Zákon ze dne 26.2.1964 o dráhách

10.3.1964 | Sbírka:  51/1964 Sb. | Částka:  24/1964ASPI
51/1964 Sb.
ZÁKON
ze dne 26. února 1964
o dráhách
Změna: 111/1967 Sb.
Změna: 146/1971 Sb.
Změna: 104/1974 Sb.
Změna: 137/1982 Sb.
Změna: 418/1990 Sb., 425/1990 Sb.
Změna: 230/1992 Sb.
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení
§ 1
Dráhy se významně podílejí na rozvoji socialistické společnosti a na vytváření předpokladů pro postupný přechod ke komunismu. Jejich bezpečný a pravidelný provoz je důležitým předpokladem pro zajištění rozvoje všech ostatních odvětví národního hospodářství a pro zvýšení životní úrovně obyvatelstva. Mají velký význam i pro zajištění mezinárodních hospodářských styků, jakož i pro obranu státu.
§ 2
(1) Dráhami podle tohoto zákona jsou železnice, tramvajové, trolejbusové a lanové dráhy s výjimkou těch, které slouží jen provozní potřebě uvnitř podniku (závodu) a nejsou zaústěny do jiných drah, dále drah přenosných a lanových vleků.
(2) Dráhy se podle povahy a účelu člení na dráhy celostátní, vlečky, dráhy městské a dráhy zvláštního určení.
§ 3
(1) Dopravní organizace, jež zřizují a provozují dráhy celostátní, dráhy městské a dráhy zvláštního určení, obstarávají obecné přepravní potřeby podle vyhlášených přepravních podmínek (§ 5).
(2) Jiné organizace, jež zřizují a provozují dráhy, obstarávají vlastní provozní a přepravní potřeby; k obstarávání přepravních potřeb pro jiné osoby nebo organizace potřebují povolení drážního správního orgánu (§ 19). Provozuje-li organizace dráhu jako činnost vedlejší nebo pomocnou, musí být stanovena odborně způsobilá osoba odpovědná za stavbu a provoz dráhy.
HLAVA PRVNÍ
Provoz
§ 4
(1) Základním úkolem drah je plnit ve spolupráci s ostatními druhy dopravy státní plán přepravy.
(2) K zabezpečení plynulého provozu drah a řádného uspokojování přepravních potřeb vydává ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány pravidla pro styk drah a přepravní řády a po projednání s nimi pravidla technického provozu a tarify.
§ 5
(1) Pravidla technického provozu stanoví základní podmínky pro stavbu technických a provozních zařízení drah i pro provoz na dráhách.
(2) Pravidla pro styk drah stanoví základní podmínky pro styk vzájemně zaústěných drah a pro vztahy mezi zúčastněnými organizacemi z toho vyplývající.
(3) Přepravní řády stanoví základní přepravní podmínky, popřípadě též způsob plnění plánu přepravy.
(4) Tarify stanoví podrobné přepravní podmínky, sazby pro výpočet jízdného a přepravného, náhrady za vedlejší úkony, jakož i podrobné podmínky pro styk vzájemně zaústěných drah a pro vztahy mezi zúčastněnými organizacemi z toho vyplývající. Tarify se vyhlašují v Přepravním a tarifním věstníku.
(5) Přepravní řády se nevztahují na přepravu poštovních zásilek a doprovázejících je zaměstnanců, která se řídí podmínkami stanovenými ministerstvem dopravy v dohodě s Ústřední správou spojů.
§ 6
(1) Organizace, jež zřizuje a provozuje dráhu (dále jen "drážní podnik"), je povinna uspořádat provoz na dráze tak, aby zajišťoval bezpečnost osob a věcí, hospodárné a včasné plnění přepravních úkolů a náležitou úroveň cestování. Drážní podnik i přepravci jsou povinni dbát, aby se přepravy uskutečňovaly s nejhospodárnějším využitím dopravních prostředků.
(2) Vyžaduje-li to zrychlení a zhospodárnění přepravy, drážní podnik vytvoří spolu s jinou dopravní organizací v místech, kde přeprava přechází z jednoho druhu dopravy na jiný druh dopravy, vhodné podmínky pro sladění činnosti obou druhů dopravy. V zájmu účelného využití dopravních prostředků je povinen drážní podnik provádět společně s organizací jiného druhu dopravy sdruženou přepravu podle jednotného přepravního řádu.
