epravo.cz

(1) Dani podléhají též osoby, které vykonávají práci v tuzemsku jen přechodně (na př. montér vyslaný sem z ciziny na montáž stroje). K zamezení dvojího zdanění se však od daně osvobozuje mzda za práci vykonávanou v tuzemsku na příkaz cizozemského zaměstnavatele jen přechodně, nepřesahuje-li přechodný pobyt v tuzemsku v jednom kalendářním roce - ať najednou nebo v několika časových obdobích - 183 dny.

(2) Za práci vykonávanou v tuzemsku se považuje i práce vykonávaná na příkaz tuzemského zaměstnavatele jen přechodně mimo území Československé republiky (na př. montér vyslaný zdejším podnikem do ciziny), nepřesahuje-li přechodný pobyt v cizině v jednom kalendářním roce - ať najednou nebo v několika časových obdobích - 183 dny.

(3) Osoby pobírající důchody (§ 3 odst. 3 zákona) plynoucí z tuzemska podléhají dani bez rozdílu, zda bydlí v tuzemsku nebo v cizině. Důchody plynoucí z ciziny dani nepodléhají. Zvláštní ustanovení mezinárodních smluv nejsou ustanoveními odstavců 1 až 3 dotčena.

(4) Dani nepodléhají zaměstnanci cizích zastupitelských úřadů v tuzemsku, jsou-li cizími státními příslušníky a trvá-li vzájemnost. Zaměstnanci cizích zastupitelských úřadů, kteří jsou našimi státními příslušníky, podléhají dani. Pokud jim cizí zastupitelské úřady daň nesrazí, platí pro ně ustanovení § 14 odst. 3 a 4 zákona.

(9) Za důchod (§ 3 odst. 3 zákona) se pokládají též zaopatřovací požitky vyplácené podle zákona č. 164/1946 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, čestné pense a dary z milosti a ostatní důchody vyplácené státním úřadem důchodového zabezpečení a platí pro ně ustanovení odstavce 17.

(10) Naturální požitky se pro účely daně oceňují podle maloobchodních cen platných pro volný trh; poskytování stravy se však oceňuje částkou 900 Kčs měsíčně (30 Kčs denně). Předpisy o oceňování poskytnutého bytu, otopu a osvětlení prvek účely daně vydá ministerstvo financí.

(12) Hradí-li plátce poplatníkovi jen skutečně vynaložené služební výdaje na základě dokladů poplatníkem předložených, jsou celé náhrady prosté daně.

(13) Platí-li plátce poplatníkovi na náhradu služebních výdajů (odstavec 11) paušál nebo hradí-li je poplatník ze svého platu, jest prostá daně jen ta část paušálu nebo platu, kterou zaměstnanec zaměstnavateli jako skutečný služební výdaj prokáže. Neprokáže-li poplatník plátci skutečné výdaje, podléhá paušální náhrada služebních výdajů dani. Plátce je povinen doklady předložené poplatníkem uschovati po dobu tří let. Ministerstvo financí může výši daní nepodrobené náhrady služebních výdajů určiti paušálem.

(14) Počínajíc dnem 1. ledna 1953 se zrušují všechny předpisy, jimiž se části mzdy prohlašují za daněprosté náhrady služebních výdání.^*)

(16) Služebními výdaji nejsou výdaje na dosažení, zabezpečení a udržení mzdy (na př. náklad na odborné pomůcky a knihy k zaměstnání potřebné, na opatření a zachování vlastního pracovního nářadí a šatu, náklad na jízdné z místa a do místa pracoviště a pod.); tyto výdaje nelze ze základu daně vylučovat.

(18) Dávky národního nemocenského pojištění jsou od daně osvobozeny bez rozdílu, zda jde o jednorázové (na př. porodné a pohřebné) či opakující se dávky a o peněžní či věcná plnění. Do dávek národního nemocenského pojištění nepatří částky placené zaměstnavatelem podle ustanovení § 1154 b) ob. obč. zák. (po 10% mzdy ve třetím a čtvrtém týdnu, po 20% mzdy v pátém a šestém týdnu a po 50% mzdy v sedmém a osmém týdnu) a nejsou tudíž od daně osvobozeny. Dani podléhají jakožto příjmy plynoucí z pracovního poměru.

