Zákon ze dne 26.6.1961 o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku

1.7.1961 | Sbírka:  60/1961 Sb. | Částka:  26/1961ASPI
60/1961 Sb.
ZÁKON
ze dne 26. června 1961
o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku
Změna: 71/1967 Sb.
Změna: 150/1969 Sb.
Změna: 44/1974 Sb.
Změna: 50/1976 Sb.
Změna: 153/1979 Sb.
Změna: 49/1982 Sb.
Změna: 133/1985 Sb.
Změna: 65/1986 Sb.
Změna: 20/1987 Sb., 87/1987 Sb.
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Základní ustanovení
§ 1
Národní výbory zajišťují za široké účasti občanů ochranu socialistického pořádku. Dbají o to, aby budování vyspělé socialistické společnosti nebylo narušováno projevy nekázně, které ztěžují plnění úkolů státní správy, ruší veřejný pořádek nebo socialistické soužití občanů. Vychovávají občany k tomu, aby svědomitě a důsledně zachovávali zákony a ostatní předpisy, dobrovolně a odpovědně plnili své povinnosti vůči státu a společnosti a měli v úctě práva svých spoluobčanů.
§ 2
Národní výbory zajišťují socialistický pořádek především organizátorskou, výchovnou a preventivní činností; své orgány, občanské výbory i ostatní aktivy vedou k tomu, aby v jejich činnosti byly stále účinněji uplatňovány prostředky společenského působení a výchovy a aby byly včas odstraňovány příčiny porušování socialistického pořádku; občany vychovávají k tomu, aby socialistický pořádek nejen dobrovolně dodržovali, ale aby jeho dodržování i aktivně prosazovali.
§ 3
Národní výbory při zajišťování socialistického pořádku úzce spolupracují s dobrovolnými společenskými organizacemi, zejména s Revolučním odborovým hnutím a s Československým svazem mládeže, dále s vedením podniků a závodů, orgány jednotných zemědělských i jiných lidových družstev, a pokud jde o mládež, též s rodiči a školou. Projednávají s nimi závažnější případy porušení socialistického pořádku a radí se s nimi o nejvhodnější formě nápravy. Pomáhají společenským a jiným organizacím a orgánům, aby se v jejich činnosti stále více uplatňovalo výchovné působení.
§ 4
(1) Většina občanů dobrovolně a ukázněně dodržuje socialistický pořádek. Ti, kdo jej porušují jednáním uvedeným v části prvé tohoto zákona, dopouštějí se přestupku.
(2) Národní výbor dbá, aby každý přestupek byl projednán a aby již samo projednání splnilo výchovný účel. Národní výbor sám projedná přestupek a popřípadě uloží opatření podle tohoto zákona tehdy, nestačí-li k nápravě občana výchovné působení aktivu národního výboru nebo společenské organizace, vedení podniku nebo závodu, orgánu jednotného zemědělského nebo jiného lidového družstva, školy apod.
§ 5
zrušen
Část první
Přestupky
§ 6
(1) Přestupkem je zaviněné jednání uvedené v § § 7 až 19 tohoto zákona a dále zaviněné porušení povinnosti stanovené v jiném právním předpise, pokud se tím ztěžuje plnění úkolů státní správy, ruší veřejný pořádek nebo socialistické soužití občanů, nejde-li o provinění nebo o trestný čin.
(2) Jako přestupek se takové jednání nebo porušení povinnosti neprojedná, lze-li nápravy dosáhnout podle jiných právních předpisů.
§ 7
Přestupku na úseku zemědělství a lesního hospodářství se dopustí ten, kdo
a) ztíží plnění plánu zemědělské nebo lesní výroby a nákupu zemědělských výrobků,
b) nedbá ochrany zemědělského půdního fondu nebo lesního fondu, zejména neoprávněně odnímá součásti těchto fondů zemědělské, popřípadě lesní výrobě,
c) nezajistí podle své povinnosti řádné obdělání zemědělské půdy,
d) zanedbá ochranu před rostlinnými nebo živočišnými škůdci,
e) neplní povinnosti stanovené k ochraně myslivosti nebo rybářství.
§ 8
Přestupku proti ochraně vodního hospodářství se dopustí ten, kdo
a) nedbá podle své povinnosti ochrany vod nebo vodních děl,
b) užívá vod bez předepsaného vodohospodářského povolení nebo nedodržuje podmínky tohoto povolení.
