevo)" (obr. 31 a 31a) a značky "Přípustné směry jízdy" (obr. 40) umisťují se ve vhodné vzdálenosti od místa příslušného zákazu nebo příkazu.
Oddíl 4.
§ 9.
Značky vyjadřující dopravní informace.
(1) Značky vyjadřující dopravní informace slouží k usnadnění provozu a napomáhají orientaci řidiče. Tyto značky jsou uvedeny v obrazcích 44 - 65.
(2) Pod značkou "Parkoviště" (obr. 44) může být uveden na zdravotní tabulce údaj o době, po kterou je dovoleno stání vozidla (obr. 44a), nebo údaj o tom, pro která vozidla je parkoviště vyhrazeno (obr. 44b).
(3) Pod značkou "Čerpací stanice" (obr. 49) může být uveden na zvláštní tabulce údaj o době, kdy je stanice v provozu.
§ 10.
Místní tabule.
(1) Místní tabule (obr. 54 - 56) obsahují na společníci jméno obce, po případě i jméno její místní části, před níž jsou umístěny; není-li obec sídlem okresního národního výboru, uvede se i název tohoto sídla.
(2) Na silnicích I. třídy je na rubu místních tabulí (obr. 54) vyznačeno jméno nejbližší dopravně významné obce, která leží na téže silnici (blízký cíl), vzdálenost v kilometrech do jejího středu a číslo silnice. Jméno blízkého cíle se opakuje na rubu všech dalších místních tabulí až do příslušného cíle.
(3) Na ostatních veřejných silnicích je na rubu místních tabulí (obr. 55 a 56) vyznačeno jméno nejbližší obce a vzdálenost v kilometrech do jejího středu; na silnicích II. třídy je na rubu místních tabulí kromě toho vyznačeno též číslo silnice (obr. 55).
§ 11.
Rozcestníky.
(1) Na silnicích I. třídy je na rozcestnících (obr. 57) vyznačeno jméno všeobecně známé obce, z níž vyplývá další průběh silnice (dálkový cíl) a menšími písmeny jméno nejbližší dopravně významné obce, která leží na téže silnici (blízký cíl), v obou případech s udáním vzdálenosti v kilometrech do středů příslušných obcí, jakož i číslo silnice. Jméno dálkového a blízského cíle se opaku na všech dalších rozcestnících až do vyznačených míst.
(2) Na ostatních veřejných silnicích způsobilých pro automobilový provoz je na rozcestnících (obr. 58, 59) vyznačeno jméno nejbližší dopravně významné obce (dálkový cíl) a menšími písmeny jméno nejbližší obce (blízký cíl), v obou případech s udáním vzdáleností do středů příslušných obcí; na silnicích II. třídy jen na rozcestnících kromě toho vyznačeno též číslo silnice (obr. 58).
(3) Na veřejných silnicích, které nejsou způsobilé pro automobilový provoz, je na rozcestnících (obr. 60) vyznačeno jen jméno nejbližší obce a vzdálenost v kilometrech do jejího středu.
(4) Na silnicích I. třídy mohou být k informaci o důležitých dopravních prostředcích, lázeňských nebo turistických místech (doplňkové cíle) - i když tato místa neleží v průběhu silnice - umístěny rozcestníky bez čísla silnice.
§ 12.
Návěsti před rozcestím.
(1) Značkou "Návěst před rozcestím" (obr. 61) se vyznačují směry silnic na příští důležité křižovatce; používá se jí zpravidla jen na silnicích I. třídy. Silnice I. a II. třídy jsou na ní vyznačeny silnější čarou s udáním čísla silnice a dálkového cíle; ostatní silnice jsou vyznačeny slabší čarou s udáním nejbližší dopravně významné obce.
(2) Značky "Návěst před rozcestím" (obr. 61) se používá zpravidla jen mimo uzavřené osady.
§ 13.
Tabulky s čísly silnic I. a II. třídy.
Čísla silnic I. třídy (jednomístná nebo dvoumístná) a II. třídy (trojmístná), stanovená podle jednotné celostátní úpravy, lze vyznačit též na samostatných tabulkách (obr. 62).
§ 14.
Umisťování značek vyjadřujících dopravní informace.