(19) Plněními obdobnými dávkám národního nemocenského pojištění jsou na př. dávky vojenské nemocenské péče.

(22) Základem daně je hrubá mzda dosažená ve mzdovém období po odečtení částek osvobozených od daně a náhrad služebních výdajů, jsou-li v celkové hrubé mzdě zahrnuty. Vyplácí-li se mzda předem a dojde-li v témž mzdovém období k další výplatě mzdy (na př. k výplatě prémie, mzdy za práci přes čas atd.), sečte plátce všechny mzdy v témž mzdovém období vyplacené, vypočte z úhrnu daň a srazí při druhé, event. další výplatě mzdy rozdíl mezi touto daní a daní dosud sraženou. Ustanovení odstavců 47 až 50 této vyhlášky však zůstávají nedotčena.

(23) Srážka daně provádí podle tabulek vydaných ministerstvem financí pro srážku daně ve mzdovém období měsíčním a denním, jakož i pro srážku daně přepočtené na celý rok.^*)

(24) Podle měsíční tabulky se sráží daň při výplatách měsíčních bez ohledu na to, zda poplatník byl zaměstnán plně (48 hodin týdně) nebo neplně. Podle této tabulky se daň sráží, i když poplatník po část měsíčního období nepracoval pro nemoc, dovolenou nebo jinou omluvenou absenci.

(25) Pracoval-li poplatník jen po část měsíčního období z důvodu, že během měsíce nastoupil nebo skončil pracovní poměr, nebo že měl neomluvenou absenci, dělí se vyplacená mzda počtem kalendářních dnů, po které pracoval (včetně dnů pracovního klidu); na takto vypočtenou částku se vyhledá daň v jednodenní tabulce a tato se násobí počtem kalendářních dnů, v nichž pracoval (opět včetně dnů pracovního klidu).

(26) Týmž způsobem se vypočte daň v případech, je-li poplatník jen příležitostně zaměstnán (na př. v případech uvedených v odstavci 7) a není-li mu mzda vyplácena v pravidelných měsíčních mzdových obdobích.

(27) Pobírá-li poplatník mzdu současně od více plátců, platí ustanovení § 8 odst. 5 a § 11 odst. 2 zákona (odstavce 35).

(28) Sazba uvedená v zákoně jest sazbou základní a platí pro poplatníky, kteří vyživují dvě osoby. poplatníkům, kteří nevyživují žádnou osobu, nebo vyživují jen jednu osobu, se daň zvyšuje (§ 7 zákona) a poplatníkům, kteří vyživují více než dvě osoby, se daň snižuje (§ 8 zákona).

(31) Podporuje-li poplatník více osob (na př. otce a matku), pokládá se u každé z nich za příjem ta část, která z jejich úhrnného příjmu na ni poměrně připadá. Za vyživované poplatníkem se v tomto případě uzná tolik osob, kolikrát poplatník platí měsíčně 500 Kčs, nejvýše však počet podporovaných osob.

(32) Děti z rozvedeného manželství se pokládají za vyživované tím z rodičů, u kterého žijí.

(33) Na žádost obou manželů (druha a družky), kteří žijí ve společně domácnosti, povolí okresní národní výbor, příslušný podle poplatníkova bydliště, aby úlevy z titulu vyživovaných osob byly poskytnuty místo manželovi (druhovi) manželce (družce); v tomto případě bude její manžel (druh) zdaňován jako poplatník vyživující pouze jednu osobu.

(34) Ustanovení odstavce 33 platí jak v případech, kde oba manželé (druh a družka) pobírají mzdu, tak i v případech, kde mzdu pobírá jen manželka a manžel buď vůbec nemá zdanitelných příjmů (na př. pobírá nemocenské dávky) nebo podléhá jiné dani, u níž neuplatňuje snížení daně na vyživované osoby.

(35) Pobírá-li poplatník současně mzdu od více plátců, přihlíží k osobám jím vyživovaným pouze jeden plátce, a to ten, jemuž poplatník předloží průkaz. Ostatní plátci sráží daň tak, jako by nevyživoval žádnou osobu, t. j. se 40 % zvýšením.

(36) O průkazu okolností rozhodných pro zvýšení a snížení daně platí ustanovení odstavců 60 až 67.