§ 9
zrušen
§ 10
V silniční, železniční, letecké, vodní dopravě a v oboru spojů se dopustí přestupku ten, kdo
a) poruší pravidla silničního, železničního, leteckého, plavebního nebo poštovního provozu,
b) používá dopravních prostředků, jejichž technický stav nebo hospodárnost provozu neodpovídá stanoveným podmínkám,
c) poškodí, zakryje nebo odstraní dopravní značku nebo dopravní zařízení nebo turistickou značku,
d) poškodí, znečistí nebo opotřebí nad obvyklou míru veřejnou komunikaci, její součást nebo příslušenství,
e) neplní povinnosti vyplývající z předpisů o řízení dopravy a zajišťování přepravy,
f) poruší pravidla o zřizování a provozu telekomunikačních zařízení.
§ 11
Přestupku na úseku školství a kultury se dopustí ten, kdo
a) nedbá o řádnou školní docházku dětí, o něž je povinen pečovat,
b) zrušen
c) neoprávněně pořádá divadelní, filmové nebo jiné veřejné představení nebo zábavu.
§ 12
(1) Přestupku proti preventivní a léčebné péči se dopustí ten, kdo
a) přes výzvu se nepodrobí povinnému vyšetření nebo léčení nemoci,
b) neposkytne nutnou osobní a věcnou pomoc ke splnění naléhavých úkolů preventivní a léčebné péče, ač je k tomu povinen,
c) zneužívá zdravotnických služeb svévolným způsobem nebo tak, že může ohrozit péči o jiné občany.
(2) Přestupku proti hygienické a protiepidemické péči se dopustí ten, kdo
a) neprovede opatření stanovená nebo uložená k zabezpečení zdravého a bezpečného životního a pracovního prostředí,
b) znečišťuje, popřípadě jinak ohrožuje zdroje pitných a užitkových vod nebo nedodržuje předpisy o ochraně čistoty ovzduší anebo obtěžuje okolí nadměrným hlukem,
c) ohrozí nebo poruší hodnotnost nebo zdravotní nezávadnost poživatin nebo jiných předmětů potřeby,
d) kdo neoprávněně vyrobí, doveze, uvede do oběhu nebo přechovává jedy, látky zdraví škodlivé anebo látky radioaktivní,
e) poruší nařízená protiepidemická opatření.
§ 13
Přestupku na úseku boje proti alkoholismu se dopustí ten, kdo
a) prodá, podá nebo jinak umožní požívání alkoholických nápojů osobám podnapilým nebo opilým,
b) nedbá vydaného zákazu čepovat, podávat nebo požívat alkoholické nápoje,
c) nepodrobí se opatřením, postihujícím ho pro nadměrné požívání alkoholických nápojů,
d) přivede se požitím alkoholických nápojů do stavu vzbuzujícího pohoršení,
e) neoprávněně vyrábí nebo dává do oběhu líh nebo éter.
§ 14
Přestupku ve finančním hospodářství se dopustí ten, kdo
a) poruší v tomto oboru kázeň, zejména rozpočtovou nebo úvěrovou,
b) nesplní svou povinnost vyplývající z devizových předpisů,
c) poruší svou povinnost řádně spolupůsobit v daňovém nebo poplatkovém řízení anebo v řízení o jiné podobné dávce.
§ 15
zrušen
§ 16
Přestupku proti zájmům obrany vlasti se dopustí ten, kdo nesplní povinnost stanovenou v branných předpisech a v předpisech o obraně Československé socialistické republiky.
§ 17
(1) Přestupku proti veřejnému pořádku se dopustí ten, kdo
a) nemá předepsaný osobní průkaz nebo se jím nemůže prokázat anebo nemůže jinak věrohodně prokázat svoji totožnost, ač je k tomu povinen,
b) neoprávněně vstoupí na místa, na něž je vstup v obecném zájmu zakázán,
c) neoprávněně pobývá na území republiky nebo nedodržuje podmínky stanovené pro pobyt,
d) nedodržuje podmínky stanovené v oboru zbraní, střeliva nebo výbušnin,
e) neuposlechne výzvy veřejného orgánu při výkonu jeho pravomoci,
f) zanedbá povinnosti pořadatele veřejné zábavy nebo sportovního podniku,
g) neoprávněně užívá státní vlajky, státního znaku nebo jiného státního symbolu anebo se užívá nepřípustným způsobem.