§ 7
(1) Drážní podnik je povinen uspořádat styk s přepravci a cestujícími účelně a jednoduše a vydat jízdní řády obsahující údaje o jízdách pravidelných vlaků přepravujících osoby a zavazadla. Jízdní řády musí vycházet z celkových hospodářských a kulturních potřeb společnosti, z potřeb jednotlivých oblastí a musí vyhovovat hlediskům hospodárnosti dopravy. Způsob projednávání, schvalování a vyhlašování jízdních řádů stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s Ústřední radou odborů.
(2) Při styku se zařízeními drah je každý povinen zachovávat opatrnost přiměřenou povaze provozu dráhy, starat se o vlastní bezpečnost, dbát vyhlášek a pokynů určených k zajištění bezpečnosti provozu a zdržet se všeho, co by mohlo rušit nebo ohrozit provoz dráhy, bezpečnost osob a věcí.
(3) Všechny organizace zúčastněné při přepravě osob jsou povinny pečovat o soustavné zvyšování úrovně cestování.
§ 8
(1) Ministerstvo dopravy stanoví v přepravních řádech, pravidlech pro styk drah a tarifech, že cestující nebo přepravce, který porušil některé ustanovení přepravního řádu, pravidel pro styk drah nebo tarifu, je povinen zaplatit stanovenou částku.
(2) Ministerstvo dopravy může stanovit pevné částky náhrad za způsobené malé poruchy v provozu, poškození nebo znečištění drážních vozidel a zařízení.
§ 9
Pracovníci drážního podniku ve stejnokroji nebo se služebním odznakem jsou v obvodu dráhy (§ 22 odst. 4) oprávněni zjišťovat totožnost osoby, která narušuje nebo ohrožuje drážní provoz, majetek, bezpečnost života nebo zdraví osob nebo se neoprávněně zdržuje v obvodu dráhy. Je-li to nutné, jsou oprávněni takovou osobu zadržet a odevzdat bez zbytečných průtahů orgánům Veřejné bezpečnosti nebo v obvodu celostátních drah železničním ozbrojeným orgánům.
§ 9a
zrušen
§ 9b
(1) zrušen
(2) Příslušníci sboru jsou oprávněni
a) až g) zrušena
h) ukládat a vybírat v blokovém řízení pokuty za přestupky.
§ 9c
zrušen
§ 10
(1) Styk vzájemně zaústěných drah nesmí být na újmu plnění úkolů, pro které byly dráhy zřízeny. Styk vzájemně zaústěných drah a z toho vyplývající vztahy mezi drážními podniky musí odpovídat pravidlům pro styk drah; upravují se přípojovou (vlečkovou) smlouvou.
(2) Vlečková smlouva uzavírá se o styku celostátní dráhy s vlečkou; její návrh vypracuje drážní podnik provozující celostátní dráhu. Nedojde-li k dohodě o podmínkách vlečkové smlouvy, rozhodne o úpravě vztahů mezi zúčastněnými drážními podniky na žádost drážního podniku, který zřizuje nebo provozuje vlečku (vlečkař), ministerstvo dopravy po projednání s příslušným ústředním orgánem nebo krajským národním výborem, na území hlavního města Prahy po projednání s magistrátním úřadem; nepožádá-li vlečkař do 30 dnů po obdržení návrhu vlečkové smlouvy ministerstvo dopravy o rozhodnutí, je vlečková smlouva uzavřena ve znění návrhu, který vypracoval drážní podnik provozující celostátní dráhu (Československé státní dráhy).
§ 11
Křižovatky celostátních drah s ostatními dráhami mohou být zřizovány pouze mimo úroveň kolejí; výjimku může povolit ministerstvo dopravy.
Vztahy mezi dráhou a okolím
§ 12
(1) Další rozvoj drah, jejich bezpečný a plynulý provoz i ochrana hospodářských a kulturních hodnot v okolí dráhy vyžadují, aby dráha nebyla ve svém provozu rušena a sama svou stavbou i provozem neohrožovala nad nezbytnou míru okolí. V okolí dráhy musí být každá činnost vyvíjena tak, aby stavba dráhy nebo bezpečnost, pravidelnost a nerušenost provozu nebyly ohroženy.