(38) Tělesnou nebo duševní vadou je stav vzniklý následkem buď vrozeného defektu, úrazem (poškozením nebo ztrátou některé části těla), nebo nemocí a má za následek snížení nebo omezení tělesných nebo duševních schopností a který podle úsudku lékařské vědy trvá déle jednoho roku. Za této podmínky přísluší sleva i poživatelům starobního důchodu. Nemoc ani stáří společnou však samy o sobě důvodem pro poskytnutí slevy.

(39) Slevu povolí okresní národní výbor na základě lékařského vysvědčení ústavu národního zdraví; ve vysvědčení nutno potvrditi stav poplatníka podle odstavce 38 věta první a zároveň stupeň vady (30-50% resp. přes 50%).

(40) Sleva se poskytne tím způsobem, že se

   +------------------------------------------------+
   |                | s invaliditou | s invaliditou |
   | poplatníkovi   |               |               |
   |                |    30-50%     | více než 50%  |
   |----------------+-------------------------------|
   |                |           srazí daň           |
   |----------------+-------------------------------|
   | svobodnému     | s 20%ním      | základní      |
   |----------------+---------------+---------------|
   | ženatému       | zvýšením      |               |
   |----------------+---------------+---------------|
   | bezdětnému     | základní      | snížená o 15% |
   |----------------+---------------+---------------|
   | ženatému       |               |               |
   |                | snížená o 15% | snížená o 30% |
   | s 1 dítětem    |               |               |
   |----------------+---------------+---------------|
   | ženatému       |               |               |
   |                | snížená o 30% | snížená o 45% |
   | s 2 dětmi      |               |               |
   |----------------+---------------+---------------|
   | ženatému       |               |               |
   |                | snížená o 45% | snížená o 45% |
   | s 3 dětmi      |               |               |
   |----------------+---------------+---------------|
   | ženatému se    |               |               |
   |                | snížená o 45% | snížená o 45% |
   | 4 a více dětmi |               |               |
   +------------------------------------------------+

(41) Pobírá-li poplatník mzdu současně od více plátců, smí k snížení podle § 9 zákona přihlížet pouze jeden plátce; platí tu ustanovení odstavce 35.

(42) V tabulkách daně ze mzdy je daň vypočten již tak, že u mezd přesahujících 2.000 Kčs měsíčně daň i po snížení podle §§ 8 a 9 zákona činí alespoň 8%. Přitom byly u nejnižších mezd odstraněny tvrdosti vyplývající z číselných hranic. Není tedy třeba při srážce daně podle tabulek zjišťovat, zda je ustanovení § 10 zákona splněno.

(43) Nepřesahuje-li daňový základ 1.000 Kčs měsíčně, upustí plátce od srážky daně ze mzdy. Pobírá-li poplatník mzdu současně od více plátců, platí toto ustanovení pouze pro jediného plátce. Ostatní plátci srazí daň i tehdy, nedosahuje mzda jimi vyplacená 1.000 Kčs měsíčně. V těchto případech sráží se daň poplatníkovi tak, jako by nevyživoval žádnou osobu, tedy se 40% zvýšením. Vzhledem k ustanovení § 11 odst. 2 zákona, podle něhož daň v těchto případech činí nejméně 10%, sráží se až do 2.200 Kčs měsíčně vždy 10% a při mzdách přesahujících 2.200 Kčs měsíčně daň se 40% zvýšením (neboť od tohoto stupně již daň převyšuje 10%). Při tom se daňový základ podle § 6 poslední věty zákona zaokrouhluje na 100 Kčs nahoru. Nejnižší srážka daně činí tedy v těchto případech 10 Kčs měsíčně.

(44) Plátci, kteří vyplácejí mzdu nepřesahující 1.000 Kčs měsíčně, upustí podle § 11 odst. 1 zákona od srážky daně, jen předloží-li jim poplatník místopřísežné prohlášení o tom, že nepobírá od žádného jiného plátce mzdu přesahující 1.000 Kčs měsíčně a že u žádného z případných dalších plátců neuplatňuje osvobození podle § 11 odst. 1 zákona. Nedá-li poplatník toto prohlášení, srazí plátce daň ve výši 10%.

