Vyhláška ze dne 23.7.1954, kterou se vydávají pojistné podmínky pro rodinné důchodové pojištění

23.7.1954 | Sbírka:  157/1954 Ú.l. | Částka:  88/1954ASPI

Vztahy

Nadřazené: 189/1950 Sb.
Pasivní derogace: 33/1958 Ú.l.
157/1954 Ú.l.
VYHLÁŠKA
ministerstva financí
ze dne 23. července 1954
, kterou se vydávají pojistné podmínky pro rodinné důchodové pojištění.
Ministerstvo financí stanoví v dohodě s ministerstvem spravedlnosti podle § 7 odst. 1. a § 48 odst. 2. zákona č. 189/1950 Sb., o pojistné smlouvě:
§ 1.
Vydávají se pojistné podmínky pro rodinné důchodové pojištění, které bude provádět Státní pojišťovna. Pojistné podmínky jsou připojeny v příloze k této vyhlášce.
§ 2.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1954.
Náměstek ministra:
Šiška v. r.
Příloha
k vyhlášce č. 157/1954 Ú. l.
Pojistné podmínky rodinného důchodového pojištění.
Čl. 1.
Náš společenský řád umožňuje pracujícím, aby různými formami spoření soustavně zlepšovali hmotné zabezpečení pro sebe i pro své rodiny. Jednou z těchto forem spoření je i rodinné důchodové pojištění, jímž si pracující mohou podle svých osobních potřeb a v rámci svých možností zajistit pro sebe nárok na starobní důchod, po případě i na důchod invalidní a pro své rodinné příslušníky nárok na důchod vdovský (důchod družky) a na důchod sirotčí.
Čl. 2.
Starobní důchod.
(1) Nárok na starobní důchod má pojištěný, který dosáhl věku uvedeného v pojistné smlouvě, ne však dříve než v 60 letech u muže nebo v 55 letech u ženy.
(2) Starobní důchod náleží pojištěnému počínaje prvním dnem v měsíci, ve kterém dosáhne sjednané věkové hranice.
(3) Výplata starobního důchodu může být na žádost pojištěného odložena. Odložením výplaty důchodu se starobní důchod zvyšuje o částky odpovídající podle pojistně-matematických zásad době, po kterou byla výplata důchodu odložena.
(4) Nárok na starobní důchod zaniká úmrtím pojištěného.
Čl. 3.
Invalidní důchod.
(1) Nárok na invalidní důchod má pojištěný, u něhož již před vznikem nároku na starobní důchod nastal podstatný pokles výdělku jako následek nepříznivého zdravotního stavu, je-li tento stav trvalý. Za podstatný pokles výdělku se pokládá, nevydělá-li si a nemůže-li si pojištěnec vydělat ve svém povolání nebo v jiném zaměstnání přiměřeném jeho dosavadnímu povolání alespoň polovinu svého průměrného výdělku za posledních pět kalendářních let před vznikem nároku na invalidní důchod, nebo trvalo-li pojištění kratší dobu, za tuto dobu. Za trvalý se pokládá zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy potrvá pravděpodobně déle než rok.
(2) Pojištěný, který v posledních dvou nebo více letech před vznikem nároku na invalidní důchod nebyl zaměstnán v pracovním poměru, má nárok na invalidní důchod, jestliže jeho tělesná nebo duševní vada vznikla následkem vrozeného defektu, úrazem (poškozením nebo ztrátou některé části těla) nebo nemocí, působí snížení nebo omezení tělesných nebo duševních schopností alespoň o polovinu a podle poznatků lékařské vědy potrvá pravděpodobně déle než rok.
(3) Invalidní důchod náleží pojištěnému ode dne vzniku invalidity. Nelze-li tento den bezpečně zjistit, náleží mu důchod počínaje dnem, kdy naň uplatnil nárok. Jestliže však podle poznatků lékařské vědy nelze vyloučit, že před uplynutím jednoho roku od vzniku nepříznivého zdravotního stavu nastane takové zlepšení zdravotního stavu, že u pojištěného nebudou splněny podmínky stanovené v předchozích odstavcích pro vznik nároku na invalidní důchod, náleží pojištěnému invalidní důchod počínaje prvním dnem v měsíci, v němž od vzniku nepříznivého zdravotního stavu uplynul rok, aniž se zdravotní stav zlepšil.