(2) Drážní podnik je povinen před zahájením provozu na dráze zabezpečit nemovitosti a jejich příslušenství v ochranném pásmu dráhy v mezích technické a hospodářské účelnosti proti nepříznivým účinkům plynoucím ze stavby a provozu dráhy; při provozu, s nímž je spojeno nebezpečí požáru, je drážní podnik povinen zřídit ochranu proti požáru v prostoru, který stanoví ministerstvo dopravy. Uživatelé nemovitostí a jejich příslušenství jsou povinni takové zabezpečení trpět.
(3) Po zahájení provozu jsou uživatelé budov, jiných objektů, zařízení a pozemků v okolí dráhy povinni na svůj náklad udržovat budovy, jiné objekty, zařízení a pozemky v takovém stavu a užívat je takovým způsobem, aby dráhu a její provoz neohrožovaly a neomezovaly; toho je třeba dbát i při zřizování nových budov, jiných objektů a zařízení i při výsadbě lesních a trvalých zemědělských porostů v okolí dráhy. O potřebě a rozsahu opatření rozhoduje okresní národní výbor nebo Národní výbor města Ostravy, Národní výbor města Brna a Národní výbor města Plzně v dohodě s drážním správním orgánem.
§ 13
(1) K ochraně drah celostátních, vleček a drah zvláštního určení a jejich provozu slouží ochranné pásmo dráhy. Ochranné pásmo vzniká vydáním územního rozhodnutí a zaniká rozhodnutím o zrušení dráhy; rozsah ochranného pásma pro jednotlivé druhy drah stanoví ministerstvo dopravy.
(2) V ochranném pásmu je dovoleno stavět pouze drážní stavby. Výjimku povoluje drážní správní orgán; stavebník*) je povinen stavbu provést a uživatel ji udržovat tak, aby nepříznivý vliv stavby a provozu dráhy byl vyloučen.
§ 14
(1) Drážní podnik je oprávněn zřizovat, udržovat a provozovat na nemovitostech v okolí dráhy drážní vedení. Za škody způsobené při stavbě, údržbě nebo provozu drážních vedení náleží poškozenému náhrada; jinak drážní podnik neposkytuje za výkon tohoto oprávnění náhradu.
(2) Nedojde-li o náhradě škody k dohodě, rozhodne o náhradě na žádost poškozeného okresní národní výbor nebo městský národní výbor první kategorie. Nárok musí poškozený uplatnit do 30 dnů ode dne, kdy zjistil výši škody, nejpozději však do 6 měsíců ode dne vzniku škody; jinak nárok zanikne.
§ 15
(1) Hornickou činnost v okolí dráhy a pod dráhou upravuje horní zákon a předpisy vydané k jeho provedení. V okolí dráhy a pod dráhou musí být hornická činnost (např. odvaly, lomy, poruby, naftové vrty) plánována a upravena tak, aby nebyl ohrožen provoz dráhy.
(2) K zajištění bezpečného a plynulého provozu na dráze v místech střetu zájmů s hornickou činností vydají ministerstvo dopravy a Ústřední báňský úřad v dohodě s ústředními orgány, v jejichž působnosti se provádí hornická činnost, pravidla pro styk drah s hornickou činností.
§ 16
(1) Při styku (souběhu a křížení) drah s jinými komunikacemi, vedeními a vodami musí být zajištěn bezpečný a plynulý provoz dráhy i jiných komunikací, vedení a vod.
(2) Je-li vedení přímo na tělese dráhy, je uživatel (vlastník) vedení povinen, vyžaduje-li to stavba nebo provoz dráhy, přizpůsobovat je technickým podmínkám drážního provozu, a to úpravou, přeložením nebo odstraněním vedení.
§ 17
(1) Křížení pozemních komunikací s dráhami zřizuje, rozšiřuje nebo jinak upravuje a zabezpečuje ten, v jehož zájmu k tomu dochází. Křížení pozemních komunikací s dráhami celostátními a vlečkami se zřizují zpravidla mimo úroveň kolejí.
(2) Křížení pozemních komunikací s dráhami v úrovni kolejí (přejezdy, přechody, dále jen "přejezdy") se označují a podle potřeby zabezpečují.
(3) Provoz dráhy má na označených přejezdech přednost před ostatními provozy.
§ 18
(1) Dráhy městské mohou užívat pozemní komunikace. V těchto případech se styk drah s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí neoznačuje ani nezabezpečuje.
(2) Užívá-li dráha městské dopravy pozemní komunikaci společně se silničními vozidly, platí pro její provoz také pravidla silničního provozu.