(1) Značky označující parkoviště (obr. 44), nemocnice (obr. 45), stanice první pomoci (obr. 46), správkárny (obr. 47) a telefon (obr. 48) se umisťují v jejich přímé blízkosti.
(2) Značky "Čerpací stanice" (obr. 49) se umisťuje před touto stanicí ve vzdálenosti uvedené ve značce (zpravidla 300 m).
(3) Místní tabule (obr. 54 - 56) se umisťují na obvodech uzavřených osad.
(4) Návěst před rozcestím (obr. 61) se umisťuje mimo uzavřené osady ve vzdálenosti 100 až 250 m před rozcestím. Je-li návěsti třeba výjimečně použít uvnitř uzavřených osad, může být tato vzdálenost přiměřeně zkrácena.
Oddíl 5.
Označení uzavírek, objížděk a pracovišť na veřejných silnicích.
§ 15.
Úplné uzavírky.
(1) Je-li veřejná silnice zcela uzavřena pro provoz (úplná uzavírka), přepaží se na obou koncích uzavřeného úseku zábranami, červenobíle pruhovanými; za snížené viditelnosti se použije k označení zábran též červeného světla a červených odrazových skel. V místě, kde počíná objížďka, použije se značky vyjadřující zákaz vjezdu všech vozidel (obr. 17) a rozcestníku s udáním objížďky a její délky (obr. 63). Objížďka je vyznačena v celém svém průběhu na všech místech, kde je možná ztráta jejího směru, směrovými značkami podle obrazce 64. Je-li směr provozu závazně předepsán, umístí se ještě značka "Příkaz k odbočení" (obr. 39). Na uzavírku upozorňuje výstražná značka "Práce na silnici" (obr. 10), umístěná ve vzdálenosti 150 až 250 m před odbočkou.
(2) Na silnicích I. třídy, které jsou zcela uzavřeny na delší dobu, jsou v místě, kde objížďka začíná, umístěny zvláštní tabule s náčrtem uzavřeného úseku a objížďky. Tam, kde jsou tyto tabule, není třeba značky "Zákaz vjezdu všech vozidel (v obou směrech)" (obr. 17) a rozcestníku (obr. 63), který lze nahradit směrovou značkou (obr. 64).
§ 16.
Částečné uzavírky.
Při částečném uzavření silnice je uzavřená polovina silnice označena příčně postavenými zábranami, a to na obou koncích částečně uzavřeného úseku. Nad zábranami je umístěna výstražná značka "Jiné nebezpečí" (obr. 16). Na onom konci uzavírky, na němž je řidič nucen v důsledku částečného uzavření silnice vjet na levou polovinu vozovky, umístí se ještě značka "Příkaz k vyhnutí vyznačeným směrem" (obr. 38). Za snížené viditelnosti je třeba zábrany označit červeným světlem a červenými odrazovými skly.
§ 17.
Provádění menších prací na silnici.
(1) Jsou-li na silnici prováděny menší práce, není třeba pracoviště uzavírat zábranami, ale je nutno uživatele silnice upozornit na prováděné práce výstražnou značkou "Práce na silnici" (obr. 10), umístěnou na kozlících a za snížené viditelnosti též svítilnami s červeným světlem.
(2) Pracoviště, kde jsou prováděny za dne zcela malé práce, postačí označit červeným praporkem.
Oddíl 6.
§ 18.
Společná ustanovení o tvarech a rozměrech dopravních značek a jejich umisťování.
(1) Dopravní značky musí být provedeny podle vzorů uvedených v této příloze. Jsou-li u některé značky uvedeny dvojí rozměry, lze značky o menších rozměrech použít, jestliže místní okolnosti nedovolují nebo bezpečnost provozu nevyžaduje použít značky velké.
(2) Dopravní značky se umisťují tak, aby byly dobře viditelné.
(3) Dopravní značky se umisťují po pravé straně vozovky; v uzavřených osadách mohou být výjimečně značky umístěny (zavěšeny) - je-li to nutné - nad středem ulice,
(4) Sloupky dopravních značek vyjadřujících zákaz a příkazy jsou červenobíle pruhované, sloupky ostatních značek jsou bílé.
Seznam dopravních značek.