(4) Nárok na důchod zaniká, jestliže pominuly podmínky požadované v odstavcích 1 a 2 pro přiznání invalidního důchodu, nebo jestliže pojištěný zemřel, nejpozději však dnem vzniku nároku pojištěného na starobní důchod. Invalidní důchod z rodinného důchodového pojištění bude po uplynutí jednoho roku odňat také pojištěnému, jemuž nebyl přiznán nebo jemuž byl odňat zákonný invalidní důchod z národního důchodového pojištění nebo jiného zařízení pojišťujícího dávky obdobně dávkám národního důchodového pojištění z toho důchodu, že pojištěný již není invalidním.
Čl. 4.
Vdovský důchod a důchod družky.
(1) Nárok na vdovský důchod má vdova po pojištěném, trvalo-li její manželství s ním alespoň jeden rok a dosáhla-li v den úmrtí pojištěného manžela věku 45 let. Podmínka trvání manželství alespoň jeden rok se považuje za splněnou, nastala-li smrt pojištěného následkem úrazu nebo akutní sdělné choroby, nebo pečuje-li vdova alespoň o jedno nezaopatřené dítě mladší než 18 let.
(2) Vdova po pojištěném, jejíž manželství s ním trvalo alespoň jeden rok a která v den úmrtí pojištěného nedosáhla věku 45 let, má nárok na důchod, je-li invalidní nebo pečuje-li alespoň o jedno nezaopatřené dítě mladší než 18 let.
(3) Nárok na důchod ve výši vdovského důchodu má družka pojištěného, která dosáhla v den jeho úmrtí věku 45 let nebo je invalidní, těžila-li s pojištěným bezprostředně před jeho smrtí alespoň pět let ve společné domácnosti. pečuje-li alespoň o jedno nezaopatřené dítě pojištěného mladší než 18 let, stačí, těžila-li s pojištěným bezprostředně před jeho smrtí alespoň tři roky ve společné domácnosti. Ministerstvo financí může čekací dobu pěti, po případě tří let v odůvodněných případech zkrátit.
(4) Za invalidní se považuje vdova (družka), jestliže její tělesná nebo duševní vada vznikla následkem vrozeného defektu, úrazem (poškozením nebo ztrátou některé části těla) nebo nemoci, působí snížení nebo omezení tělesných nebo duševních schopností alespoň o jednu polovinu a tento stav potrvá podle poznatků lékařské vědy pravděpodobně déle než rok.
(5) Důchod náleží vdově (družce) od prvního dne měsíce, v němž pojištěný zemřel.
(6) Výplata důchodu vdově (družce) se přerušuje prvým dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž přestala být invalidní nebo v němž přestala pečovat alespoň o jedno nezaopatřené dítě mladší než 18 let; výplata se však obnoví, jakmile budou opět splněny podmínky stanovené pro přiznání nároku na důchod. Výplata důchodu vdově (družce) se však nepřeruší, jestliže jí důchod byl vyplácen nepřetržitě alespoň pět let.
(7) Nárok vdovy (družky) na důchod zaniká jejím úmrtím.
(8) Vdově, u které nejsou v den úmrtí pojištěného splněny podmínky pro vznik nároku na vdovský důchod, vyplatí pojišťovna pětinásobek ročního důchodu, který by jí náležel, kdyby podmínky nároku na důchod byly splněny. Totéž platí o družce, u níž nejsou splněny podmínky stanovené v odstavci 3, jestliže je matkou nezaopatřeného dítěte pojištěného, které je mladší než 18 let, a těžila s pojištěným bezprostředně před jeho smrtí alespoň jeden rok ve společné domácnosti.
Čl. 5.
Sirotčí důchod.
(1) Nárok na sirotčí důchod má dítě pozůstalé po pojištěném. Na sirotčí důchod mají nárok i pozůstalí osvojenci, vnukové a pastorci pojištěného, jestliže pojištěný v den svého úmrtí měl na tyto pozůstalé nárok na rodinné přídavky nebo na výchovné.