Působnost státní správy
§ 19
Státní správu ve věcech drah podle tohoto zákona vykonávají drážní správní orgány. Drážním správním orgánem je federální ministerstvo dopravy, pro dráhy městské a dráhy zvláštního určení příslušný ústřední orgán státní správy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a krajské národní výbory. Federální ministerstvo dopravy může pověřit plněním úkolů drážního správního orgánu orgány svých podřízených organizací.
§ 20
(1) Státní odborný dozor na dráhách vykonává drážní správní orgán. Tento orgán sleduje, zda je zajišťována bezpečnost a plynulost provozu drah a zda jsou zachovávány podmínky stanovené právními předpisy pro činnost v drážní dopravě.
(2) Státní odborný technický dozor na dráhách přísluší federálnímu ministerstvu dopravy, které může jeho výkonem pověřit orgány svých podřízených organizací. Orgán státního odborného technického dozoru na dráhách sleduje, zda lanové dráhy a jiná technická zařízení, která určí federální ministerstvo dopravy v dohodě s Českým úřadem bezpečnosti práce a Slovenským úřadem bezpečnosti práce (dále jen "určená technická zařízení"), jsou způsobilá k zajištění bezpečného a plynulého provozu.
(3) Při činnosti uvedené v odstavci 2 orgán státního odborného technického dozoru
a) prověřuje způsobilost určených technických zařízení při projektování, výrobě a provozu u organizací řízených federálním ministerstvem dopravy, jakož i u výrobců, provozovatelů a uživatelů těchto zařízení, která podléhají státnímu odbornému technickému dozoru na dráhách, a vydává osvědčení, že určená technická zařízení dovážená pro organizace řízené federálním ministerstvem dopravy splňují požadavky kladené na tato zařízení,
b) prověřuje, zda organizace řízené federálním ministerstvem dopravy, jakož i provozovatelé a uživatelé zařízení, která podléhají státnímu odbornému technickému dozoru, mají způsobilost k výrobě, montáži, opravám, údržbě a k revizím určených technických zařízení, a vydávají jim příslušná potvrzení,
c) dále prověřuje odbornou způsobilost pracovníků k provádění zkoušek, revizí, obsluhy a údržby určených technických zařízení a vydává jim o tom osvědčení,
d) hodnotí technickou úroveň svařování, řídí výuku a dává příslušná oprávnění k svařování kolejových vozidel a vyhrazených kolejových zařízení v dopravě,
e) odpovídá za odbornou úroveň svářečských zkoušek prováděných v dopravních výcvikových střediscích,
f) eviduje závažné poruchy (havárie) určených technických zařízení a úrazy, k nimž došlo v souvislosti s provozem těchto zařízení,
g) posuzuje dokumentaci určených technických zařízení, registruje ji a archivuje,
h) vyjadřuje se o způsobilosti určených technických zařízení k provozu.
(4) Drážní podniky, projektanti a výrobci drážních vozidel a zařízení jsou povinni dát orgánům státního dozoru na dráhách (odstavec 1 a 2) potřebné podklady a vysvětlení, předložit projekty a umožnit vyzkoušení technických zařízení, jež jsou podrobena jejich dozoru; drážní podniky jsou povinny také umožnit orgánům státního dozoru pohyb v obvodu dráhy a přepravu po dráze.
(5) Při provádění dozoru opírají se orgány státního dozoru na dráhách o zkušenosti a iniciativu pracujících a spolupracují zejména s orgány dozoru ROH a jinými společenskými organizacemi; u drah provozovaných hornickým podnikem vykonávají dozor v dohodě s orgány státní báňské správy.
(6) Práva orgánů ROH vykonávajících dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při práci nejsou těmito ustanoveními dotčena.
§ 20a
(1) Drážní správní orgán je také oprávněn zjišťovat zdroje ohrožování, poškozování nebo rušení drážního provozu, drážních telekomunikací po vedení a drážních zabezpečovacích zařízení po vedení; přitom je povinen zachovávat provozní a bezpečnostní předpisy platné pro tato zařízení, jakož i pro objekty, ve kterých se tato zařízení nacházejí. Drážní správní orgán je oprávněn vydat k odstranění závady pokyn. Nevyhoví-li provozovatel rušícího zařízení tomuto pokynu, drážní správní orgán vydá po projednání s příslušným nadřízeným orgánem provozovatele rušícího zařízení rozhodnutí o jeho vyřazení z provozu.