(2) Přestupku se dále dopustí ten, kdo
a) náležitě nevede předepsané záznamy, evidenci nebo nepodá předepsané hlášení nebo oznámení,
b) učiní nepravdivé nebo neúplné údaje při plnění oznamovací povinnosti,
c) zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní úřední uzávěru, úřední značku, měřický znak nebo jiné měřické zařízení nebo veřejnou vyhlášku,
d) kdo uvede v oběh nebo použije v hospodářském styku měřidlo, které nevyhovuje vydaným předpisům nebo použije v hospodářském styku nedovoleného způsobu měření anebo nepoužije stanovené značky.
§ 18
zrušen
§ 19
Přestupky proti socialistickému soužití se dopustí, kdo drobným výtržnictvím, rušením nočního klidu, překročením uzavírací hodiny nebo drobným poškozováním majetku v socialistickém nebo osobním vlastnictví anebo jiným nepřístojným jednáním narušuje v menším rozsahu socialistické soužití.
Projednávání přestupků národními výbory
§ 20
(1) Místní národní výbory projednávají přestupky, jimiž byly porušeny povinnosti ve věcech, které spravují.
(2) Okresní národní výbory projednávají ostatní přestupky, pokud nejsou příslušné jiné orgány podle § 31. Okresní národní výbor může projednáním přestupku pověřit místní národní výbor, dosáhne-li se tím většího výchovného účinku.
(3) K projednání přestupku je místně příslušný národní výbor, v jehož obvodu k přestupku došlo. K usnadnění projednání nebo z jiných důležitých důvodů může příslušný národní výbor věc postoupit národnímu výboru, v jehož obvodu má občan bydliště nebo pracoviště.
(4) Přestupek projedná ten orgán národního výboru, v jehož oboru působnosti k přestupku došlo. Krajské národní výbory, okresní národní výbory, městské národní výbory a obvodní národní výbory, jakož i místní národní výbory ve střediskových obcích mohou jako správní komise zřídit komise pro projednávání všech nebo některých přestupků. Členy těchto komisí volí národní výbory z řad svých poslanců a dalších občanů, především z těch, kteří mu byli navrženi společenskými organizacemi. Předsedou komise je poslanec národního výboru. Komise jedná a rozhoduje v tříčlenném složení a usnáší se většinou hlasů.
§ 21
(1) Národní výbor postupuje při projednávání přestupku tak, aby byl zjištěn co nejspolehlivěji a nejúplněji skutečný stav věci. Jiné státní orgány jsou povinny poskytnout mu při tom všestrannou pomoc a podporu.
(2) Občanu, který se přestupku dopustil, musí být dána možnost vyjádřit se k zjištěnému stavu věci i ke způsobu jeho zjištění a popřípadě navrhnout jeho doplnění. V nepřítomnosti občana se může věc projednávat jen tehdy, odmítne-li se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy.
(3) Kdo má u sebe věc důležitou pro zjištění skutečného stavu nebo věc, která může být prohlášena za propadlou nebo může být zabrána, je povinen ji na vyzvání vydat. Nevyhoví-li výzvě, může mu být odňata.
§ 22
Za přestupek neodpovídá ten, kdo se ho dopustil před dovršením 15. roku svého věku.
§ 23
(1) Podle ustanovení tohoto zákona nelze projednávat přestupky, jichž se dopustily osoby požívající diplomatických imunit a výsad nebo osobního osvobození.
(2) Přestupky osob podléhajících vojenské kázeňské pravomoci vyřizují příslušní velitelé, a to podle kázeňských předpisů.
§ 24
Přestupek nelze projednat, uplynula-li od jeho spáchání doba jednoho roku.
§ 25
Za porušení povinností uložených organizacím odpovídají podle tohoto zákona osoby, které za ně jednaly neb měly jednat, popřípadě osoby, které daly k jednání příkaz.
§ 26
(1) Nevede-li k nápravě občana samotné projednání přestupku před národním výborem, jiným státním orgánem nebo společenskou organizací, uloží národní výbor za přestupek některé z těchto opatření:
a) napomenutí,
b) veřejnou důtku,
c) pokutu do 500 Kčs.
(2) Vedle toho může národní výbor vyslovit propadnutí věci, která náleží tomu, kdo se přestupku dopustil, a které bylo použito ke spáchání přestupku nebo která byla přestupkem získána, vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku nebo jiný obecný zájem.
(3) Věc, která nepatří tomu, kdo se přestupku dopustil, může být zabrána, jestliže jí bylo použito ke spáchání přestupku a ohrožuje-li bezpečnost osob nebo majetku nebo mravnost. Taková věc může být zabrána i v tom případě, náleží-li tomu, kdo se přestupku dopustil, jestliže ho nelze volat k odpovědnosti.