A. Výstražné značky:
1. Příčná stružka nebo hrbol
2. Nebezpečná zatáčka
2a) Několik nebezpečných zatáček za sebou
3. Křižovatka
3a) Křižovatka s vyznačením tvar
4. Železniční přejezd se závorami
5. Železniční přejezd bez závor
6. Výstražný kříž pro označení železničního přejezdu bez závod
a) jednokolejného
b) dvoukolejného nebo vícekolejného
7a) - d) Návěstní desky (pro žel. přejezdy)
8. Nebezpečný spád
9. Zúžení vozovky
10. Práce na silnici
11. Pozor na zvířata
12. Nebezpečí smyku
13. Přechod pro chodce
14. Pozor, děti!
15. Křižovatka s vedlejší silnicí
16. Jiné nebezpečí (na př. "Převoz", "Padající kamení" a pod.)
B. Značky vyjadřující zákazy a příkazy:
17. Zákaz vjezdu všech vozidel (v obou směrech)
18. Zákaz vjezdu všech vozidel do jednosměrné ulice
19. Zákaz vjezdu všech motorových vozidel s výjimkou motocyklů bez postranního vozíku
20. Zákaz vjezdů motocyklů
21. Zákaz vjezdu všech motorových vozidel
22. Zákaz vjezdu nákladních vozidel o celkové váze větší než je vyznačená mez
23. Zákaz vjezdu vozidel, jejichž celková šířka přesahuje vyznačenou mez
24. Zákaz vjezdu vozidel, jejichž celková výška přesahuje vyznačenou mez
25. Zákaz vjezdu vozidel, jejichž celková váha přesahuje vyznačenou mez
25a) Zákaz vjezdu vozidel jako u značky 25, dovolující však vjezd na most jedinému vozidlu až do celkové váhy vyznačené pod značkou
26. Zákaz vjezdu cyklistů
27. Zákaz vjezdu povozů
28. Zákaz rychlosti nad vyznačenou mez
29. Konec omezení rychlosti
30. Zákaz vzájemného předjíždění motorových vozidel
31. Zákaz odbočování vpravo
31a) Zákaz odbočování vlevo
32. Stůj!, celní úřad
33. Zákaz stání
33a) Zákaz stání omezen na vyznačenou dobu
34. Zákaz zastavení
35. Jiný zákaz (na př. "Průjezd zakázán" nebo "Nakládání, skládání zakázáno" a pod.)
36. Dej přednost jízdě na hlavní silnici!
37. Stůj, dej přednost jízdě na hlavní silnici!
38. Příkaz k vyhnutí vyznačeným směrem
39. Příkaz k odbočení
40. Přípustné směry jízdy
41. Stezka vyhrazená pro cyklisty
42. Jiný příkaz (na př. "Pro jezdce" a pod.)
43. Vyznačení úseku, v němž platí zákaz
C. Značky vyjadřující informace:
44. Parkoviště
44a) Parkoviště časově omezené (vzor 1 hod.)
44b) Parkoviště vyhrazené pro autodrožky ve vyznačeném počtu
45. Nemocnice
46. Stanice první pomoci
47. Správkárna
48. Telefon
49. Čerpací stanice
50. Hlavní silnice (s předností v jízdě)
51. Konec přednosti v jízdě
52. Jednosměrný provoz
53. Okružní nebo sběrná silnice pro dálkový provoz
54. Místní tabule na silnici I. třídy: a) líc, b) rub
55. Místní tabule na silnici II. třídy: a) líc, b) rub
56. Místní tabule na ostatních veřejných silnicích: a) líc, b) rub
57. Rozcestník pro silnici I. třídy
a) je-li jen jeden na sloupku
b) je-li jich na sloupku několik
58. Rozcestník pro silnici II. třídy
a) je-li jen jeden na sloupku
b) je-li jich na sloupku několik
59. Rozcestník pro ostatní veřejné silnici způsobilé pro automobilový provoz
60. Rozcestník pro veřejné silnice nezpůsobilé pro automobilový provoz
61. Návěst před rozcestím
62. Tabulky s číslem silnice: a) I. třídy, b) II. třídy
63. Rozcestník s udáním objížďky a její délky
64. Směrová značka pro označení objížďky v jejím průběhu
65. Tabule pro vyznačení objížďky silnice I. třídy
Z technických důvodů bude barevná příloha připojena k některému z nejbližších čísel.