(2) Sirotčí důchod náleží od prvního dne měsíce, v němž pojištěný zemřel.
(3) Nárok na sirotčí důchod zaniká úmrtím nebo dovršením 18. roku věku dítěte.
(4) Sirotčí důchod se však vyplácí i po dovršení 18. roku věku dítěte, je-li dítě pro nepříznivý zdravotní stav neschopno výdělku anebo se připravuje soustavně na budoucí životní povolání studiem nebo jiným školením (výcvikem); nejde-li o nepřetržitou neschopnost k výdělku pro trvalou úplnou invaliditu, vyplácí se však sirotčí důchod nejdéle do dovršení 25. roku věku dítěte.
Čl. 6.
Výše důchodu.
(1) Výše důchodu starobního, invalidního a vdovského je stanovena v pojistné smlouvě.
(2) Výše sirotčího důchodu činí jednu čtvrtinu pojištěného starobního důchodu.
(3) Je-li důchodce trvale tak bezmocný, že potřebuje ošetření a obsluhu jinou osobou, zvyšují se pojištěné důchody s výjimkou sirotčího důchodu o jednu polovinu důchodu, který důchodci jinak náleží podle těchto pojistných podmínek.
Čl. 7.
Výplata důchodu.
(1) Důchody jsou stanoveny v ročních částkách; vyplácejí se však měsíčně předem ve stejných částkách zaokrouhlených na 10 haléřů nahoru.
(2) Plná měsíční částka důchodu náleží i za měsíc, v němž zanikl nárok na důchod.
(3) Důchodce je povinen bez zbytečného odkladu oznámit každou změnu, která má vliv na výplatu důchodu, jakož i změnu bydliště. Na vyzvání je povinen předložit doklady o okolnostech rozhodných pro nárok na výplatu důchodu a podrobit se po případě lékařskému vyšetření. Nevyhoví-li důchodce vyzvání pojišťovny do 30 dnů, zastaví se mu výplata důchodu.
(4) Částky neprávem přijaté je nutno vrátit. Nedohodne-li se osoba k vrácení částek povinná s pojišťovnou o jiném způsobu jejich vrácení, mohou být částky pojišťovnou sráženy z důchodu, na který tato osoba má nárok.
Čl. 8.
Čekací lhůta.
(1) Pro vznik nároku na důchody je třeba, aby od počátku pojištění uplynul alespoň jeden rok (čekací doba).
(2) Stane-li se pojištěný invalidním již v prvním roce trvání pojištění, zaniká pojistný poměr a pojišťovna vrátí zaplacené pojistné. Zemře-li pojištěný již v prvním roce trvání pojištění, vyplatí pojišťovna částku rovnající se výši zaplaceného pojistného vdově, po případě družce, která splňuje podmínky ustanovení čl. 4 odst. 3; není-li vdovy (družky), vyplatí pojišťovna částku rovnající se výši zaplaceného pojistného dětem pojištěného a není-li ani těchto, tomu, kdo pojištěnému vypravil pohřeb.
(3) Ustanovení předchozího odstavce však neplatí, nastala-li invalidita nebo smrt pojištěného následkem úrazu nebo akutní choroby sdělné; v těchto případech se podmínka stanovená v odstavci 1 považuje vždy za splněnou.
Čl. 9.
Důvody vylučující nárok na důchod.
Nárok na důchod nemá, kdo způsobí pojistnou příhodu v úmyslu, aby důchodu dosáhl.
Čl. 10.
Sjednání pojištění a jeho změny.
(1) Navrhovatel pojištění se přihlašuje k rodinnému důchodového pojištění na tiskopise vydaném pojišťovnou.
(2) Pojišťovna může žádat, aby navrhovatel připojil k návrhu vyplněný a podepsaný dovozník o svém zdravotním stavu, po případě též zprávu o svém zdravotním stavu podanou lékaři, které určí pojišťovna. Tyto doklady jsou součástí návrhu.