(45) Plátce srazí daň při každé pravidelné výplatě z celé daní podrobené částky. Vyplácí-li pouze normální mzdu, zjistí výši daně z tabulky. Vyplácí-li jednorázovou mzdu, vypočte daň podle § 13 odst. 1 zákona a vyplácí-li mzdu za delší dobu než za obvyklé mzdové období, vypočte daň podle § 13 odst. 2 zákona.

(46) Není-li mzda vyplácena za pravidelné období, na př. u prací příležitostných, vypočte se daň pomocí jednodenní tabulky tak, že se zjistí průměrný výdělek za jeden den, na tuto částku se vyhledá v jednodenní tabulce daň, která se pak vynásobí počtem dnů, po které práce trvala. Přitom se započítávají i dny pracovního klidu spadající do doby, po kterou byla práce konána. Vypočtená daň se srazí při výplatě mzdy.

(47) Jednorázovou mzdou jest na př. mzda za nevybranou dovolenou, částka, o kterou dar přesahuje 10.000 Kčs, částka, o kterou odměna za zlepšovací návrh přesahuje 100.000 Kčs, jednorázová prémie, doplatek mzdy za minulá kalendářní léta a pod.

(48) Pro otázku zvýšení nebo snížení daně podle §§ 7 a 8 zákona je rozhodným stav v době výplaty jednorázové mzdy.

(49) Daň z jednorázové mzdy se vypočítá na příklad takto:

(51) Přepočet daně podle § 13 odst. 3 zákona - t. zv. súčtování - provede plátce na žádost poplatníkovu jen za mzdová období, v nichž poplatníkovi vyplácel mzdu. Mzdová období, v nichž plátce mzdu nevyplácel (na př. nemoc, bezplatná dovolená a pod.), se při súčtování nezapočítávají. Za dobu, kdy poplatník pobíral v témže roce mzdu od jiného plátce, může další plátce provést súčtování jen na základě potvrzení předchozího plátce o výši vyplacené mzdy a sražené daně. Tabulky daně ze mzdy přepočtené na celý rok může plátce pro súčtování použít, jen nezměnil-li se po celý rok u poplatníka počet vyživovaných osob. Došlo-li ke změně, dělí se úhrn mzdy za súčtovaná období nevplacené, počtem mzdových období, v nichž byla mzda vyplácena a na takto vypočtenou mzdu se stanoví pro každé mzdové období daň se zřetelem na počet osob, jež v jednotlivém období poplatník vyživoval. Součet takto vypočtených daňových částek tvoří celkovou daňovou povinnost, s kterou plátce porovná sraženou daň. Súčtování lze provést jen ve prospěch poplatníka. Vyplynula-li by ze súčtování vyšší daň než jaká byla - ovšem správně - sražena, nelze súčtování provést. O částku, kterou zaměstnancům v důsledku súčtování vrátí, odvede plátce při příštím odvodu daně méně a vyznačí ji na hlášení o dani ze mzdy (odstavec 58). Súčtování daně nutno provést do konce února po uplynutí každého roku.

(52) Daň, která nebyla sražena, nepředepíše se poplatníkovi, nýbrž plátci k přímému placení. Nejde tu již o ručení - jako dosud - nýbrž o přímou povinnost plátcovu. Daň předepíše okresní národní výbor příslušný podle sídla plátcova.

(53) Jediná výjimka platí pro poplatníky, kteří pobírají mzdu z ciziny, ježto v těchto případech nelze předepisovat daň cizozemskému plátci. Daň se proto předepíše poplatníkovi.

(54) Zjistí-li se, že bylo poplatníkovi na dani sraženo více, než mělo být, vrátí okresní národní výbor (finanční referát) poplatníkovi přeplatek na jeho žádost, neuplynuly-li tři roky od konce roku, v němž došlo k výplatě mzdy.

(55) Národní a komunální podniky jsou povinny předložit Státní bance československé současně s výběrkou na mzdy příkaz k odvodu sražené daně ze mzdy.

(58) Plátce je povinen na rubu výplatního lístku, jímž odvádí sraženou daň uvést, jakou částku úhrnem všem poplatníkům ve mzdovém období srazil.