(4) Propadnutí nebo zabrání věci nelze vyslovit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
(5) Pokuty připadají státu. Vlastníkem propadlé a zabrané věci se stává stát.
§ 27
Byla-li přestupkem způsobena majetková škoda, působí národní výbor k tomu, aby byla dobrovolně nahrazena. Odepře-li občan způsobenou škodu nahradit, uloží mu národní výbor tuto povinnost. Jestliže se však národnímu výboru nepodaří zjistit přesnou výši škody nebo kdyby mu zjištění přesné výše škody činilo potíže, doporučí poškozenému, aby sed obrátil se svým nárokem na náhradu škody na okresní soud.
§ 28
(1) zrušen
(2) Odvolání má vždy odkladný účinek.
§ 29
(1) Orgány pověřené okresními národními výbory nebo vyhláškou ministra vnitra, vydanou v dohodě s příslušnými ústředními úřady, mohou za přestupek ukládat a vybírat pokuty do 100 Kčs bez dalšího projednání, je-li přestupek spolehlivě zjištěn a nestačí-li domluva (blokové řízení).
(2) Odepře-li občan pokutu zaplatit, projedná přestupek příslušný orgán národního výboru nebo orgán příslušný podle § 31.
(3) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.
§ 30
Pokud z předchozích ustanovení nevyplývá jinak, platí pro projednávání přestupků obecné předpisy o správním řízení, zejména též o přezkoumávání rozhodnutí mimo odvolací řízení.
Projednávání přestupků jinými státními orgány
§ 31
(1) Přestupky, jimiž se porušují pravidla silničního provozu, projednávají oddělení Veřejné bezpečnosti.
(2) zrušen
(3) Vláda může nařízením stanovit, které další orgány státní správy projednávají přestupky ve svém oboru působnosti.
§ 32
Pro projednávání přestupků jinými státními orgány platí obdobně ustanovení o projednávání přestupků národními výbory s těmito odchylkami:
a) přestupky projednávají orgány nejnižšího stupně, o odvolání proti jejich opatření rozhodují orgány nejblíž vyššího stupně,
b) za přestupek porušení pravidel silničního provozu [§ 10 písm. a)] spočívající v překročení nejvyšších dovolených rychlostí jízdy stanovených zvláštním předpisem 1) lze uložit pokutu do 1000 Kčs; v blokovém řízení mohou být za tento přestupek ukládány a vybírány pokuty do 200 Kčs.
Část druhá
Projednávání provinění národními výbory
§ 33
zrušen
§ 34
zrušen
§ 35
zrušen
§ 36
zrušen
§ 37
zrušen
§ 38
zrušen
§ 39
zrušen
§ 40
zrušen
§ 41
zrušen
Část třetí
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 42
Podle tohoto zákona se projednávají i přestupky, k nimž došlo přede dnem účinnosti zákona. Řízení zahájené o takovém přestupku u národního výboru nebo soudu a pravomocně neskončené se dokončí podle dosavadních předpisů. Lze však uložit jen opatření podle tohoto zákona.
§ 43
(1) Zrušují se:
1. trestní zákon správní č. 88/1950 Sb.,
2. zákon č. 89/1950 Sb. (trestní řád správní),
3. nařízení ministra financí č. 119/1950 Sb., o podrobovacím řízení,
4. § § 12 až 15 vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb. a § 54 vyhlášky ministerstva vnitra č. 141/1960 Sb., kterou se vydávají pravidla silničního provozu,
5. zákon č. 102/1953 Sb., kterým se mění a doplňují některá ustanovení trestního práva správního,
6. § 6 zákonného opatření č. 57/1955 Sb., kterým se upravuje urychlené vymáhání pohledávek na úhradu osobních potřeb nezletilých dětí,
7. zákon č. 14/1957 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon správní č. 88/1950 Sb.,
8. vládní nařízení č. 65/1957 Sb., o trestní pravomoci místních národních výborů,
9. vyhláška ministerstva vnitra č. 198/1954 Ú.l., o organizaci trestních komisí rad národních výborů, a
10. vyhláška ministerstva vnitra č. 273/1956 Ú.l., o blokovém řízení.
(2) Nedotčeny zůstávají předpisy o pravomoci státních inspekcí.
§ 44
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1961.
Novotný v.r.
Fierlinger v.r.
Široký v.r.
1) § 12 odst. 1 písm. a), b), c), d) vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu, ve znění vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 70/1979 Sb.