(3) Přijme-li pojišťovna návrh, potvrdí jeho přijetí navrhovateli písemně, zpravidla vydáním listiny o pojistné smlouvě (pojistky). Doručením písemného projevu pojišťovny o přijetí návrhu navrhovateli je pojistná smlouva uzavřena.
(4) Nevyjádří-li se pojišťovna k návrhu do měsíce ode dne, kdy jí byl doručen, platí pojistná smlouva za uzavřenou dnem následujícím po uplynutí této lhůty.
(5) Pojišťovna může od smlouvy odstoupit, jestliže navrhovatel v návrhu uvedl nesprávné údaje nebo zamlčel závažné okolnosti, jestliže by správné a úplné údaje měly vliv na přijetí návrhu. Odstoupení lze ohlásit pojistníku nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se pojišťovna dověděla o nesprávnosti nebo neúplnosti údajů uvedených v něhu. Při odstoupení od smlouvy se pojistníku vrátí 90 % pojistného.
(6) Pojišťovna však nemůže od smlouvy odstoupit, jestliže
a) uplynuly od sjednání smlouvy alespoň tři roky,
b) pojistná příhoda již nastala a okolnosti, o nichž byly v návrhu učiněny nesprávné a neúplné údaje, neměly vliv na vznik nároku na plnění nebo na jeho výši,
c) nesprávné údaje se týkaly jen věku pojištěného.
(7) Udal-li pojistník nesprávně věk, upraví se nároky z pojištění tak, aby odpovídaly zaplacenému pojistnému se zřetelem ke skutečnému věku pojištěného; tam, kde by úprava znamenala snížení nároků, může pojišťovna povolit pojistníku na jeho žádost, aby doplnil rozdíl v pojistném a zavázal se napříště platit pojistné ve výši odpovídající skutečnému věku. Učiní-li tak před pojistnou příhodou, zůstávají jeho původní nároky z pojištění zachovány.
Čl. 11.
Pojistné.
(1) Za pojištění se platí pojišťovně pojistné. Pojistná období, ve kterých se pojistné platí, a jeho výše jsou uvedeny v pojistné smlouvě.
(2) Pojistné se platí vždy předem. Pojistné za první pojistné období je splatno do 15 dnů od data vystavení pojistky; pojistné za další pojistné období je splatno vždy prvního pracovního dne tohoto období.
(3) Povinnost platit pojistné končí prvním dnem měsíce, ve kterém pojištěnému vznikl nárok na starobní důchod, nebo dnem, kdy zemřel. Stal-li se pojištěný za trvání pojištění invalidním, zprošťuje se povinnosti platit pojistné po dobu trvání invalidity. Pro zjištění vzniku a trvání invalidity se použije obdobné ustanovení pro přiznání nároku na invalidní důchod (čl. 3).
(4) Nebylo-li pojistné za rok pojištění zcela zaplaceno do patnácti měsíců od data vystavení pojistky, pojistný poměr zaniká.
(5) Zaplatí-li pojistník pojistné nejméně za jeden rok pojištění a přestane-li dále platit pojistné, přemění se pojištění po uplynutí šesti měsíců od splatnosti dlužného pojistného v pojištění bez dalšího placení pojistného na snížené důchody (automatická redukce). Snížené důchody se stanoví tak, že se reservy pojistného původního pojištění ke dni, do kterého bylo pojistné zaplaceno, použije jako jediného pojistného.
(6) Jestliže nárok na takto stanovený důchod nedosáhne částky alespoň Kčs 120,-- ročně, může pojišťovna vyplatit jednorázové odbytné ve výši reservy pojistného ke dni, do kterého bylo pojistné zaplaceno; výplatou odbytného pojistný poměr zaniká.
Čl. 12.
Obnovení pojištění.
Pojišťovna může obnovit pojištění, které zaniklo pro neplacení pojistného (čl. 11), v původním rozsahu, požádá-li o to pojistník do dvou let od zániku pojistného poměru a doplatí-li pojistné splatné až do dne obnovení pojištění i s úroky. Pojišťovna může stanovit další podmínky pro obnovení pojištění.
Čl. 13.
Odkup a záloha za plnění.
V rodinném důchodovém pojištění není nároku na odkup ani na zálohu na plnění.