(59) Plátce jest povinen vydat poplatníkům, kteří o to požádají, po uplynutí kalendářního roku nebo při skončení pracovního poměru nebo při zániku povinnosti vyplácet mzdu, písemné potvrzení o tom, kolik činila v uplynulém roce, po případě do dne skončení pracovního poměru jeho hrubá mzda a jaká daň mu z ní byla sražena.

(60) Poplatník je povinen každoročně do konce listopadu prokázat plátci pro příští kalendářní rok počet vyživovaných osob a oznámit mu vždy neprodleně všechny změny v počtu těchto osob. Nárok na úlevu podle § 9 zákona stačí prokázat jednou provždy. I v tomto případě jest však poplatník povinen oznámit změny, které by měly vliv na výši úlevy.

(61) Plátce jest povinen srážet každému poplatníkovi daň tak, jako by poplatník nevyživoval žádnou osobu (tedy se 40% zvýšením), dokud mu nepředloží průkaz o tom, že a kolik osob vyživuje, po př. jaká sleva mu podle § 9 zákona přísluší.

(62) K předloženému průkazu přihlédne plátce teprve počínaje mzdovým obdobím, následujícím po období, v němž bude průkaz plátci předložen. Narodí-li se však poplatníkovi dítě, přihlédne se k němu již pro to mzdové období, v němž se narodilo, avšak jen tehdy, předloží-li poplatník průkaz o jeho narození plátci aspoň do jednoho měsíce po narození dítěte. Nepředloží-li poplatník průkaz v této lhůtě, lze k průkazu přihlédnout až ve mzdovém období následujícím po období, v němž byl průkaz předložen.

(64) Potvrzení o nároku na slevu podle odstavce 63 písm. c), d) a e) vydává okresní národní výbor (finanční referát), příslušný podle poplatníkova bydliště. Toto potvrzení může vydat okresní národní výbor příslušný podle sídla plátcovy pokladny, vyšle-li do závodu svého zástupce za účelem vydání potvrzení pro všechny zaměstnance závodu.

(65) Opozděné předložení potvrzení může prominouti okresní národní výbor, příslušný podle bydliště poplatníkova, nepřesahuje-li zmeškaná lhůta 6 měsíců; v ostatních případech rozhoduje krajský národní výbor.

(66) Pro rok 1953 budou průkazy o počtu vyživovaných osob (§§ 7 až 9 zákona) pokládány za včas podané, budou-li předloženy plátcům do konce března 1953.

(67) Podle § 8 odst. 5 zákona smí v případech, kde poplatník pobírá mzdu současně od více plátců, k vyživovaným osobám přihlížeti pouze jeden plátce a poplatník může nárok na uznání vyživovaných osob a na úlevu podle § 9 zákona uplatnit pouze u jednoho plátce. Proto smí plátce k průkazům předloženým podle předchozího odstavce přihlédnout, jen podepíše-li poplatník prohlášení tohoto znění:

(68) Okresní národní výbory jsou povinny provést každoročně kontrolu nejméně jednou u všech plátců svého obvodu. Krajské národní výbory dohlížejí na to, zda byla kontrola všude provedena a s jakým výsledkem.

(69) Okresní národní výbor zjistí při kontrole úhrnnou částku daně, o kterou bylo v závodě na dani sraženo méně, než mělo být, a předepíše ji ihned plátci k přímému placení. V příloze platebního výměru vyčíslí, u kterých zaměstnanců a o jakou částku bylo sraženo méně. Přitom zvlášť vyčíslí částky připadající na poslední 3 měsíce.

(70) K zajištění správného srážení daně ze mzdy vede každý okresní národní výbor (finanční referát) katastr plátců. V součinnosti s okresní národní pojišťovnou jej pravidelně kontroluje a doplňuje.

(71) Všechny mzdy vyplacené po 31. prosinci 1952 podléhají nové dani ze mzdy bez ohledu na to, za kterou dobu se vyplácejí. nové dani podléhají tedy i doplatky mzdy, mzdy za vyšší výkony a za práci přes čas, náhrada za nevybranou dovolenou atd., i když se týkají roku 1952 nebo dřívějších let. Jedině mzdy vyplacené za rok 1952 a léta dřívější do 25. ledna 1953 se zdaňují jako příjem roku 1952 ještě podle předpisů zákona č. 109/1947 Sb., o dani ze mzdy.