(2) Organizace, které jsou odpovědny za poškození drážních vedení, zejména drážního zabezpečovacího zařízení v podzemních kabelech, jsou povinny kromě náhrady způsobené škody, popřípadě pevné částky náhrady za poškození drážních zařízení (§ 8), zaplatit pokutu.
(3) Za poškození kabelu drážního vedení v ochranném pásmu dráhy lze uložit pokutu do 50 000,- Kčs, za poškození kabelu položeného mimo ochranné pásmo dráhy pokutu ve výši do 10 000,- Kčs.
(4) Pokuty ukládá drážní správní orgán; řízení o uložení pokuty může zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se o poškození drážního kabelu dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k poškození drážního kabelu došlo.
(5) Pokuty plynou do státního rozpočtu federace prostřednictvím federálního ministerstva dopravy. Pokuty ukládané krajským národním výborem jsou rozpočtovým příjmem republiky.
§ 21
(1) Drážní podnik při výstavbě i provozu dráhy je povinen dbát zájmů obrany státu. Při výstavbě drah spolupůsobí vojenská správa, která také sleduje z hlediska zabezpečení obrany státu stav, výkonnost a uspořádání provozu na dráze a uplatňuje z toho vyplývající požadavky.
(2) Drážní podnik je povinen přepravovat ozbrojené síly, jejich příslušníky a zásilky označené jako vojenské podle podmínek, které stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s příslušným ústředním orgánem.
HLAVA DRUHÁ
Výstavba, kolaudace a zrušování drah
§ 22
(1) Výstavba drah má spolu s výstavbou ostatních druhů dopravy sledovat v rámci hospodářské účelnosti plynulé uspokojování rostoucích potřeb společnosti, zajišťovat potřeby obrany státu a technický rozvoj dopravy; přitom je třeba sledovat, zda nelze přepravní potřeby uspokojit účelněji jiným druhem dopravy.
(2) U staveb drah a staveb na dráze provádí stavební řízení, vydává stavební povolení a vykonává státní stavební dohled drážní správní orgán; do stavebního povolení zahrnuje drážní správní orgán též rozhodnutí vojenské správy a jiných orgánů, které provedly řízení společně se stavebním řízením.
(3) Stavbami na dráze jsou stavby a zařízení, které rozšiřují, doplňují, mění nebo zabezpečují dráhu a její provoz, jakož i všechny stavby a zařízení v obvodu dráhy.
(4) Obvod dráhy je území určené k provozu dráhy; rozsah obvodu pro jednotlivé druhy drah stanoví ministerstvo dopravy.
(5) Při výstavbě drah musí být zachovávána pravidla technického provozu; pro stavby na dráze může ministerstvo dopravy stanovit odchylky.
§ 23
(1) Provoz na dráze lze zahájit po vydání povolení k zahájení provozu (užívacího povolení), jsou-li splněny předpoklady pro bezpečný a plynulý provoz, zejména přezkoušena opatření k ochraně mimodrážních elektrických vedení, provedeny drobné (první hlavní) prohlídky, popřípadě zatěžkávací zkoušky mostů, u drah s elektrickým provozem přezkoušeno zajištění okolí dráhy proti škodlivým účinkům elektrického proudu a u drah, s jejichž provozem je spojeno nebezpečí požáru, zajištění okolí proti nebezpečí požáru.
(2) Povolení k zahájení provozu vydává drážní správní orgán po provedení kolaudačního řízení. V kolaudačním řízení drážní správní orgán zajišťuje, zda je dráha vybudována podle schválené projektové dokumentace a podle stavebního povolení a zajišťuje-li bezpečný a plynulý provoz.
(3) Před povolením k zahájení provozu smí být na dráze vykonáván se souhlasem drážního správního orgánu jen pomocný provoz.
§ 24
Je-li nutné změnit povahu dráhy, rozhoduje o jejím novém zařazení drážní správní orgán v dohodě s vojenskou správou; je-li dána příslušnost dvou drážních správních orgánů, rozhoduje ministerstvo dopravy v dohodě se Státní plánovací komisí a ministerstvem národní obrany.
§ 25
(1) Zaniknou-li trvale potřeby nebo lze-li je obstarávat hospodárněji jiným druhem dopravy, dráha se zruší. Stejně se dráha zruší, je-li to odůvodněno jinými důležitými obecnými zájmy. O zrušení dráhy rozhoduje drážní správní orgán v dohodě s vojenskou správou; rozhoduje-li jako drážní správní orgán ministerstvo dopravy, činí tak v dohodě se Státní plánovací komisí a ministerstvem národní obrany.
(2) O snesení zrušené dráhy rozhoduje okresní národní výbor, na území města městský národní výbor první kategorie, u drah celostátních a vleček v dohodě s vojenskou správou a drážním správním orgánem.
(3) Provoz na dráze může být zastaven nebo omezen, je-li to odůvodněno důležitými obecnými zájmy. Při zastavení provozu na dráze postupuje se podle odstavce 1 obdobně.
HLAVA TŘETÍ
Drážní vozidla
§ 26
(1) V provozu drah smí být užíváno pouze vozidel zaručujících bezpečnost dopravy. Nová drážní vozidla musí odpovídat pokrokovému zaměření techniky, požadavkům bezpečnosti a hygieny práce a vozidla sloužící k přepravě osob i požadavkům kultury cestování. Konstrukce nových vozidel musí být v souladu s požadavky dlouhodobého rozvoje dopravy a ekonomiky provozu na dráhách, musí odpovídat požadavkům typizace, unifikace a normalizace, jakož i požadavkům vyplývajícím z mezinárodních ujednání.
(2) Drážní vozidla musí být stavěna podle technických podmínek pro konstrukci a výrobu drážních vozidel schválených ministerstvem dopravy v dohodě s ministerstvem národní obrany a pokud jde o ochranu zdraví a bezpečnost při práci s Ústřední radou odborů. Nové typy drážních vozidel, která mají být používána na dráhách celostátních, vlečkách a dráhách městských, jejich projekty, hromadnou výrobu i dovoz schvaluje ministerstvo dopravy, nejde-li o vozidla drah městských, v dohodě s ministerstvem národní obrany. Konstrukce nákladních vozů má umožňovat i mechanizaci nakládacích a vykládacích prací a automatizaci třídících prací a zaručovat bezpečnost pracujících při výkonu těchto prací.
(3) Tato ustanovení platí též pro podstatné změny drážních vozidel i pro zvláštní drážní mechanizační zařízení.
§ 27
(1) Hnací vozidla a zvláštní mechanizační zařízení musí být před zařazením do provozu vyzkoušena; ministerstvo dopravy stanoví, která hnací vozidla o menším výkonu a menší dovolené rychlosti a která zvláštní mechanizační zařízení není třeba zkoušet. Z vozidel tažených musí být vyzkoušeny vozy osobní dopravy a nákladní vozy se speciálním nebo mechanizačním zařízením.
(2) Zkoušky provádí na žádost drážního podniku ministerstvo dopravy.
HLAVA ČTVRTÁ
Závěrečná ustanovení
§ 28
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí při výstavbě drah a úpravě jejich vztahu k okolí ustanovení o stavbách, pozemních komunikacích, hornické činnosti, telekomunikacích, o výrobě a rozvodu elektřiny a plynu, tepla, pohonných látek a ropy, o ochraně zemědělského půdního fondu, lesích a vodním hospodářství.
(2) Ustanovení § 9 odst. 6, 7 a 8 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, se nevztahuje na drážní vedení, a to drážní telekomunikace po vedení a drážní zabezpečovací zařízení po vedení, pokud nejsou sama zdrojem ohrožování, poškozování nebo rušení jednotné telekomunikační sítě, popřípadě jiných telekomunikačních zařízení.
§ 29
Ministerstvo dopravy vydá k provedení tohoto zákona v dohodě s příslušnými ústředními orgány podrobnější předpisy.
§ 30
Zrušují se:
1. nařízení č. 253/1942 Sb., kterým se vydává železniční stavební a provozní řád;
2. zákon č. 97/1950 Sb., o dráhách;
3. vládní nařízení č. 37/1951 Sb., o vybudování a provozu drah, ve znění vládního nařízení č. 38/1954 Sb.;
4. nařízení ministra dopravy č. 50/1951 Sb., o schvalování a uveřejňování tarifů drah;
5. vyhláška č. 108/1952 Ú. l., o ochraně dráhy před škodlivou činností v jejím okolí, o vyvlastnění a o styku mezi obecenstvem a drahou;
6. vyhláška č. 87/1955 Ú. l., o ochraně provozu na železnicích;
7. vyhláška č. 235/1959 Ú. l., o zrušování vleček.
§ 31
Zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.
Novotný v. r.
Fierlinger v. r.
Lenárt v. r.
*) Investor.